Dodání zboží - strana 4

Plátce daně splácel úvěr za nakoupený osobní automobil, ovšem po dohodě s bankou a třetím účastníkem došlo podle § 1888 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), k převzetí dluhu („Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu“, § 1888 odst. 1 občanského zákoníku ) a k převodu vlastnictví vozidla na nového dlužníka. Nový vlastník (dlužník) bude za původního vlastníka (dlužníka) bance dále splácet zbývající část úvěru.

Před šesti lety jsme s manželkou zakoupili osobní automobil. V technickém průkazu je zapsána má manželka, která také hradí silniční daň. Nemáme rozděleno společné vlastnictví. Od data pořízení mám automobil zařazen v obchodním majetku a využívám ho 100% k podnikání. V letošním roce chci automobil vyřadit z obchodního majetku. Následně cca po měsíci auto prodáme. Příjem z prodeje vykáže manželka jako ostatní příjem v § 10 zákona o daních z příjmů . Máme já nebo má manželka povinnost odvést DPH, a pokud ano, v jaké výši? Před 6 lety bylo uplatněno DPH na vstupu ve výši 100 %.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 20. června 2019 ve věci C-291/18 Grup Servicii Petroliere

Daň z přidané hodnoty se mezi ostatními daněmi pyšní hned několika NEJ. Jednak jde o daň s nejvyšším fiskálním přínosem pro stát, dále jde o nejvíce harmonizovanou daň z pohledu Evropského daňového práva nebo jde o nejčastěji kontrolovanou oblast ze strany správce daně. Výčet by mohl být jistě delší, nicméně velmi často se jí říká také „dokladová daň“. Tímto přízviskem mám na mysli fakt, že správně vystavené daňové doklady se všemi náležitostmi přispívají k dobrému průchodu přes elektronické systémy správce daně, kde jsou faktury párovány a podrobeny různým testům z hlediska časových souvislostí, přenesení daňové povinnosti, povinností přiznat daň v návaznosti na uplatněný odpočet atd.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. listopadu 2018 ve věci C-264/17 Mensing

V několika následujících číslech časopisu najdete seriál týkající se judikatury ESD k DPH. V některých případech budeme tuto judikaturu konfrontovat s naší legislativou, metodickými informacemi finanční správy či rozhodnutím soudů. Na příkladech se budeme snažit o vysvětlení dopadu na činnost USC, případně dalších neziskových subjektů. Připomínáme, že judikatura ESD je spolu se směrnicí EU k DPH základním zdrojem výkladu principů DPH, respektive jednotlivých používaných pojmů. V tomto prvním příspěvku bychom se věnovali vymezení případů, které jsou z pohledu DPH plněním.

Česká firma dodává zboží do Maďarska. Z tohoto důvodu si pronajala sklad na Slovensku, do kterého si přiveze z ČR maďarskými zákazníky objednané zboží, a toto zboží se po přeložení ihned rozváží do Maďarska. Z tohoto skladu nejde žádné zboží zákazníkům na Slovensko. Objednávky z Maďarska i fakturace se zpracovávají v ČR. Bude nutná registrace k DPH na Slovensku? Jak by tomu bylo, kdyby slovenská firma měla obdobný sklad v ČR pouze za účelem zásobení německého trhu. Musela by se v ČR registrovat k DPH?

V dnešním příspěvku bych se rád věnoval obchodním modelům v podnikání, které v určitém stupni rozvoje „překročí“ hranici uplatňování tuzemské daně z přidané hodnoty a vtáhne podnikatele do registrace v jiném členském státu.

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tj. tzv. daňového balíčku, se do zákona o DPH promítají pravidla pro zacházení s poukazy. Tato pravidla vyplývají ze směrnice Rady (EU) 2016/1065 , kterou se mění směrnice 2016/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy (dále jen směrnice o zacházení s poukazy). V dosavadním znění zákona o DPH , nebyla problematika uplatňování daně u poukazů upravena, a proto byl postup při uplatňování daně dovozován pouze výkladově. Při aplikaci příslušných pravidel mohli plátci již od 1. 1. 2019 do nabytí účinnosti příslušných novelizovaných ustanovení zákona o DPH , která byla novelizována v rámci daňového balíčku, využít tzv. přímého účinku směrnice, tj. postupovat při uplatňování DPH u poukazů již od 1. 1. 2019 podle pravidel vyplývajících z novelizovaného znění směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty DPH (dále jen „směrnice o DPH “), jak potvrzuje také informace GFŘ zveřejněná k této problematice na webových stránkách finanční správy začátkem ledna roku 2019. V článku je nejprve vysvětleno vymezení pojmu poukaz a členění poukazů na poukazy jednoúčelové a víceúčelové. V dalších částech textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro uplatňování DPH u jednoúčelových a víceúčelových poukazů.

