Dovoz

Společnost, plátce DPH, dováží zboží z Číny. Přijde faktura, vyměření cla, poplatky a přepravné související s tímto dovozem. Na faktuře za přepravné je uvedena zahraniční i tuzemská část a je osvobozena podle § 69. Co všechno vstupuje na ř. 7 daňového přiznání? I ta tuzemská část přepravy?

Na základě rozhodnutí Celní správy ČR dochází ke změně termínu pro nasazení (zprovoznění) modernizovaného vnitrostátního systému dovozu podle kodexu (tzv. e-Dovoz). Nasazení tohoto systému bude oproti dosud plánovanému datu, kterým bylo 15. 12. 2025, odloženo o cca šest měsíců, a to konkrétně na 18. 5. 2026.

Společnost nakoupila zboží v Kanadě. Proclení zboží zajistila společnost poskytující tyto služby. Dodatečně došlo k zjištění, že část zboží proclena nebyla. Neproclené nakoupené zboží bylo dodatečně procleno a celní úřad vyměřil pokutu a DPH na proclené zboží. Vše vyměřil společnosti, která prováděla proclení a ta vše přefakturovala odběrateli. Platba DPH tak byla provedena celní úřad. Odběratel uhradil celnímu deklarantovi a ten uhradil na celní správu. Je možné vyměřenou DPH nárokovat zpět formou dodatečného přiznání, kde bude použit reverse charge jako při běžném dovozu? Zboží je určeno k dalšímu prodeji v rámci ekonomické činnosti odběratele. O vrácení DPH by měl odběratel FÚ požádat na základě odvodu DPH, které při běžném dovozu zboží ze třetích zemí odběratel nehradí. Nebo je potřeba vyrovnání provést ve dvou krocích: nejprve odvod DPH a ve druhém kroku nárokovat odpočet? Není problém, že DPH je odvedena na celní úřad? Dle mého názoru je postup dodatečného přiznání v systému reverse charge v pořádku s tím, že o vrácení DPH je potřeba požádat. Neproclení zboží bylo neúmyslné – pracovnice odběratele v komunikaci s deklarantem otevřela špatnou fakturu a potvrdila deklarantovi jiný počet kusů – odběratel nakupuje z Kanady zboží opakovaně. Řízení o dodatečném proclení zahájil odběratel sám na základě správné dodavatelské faktury. Dle některých odborných pracovníků je vyměřená DPH včetně sankce nedaňovým nákladem odběratele a škodu má společnost uplatnit u zaměstnance, který problém způsobil. S ohledem na výše popsané se domnívám, že nedaňovým nákladem bude pouze penále za pozdní odvod DPH, které již bylo vyměřena, DPH není nákladem a odběratel by měl mít nárok na její vrácení. Služba fakturovaná celním deklarantem je daňovým nákladem.

Tuzemská společnost, plátce DPH, zakoupila stroj od německé společnosti, plátce DPH. Stroj byl dovezen z přímo od výrobce z Turecka, na JSD je turecká firma jako odesílatel a česká firma jako příjemce. Stroj proclen v ČR, ale clo nebylo vyměřeno. Dodací podmínka EXW. Náš dotaz zní, zda se pro českou firmu bude jednat o dodání zboží z JČS od německého plátce nebo o dovoz zboží. Existují nějaká daňová rizika, na která by si česká firma měla dát pozor?

Potřebuji poradit v oblasti dovozu z třetích zemí. Máme fakturu z Asie s dodací podmínkou DDP. Máme prohlášení dodavatele, že náš příchozí materiál byl proclen. K tomuto materiálu se vztahuje nulové clo podle celního sazebníku. Nemáme JSD, ani žádný jiný doklad o dopravě nebo celních službách. Máme trasování zásilky - k nám materiál přišel přes Německo. Od dodavatele ani DHL už nic nezískáme. Jak máme proúčtovat DPH při dovozu? Stačí vyčíslit DPH z celkové ceny faktury ?

Česká firma, plátce DPH v tuzemsku, realizuje stavební zakázku v zemi mimo EU, v této zemi je registrován k DPH. V ČR nakoupí zboží (materiál na stavbu), které si převáží firma pomocí svého dopravce do země mimo EU. Jak má být správně vyfakturované DPH za materiál a dopravu? Pokud dodavatel materiálu vystaví fakturu s českým DPH máme nárok na odpočet? Nebo musí vystavit osvobozeně na základě námi doložených celních dokumentů?

