Dodání zboží

Firma prodává svoje vozidlo na základě smlouvy o smlouvě budoucí (budoucí kupní smlouvy). K úhradě dojde až později po uzavření finální kupní smlouvy. K jakému datu musí odvést DPH: 1) k datu uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, 2) k datu předání do užívání na zkoušku, 3) k datu přepisu vozidla na technickém průkazu, nebo 4) k datu podpisu finální kupní smlouvy?  

Cílem tohoto článku je analyzovat problematiku obchodování s mincemi vyrobenými z drahých kovů a nabídnout právní názor a řešení, spočívající v určení korektního daňového režimu. Pomíjeny jsou mince vyrobené ze zlata, neboť investiční zlato (vč. zlatých mincí), které splňuje zákonem předepsané podmínky, spadá pod zvláštní režim pro investiční zlato dle § 92 zákona o DPH , a proto je obchodování s ním osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně. 1)

U společnosti ze třetí země, která je součástí naší skupiny, jsme měli objednané zboží. Bohužel tam při výrobě vznikly problémy a objednávka nemohla být realizována. Dlouhá dodací lhůta a ve finále nedodání objednaného zboží způsobilo narušení našich vztahů se zákazníkem z ČR, který měl od nás (jsme také společnost z ČR) zboží objednané a zboží potřeboval dodat co nejrychleji. U té samé společnosti ze třetí země jsme proto objednali podobné zboží, které bylo hned dostupné. Toto zboží nám bylo dodáno, vyfakturováno a zasláno v této hodnotě i JSD z celního úřadu. Za způsobené problémy se společnost ze třetí země následně rozhodla nám poskytnout slevu ve výši 100 % a vystavila nám opravný daňový doklad v plné výši zaslaného zboží, tzn. že zboží, které budeme zmíněnému zákazníkovi v ČR prodávat, jsme obdrželi zadarmo. Jakým způsobem postupovat z hlediska účetnictví, tzn. jaká bude pořizovací cena zboží, na které byla poskytnuta 100% sleva a jaké bude účtování? Jakým způsobem postupovat z hlediska z DPH, vč. příp. vykázání v přiznání? Jakým způsobem postupovat z hlediska daně z příjmů, daňových/nedaňových nákladů, příp. i vnitropodnikových transakcí?

OSVČ, plátce DPH, vlastní více než 10 let nemovitost, kterou má v obchodním majetku a provozuje v ní obchod. Nyní se OSVČ rozhodla, že nemovitost vyřadí z obchodního majetku a daruje ji dceři. Dcera následně, po nějaké době, nemovitost vloží do s.r.o. – mimo základní kapitál a bude pokračovat ve stejné činnosti, tj. provozovat obchod. Dotazy: 1. DPH - vyřazení nemovitosti z obchodního majetku se podle § 13 odst. 5 ZDPH považuje za dodání zboží za úplatu a měla by být odvedena DPH z ceny obvyklé. Lze využít v tomto případě osvobození podle § 56 ZDPH a tuto transakci nedodaňovat? 2. Daň z příjmů – u FO (dcery) se bude jednat o osvobozený příjem, pouze podá na příslušný FÚ Oznámení o osvobozených příjmech v souladu s § 38 písm. v) ZDPH. 3. Vklad do s.r.o. – bude možné předmětnou nemovitost daňově odepisovat? Vstupní cenou bude v souladu s § 29 odst. 1 písm. e) ZDP cena určená podle zvláštního právního předpisu? Nebo musí s.r.o. pokračovat v odpisech - § 30 odst. 10 ZDP? Ustanovení § 27 písm. j) – majetek vyloučený z odepisování se vztahuje pouze na skutečnost, kdyby dcera začala jako FO s tímto majetkem podnikat, nebo by tento majetek začala pronajímat?

V následujícím článku Vám přinášíme dokončení příspěvku z minulého čísla časopisu. Věnujeme se stanovení místa plnění při prodeji zboží na dálku, při pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “).

OSVČ podniká nákup, prodej zboží přes e-shop. Chce pozastavit činnost a zrušit registraci k DPH. Už nemá objednávky a zbylé zboží, které neprodá, použije pro svoji potřebu. Musí z tohoto zboží odvést DPH, když je ještě plátce DPH?

Následující článek se zabývá stanovením místa plnění při dodání zboží podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Aby bylo dodání zboží předmětem daně, musí být podle § 2 zákona o DPH splněna podmínka uskutečnění tohoto plnění s místem plnění v tuzemsku. Pro správné uplatnění daně z přidané hodnoty je proto podstatné stanovení místa plnění.

Finanční správa v současné době analyzuje některé podněty směřující do problematiky obchodování s platnými a neplatnými mincemi vyrobenými z drahých kovů (pozn. jinými než mincemi ze zlata), přičemž byly detekovány možné daňové úniky spočívající v použití nesprávného daňového režimu a tím i nesprávného stanovení základu daně včetně neuplatnění správné sazby DPH u těchto obchodů.  

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2022, čj. 8 Afs 206/2020-60

Článek představuje koncept prodeje zboží na dálku včetně zjednodušení správy daně, která se k tomuto způsobu prodeje váže. Tímto zjednodušením je využití režimů jednoho správního místa. Pro zboží z dovozu si představíme i roli elektronického rozhraní, které může usnadnit prodej dovezeného zboží na dálku.

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, má v obchodním majetku již odepsaný automobil. Tento automobil převede do osobního užívání a časem prodá. Prodej zdaní v § 10 ZDP. Musí také odvádět DPH?