Směrnicí Rady (EU) 2016/1065 , kterou se mění směrnice 2016/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy, se upravují a v rámci EU sjednocují s účinností od 1. 1. 2019 pravidla pro uplatňování DPH u poukazů. Mění se dosavadní pravidla pro uplatňování DPH u tzv. digitálních služeb a při zasílání zboží. Pravidla pro uplatňování DPH u poukazů se promítají do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), novelou, která je součástí daňového balíčku s původně navrhovanou účinností od 1. 1. 2019 (sněmovní tisk č. 206, senátní tisk č. 32, dále jen „novelizovaný zákon o DPH “). Vzhledem k tomu, že daňový balíček byl schválen Poslaneckou sněmovnou až ve druhé polovině prosince roku 2018, příslušné změny zákona o DPH nabydou účinnosti později po definitivním schválení daňového balíčku a jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Při aplikaci příslušných pravidel mohou plátci od 1. 1. 2019 do nabytí účinnosti příslušných novelizovaných ustanovení zákona o DPH využít tzv. přímého účinku směrnice, tj. postupovat při uplatňování DPH u poukazů již od 1. 1. 2019 podle pravidel vyplývajících z novelizovaného znění směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty DPH (dále jen „směrnice o DPH “). V článku je nejprve vysvětleno vymezení poukazů pro účely DPH a jejich členění na poukazy jednoúčelové a víceúčelové. V další části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro uplatňování DPH u jednoúčelových poukazů a v závěrečné části textu pravidla pro uplatňování DPH u víceúčelových poukazů.

Ne nadarmo platí rčení, že moderní technologie předbíhají legislativu. Ta daňová (legislativa) není výjimkou. Moderní technologie opřené o nejrozmanitější využití internetu a na něm postavených aplikacích v nejrůznější podobě mění po desetiletí či možná i staletí zavedená pravidla mezi dodavatelem a odběratelem.

Začátkem roku 2019 by mělo být schváleno několik novel zákona o DPH 1). Vzhledem k neustálému zpožďování legislativního procesu nelze dopředu odhadnout datum jejich účinnosti. Přesto považuji za potřebné upozornit plátce z neziskového sektoru, že i oni budou plánovanými změnami2) zasaženi, a s těmi nejdůležitějšími je seznámit v předstihu.

Plátce DPH – OSVČ, má prodejnu a prodává zboží, které je uvedeno v příloze č. 4 k zákonu o DPH (hlavně ručně vyrobené šperky – nové). Naši dodavatelé jsou převážně neplátci DPH. Tyto šperky od neplátců DPH buď nakupujeme a považujeme je za zboží (děláme na ně skladové karty), anebo v některých případech jsou s dodavateli – neplátci DPH, sepsány komisionářské smlouvy. V případě prodeje zboží, na které je sepsána komisionářská smlouva používáme zvláštní režim – § 90 zákona o DPH a zdaňujeme DPH jen přirážku. Lze použít § 90 zákona o DPH a zdaňovat DPH jen přirážku i u zboží, které od neplátců DPH přímo nakupujeme a evidujeme na skladových kartách? Nebo se § 90 týká jen zboží, na které je sepsána komisionářská smlouva s neplátcem DPH?

