Dovoz - strana 2

Česká firma s.r.o., plátce DPH, kupuje zboží z třetí země (DAP) a dováží do Polska. Odběratelem dle smlouvy je polská firma, která v současné době není plátcem DPH. Na polskou firmu jsme vystavili 3 zálohové faktury: 1. 50% ceny zboží 2. kompenzace nákladů spojených se zajištěním dopravy 3. kompenzace nákladů spojených s uzavřením smlouvy s dodavatelem zboží (letenky do třetí země, administrativní náklady, ubytování, jídlo a ostatní). Mám pochybnosti, zda nemusíme z přijaté úplaty zálohových faktur 2 a 3 odvést DPH nebo v případě, že se jedná o služby spojené z dovozem zboží, použit §69 ZDPH. Děkuji za odpověď.

Jsme nezisková organizace – neplátce DPH. Chtěli bychom zakoupit dvě speciální pomůcky pro simulaci hendikepů. Jednu z Německa, druhou z Velké Británie. Vím, že při nákupu z Německa se nás netýká žádná povinnost, pokud naše nákupy za dva roky nepřesáhnou 326 000 Kč, tedy nestáváme se ani identifikovanou osobou. Nevíme si ale rady, jak je to při nákupu pomůcky z Británie z účetního hlediska – platíme clo a DPH (nebo je v případě nákupu zboží pro vzdělávací účely zde existuje nějaké osvobození) a jaké máme další povinnosti např. stáváme se nákupem zboží ze třetí země identifikovanou osobou či nikoli?

Česká s. r. o. (plátce DPH) nakoupí zboží v Číně a doveze ho rovnou do Gruzie (zboží se nikdy neobjeví v ČR), kde ho prodá nějaké gruzijské společnosti. Je z hlediska české DPH správně, že nákup ani prodej tohoto zboží neuvedu do českého přiznání k DPH? Pak bychom asi měli řešit, jestli českému plátci DPH náhodou z pohledu Gruzie nevznikne povinnost registrace k DPH (pokud mají) tam (když je místo plnění při prodeji zboží v Gruzii)?

Dvě spediční firmy, plátci DPH, (přepravci), si mezi sebou fakturují úsek přepravy (nákladní doprava) z Hamburku do Prahy. Jedná se o část zahraniční přepravy kontejnerů zboží, která celkově začínala v USA a je pro jinou českou firmu. Je fakturace mezi českými spedicemi osvobozena jako poskytnutí služeb vázaných na dovoz zboží, tzn. že přepravci si budou fakturovat bez DPH?

Musí firma odvést DPH z dovozu zboží z Číny a nemá nárok na odpočet, když dovozené zboží bylo procleno někde na hranicích EU jako celý kontejner a dodavatel nám neposkytl JSD? V kontejneru bylo více objednávek různých firem. Nemáme JSD na naši fakturovanou část. Chápu správně, že daňovým dokladem na uplatnění nároku na odpočet DPH je JSD od celního úřadu a pokud ho nemám, tak musím DPH odvést? 

Dodavatel nám dodává zboží, které má umístěné v celním skladu ve Francii a sjednává i přepravu (jsme v přímém vztahu tento dodavatel dodává nám). Po obdržení uvádíme toto zboží do volného oběhu. Jakým způsobem máme toto pořízení vlastně vykazovat? Nejsme v situaci, kdy je to pro nás jako pořízení zboží z JČS, tak dovoz? Můžete uvést více příkladů takového souběhu?

Máme fakturu na zboží ze zahraničí a následně nám došla faktura od DHL, kde je uvedena položka zajištění platby. Má se u této další faktury - položky také provést reverse charge a přičíst k ceně zboží nebo je toto služba, která se neeviduje na řádku 7 v přiznání k DPH? Jak se má správně postupovat?