Jsme plátci DPH, dne 9. 1. 2025 jsme obdrželi zálohovou fakturu z USA za zboží, úhrada 15. 1. 2025 (kurz 24,368). Konečná faktura přišla 5. 2. 2025 (kurz 24,125). JSD od celního úřadu dne 7. 5. 2025 (Kurz 21,916). Zajímá mě: 1) Jaký kurz kde použít. Na konečné faktuře se započtením zálohy použiji kurz z úhrady zálohové faktury a kurz ze dne přijaté faktury nebo kurz z JSD od celního úřadu? 2) Faktura z USA obsahuje zboží zdarma, Celní úřad vyměřuje clo z celkové hodnoty zboží, jakým způsobem se zahrne rozdílná hodnota do faktury, ze které pak musím vyměřit DPH? 3) Vyměření DPH bude k datu JSD? Členění DPH a čísla řádků v přiznání k DPH, první bude dovoz zboží s řádky č. 7,8 a druhé nevím, zda použít na ř. č. 42 (Celní úřad) nebo ř.43,44 (plátce)? 

Česká s. r. o. je identifikovaná osoba. Nakoupila zboží v Číně, zboží dorazilo do přístavu v Belgii, tam ho zpracovala místní celnice. A leží teď na skladu v Belgii, čeká na prodej v budoucnosti. Jaké má v tomto případě povinnosti česká s. r. o., které je identifikovanou osobou?

Jak správně zaúčtovat následující: Vezeme z Číny majetek, je to více kontejnerů, které jedou postupně. Každou cestu nám přepravní firma zaúčtuje zvlášť + za nás zaplatí clo, které nám v další faktuře přefakturuje. Doprava je v tomto případě v režimu reverse charge, tedy na faktuře (české DIČ - česká firma, částka cizí měna) za dopravu není DPH uvedeno. Účtuji na 022 a to bez DPH, nebo v režimu reverse charge? Doprava vstupuje do ceny majetku. Teď když si to čtu, tak tam asi reverse charge patří, je to tak? Clo bude také na 022, ale tam je to čistě bez DPH. Celá částka na 022. Mám správnou myšlenku? 

Česká společnost, plátce DPH, dováží zboží ze zemí mimo EU. Dopravu zboží poskytuje společnost se sídlem v třetí zemi. V celní deklaraci do základu DPH zahrnuta cena za dopravu. To znamená, že v ř. 7 (přiznaní k DPH) doprava je v základu daně (dovoz zboží). Jestli doprava zahrnuta do základu daně v ř. 7, to společnost nemá povinnost dělat reverse charge dopravy ř. 12, 13 a ř. 43, 44? Je to tak? 

Dobrý den, prosím o radu jak zaúčtovat a zda a jak se tato faktura projeví v DPH. Jde o fakturu od Fedexu na clo (622 Kč) a poplatek (202 Kč) za platbu k proclení zboží z Číny. Děkuji za vaše odpovědi a přeji hezký den

Jak vyřešit DPH u těchto vydaných faktur? Společnost, sídlo Texas v USA, si objednala reklamní předměty u plátce ČR, adresa dodání bude hotel v ČR, fakturační adresa USA, Texas. Objednatel společnost se sídlem ve Švýcarsku, adresy dodání Norsko a Německo, fakturační adresa Švýcarsko.  

Český plátce DPH realizuje nákup zboží z Číny s následným dodáním na Slovensko. Zboží je dopraveno z Číny do Německa, odtud v režimu transit na Slovensku. Na Slovensku dojde k uvedení do volného oběhu s tím, že zboží bude clít slovenský zákazník. Tzn. na celních dokumentech bude uvedena společnost z Číny a společnost ze Slovenska. Z pohledu českého plátce DPH - podle našeho názoru mu nevzniká žádná povinnost k DPH v Německu, v ČR ani na Slovensku (dovozcem je slovenský zákazník - slovenský plátce DPH). Je tento názor správný? Pokud ano, bude se v českém daňovém přiznání k DPH tento obchod nějakým způsobem uvádět? Doplňujeme, že uvedený postup je na doporučení celní správy. Původně jsme navrhovali celní režim - kód 42 a využití § 71g ZDPH, kdy zboží mělo být propuštěno do režimu volného oběhu v ČR. Celní správa ale v takovým případech vyžaduje zajištění celního duhu, a vždy provádí následnou kontrolu u celního deklaranta z důvodu častých podvodů na DPH. 

