Dotace

Společnost pořídila ochrannou známku, pro dlouhodobý nehmotný majetek má stanoven limit 120 000 Kč. Náklady spojené se zastoupením při vyřizování známky a poplatky (účet 518) nepřesáhly tento limit. Zároveň byl poskytnut grant (zaúčtován na 648). Když bude společnost časově rozlišovat náklady spojené s pořízením ochranné známky, bude časově rozlišovat celou hodnotu nákladů na pořízení známky nebo by tuto hodnotu měla snížit o poskytnutý grant?

Ve společnosti, dle dřívější terminologie ve sdružení, jsou tři fyzické osoby, vedou jednoduché účetnictví (peněžní deník). K podnikání používají jeden bankovní účet, ten je zveřejněn na stránkách Finančního úřadu. Vzhledem k tomu, že žádost o dotaci ze SZIF (neinvestiční dotace, na plochu atd.) podali dva ze společníků, musel každý uvést do žádosti jiné číslo bankovního účtu. Jeden uvedl účet, který je v podnikání používán, druhý si založil nový. Prozatím jsme tento nový účet nenahlásili na FÚ, neboť dotaci jsme následně přeposílali na společný podnikatelský bankovní účet. Pokud však došlo k situaci, že na účet založený společníkem došla dotace SZIF 31. 12., ale již jsme ji nestihli přeposlat na společný účet, jak nejlépe postupovat? Účet urychleně dohlásit na FÚ, nebo částku ve stejné výši vložit v hotovosti do pokladny, aby se ještě dostala do příjmů v roce 2025? 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci získala investiční dotaci z Národního plánu obnovy na fotovoltaickou elektrárnu. Částka dotace byla zahrnuta do nedaňových příjmů a o tuto částku byla ponížena pořizovací cena elektrárny. Částka dotace byla rozpočítána na jednotlivé položky elektrárny, takže došlo k situaci, kdy pořizovací cena připadající na technické zhodnocení budovy související s elektrárnou byla po odečtění částky dotace nižší než 80 000 Kč. Jiné technické zhodnocení budovy v tomto roce neproběhlo, mohu si tedy technické zhodnocení budovy ponížené o dotaci zahrnout jednorázově do daňových výdajů, když je tato částka nižší než 80 000 Kč? Nebudu potom porušovat podmínky pro poskytnutí dotace?

Podnikatel, FO, vlastní budovu, kterou nemá zahrnutou v obchodním majetku, ale používá ji k podnikání. Nyní ji bude rekonstruovat a žádat o investiční dotaci. Je nutné budovu zahrnout do OM, nebo by bylo možné TZ evidovat jako samostatný dl.majetek a budovu nechat v osobním vlastnictví?

Společnost uzavřela smlouvu Národní rozvojovou bankou Smlouvu o zvýhodněném úvěru v Programu Nové úspory energie. Předmětem smlouvy je poskytnutí finančního příspěvku za dosažení energetické úspory a také poskytnutí účelového úvěru (stavební úpravy objektu za účelem dosažení snížení energetické náročnosti) za zvýhodněných podmínek – zvýhodněná úroková sazba. Po ukončení projektu bude proveden energetický posudek. Jestliže bude splňovat kritéria, společnost zažádá banku o výplatu finanční podpory. Tento finanční příspěvek ve výši 2 mil. Kč bude dle mého názoru po rozhodnutí banky o jeho výplatě zaúčtován jako snížení pořizovací ceny (technického zhodnocení budovy). Ve smlouvě je také uvedeno, že celková výše veřejné podpory činní cca 4 mil. Kč. Z toho 2 mil. bude vyplacen jako výše popsaný finanční příspěvek a zbývající 2 mil. Kč jsou „rozpuštěny“ ve zvýhodněném úvěru (nízká úroková sazba ve smlouvě pevně určená). Společnost úroky z úvěru neaktivuje do pořizovací ceny majetku. Jaké je správné účtování o výše popsané situaci? Je správné zúčtovat finanční příspěvek jako snížení pořizovací ceny a zvýhodněné úroky účtovat klasicky do nákladů dle splátkového kalendáře? Není nutné ještě nějaké speciální účtování ohledně „dotovaného zvýhodněného úroku“?