Fyzická osoba, plátce DPH, který uplatňuje výdaje paušálem, v roce 2021 koupil osobní automobil , který z 90 % používá pro firemní účely. Automobil byl nakoupen ve zvláštním režimu. Z režijních dokladů k tomuto autu (PHM a ND) se DPH uplatňuje ve výši 90 %. Nyní se podnikatel rozhodl, že osobní automobil bude využívat jen pro osobní spotřebu. Jak se bude právně postupovat z hlediska DPH ? Je třeba při vyjmutí pro osobní spotřebu odvést DPH z ceny obvyklé?

Jak prosím řešit situaci z pohledu DPH, kdy tuzemský plátce DPH (registrován rovněž v Německu) daruje bezplatně materiál (uplatněn při koupi nárok na odpočet) jinému německému plátci do Německa? Německá společnost použije materiál pro stavbu vzorků pro zákazníky českého plátce. Nicméně vlastnictví vzorků nepřechází zpět na českého plátce a vzorky jsou zaslány bezplatně přímo zákazníkům z Německa.

Jsme s.r.o., plátci DPH a koupili jsme zboží na Aliexpressu v hodnotě cca 60 tis., které budeme využívat pro svoji ekonomickou činnost. Dostali jsme ale čínskou fakturu, na které není uvedené žádné DPH. Zboží pak přišlo fyzicky z Polska a tak se ani neuskutečnilo žádné celní řízení. Žádnou další fakturu jsme již neobdrželi. Kam se má tato faktura v přiznání k DPH uvést? Pokud se uvede jako dovoz, nebude vadit, že neproběhlo celní řízení? Pokud by se uvedla jako dodání zboží, chybí zase faktura s DIČ platným v EU. Nebo se nemusí do přiznání uvádět? To se mi popravdě moc nezdá.

Firma – plátce DPH plánuje nakupovat zboží ve Francii a prodávat odběratelům, nacházejícím se v Bělorusku. Firma chce použit následující postup nákupu / prodejů zboží: 1. Zboží bude zakoupeno ve Francii (členský stát). 2. Zboží rovnou pojede do polského skladu (Polsko) mimo Českou republiku. 3. Na polském skladu zboží bude přemístěné do jiného nákladního auta, které pojede do Běloruska. 4. Vývoz zboží z EU (z Polska do Běloruska) bude uskutečněn na základě exportního celního prohlášení EX. Dotaz: firma má povinnost se registrovat jako plátce DPH ve Francii nebo v Polsku? Podle zákona o DPH povinnost registrace je ve Francii. Společnost chtěla by se registrovat k DPH v Polsku. Z jakých podmínek firma může udělat registraci k DPH v Polsku?

Máme jednu firmu ABC, která je irskou společností a má české DIČ. Mají kontrolu na DPH a kontrolor řeší přiložené přijaté faktury. U jedné faktury je nákup zboží (etiket), na faktuře je irská firma s českým DIČ a z faktury je uplatněn odpočet. Předpokládám, že zde by mělo být použito obecné pravidlo, které říká, že pro osoby neusazené je místo plnění mimo ČR, a tedy by tam DPH být neměla. Další dvě přijaté faktury se týkají přefakturace DPH. Irské firmě s českým DIČ byla přefakturována doprava s DPH od české firmy. U přefakturace dopravy tedy také DPH nedávat?  

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 11. 2021 ve věci C-281/20 Ferimet

Česká firma plátce DPH kupuje v ČR zboží po zaniklé firmě. Mateřská společnost této zaniklé firmy sídlí v Londýně vydala na prodej tohoto zboží fakturu (není plátce DPH a cena je bez daně). Zboží pochází z ČR, nedováželo se. Musí v tomto případě česká firma řešit DPH - např. ř. 12/43? Dohledala jsem, že osoby povinné k dani se sídlem mimo tuzemsko uskutečňující zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, u kterých není povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována, se dle § 6c odst. 2 zákona o DPH stávají plátci již dnem prvního dodání zboží nebo poskytnutí s místem plnění v tuzemsku bez ohledu na výši dosaženého obratu.

Dodání zboží v řetězci je specifickým způsobem obchodování se zbožím v rámci Evropské unie, při němž je předmětné zboží dodáno od prodávajícího konečnému kupujícímu tak, že zboží je přímo přepraveno od prodávajícího tomuto kupujícímu, ale prodávající jej nefakturuje přímo kupujícímu, ale jiné osobě, obvykle obchodníkovi, který předmětné zboží nakoupí a se ziskem prodá, a to případně ještě přes další prostředníky. Při uplatňování DPH při dodání zboží v řetězci je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), která vycházejí ze směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH . Klíčovou záležitostí pro správné uplatnění DPH u těchto obchodů je určení místa plnění jak pro prodávajícího a další prostředníky, kteří dodávají předmětné zboží, a s tím spojené přiřazení přepravy a návazné posouzení místa plnění při pořízení zboží z jiného členského státu a také s uplatněním osvobození od daně při intrakomunitárním dodání zboží. V článku jsou nejprve vysvětleny základní pojmy související s dodáním zboží v řetězci a návazně vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží v řetězci. V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětleny praktické postupy uplatnění DPH při dodání zboží v řetězci, a to jak při dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu, tak i při pořízení zboží z jiného členského státu v tuzemsku, které bylo dodání formou dodání v řetězci.