Dovoz

Společnost ABC (slovenská firma, která má české DIČ) pořídla zboží za 10 000 EURO od švýcarské firmy. Toto zboží bylo do ČR přivezeno spediční firmou, která zajistila celní řízení a kterou si najala tato slovenská firma. Zboží nepřijelo do ČR ze Švýcarska, ale z Makedonie, kde bylo uskladněno. Jedná se klasický dovoz zboží? Na kterých řádcích přiznání k DPH bude uvedeno a v jaké ceně (dle faktury nebo dle potvrzení z celního řízení)?

Český plátce DPH odebíral v roce 2022 zboží ze 3. země (Velká Británie). Zboží bylo řádně procleno, DPH odvedeno dle jednotlivých JSD. Plátce o zboží účtuje způsobem B. Nyní v květnu 2023 zaslal dodavatel dobropis na obratový bonus za rok 2022. 1. Má tento dobropis nějaký vliv na DPH? Přepokládám, že by musely být známy jednotlivé dodávky, ke kterým se vztahuje bonus včetně výše bonusu k jednotlivým dodávkám. Pak by bylo možné obnovit jednotlivá celní řízení a ponížit tak výpočet cla a tím pádem i odvod DPH? Tento postup by byl ale velmi časově náročný a pracný pro všechny strany, ne-li zcela nemožný. Je proto možné postupovat tak, že pokud bylo z původních dovozů odvedeno vlastně vyšší DPH (z ceny zboží bez slevy z bonusu), je plátce oprávněn, nikoli povinen DPH opravit? 2. Co se týče daně z příjmu - lze klasifikovat původně vyměřené clo (z původních cen bez bonusu) jako chybně vyčíslený náklad, pokud by nedošlo ke znovuotevření celních řízení?

OSVČ, plátce DPH, objednává zboží z Číny (Alibaba a další). Máme fakturu na nákup zboží, ale bez JSD. Zboží dle dodavatele bylo procleno, ale bylo součástí kontejneru, který obsahoval další objednávky různých firem, takže nám nemůže poskytnou separátně JSD. Daňovým dokladem na uplatnění nároku i odvodu DPH je JSD od celního úřadu, pokud ho nemáme, co máme dělat? Máme DPH pro jistotu odvést? A jak prokázat, že zboží máme proclené?

Holandský fiskální zástupce proclil zboží ze 3. země pro tuzemskou společnost, která mylně oznámila pro potřeby proclení údaje jiné tuzemské společnosti. Faktura z 3. země zní na společnost A. Následné potvrzení o proclení a dodání zboží v rámci intrakomunitárního plnění od holandské společnosti zní na společnost B. Holandské společnosti byla zaslána žádost o opravu celní dokumentace a dokladu o intrakomunitárním plnění, ta se odkázala na celní kodex Unie, čl. 173, podle kterého není k opravě důvod, s tím, že si má tuzemský odběratel přiznat plnění ve společnosti A a všechny písemnosti případně doložit ke kontrole. Která tuzemská společnost by měla přiznat pořízení zboží v přiznání k DPH? Účetní doklad ze 3. země bude zaevidován ve společnosti A.

Firma zabývající se grafickým designem zakoupila knihu pro interní potřebu firmy (jedná se o knihu o grafickém designu) z USA. Bude se u této knihy uplatňovat DPH, pokud ano, jaká sazba se uplatní? Hodnota knihy je 5 000 Kč. Bude tento dovoz podléhat proclení, pokud ano, kdo ho provede? 

Plátce DPH v CZ vydražil ve Švýcarsku stroj, ale obdržel doklad se švýcarským DIČ a s DPH 19%. Stroj se převeze do CZ v režimu dovoz. CZ DPH bude tedy odvedena z celkové fakturované částky, tedy z ceny vč. švýcarské DPH?

Článek představuje koncept prodeje zboží na dálku včetně zjednodušení správy daně, která se k tomuto způsobu prodeje váže. Tímto zjednodušením je využití režimů jednoho správního místa. Pro zboží z dovozu si představíme i roli elektronického rozhraní, které může usnadnit prodej dovezeného zboží na dálku.