Od roku 1997 si u nás zákazníci, občané i podnikatelé nakupovali body, za které následně v období dalších dvou let mají možnost nákupu různých našich služeb s různými sazbami DPH. Proto z částek přijatých za nákup bodů neodvádíme DPH, přijaté peníze evidujeme v účetnictví jako závazek. Po použití bodů za naše služby podle sazeb DPH, vždy v příslušném měsíci použití těchto bodů, zaúčtujeme v účetnictví oproti peněžnímu závazku tržbu s předpisem odvodu příslušné DPH. V průběhu let vznikaly vždy při inventarizaci ke konci roku drobné kladné rozdíly mezi zůstatkem bodů z evidence v SW a účetním stavem, v tisícových částkách. Tyto rozdíly jsme účtovali do výnosů a odváděli základní sazbu DPH. Nyní po aktualizaci evidenčního SW bodů, byl zjištěn kladný rozdíl v řádově vyšší částce. Je zřejmé, že se jedná o dodatečné rozdíly z minulých let, což nám potvrdil také tvůrce SW. Jedná se o další, dodatečně zjištěné tzv. propadlé body, kdy náš zákazník body nevyužil, žádná služba za ně tedy nemohla být z naší strany poskytnuta. Otázka tedy zní, zda z tohoto historického rozdílu, který nevíme, kdy vznikl, a který nyní zaúčtujeme jednorázově do našich výnosů, musíme odvést také DPH, když nejde o ekonomickou činnost a žádná služba již nemůže být za tyto propadlé body poskytnuta?

Podnikat prostřednictvím e-shopu bývá považováno za nejsnadnější vstup do oblasti obchodu. Samozřejmě nic není ideální a mnoho projektů e-commerce končí po pár měsících fungování. Nejsme tady od toho, abychom snad tipovali komoditní mezery na trhu apod. To necháme na podnikatelích. Následující řádky by měly oslovit ty z vás, kteří řeší fakturaci transakcí na e-shopu uzavřených do zahraničí. Fakturovat prodeje přes e-shop v tuzemsku je přeci jen o poznání jednodušší než za situace, kdy do hry vstupují zahraniční klienti nakupující přes v tuzemsku registrovaného plátce DPH.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 11. července 2018, ve věci C-154/17 , E LATS, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Plátci DPH nemají sebemenší problém se zdaněním přijaté zálohy související se zdanitelným plněním. Příjemce zálohy vystaví daňový doklad na přijatou platbu a odběratel si na základě tohoto daňového dokladu uplatní nárok na tuto zaplacenou daň. To je ideální situace, ale v běžném životě jsou vždy zajímavé nuance, které přinese každodenní podnikatelská praxe. Touto zvláštností myslím například situaci, že odběratel zaplatí zálohu na budoucí zdanitelné plnění, z nějakého důvodu se toto plnění neuskuteční, ale také se tomuto odběrateli již záloha nevrátí ani nezapočte na jiné zdanitelné plnění.

Při dodání použitého zboží platí podle § 90 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), v návaznosti na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “), specifická pravidla. Za splnění stanovených podmínek je možno při prodeji použitého zboží aplikovat zvláštní režim zdanění přirážky, který je upraven v čl. 311 až 325 směrnice o DPH . Nejsou-li podmínky pro uplatnění tohoto zvláštního režimu splněny, musí plátci při prodeji použitého zboží aplikovat standardní režim zdanění. V článku jsou vymezeny základní podmínky, za nichž je možno zvláštní režim zdanění přirážky při prodeji použitého zboží použít, a s využitím příkladů vysvětleny základní obecné principy jeho uplatnění.

Dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku je z hlediska DPH transakcí, pro niž platí podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), specifická pravidla. Přiznat daň při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku musí obecně plátce, který zboží dodává, a to i v případě, že dodavatelem zboží je osoba neusazená v tuzemsku. Za stanovených podmínek však vzniká při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku povinnost přiznat daň plátci jako odběrateli zboží. V úvodní části článku jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro registraci osob neusazených v tuzemsku, jak je definuje zákon o DPH , jako plátců daně. V dalších částech textu jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování DPH při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku.

Plátce DPH – OSVČ, nakoupí zboží (hrnky) od neplátce DPH pro další prodej. Poté se rozhodne, že jeden hrnek bude mít pro osobní spotřebu. Cena hrnku byla 300 Kč, platba dodavateli byla provedena v roce 2017. OSVČ bude mít hrnek pro osobní spotřebu v roce 2018. Jak máme postupovat ve vztahu k DPH, a jak postupovat ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob?