Dorovnávací daň

Naše společnost se sídlem v České republice je 100% dceřinou společností polské akciové společnosti, na jejíž úrovni je sestavována konsolidovaná účetní závěrka. Majoritním vlastníkem této mateřské společnosti je polská společnost s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je fyzická osoba. Nemáme žádné informace, že by nad touto polskou akciovou společností existovala další povinnost sestavování konsolidované účetní závěrky. Z údajů uvedených v konsolidovaných účetních závěrkách vyplývá, že konsolidované roční výnosy ve výši 750 mil. EUR byly skupinou překročeny pouze v roce 2022, a to za roky 2020 až 2024. Pro účely přepočtu konsolidovaných výnosů z těchto účetních závěrek jsme použili průměrný kurz EUR/PLN za příslušné roky. Dotazy: 1. Je postup, kdy pro přepočet konsolidovaných výnosů z konsolidovaných účetních závěrek používáme průměrný kurz EUR/PLN za příslušný rok, správný? 2. Za konsolidované roční výnosy z pohledu dorovnávací daně – posuzujeme kompletní výnosy celé skupiny, tedy veškeré výnosy uvedené v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty, nebo se vychází z jiné definice výnosů podle pravidel pro dorovnávací daň? 3. Pro rozhodnutí, zda naše společnost spadá do působnosti pravidel pro dorovnávací daň, postačuje skutečnost, že nebyla splněna podmínka překročení prahové hodnoty alespoň ve dvou ze čtyř výkazních období bezprostředně předcházejících danému zdaňovacímu období, nebo je nutné ověřovat i další skutečnosti? 4. Vzhledem k tomu, že kritérium bylo splněno pouze v roce 2022, je nyní klíčové sledovat vývoj konsolidovaných výnosů až do zdaňovacího období roku 2026? 5. Znamenalo by případné překročení rozhodné hranice v letech 2025 nebo 2026 vznik povinnosti provádět další výpočty pro účely dorovnávací daně? 6. Pokud existuje povinnost mateřské společnosti (polské s.r.o.) naší mateřské společnosti (polské a.s.) sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Ověření hraniční hodnoty pro 750 mil. EUR by se pro naší CZ společnost týkala konsolidace polské s.r.o.?

Evropská unie zavádí nástroj, který má omezit daňové optimalizace velkých podniků a zajistit spravedlivější rozdělení daňových příjmů mezi jednotlivé státy. Dorovnávací daň stanovuje, že společnosti musí v zemi svého působení odvést daň alespoň ve výši 15 % ze zisku. V České republice platí tento režim od 31. prosince 2023 a dotkne se tisíců firem.

Senát dnes schválil novelu zákona o účetnictví, zákona o auditorech a zákona o dorovnávacích daních.

Dlouho očekávané schválení sněmovního tisku 783 přináší řadu zásadních novelizací – novela zákona o účetnictví, dorovnávacích daní a auditu přináší nové limity pro kategorizaci firem, posouvá povinnost ESG reportingu o dva roky a výrazně omezuje rozsah povinných auditů. Změny zasáhnou tisíce podniků a přinášejí nejen úlevy, ale i nové otázky ohledně regulatorní rovnováhy a souladu s evropským právem. V červnu 2025 schválila Poslanecká sněmovna balík legislativních novel, které zásadním způsobem přepisují účetní pravidla a související daňovou i regulatorní praxi v České republice. Jde o úpravy, které mají dopad na tisíce podniků – od nejmenších po nadnárodní korporace. Článek vás provede nejdůležitějšími změnami v zákonech o dorovnávacích daních a účetnictví a zároveň upozorní na tři zásadní reakce odborné veřejnosti, které zdaleka nevyznívají jednoznačně pozitivně. Upozorňujeme čtenáře, že jde o návrh zákonů, které ještě musí být projednány Senátem. V tuto chvíli tak nelze garantovat, že jde o finální znění.

Ministerstvo financí zveřejnilo návrh vyhlášky k dorovnávacím daním, která definuje formulář daňového přiznání a informačního přehledu pro přiřazované a české dorovnávací daně.