Ve svých článcích publikovaných před dvěma lety jsem se věnoval charakteru odvodu za porušení rozpočtové kázně a jeho procesnímu režimu. Tento článek je doplněním v otázce specifické problematiky lhůty, v níž lze tyto postupy zahájit. Toto téma je v současné době nejednoznačně řešené, a to jak orgány Finanční správy České republiky, tak i správními soudy a prochází dynamickým vývojem.

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená JMK, plátci DPH. V současné době realizujeme investiční akci – technické zhodnocení budovy. To zahrnuje: výměnu oken, zateplení budovy, natažení nové fasády, osazení rekuperačními jednotkami, montáž fotovoltaických panelů na střechu budovy. U některých otvorů pro okna se změnily rozměry oken, staré římsy u venkovních parapetů oken byly odstraněny. Zdroje financování: investiční dotace od SFŽP ČR ve výši 65 % + investiční dotace od zřizovatele. Dotace ze SFŽP zahrnuje způsobilé výdaje, tj. cenu bez DPH, a nezpůsobilé výdaje, tj. DPH. Nezpůsobilé výdaje, tj. DPH, kryje dotace od zřizovatele. Mohu si z přijatých faktur za práce od plátců DPH uplatnit DPH na vstupu ve výši zálohového koeficientu pro rok 2025? Budova slouží jak pro osv. plnění (výuku, stravu a ubytování žáků), tak pro ekonomickou činnost (pronájmy, vaření pro cizí strávníky, nájem školního bytu...). Přistoupila jsem k uplatňování, protože výdaje ve výši DPH mi dotace od SFŽP nekryje, ale mám na ni dotaci od zřizovatele. Je to jako celek technické zhodnocení budovy? Nejsem si jistá u fotovoltaiky a rekuperace. Fotovoltaika bude sloužit na výrobu EE, v budově je kotelna. Tato kotelna, ale vytápí i ostatní budovy, které nejsou součástí realizovaného TZ. Rekuperace je realizována jen osazením jednotlivých 9 ks rekuperačních jednotek ve třídách a tyto jsou vyvedeny otvorem ve zdi ven. Nejsou nijak spojeny a vedeny do centra. Mám v plánu zateplení a okna účtovat jako technickém zhodnocení a o tyto částky navýšit cenu budovy, rekuperaci a FVE vést jako samostatné DHM a odpisovat zvlášť. Budu postupovat správně?

Společnost s r. o. je chráněná dílna. Dostává čtvrtletně dotace od Úřadu práce na základě uzavřené dohody s ÚP o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Při splnění dohodnutých podmínek (I-14) musí být účtováno o pohledávce do období vzniku nákladů, které jsou dotovány. Časově tedy rozlišujeme do těch měsíců, kdy docházelo k zaměstnávání osob se zdrav. postižením, jejichž mzdy jsou dotací kryty. Tak např. za IV. Q 2025 budou mzdy i výnosy vztahující se ke IV. Q 2025 zaúčtovány (zdaněny) v roce 2025. Externí firma (daňový poradce) zpracovává podklady k těmto dotacím. Např. za IV.Q 2025 dochází ke zpracování podkladů celý leden 2026, poté schvaluje ÚP a např. 18. 2. 2026 vydá ÚP rozhodnutí. Tímto datumem externí firma (daňový poradce) vystavuje daňový doklad. Předpokládáme, že nákladem je pro chráněnou dílnu toto až v roce 2026, kdy bylo skutečně odpracováno (kdy byla služba skutečně provedena). Zde časové rozlišení neděláme. Je to takto akceptovatelné?

