Dodání zboží

Developer postavil bytový dům, ve kterém prodává byty, a před domem vybudovalparkovací stání. Jde o zpevněnou plochu, zapsanou v katastru nemovitostí jako ostatní plochu. Od kolaudace bytového domu včetně parkovacích stání už uběhlo 23 měsíců. Developer prodává parkovací plochu s 21% DPH. Postupuje správně? 

Společnost s.r.o., plátce DPH navrhuje postup účtování a evidence vratných obalů (plastové palety, plastové boxy) s pořizovací cenou max. 180 Eur/ks: Společnost vratné obaly s dodavateli nakoupí a budou ve vlastnictví společnosti, doba použitelnosti 3-5 let, evidenčně za 0 Kč/ks v účetním softwaru. Jednou za rok bude provedena fyzická inventarizace. Po odsouhlasení s dodavatelem bude případný rozdíl vyfakturován na základě předem domluvené ceny s dodavateli v EU v režimu reverse charge, s dodavateli v ČR s 21% DPH. Nákup bude zaúčtován v době pořízení do nákladů jako spotřeba materiálu. Vratné obaly s odběrateli v EU společnost bude vést evidenci v účetním softwaru za 0 Kč/ks, skladové pohyby budou generovat dodací list, fyzická inventarizace bude provedena jednou za rok. Po odsouhlasení konta se zákazníkem budou případné rozdíly fakturovány na základě předem domluvené ceny v režimu reverse charge. Je tento postup v pořádku?

Jaký je rozdíl mezi konsignačním skladem a komisním prodejem z pohledu, že my bychom toto poskytovali zákazníkům? Tz. že my jsme dodavatel zboží? 

Firma A se sídlem v Anglii si objedná u firmy B se sídlem v ČR (plátce DPH) zboží. Firma B zboží objedná od firmy C se sídlem v Anglii. K dodání zboží dojde přímo od firmy C firmě A v Anglii. Kde bude místo plnění a kde a kdo bude odvádět DPH? 

§ 71i Osvobození od daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby je ustanovení, které se nachází v českém zákoně o dani z přidané hodnoty (DPH), konkrétně zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů. Pokud si odběratel objedná u nakladatelství knihu i s její distribucí, lze fakturovat odběrateli knihu i s její distribucí v nulové sazbě DPH? Může nakladatelství vyfakturovat knihu včetně její distribuce v době, kdy došlo k částečné distribuci např. 2000 kusů knihy, ale ještě nebylo distribuováno zbývajících 3000 kusů knihy? Nebo musí vystavovat dílčí faktury na již distribuované knihy? Tedy nyní 2000 knih včetně distribuce a v budoucnu další fakturu např. na dalších 1000 kusů knihy včetně distribuce?

Prosím o vysvětlení textu v § 42 odst. 8 zákona o DPH - kdy nelze provést opravu základu daně. Chápu lhůtu tří let pro vystavení opravného daňového dokladu, nerozumím ale lhůtě 7 let. Připadá mi, že se lhůty vylučují. Prosím o uvedení příkladů, ze kterých by to bylo jasné.

Jsme střední škola, zřízená krajem, plátce DPH. Obdrželi jsme věcný dar od firmy: učební pomůcky na výuku geodézie. Musíme z tohoto daru odvést DPH?

Naše společnost by ráda uzavřela kontrakt s tuzemským plátcem na prodej zboží. Zboží bychom tedy prodávali tuzemskému plátci. Zboží se pro nás vyrobí v Indii. V Indii sídlí výrobce našich dílů a materiálu. Tuzemský plátce, náš smluvní odběratel zboží, ale hodlá zboží ihned prodat dál svému egyptskému odběrateli. Kvůli výši nákladů na dopravné, neekologičnosti a době trvání, které by znamenalo dopravit zboží z Indie do Čech a následný transport do Egypta, vznikla otázka, jestli zboží může jít z Indie přímo do Egypta. Jaký by byl prosím v této situaci dopad na DPH zúčatněných stran? Neměla by se naše společnost registrovat k dani v Indii a zde daň odvést? V místě zahájení přepravy? Zřejmě by pak šlo o řetězový obchod.

Tuzemská společnost fakturuje dodání zboží švýcarské společnosti, která není registrovaná v EU k DPH, má pouze švýcarské DIČ. Doprava zboží proběhne v rámci EU - nakládka i vykládka zboží. Nákup zboží bude v ČR a zboží se bude dodávat do skladu švýcarské firmy ve Slovinsku. Jak tomu bude s DPH?