Následující článek se věnuje místu zdanění v případě, kdy bylo zboží dovezeno do Evropské unie bez celního řízení, dále možnosti získání nároku na odpočet u dovozu pomocí fikce dodání a daňovému řešení dovozu do jiného členského státu, než je Česká republika. Posledním tématem je dovozní režim a dovoz zboží nízké hodnoty.

Jsme nezisková organizace – neplátce DPH. Chtěli bychom zakoupit dvě speciální pomůcky pro simulaci hendikepů. Jednu z Německa, druhou z Velké Británie. Vím, že při nákupu z Německa se nás netýká žádná povinnost, pokud naše nákupy za dva roky nepřesáhnou 326 000 Kč, tedy nestáváme se ani identifikovanou osobou. Nevíme si ale rady, jak je to při nákupu pomůcky z Británie z účetního hlediska – platíme clo a DPH (nebo je v případě nákupu zboží pro vzdělávací účely zde existuje nějaké osvobození) a jaké máme další povinnosti např. stáváme se nákupem zboží ze třetí země identifikovanou osobou či nikoli?

Česká firma s.r.o., plátce DPH, kupuje zboží z třetí země (DAP) a dováží do Polska. Odběratelem dle smlouvy je polská firma, která v současné době není plátcem DPH. Na polskou firmu jsme vystavili 3 zálohové faktury: 1. 50% ceny zboží 2. kompenzace nákladů spojených se zajištěním dopravy 3. kompenzace nákladů spojených s uzavřením smlouvy s dodavatelem zboží (letenky do třetí země, administrativní náklady, ubytování, jídlo a ostatní). Mám pochybnosti, zda nemusíme z přijaté úplaty zálohových faktur 2 a 3 odvést DPH nebo v případě, že se jedná o služby spojené z dovozem zboží, použit §69 ZDPH. Děkuji za odpověď.

Česká s. r. o. (plátce DPH) nakoupí zboží v Číně a doveze ho rovnou do Gruzie (zboží se nikdy neobjeví v ČR), kde ho prodá nějaké gruzijské společnosti. Je z hlediska české DPH správně, že nákup ani prodej tohoto zboží neuvedu do českého přiznání k DPH? Pak bychom asi měli řešit, jestli českému plátci DPH náhodou z pohledu Gruzie nevznikne povinnost registrace k DPH (pokud mají) tam (když je místo plnění při prodeji zboží v Gruzii)?

Dvě spediční firmy, plátci DPH, (přepravci), si mezi sebou fakturují úsek přepravy (nákladní doprava) z Hamburku do Prahy. Jedná se o část zahraniční přepravy kontejnerů zboží, která celkově začínala v USA a je pro jinou českou firmu. Je fakturace mezi českými spedicemi osvobozena jako poskytnutí služeb vázaných na dovoz zboží, tzn. že přepravci si budou fakturovat bez DPH?

Musí firma odvést DPH z dovozu zboží z Číny a nemá nárok na odpočet, když dovozené zboží bylo procleno někde na hranicích EU jako celý kontejner a dodavatel nám neposkytl JSD? V kontejneru bylo více objednávek různých firem. Nemáme JSD na naši fakturovanou část. Chápu správně, že daňovým dokladem na uplatnění nároku na odpočet DPH je JSD od celního úřadu a pokud ho nemám, tak musím DPH odvést? 

Dodavatel nám dodává zboží, které má umístěné v celním skladu ve Francii a sjednává i přepravu (jsme v přímém vztahu tento dodavatel dodává nám). Po obdržení uvádíme toto zboží do volného oběhu. Jakým způsobem máme toto pořízení vlastně vykazovat? Nejsme v situaci, kdy je to pro nás jako pořízení zboží z JČS, tak dovoz? Můžete uvést více příkladů takového souběhu?

Máme fakturu na zboží ze zahraničí a následně nám došla faktura od DHL, kde je uvedena položka zajištění platby. Má se u této další faktury - položky také provést reverse charge a přičíst k ceně zboží nebo je toto služba, která se neeviduje na řádku 7 v přiznání k DPH? Jak se má správně postupovat?

