Dovoz

Česká firma s. r. o., plátce DPH s českým DIČ, plánuje nákup zboží z třetí země a dovoz (v rámci své ekonomické činnosti) do Rumunska, Chorvatska, Maďarska a Česka, kde toto zboží bude propuštěno do volného oběhu. (na začátku ve skladu, potom postupně se bude prodávat). Přepravu zajišťuje česká firma s. r. o. Prosím o potvrzeni, že v případě dovozu do České republiky českým s. r. o. s českým DIČ – DPH nevyměřuje a nevybírá daň celní orgán, ale plátce DPH ve svém daňovém přiznání přiznává DPH, a zároveň má nárok na odpočet, ve výsledku DPH = 0,00. Pokud česká firma se zaregistruje jako plátce DPH v ostatních uvedených zemích – Rumunsku, Chorvatsku, Maďarsku – při dovozu také nebude muset platit DPH celnímu úřadu, a bude muset přiznávat DPH v daňových přiznáních Rumunska, Chorvatska, Maďarska + bude mít nárok na odpočet – ve výsledku DPH = 0,00, – nebo pro tato země platí jiná pravidla, a při dovozu česká firma bude muset zaplatit rumunské, chorvatské, maďarské DPH, a potom nárokovat vraceni zaplaceného DPH přes evropsky systém vraceni daně. (protože při telefonickém rozhovoru rumunská celnice se vyjádřila, že bude chtít po české firmě zaplaceni DPH při dovozu přímo celnici – zda není to chyba nebo nedorozuměni) Pokud nedisponujete těmito informacemi můžete prosím poradit někoho, kdo disponuje? 

Jsme česká firma (plátce DPH), která nakupuje zboží od polské firmy, která toto zboží dováží ze 3. země. Polská firma je osoba neusazená v ČR, je však registrována i jako CZ plátce (FÚ pro Moravskoslezský kraj). Pohyb zboží je následující: Polská firma zajišťuje a hradí přepravu ze 3. země do přístavu Hamburk. Zde si – na základě dodací podmínky DAT – uvolní naše firma zboží z terminálu a vlastními přepravními prostředky toto zboží dopraví do ČR. V ČR je zboží propuštěno do celního režimu volný oběh polské firmě, která uhradí celní dluh a měla by přiznat DPH při dovozu zboží (je uvedena jako deklarant i příjemce na dovozním prohlášení). Po proclení zboží v ČR nám polská firma vystaví fakturu pod svým českým DIČ na prodej zboží. Dotazy: 1. V jakém režimu by měla být faktura polskou firmou s CZ DIČ vystavena? Domníváme se, že se jedná o tuzemské zdanitelné plnění a vzniká tak povinnost přiznat DPH polské firmě v ČR. V tomto případě nelze zřejmě aplikovat § 108 odst. 3 písm. b) ZDPH a tuto povinnost přenést na naši firmu. 2. Nejsme si ale jisti, zda nemá vliv na stanovení místa plnění a okamžiku přechodu vlastnictví dodací podmínka DAT, tj. skutečnost, že jsme zboží na vlastní náklady přepravili z Německa do ČR ještě před proclením zboží. Pokud by místem plnění při prodeji zboží bylo Německo, jednalo by se z našeho pohledu následně o přemístění zboží do ČR s povinností přiznat DPH?

Jsme s. r. o., plátci DPH, dovážíme zboží z Ćíny, proclení se uskutečňuje v ČR, zde také vykážeme dovoz v přiznání k DPH, ale doprava končí až na SLovensku, kam zboží přímo dodáváme obchodnímu partnerovi ( vystavíme na zboží fakturu bez DPH jako dodání zboží do EU - plátci ). Je tento postup z hlediska DPH v pořádku? Druhá otázka se týká vedlejších nákladů k dovozu - partner z Číny nám k dovozu mimo běžné faktury za zboží vystavuje další samostatnou fakturu za náklady na design produktu, poplatky za balení zboží a vizuální design výrobků - lze veškeré tyto služby považovat za vedlejší náklady k dovozu nebo je máme vykázat jako služby dle § 108 zákona o DPH. 

Tuzemská společnost, plátce DPH, chtěla nakoupit automobil z Velké Británie a následně jej prodat švédské společnosti, taky plátci. Platby proběhly, tuzemská společnost zaplatila anglickému dodavateli, a švédský zákazník zaplatil české společnosti. Vozidlo ale nebylo dovezeno do ČR, bylo rovnou procleno z VB do Švédska. Na celních dokumentech je uvedená anglická společnost (od které vozidlo nakoupila tuzemská firma) a švédská společnost. Prosím o pomoc o jaký režim DPH se za těchto okolností jedná pro tuzemskou společnost u nákupu zboží z Anglie a prodeje zboží do Švédska, případně jak napravit vzniklou komplikovanou situaci. 