Dne 17. 2. 2025 jsme obdrželi JSD tiskopis 1/6. Jedná se o dovoz vzorků přízí od čínského dodavatele ze Šanghaje. Na JSD jsou pouze hotnoty: ř. 22 fakturovaná částka 72,22 CZK, ř. 46 statistická hodnota 677 CZK a v ř. 47 Výpočet poplatků - Druh B00 a Základ pro vyměření poplatků 677. Vzorky byly poskytnuty zdarma, žádnou fakturu v účetnictví k nim nemáme. Účtuje se o tomto JSD? DPH jako při běžném dovozu vstup × výstup 21 % z hodnoty 677 CZK?

Český plátce DPH pořizuje zboží z Číny, které dále dodává plátci daně na Slovensko (konečný příjemce), tj. zboží je dopraveno z Číny do Německa, zde se proclí, dále přes Polsko až na Slovensko. Dopravu zajištuje dodavatel z Číny až na Slovensko, a to s dodací podmínkou DAP na Slovensku. Český plátce plánuje zboží propusti do volného oběhu v Německu a pro DPH si zvolit tamního daňového zástupce. Je v tomto případě možné využít v Německu režim osvobozeného dovozu s následným dodáním do jiného členského státu (v ČR ust. § 71g ZDPH a celní režim 42) s tím, že pro tyto účely bude sděleno DIČ přímo slovenského odběratele? Pokud ano, jakým způsobem (pokud vůbec) bude český plátce vykazovat fakturu vydanou na slovenského odběratele. Pokud to možné není, jak jinak takou situaci z pohledu DPH řešit, aby se český plátce nemusel registrovat v Německu z titulu dovozu, resp. následného dodání zboží do jiného členského státu. Předem děkuji.

Společnost dováží zboží z 3. zemí (Čína, Japonsko). Můj dotaz se týká zasílání vzorků zboží od těchto firem. Na JSD je uveden režim C07 a vzorky jsou osvobozeny od cla. Mohou být tyto vzorky osvobozeny i od DPH a za jakých podmínek? Nebo je nutné vyměřit DPH z každé zásilky bez ohledu na to, v jakém režimu byla proclena?

Řešíte otázky DPH při dovozu zboží ze třetí země na území EU? Potřebujete si ujasnit, co je předmětem daně a kdy vám vzniká povinnost odvést daň ? Projděte si celou problematiku v našem chytrém checklistu, kde si současně můžete připravit i svůj seznam povinností, které se vztahují k vašemu dovozu zboží.

Firma chce vyfakturovat polské logistické společnosti službu za zprostředkování přepravy zboží ze Švýcarska do ČR. Jedná se osvobozené plnění s odkazem na par. 69, které se vykazuje na ř. 26 v přiznání DPH? Nebo se má vystavit v režimu reverse charge - daň odvede příjemce?

Společnost s r. o., plátce DPH, dováží zboží z Ukrajiny. na Platebním výměru celního úřadu je vyčíslená částka DP a uvedeno: DPH nevybírá CÚ. Jedná se o přenesenou daňovou povinnost? Jak toto DPH vyjádřit v daňovém přiznání, na jakém řádku? Jedná se o zboží se základní sazbou. 

Tuzemská společnost, plátce DPH, nakoupila materiál ze třetí země přes zprostředkovatele z Německa. Dodací podmínka je CIF (kupující si zajišťuje proclení materiálu sám) a nakupovaný materiál je v preferenčním režim EUR1. Od zprostředkovatele z Německa jsme obdrželi fakturu vystavenou z německým DIČ, zároveň k jednotlivým dovozům materiálu ze třetí země máme vystavená JSD na DIČ naší společnosti. Z pohledu DPH bychom potřebovali vykázat tyto dovozy v ř. 7 přiznání k dani z přidané hodnoty. Je možné dovozy vykázat na ř. 7 jen na základě JSD, i když faktura za nákupu materiálu od německého zprostředkovatele byla vystavena s německým DIČ?