Nestátní školská právnická osoba má schválenou investiční dotaci od MMR na přístavbu odborných učeben s typem financování Ex post. Součástí dotace je 7% podíl na nepřímé náklady účtované přímo do spotřeby. Prosím o kontrolu účtování: Rozhodnutí o poskytnutí dotace MD 348/D 901, Přijetí plateb (průběžné financování) MD 221/D 348, Zaúčtování 7% podílu nepřímých nákladů MD 901/D 649, Zařazení investice MD 022/D 042, Poměrná část odpisů z dotace MD 901/D 649. Lze mezi nepřímé náklady zařadit faktury od architektů na vybavení odborných učeben (rozmístění nábytku, design)? 

Společnost s r. o. má přislíbenou dotaci na 1, zateplení objektu, 2, FVE na střeše, a 3, na tepelné čerpadlo se zásobníkem na ohřev vody. Podmínkou vyplacení dotace je kolaudace. Ve stavebním povolení jsou vyjmenovány všechny tyto investice. FVE byla ale už zprovozněna v roce 2024, a již koncem roku 2024 začala vyrábět elektřinu. Paragraf 30b ZDP byl již zrušen, a od 8/2025 je účinný nový zákon. Mám FVE zařadit na karty již v 8/2025 a začít odpisovat, nebo mám čekat na kolaudaci, která bude asi až 1/2026? A jak je to s tím tepelným čerpadlem, které bylo nainstalováno v 10/2025, a již funguje? Revizi a všechno již má. Mám také čekat až na kolaudaci nebo mám zařadit hned?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, obdržel v roce 2021 dotaci na investiční majetek. V roce 2025 byl tento majetek poškozen a muselo dojít k velké opravě. Jak je to prosím s daňovou uznatelností nákladů na opravu z pohledu DPH i DPFO? Náklady spojené s provozem majetku jsou předpokládám daňově účinné s možností odpočtu DPH. 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci zařadila v 06/2023 FVE do užívání a začala ji odpisovat dle § 30b zákona o daních z příjmů 240 měsíců. V roce 2025 na tuto elektrárnu dostala dotaci. Má FVE odpisovat 240 měsíců, nebo ji měla zařadit do 3. odpisové skupiny na 120 měsíců? O dotaci má snížit hodnotu FVE a odpisovat ze snížené ceny, i když nevede účetnictví, nebo má dotaci přiznat do výnosů a zdanit? 

Jaké je správné zaokrouhlení u pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele? 9% zdravotní pojištění a 24,8% sociální pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance (případně 5% sleva u zkráceného úvazku na soc. pojištění u vybraných zamců). Potřebujeme vědět přesné zaokrouhlení z důvodu dotací na odvody zaměstnanců.

Jsme nezisková organizace (zapsaný spolek). Předmětem naší činnosti je: - pořádání kurzů francouzštiny pro veřejnost - pořádání mezinárodně uznávaných zkoušek z francouzštiny (DELF, DALF) - pořádání kulturních akcí (propagace francouzské kultury a kultury frankofonních zemí) Naše organizace není plátcem DPH. Ačkoliv nejsme plátci DPH, jsme identifikovaná osoba . DPH odvádíme v případě služeb od společností Meta (Facebook) a Zoom Communications. V tomto roce jsme již přesáhli obrat 2 536 500 Kč, z toho necelé 2 miliony tvoří výnosy z kurzů a mezinárodních zkoušek (tržby z prodeje služeb). Další výnosové položky tvoří neinvestiční dotace (poskytovateli dotace jsou Francouzský institut v Praze, Statutární město Brno a Jihomoravský kraj), dále dary a také příspěvky členů našeho spolku. Letos jsme také získali výnosy z reklamy v celkové částce 75 tisíc Kč (tato částka byla poukázána na náš účet před dosažením obratu 2 miliony Kč). Dosud jsme nebyli registrování jako plátci DPH. Novela zákona o DPH, která platí od 1. 1. 2025, mj. určuje dvě hranice obratu, 2 miliony Kč a 2 536 500 Kč (a s tím spojenou registraci k DPH). Mame povinnost se zaregistrovat jako plátce? 

