Daňový nerezident - strana 3

Dnem 1. října 2021 nabyly účinnosti změny vyvolané novelou zákona o DPH (zákon č. 355/2021 Sb.) , a proto byla provedena aktualizace dokumentu Informace pro osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku (registrace k DPH a ostatní vybrané daňové povinnosti).

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2021, čj. 10 Afs 341/2019-38

Každý zná nejvyšší horu Krkonoš a Jeseníků, málokdo ale trefí stříbrné a bronzové kopce těchto pohoří. A podobně je to s novinkami zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), od roku 2021. Asi každý si hned vzpomene na pár zásadních top změn – konec zdaňování superhrubých mezd, dvojnásobný limit hmotného majetku, zpětně uplatnění daňové ztráty, mimořádné odpisy nebo finanční leasing na dvanáct, resp. dvacet čtyři měsíců a paušální daň OSVČ. V jejich stínu se ovšem tísní desítky dalších novinek, které se sice týkají méně poplatníků, ovšem jste-li právě vy jedním z nich, pak je samozřejmě jejich význam pro vás mnohem větší. Pokud jste například fyzická osoba pobírající ze zahraničí kapitálové příjmy (a to zejména ty vyšší), nemělo by vám uniknout, že namísto zdanění progresivní vyšší sazbou daně 23 % je můžete samostatně zdanit nižší sazbou 15 %.

Cizinec – daňový rezident ČR má adresu hlášeného pobytu v Hradci Králové. Svou adresu má také na Slovensku v Breznu. Jakou adresu uvede na ř. daňového přiznání 09-15 – Adresa místa pobytu v den podání přiznání? Uvede dále také adresu, kde se obvykle zdržoval na ř. 16-21, nebo nikoliv? Pokud by cizinec adresu hlášeného pobytu neměl, jakou by uvedl – tu na Slovensku nebo kde se obvykle zdržoval? A vyplnil by obě adresy na ř. 16-21 a 09-15 či pouze jednu? Byl by stejný postup u rezidenta i nerezidenta?

V předchozím příspěvku o zdaňování ovládaných zahraničních společností, který vyšel v čísle 11/20, byla pozornost věnována základnímu právnímu rámci problematiky CFC pravidel. Pokračování článku je zaměřeno na modelové situace, s jejichž využitím jsou objasněny jednotlivé kroky aplikace pravidel a jejich řešení. Článek vychází z právního stavu platného a účinného k 1. 9. 2020, není-li uvedeno jinak.

Do zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ) byly implementovány články 7 a 8 Směrnice ATAD (směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem, z angl. Anti Tax Avoidance Directive). S účinností od 1. 4. 2019 tak česká legislativa zná tzv. CFC pravidla (z angl. Controlled Foreign Corporation – kontrolovaná zahraniční společnost). Tato pravidla se týkají českých ovládajících společností, které mají své ovládané společnosti v zahraničí. Tento článek specifikuje základní právní rámec a je východiskem pro článek navazující, který prezentuje modelové situace a jejich řešení. Vychází z právního stavu platného a účinného k 1. 9. 2020, není-li uvedeno jinak.

Stálá provozovna je pojem rozsáhle používaný v oblasti mezinárodního zdanění příjmů a vztahuje se k činnosti tzv. daňových nerezidentů. Než začneme zkoumat tento pojem z pohledu daní z příjmů a účetnictví, je nejprve třeba obecně popsat jednak kritéria pro zdanění příjmů a také to, kdo se z daňového pohledu za daňového nerezidenta vůbec považuje.

Naprostá většina lidí bydlí v rodinném domě nebo bytu, které zcela přirozeně označuje za své bydliště. Přičemž mnozí mají více takových míst, kde mohou kdykoli volně pobývat kratší či delší čas. Může jít o chatu v horách, byt ve městě držený pro dorůstající dítko, podkroví v domku rodičů nebo naopak výměnek u odrostlých potomků apod. A dneska není ani žádnou výjimkou, že takováto místa, kde lze hlavu složit, lidé mají třeba hned v několika státech. Bydliště je proto vedle jména druhým základním identifikačním znakem každého člověka, kterým se objektivně individualizuje od všech ostatních. Není tak divu, že tento pojem využívá pro své účely daň z příjmů fyzických osob. V tomto příspěvku si jeho daňový význam ukážeme na třech konkrétních případech.

Smyslem článku je přinést čtenáři stručný úvod do tématu hybridních nesouladů. Článek nejprve shrnuje základní východiska mezinárodního zdanění, které dávají vzniknout nesouladům v daňových otázkách mezi státy. Poté vymezuje, jaké nesoulady se rozumí pod hybridními nesoulady, dále se zabývá potřebou řešit hybridní nesoulady a na závěr uvádí modelové příklady obvyklých hybridních nesouladů.

Dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku je z hlediska DPH transakcí, pro niž platí podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), specifická pravidla. Přiznat daň při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku musí obecně plátce, který zboží dodává, a to i v případě, že dodavatelem zboží je osoba neusazená v tuzemsku. Za stanovených podmínek však vzniká při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku povinnost přiznat daň plátci jako odběrateli zboží. V úvodní části článku jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro registraci osob neusazených v tuzemsku, jak je definuje zákon o DPH , jako plátců daně. V dalších částech textu jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování DPH při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku.

Příjmy českých občanů a firem ze zahraničních zdrojů jsou v praxi poměrně časté, ovšem stejně jako s nimi spojené dotazy a problémy. Podstatné je si uvědomit, že do daňového přiznání k české dani z příjmů musí daňový rezident ČR obecně uvést veškeré své příjmy – a to v hrubé výši – bez ohledu na to, jestli byly v cizině (u zdroje příjmu) zdaněny nebo ne. Není třeba se příliš obávat toho, že tyto příjmy u nás zdaníme podruhé, tomu totiž efektivně čelí velká flotila smluv o zamezení dvojího zdanění. Souvisejícím druhým častým omylem bývá podcenění rizika odhalení příležitostných malých příjmů ze zahraničí, např. ze sběru jahod v Anglii. Věřte tomu, že ohledně zdanění příjmů jsou finanční úřady téměř celého světa vzájemně spolčeny a nic před nimi neutajíme.

Pro osobu neusazenou v tuzemsku platí pro účely uplatňování daně z přidané hodnoty některé specifické podmínky. Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty je neusazenou osobou osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a v tuzemsku nemá provozovnu. Pokud v tuzemsku má provozovnu, pak se tato provozovna tohoto zdanitelného plnění neúčastní. Neusazenou osobou může být jak osoba z jiného členského státu, tak zahraniční osoba.