Dovážíme ze třetích zemí, které nám proclívá spediční firma. Po proclení dostanu doklady v PDF - JSD (kde je napsáno, že není daňovým dokladem), pak celní výměr a xml sestavu, která jsem si myslela, že slouží pro účely DPH. Ale když jsem soubor nahrála do celní správy do tisku rozhodnutí o propuštění do oběhu, tak na dokladu také bylo napsáno, že není daňovým doklad. Tak prosím o info, co tedy je daňovým dokladem pro účely DPH při dovozu. Zákon o DPH § 33 říká, že je to rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, za což já považovala doklad xml souboru. 

Zboží nakupujeme ze třetích zemí a autem dovážíme do ČR. Kamion projede přes hraniční přechod Sviadnov, ČR, kde proběhne celní řízení a po řádném proclení poté bude náklad putovat taky autodopravou ke koncovým zákazníkům v ČR a zemích EU. Dopravu zajišťujeme my jako prodejce. Jaké podmínky musíme splnit pro osvobození od DPH pro prodeje zboží do EU? Pokud doprava bude autem po proclení v ČR kupujícímu v EU - s tím nebude problém?

Testovací firmě (plátci DPH z ČR) byly poslány ze 3. země testovací vzorky (obalový materiál) v hodnotě celkem 5 EUR. DHL doporučilo proclít do oběhu jako zboží a neuvádět, že vzorky jsou k testování, že je tento proces kratší a rychlejší. Tedy firma nevyužila osvobozený administrativně složitější postup a přistoupila na řešení od DHL. DHL uvádí info, že u zásilek do 150 EUR nevystavuje JSD, jen na vyžádání. Je nutné toto JSD si nechat vyžádat, nebo se může firma obejít legálně bez JSD a pouze na ř. 7 a 43 vypočíst hodnota na základě faktury za vzorku + poplatek celního deklaranta? Clo je 0. Firma má opakovaně potíže s dodáváním JSD od dopravních společností u těchto malých zásilek.

Náš český klient začal v roce 2015 dovážet z Číny do Holandska zářivky, v Holandsku je proclil a prodal holandské firmě. Zboží zůstává v Holandsku, do Česka se vůbec nedostane. Vše mu tam vyřizuje fiskální zástupce xxx B.V. VAT ID: NLxxx. Ke každé faktuře má od nich MRN doklady a Declaration For vat purposes, které jsme dali správci daně při probíhající kontrole. Českému finančnímu úřadu to pořád nestačí, chtějí od nás prokázat, že byla odvedena daň v Holandsku (kdo a na čí VAT). Zaprvé mne napadá, zda to vůbec mohou chtít, když českému DPH to nepodléhá? Ta holandská firma zas nechápe, co po nás dalšího chtějí. Nemohli byste nám poradit, co tedy máme doložit? Co přesně máme chtít po té holandské firmě? Jak se bránit před správcem daně? 

Společnost s r. o. (neplátce DPH) doveze ze 3. země zboží v hodnotě 900.000 Kč bez DPH. DPH a clo zaplatí při dovozu místně příslušnému CÚ. Zboží následně za 1.050.000 Kč prodá a dopraví za pomoci externí dopravní firmy zákazníkovi - německé ORD. Firma není ještě k DPH zaregistrovaná, hodlá dovézt zlaté šperky z 3. země, uvést je do volného oběhu (tj zaplatit clo a DPH celnímu úřadu) a následně dodat toto zboží německé ORD v Německu. Překročením zákonného obratu 1 mil Kč se staneme plátcem DPH ze zákona. Budeme mít nárok na odpočet DPH zaplacené celnímu úřadu? Časová osa: dovoz v pondělí, dodání do Německa ve čtvrtek. Bude mít s. r. o. nárok na odpočet z dovezeného zboží při registraci, tj bude toto zboží ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku? Naplníme tedy § 79 odst 1 ZDPH?