Plátce DPH, právnická osoba s r. o., přijal zálohu na dodání zboží od podnikatele z třetí země – Švýcarsko. Je dohodnuto, že zboží se bude převážet do Francie. Švýcarský podnikatel není registrovaný k dani v EU. Nebude tedy možné dané plnění považovat za osvobozený vývoz, ani za osvobozené dodání do EU. Český plátce tedy bude muset vystavit konečnou fakturu s českým DPH. Jak ale postupovat u přijaté zálohy? Musí se vystavit daňový doklad k přijaté platbě a odvést již nyní DPH? Jak správně uvést v přiznání DPH a kontrolním hlášení?

Kdy se má správně zaúčtovat výnos u zakázky, která byla realizována v letech 2022–2024? Provedli jsme dodávku a montáž strojů v hodnotě 2 239 000 EUR. Časově zakázka probíhala takto: 1. výroba strojů 01/2022 – 03/2023;2. montáž strojů u zákazníka 01/2023 – 04/2023;3. protože odběratel měl výhrady k funkčnosti strojů, byly prováděny na strojích stále jen testy, termín předání se stále prodlužoval, k 31. 12. 2023 stroje nebyly předány, bylo účtováno o nedokončené výrobě;4. odběratel přesto na těchto strojích započal 01/2024 výrobu, my jsme zde stále prováděli úpravy funkčnosti strojů a naši přítomnost ukončili na stavbě 06/2024. Po tomto datu strojní zařízení pracuje bez naší přítomnosti;5. přes mnohé urgování k dnešnímu dni nemáme podepsaný finální předávací protokol a také není provedeno finální doplacení díla. Na realizaci zakázky nám byly průběžně poskytovány odběratelem zálohy, kdy jsme k přijatým zálohám vystavovali daňové doklady k přijaté platbě. Nejsme si jisti, zda k 31. 12. 2024 máme stále účtovat o nedokončené výrobě, nebo zda v roce 2024 již máme účtovat o výnosech a zahrnout je do HV roku 2024. Pokud by se měly výnosy zaúčtovat do HV roku 2024, chtěla bych požádat o radu v jaké výši, zda na úrovni přijatých záloh, nebo v hodnotě dle smlouvy? Také by nastala otázka, kterým kurzem výnosy zaúčtovat? Ve společnosti máme stanoveny čtvrtletní kurzy.Z hlediska DPH: měla by být odvedena DPH z celé hodnoty díla? Zatím bylo DPH odváděno na základě přijatých záloh.

Dodání určitého zboží (zlato, odpady, emisní povolenky, nemovitosti nebo drahé kovy, vybraná elektronika, určité plodiny v hodnotě nad 100 000 Kč) a poskytnutí stavebních prací mezi dvěma plátci v tuzemsku je předmětem přenesení daňové povinnosti k DPH z poskytovatele na příjemce plnění. Toto přenesení daňové povinnosti znamená, že příjemce plnění (odběratel) může uplatnit nárok na odpočet za předpokladu, že sám přizná a odvede daň z tohoto plnění místo poskytovatele (dodavatele). Tento režim tak zabraňuje daňovým podvodům a neoprávněnému čerpání nadměrných odpočtů.

Co se rozumí dodáním zboží na dálku? V tomto checklistu se dozvíte nejen to, co prodej zboží na dálku je, ale i jaké povinnosti z hlediska DPH z něj pro vás vyplývají. Co je podstatné pro stanovení místa plnění a jak postupovat při následném odvodu DPH? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v našem chytrém checklistu. Projděte si správný postup pro získání jistoty, že vám nic neuniklo.

Řešíte otázky DPH v případě, že na základě uplatněné reklamace dojde k vrácení části nebo celé dodávky zboží zpět dodavateli? Jaké následné kroky a opravy je povinen udělat dodavatel a jaké naopak druhá strana, tj. odběratel? Celým tímto procesem, jak z pohledu dodavatele, tak odběratele, vás provede náš chytrý checklist.

Jste plátce DPH a potřebuje znát všechny své povinnosti v případě, kdy dodáváte zboží nebo poskytujete služby? Tento chytrý checklist vás touto problematikou provede a všechny povinnosti vám přehledně zrekapituluje.

Od 2025 má vzniknou nová skupina osob podle zákona o DPH, tzv malé podniky. Provozujeme eshop a běžně dodáváme do zemí EU, ať už v režimu osvobození podle §64, nebo OSS. Dočetli jsme se, že tyto tzv. malé podniky dostanou přidělené zvláštní DIČ pro tyto účely. Naše otázka zní, pokud si u nás v eshopu objedná zboží tento tzv malý podnik s unikátním DIČ např. ze Slovenska a zboží půjde na Slovensko, jak takové dodání vykázat. Jde o dodání podle §64, nebo OSS? Resp. přistupujeme k takové osobě jako k osobě registrované k dani v jiném členském státě, nebo k neplátci/spotřebiteli? 