Jak postupovat z pohledu DPH a účetnictví při dovozu zboží z Číny (nepodléhá spotřební dani)? FP za zboží vystavena i přijata v 10/2023, FP za dopravu vystavena/přijata v 10/2023, zboží bude dodáno vč. JSD ve 12/2023? Dopravu zajišťuje komplet firma z CZ vč. nakládky v Číně, lodní dopravy do Polska, tam přeložení na kamionovou dopravu a vykládky v CZ.

Anglická firma nakupuje zboží v EU (Litva, Bulharsko, Rumunsko) i mimo EU (Turecko, Ukrajina). Anglická firma je plátce DPH v Anglii, ale není registrována nikde v EU. Zboží je dovezeno do skladů v EU (mimo jiné i v ČR) poté, co anglická firma zboží zakoupí a uhradí, je tudíž majitelem tohoto zboží. Příjem - uskladnění - vyskladnění - výdej zboží si objednává anglická firma u logistických firem jako komplet službu. Nemá v EU vlastní zaměstnance a ani nemá na vlastní jméno pronajatý sklad v EU. Zboží si od anglické firmy objednávají odběratelé a na základě objednávek je anglickou firmou vystavena faktura, která je hrazena přímo této anglické firmě na její účet. Po uhrazení přepravní firma dodává zboží odběrateli. Pokud toto zboží kupuje česká firma (plátce DPH) od anglické firmy, odvede DPH jako při nákupu zboží ze třetí země a může si následně uplatnit DPH a nemusí ji zajímat, kde a za jakých podmínek anglická firma zboží nakoupila, zda v EU či v jiné třetí zemi? Anglická firma tvrdí, že nemá povinnost se dle EU a anglických předpisů v EU registrovat k DPH.

Dodavatel ze 3. země dodal zboží do tuzemska. Dodací podmínka DAP. Dodavatel hradil náklady na přepravu. Na JSD dokladu je ale uvedena podmínka FCA. Přepravce na JSD uvedl cenu přepravy, kde částku rozdělil na přepravu mimo EU v EU a v tuzemsku. Vstupuje cena přepravy do výpočtu daně, i když byla přeprava hrazena dodavatelem? 

Nakoupili jsme zboží ze Švýcarska. Část zboží se bude vracet. Dodavatel má pobočku v Německu (má VAT number DE) Je v pořádku, pokud dojde ke vrácení zboží (přepraví se) do Německa, že bude vystaven dobropis ze Švýcarska?

Osoba neusazená k dani v tuzemsku (má sídlo v třetí zemi) by ráda do ČR dovezla svůj majetek (osoba v ČR není registrována k DPH), majetek je v dalším kroku vyvezen do třetí země, v některých případech majetek bude úplatně dodán a v některých případech do třetí země bude dodán bezúplatně. Slyšeli jsme, že při dovozu si musí tato společnost ze třetí země zvolit zástupce, který za ni podá celní prohlášení. Jak to v praxi probíhá? Zástupce zaplatí clo a DPH a následně obě položky přeúčtuje společnosti? Změní se situace nějak, pokud by se osoba neusazená k dani zaregistrovala k DPH v ČR? 

Společnost s r. o., plátce DPH, doveze zboží z Číny. Chce použít denní kurz ČNB. Na faktuře je datum vystavení 2.10., na JSD je datum 12. 10., zboží dorazilo na sklad 17. 10. 2023. Jaký je správný kurz, kterým mám zaúčtovat fakturu do účetnictví? Které datum je pro mne rozhodné - vystavení, na JSD nebo dodání? Kurz dle předchozí otázky je shodný pro DPH i účetnictví? 

Jaký kurz pro účely DPH použít při vývozu zboží do třetí země dle § 66 zákona o DPH, celní kurz daného měsíce nebo kurz ČNB ke dni vystavení daňového dokladu? Jak je tomu v případě dovozu zboží dle § 20 zákona o DPH – použije se celní kurz, nebo kurz ČNB ke dni rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu?

Do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je s účinností od 1. ledna 2024 doplněna část týkající se evidence přeshraničních plateb. S principy a pravidly tohoto zákona nemá nové ustanovení nic společného. Cílem je eliminovat daňové úniky na DPH, které souvisejí s prodejem zboží na dálku. Z tohoto důvodu je tato novela součástí zákona o dani z přidané hodnoty, a proto se jí informativně věnujeme i na portálu DAUČ, byť stěžejní je pro peněžní sektor.