Uvádění informací o udržitelnosti podle směrnice CSRD1) a souvisejících ESRS2) se v této době nachází ve značné legislativní nejistotě, a to jak z pohledu evropské legislativy, tak i z pohledu implementace do české legislativy, která na přehlednosti rozhodně nepřidala.

Jsme zájmový spolek, nezisková organizace. na svojí činnost přijímáme dotace (např. OP Zaměstnanost plus 2021-2027). Tato dotace se skládá z částí určené na úhradu přímých nákladů. Tyto se detailně dokládají a na základě předložených a vyúčtovaných nákladů je tato část dotace poskytnuta. Dotace má také druhou část, která se stanový paušálem např 30% z přímých nákladů. Tato část se nijak nedokládá, vyplácí se automaticky. V podmínkách dotace se píše: Prostředky poskytnuté formou paušálního výdaje může příjemce použít kdykoliv bez časové vazby na realizaci projektu. V letošním roce tato dotace končí a vypadá to, že nedokážeme smysluplně prostředky týkající se této paušální části vyčerpat do konce roku. Náš auditor nás tlačí nevyčerpanou část dotace u této paušální části celou zdanit, protože projekt skončil. My to tak nečteme podle podmínek a rádi bychom dotaci převedli do dalšího období a použili jí na náklady, které vzniknou v dalších letech. Je naše úvaha správná? Pokud je povinnost dotaci k datu skončení projetku zúčtovat, jaký je pro to argument a s odkazem na výše citované podmínky dotace?

V reakci na množící se dotazy týkající se uznatelnosti výdajů na školení v problematice eDokladů tímto Ministerstvo financí zveřejňuje obecnou odpověď na dotaz: Je možné ze státních prostředků určených na volby hradit školení členů volebních komisí, případně pracovníků úřadu na téma e-doklady?

Dotace představují finanční prostředky poskytnuté na přesně stanovený účel. Jsou poskytovány ze státního rozpočtu, státních fondů, rozpočtů územně samosprávných celků a rozpočtu obcí. Poskytování a zúčtování dotací je upraveno zákonem č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech , a dále zákonem č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů . Na tyto zákony pak navazují další právní předpisy upravující konkrétní tituly pro čerpání dotace. Obvykle je dotace určena k podpoře aktivit, které jsou v souladu s veřejným zájmem, a to buď snížením nákladů (výdajů) na určitý majetek nebo službu, nebo přímým financováním aktivit. Poskytnutí dotace je obvykle spojeno s určitými podmínkami a kritérii, které musí příjemce splnit. Dotace mohou být poskytovány jak fyzickým, tak i právnickým osobám. Dotace jsou formou finanční pomoci, která je přidělena na konkrétní účel a většinou je její využití vázáno i na určité časové období.

Objeví se dotace od SZIF u zemědělského podnikatele, plátce DPH, na některém z řádků v přiznání k DPH? Např. ř. 50...? 

Spolek se zabývá speciálním vzděláváním na školách. Dostal na to grant přes 10 mil. na několik let, přičemž v prvním roce dostal zálohu přes 3 mil. Kč. 1) Je správně, že tato dotace se nepočítá do obratu pro DPH, jelikož to dotace k ceně? 2) Ovlivňuje tento příjem limit pro vedení jednoduchého účetnictví (JÚ), který je 3 mil. Kč? 3) V JÚ se účtuje o příjmech, nikoliv výnosech. Dotace se myslím vylučuje ze základu daně, a s ní i související výdaje. - Pokud v daném roce přijatou dotaci spolek nevyčerpá, jak se vypořádat s tím, že v dalším roce budu mít výdaje hrazené z dotace, ale výdaj bude v jiném roce než příjem?