Prosím o radu, jak se správně postavit k fakturaci z hlediska DPH : Český plátce prodává Slovenskému plátci / disponujícímu českým DIČ / , výrobní nástroj, který si český plátce nechal vyrobit v Německu, nástroj byl z Německa převezen do Itálie na finální úpravy. V čase fakturace slovenskému plátci se výrobní nástroj nachází fyzicky v Itálii, po dokončení úprav ale bude převezen do České republiky / dopravu zabezpečí český plátce / , do závodu českého plátce, kde trvale zůstane. / jde o nástroj, na kterém český plátce vyrábí sériově pro slovenského plátce / . V jakém režimu DPH má správně český plátce fakturovat?

lze nějak vyřešit následující situaci z pohledu DPH ke spokojenosti všech tří stran? Dodavatel (A) vystavuje fakturu odběrateli (B) na zboží. Odběratel zboží obratem prodává novému odběrateli(C). Odběratel (B) je vlastně jakýsi prostředník v obchodu, jelikož zboží nejprve koupí a obratem prodá s vyšší cenou. Důvodem nákupu a prodeje je následný prodej umožňující novému odběrateli (C) zaplatit fakturu na zboží ve 12-ti splátkách. Nákup a prodej je klasicky fakturován, 1. faktura mezi A a B a 2. faktura mezi B a C , mezi všemi stranami vzniká kupní smlouva o následném prodeji . Všichni účastníci jsou plátci DPH. Jde o to, že dodavatel (A) přijal zálohu rovnou od konečného odběratele (C), na tuto zálohu mu vystavil daňový doklad k přijaté platbě. Když došlo k předání zboží (cca za měsíc od přijaté zálohy) vystavil dodavatel (A) konečnou fakturu odběrateli (B), kde uvedl celkovou cenu zboží a od ceny odečetl zaplacenou zálohu i s odečteným DPH z dokladu k přijaté platbě. Ale problém je v tom, že fakticky platbu neplatil dodavateli (A) odběratel (B), ale odběratel (C). Odběratel (B) vystaví posléze fakturu odběrateli (C) a tato faktura bude znít na celkovou částku zboží. Odběratel B má problém s odečtenou zálohovou platbou s rozepsaným DPH z faktury, jelikož ji neplatil. Mezi stranami sice existuje trojstranná kupní smlouva, kde je řečeno, že záloha bude placena rovnou od odběratele (C) dodavateli (A), ale teď si nevíme rady s DPH ze zálohy. Cena zboží se musí fakturovat celá, tu nelze ponížit o zaplacenou zálohu. Je nějaká jiná varianta jak DPH na fakturách vyřešit, aby nemusel dodavatel (A) vystavit dobropis na daňový doklad k přijaté platbě?

1) Článek 14 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, ve spojení s čl. 15 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů, musí být vykládán v tom smyslu, že dodávka elektřiny za účelem dobití elektrického vozidla na dobíjecím bodě, který je součástí veřejné sítě takových bodů, představuje dodání zboží ve smyslu prvního z těchto ustanovení. 2) Článek 14 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění směrnice 2009/162, ve spojení s čl. 15 odst. 1 směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů, musí být vykládán v tom smyslu, že dobíjení elektrického vozidla v síti veřejných dobíjecích bodů, k níž má uživatel přístup prostřednictvím předplatného sjednaného s jinou společností, než je provozovatel této sítě, znamená, že spotřebovaná elektřina se považuje za dodanou nejprve provozovatelem uvedené sítě společnosti, která nabízí přístup k této síti, a následně uvedenou společností tomuto uživateli, byť si množství, čas a místo dobíjení, jakož i způsob využití elektřiny zvolí uživatel, pokud tato společnost jedná vlastním jménem, ale na účet uživatele v rámci komisionářské smlouvy ve smyslu čl. 14 odst. 2 písm. c) směrnice 2006/112, ve znění pozdějších předpisů...

Osoba neusazená v tuzemsku, se sídlem v Lucembursku, registrovaná k DPH v ČR, prodá zboží tuzemskému plátci DPH. Zboží je vyskladněno ze skladu obchodního partnera v ČR, a dodáno v rámci ČR kupujícímu. Prodávající bude fakturovat toto dodání zboží pod svým českým DIČ a s 21% DPH, je to tak?