Společnost ABC (slovenská firma, která má české DIČ) pořídla zboží za 10 000 EURO od švýcarské firmy. Toto zboží bylo do ČR přivezeno spediční firmou, která zajistila celní řízení a kterou si najala tato slovenská firma. Zboží nepřijelo do ČR ze Švýcarska, ale z Makedonie, kde bylo uskladněno. Jedná se klasický dovoz zboží? Na kterých řádcích přiznání k DPH bude uvedeno a v jaké ceně (dle faktury nebo dle potvrzení z celního řízení)?

Český plátce DPH odebíral v roce 2022 zboží ze 3. země (Velká Británie). Zboží bylo řádně procleno, DPH odvedeno dle jednotlivých JSD. Plátce o zboží účtuje způsobem B. Nyní v květnu 2023 zaslal dodavatel dobropis na obratový bonus za rok 2022. 1. Má tento dobropis nějaký vliv na DPH? Přepokládám, že by musely být známy jednotlivé dodávky, ke kterým se vztahuje bonus včetně výše bonusu k jednotlivým dodávkám. Pak by bylo možné obnovit jednotlivá celní řízení a ponížit tak výpočet cla a tím pádem i odvod DPH? Tento postup by byl ale velmi časově náročný a pracný pro všechny strany, ne-li zcela nemožný. Je proto možné postupovat tak, že pokud bylo z původních dovozů odvedeno vlastně vyšší DPH (z ceny zboží bez slevy z bonusu), je plátce oprávněn, nikoli povinen DPH opravit? 2. Co se týče daně z příjmu - lze klasifikovat původně vyměřené clo (z původních cen bez bonusu) jako chybně vyčíslený náklad, pokud by nedošlo ke znovuotevření celních řízení?

OSVČ, plátce DPH, objednává zboží z Číny (Alibaba a další). Máme fakturu na nákup zboží, ale bez JSD. Zboží dle dodavatele bylo procleno, ale bylo součástí kontejneru, který obsahoval další objednávky různých firem, takže nám nemůže poskytnou separátně JSD. Daňovým dokladem na uplatnění nároku i odvodu DPH je JSD od celního úřadu, pokud ho nemáme, co máme dělat? Máme DPH pro jistotu odvést? A jak prokázat, že zboží máme proclené?

Holandský fiskální zástupce proclil zboží ze 3. země pro tuzemskou společnost, která mylně oznámila pro potřeby proclení údaje jiné tuzemské společnosti. Faktura z 3. země zní na společnost A. Následné potvrzení o proclení a dodání zboží v rámci intrakomunitárního plnění od holandské společnosti zní na společnost B. Holandské společnosti byla zaslána žádost o opravu celní dokumentace a dokladu o intrakomunitárním plnění, ta se odkázala na celní kodex Unie, čl. 173, podle kterého není k opravě důvod, s tím, že si má tuzemský odběratel přiznat plnění ve společnosti A a všechny písemnosti případně doložit ke kontrole. Která tuzemská společnost by měla přiznat pořízení zboží v přiznání k DPH? Účetní doklad ze 3. země bude zaevidován ve společnosti A.

Firma zabývající se grafickým designem zakoupila knihu pro interní potřebu firmy (jedná se o knihu o grafickém designu) z USA. Bude se u této knihy uplatňovat DPH, pokud ano, jaká sazba se uplatní? Hodnota knihy je 5 000 Kč. Bude tento dovoz podléhat proclení, pokud ano, kdo ho provede? 

Plátce DPH v CZ vydražil ve Švýcarsku stroj, ale obdržel doklad se švýcarským DIČ a s DPH 19%. Stroj se převeze do CZ v režimu dovoz. CZ DPH bude tedy odvedena z celkové fakturované částky, tedy z ceny vč. švýcarské DPH?

Článek představuje koncept prodeje zboží na dálku včetně zjednodušení správy daně, která se k tomuto způsobu prodeje váže. Tímto zjednodušením je využití režimů jednoho správního místa. Pro zboží z dovozu si představíme i roli elektronického rozhraní, které může usnadnit prodej dovezeného zboží na dálku.

Následující článek se věnuje místu zdanění v případě, kdy bylo zboží dovezeno do Evropské unie bez celního řízení, dále možnosti získání nároku na odpočet u dovozu pomocí fikce dodání a daňovému řešení dovozu do jiného členského státu, než je Česká republika. Posledním tématem je dovozní režim a dovoz zboží nízké hodnoty.