Účetní a daňové tipy při výplatách příjmů daňovým nerezidentům

Vydáno: 28 minut čtení

Tento příspěvek bych rád věnoval v praxi velmi frekventované oblasti, a to výplatě různých druhů příjmů daňovým nerezidentům. Konkrétně bychom se zaměřili zejména na bližší identifikaci těchto příjmů, režim jejich zdanění a v neposlední řadě promítnutí do účetnictví tuzemských daňových poplatníků, a to vše na konkrétních příkladech z praxe.

Účetní a daňové tipy při výplatách příjmů daňovým nerezidentům
Ing.
Petr
Koubovský,
daňový poradce, č. osv. 3891 - Rödl & Partner Tax, k. s.
Při svém posouzení jsem primárně vycházel z těchto níže uvedených právních předpisů:
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)
pokyn GFŘ D–22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP (dále „pokyn D-22“)
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“)
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ“)
vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPÚ“)
V rámci podnikatelských aktivit se lze celkem často setkat s různými transakcemi se zahraničím. Zahraniční osoby (daňoví nerezidenti ČR) jsou v České republice podrobeny zdanění jen z příjmů, které v tuzemsku mají i svůj zdroj. Jednotlivé druhy těchto příjmů jsou detailněji vymezeny v § 22 ZDP. Základním problémem při zdanění těchto příjmů je skutečnost, že se zahraniční osoby na území ČR vůbec nezdržují, nebo jen velmi sporadicky, a vybrání daně by bylo/je pro finanční orgány dosti problematické. Obvykle tito poplatníci nemají v České republice ani žádný hodnotný majetek, z něhož by pramenila jistota, že dostojí daňovým povinnostem. V takovýchto případech nelze příliš spoléhat ani na přeshraniční pomoc jiných států s vymáháním daní právě pro Českou republiku. Z těchto důvodů český daňový systém stanoví jistá pravidla, resp. spíše povinnosti plátcům daně, kteří příslušnou úhradu ve prospěch zahraniční osoby vyplácejí. Tito mají povinnost z vyplácených částek nerezidentům (tj. z příjmů nerezidentů):
srazit srážkovou daň podle § 38d ZDP,
provést zajištění daně podle § 38e ZDP,
oznámit příjmy plynoucí do zahraničí podle § 38da ZDP.
Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, na koho tíha případné srážkové daně či provedení zajištění daně nejvíce dopadá – jsou to plátci příjmů, resp. plátci daně, kteří mají povinnost řádně a včas splnit daňovou povinnost poplatníků. A právě proto je následující text určen především jim.
Metodicky je institut zdanění příjmů prostřednictvím srážkové daně či zajištění daně relativně snadný, z pohledu správy daní lehce kontrolovatelný a efektivní. V případě srážkové daně se jedná také o konečné zdanění, neboť poplatníci takto zdaněné příjmy již nezahrnují do daňového přiznání v České republice.1) Na druhé straně je nutné si ovšem uvědomit, že veškeré s nimi související výdaje se neuznávají jako daňově účinné.2)
V dalším textu příspěvku bychom si postupně přiblížili prostřednictvím jednotlivých otázek a odpovědí, co by neměli plátci daně opomenout, naopak na co by měli zaměřit svou pozornost, aby se vyvarovali možných rizik a pochybení zejména z daňového pohledu.