Dovážíme ze třetích zemí, které nám proclívá spediční firma. Po proclení dostanu doklady v PDF - JSD (kde je napsáno, že není daňovým dokladem), pak celní výměr a xml sestavu, která jsem si myslela, že slouží pro účely DPH. Ale když jsem soubor nahrála do celní správy do tisku rozhodnutí o propuštění do oběhu, tak na dokladu také bylo napsáno, že není daňovým doklad. Tak prosím o info, co tedy je daňovým dokladem pro účely DPH při dovozu. Zákon o DPH § 33 říká, že je to rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, za což já považovala doklad xml souboru. 

Zboží nakupujeme ze třetích zemí a autem dovážíme do ČR. Kamion projede přes hraniční přechod Sviadnov, ČR, kde proběhne celní řízení a po řádném proclení poté bude náklad putovat taky autodopravou ke koncovým zákazníkům v ČR a zemích EU. Dopravu zajišťujeme my jako prodejce. Jaké podmínky musíme splnit pro osvobození od DPH pro prodeje zboží do EU? Pokud doprava bude autem po proclení v ČR kupujícímu v EU - s tím nebude problém?

Testovací firmě (plátci DPH z ČR) byly poslány ze 3. země testovací vzorky (obalový materiál) v hodnotě celkem 5 EUR. DHL doporučilo proclít do oběhu jako zboží a neuvádět, že vzorky jsou k testování, že je tento proces kratší a rychlejší. Tedy firma nevyužila osvobozený administrativně složitější postup a přistoupila na řešení od DHL. DHL uvádí info, že u zásilek do 150 EUR nevystavuje JSD, jen na vyžádání. Je nutné toto JSD si nechat vyžádat, nebo se může firma obejít legálně bez JSD a pouze na ř. 7 a 43 vypočíst hodnota na základě faktury za vzorku + poplatek celního deklaranta? Clo je 0. Firma má opakovaně potíže s dodáváním JSD od dopravních společností u těchto malých zásilek.

Náš český klient začal v roce 2015 dovážet z Číny do Holandska zářivky, v Holandsku je proclil a prodal holandské firmě. Zboží zůstává v Holandsku, do Česka se vůbec nedostane. Vše mu tam vyřizuje fiskální zástupce xxx B.V. VAT ID: NLxxx. Ke každé faktuře má od nich MRN doklady a Declaration For vat purposes, které jsme dali správci daně při probíhající kontrole. Českému finančnímu úřadu to pořád nestačí, chtějí od nás prokázat, že byla odvedena daň v Holandsku (kdo a na čí VAT). Zaprvé mne napadá, zda to vůbec mohou chtít, když českému DPH to nepodléhá? Ta holandská firma zas nechápe, co po nás dalšího chtějí. Nemohli byste nám poradit, co tedy máme doložit? Co přesně máme chtít po té holandské firmě? Jak se bránit před správcem daně? 

Společnost s r. o. (neplátce DPH) doveze ze 3. země zboží v hodnotě 900.000 Kč bez DPH. DPH a clo zaplatí při dovozu místně příslušnému CÚ. Zboží následně za 1.050.000 Kč prodá a dopraví za pomoci externí dopravní firmy zákazníkovi - německé ORD. Firma není ještě k DPH zaregistrovaná, hodlá dovézt zlaté šperky z 3. země, uvést je do volného oběhu (tj zaplatit clo a DPH celnímu úřadu) a následně dodat toto zboží německé ORD v Německu. Překročením zákonného obratu 1 mil Kč se staneme plátcem DPH ze zákona. Budeme mít nárok na odpočet DPH zaplacené celnímu úřadu? Časová osa: dovoz v pondělí, dodání do Německa ve čtvrtek. Bude mít s. r. o. nárok na odpočet z dovezeného zboží při registraci, tj bude toto zboží ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku? Naplníme tedy § 79 odst 1 ZDPH?  

Obchod se zbožím do či ze třetích zemí podléhá jednotné harmonizaci EU. Na jedné straně existuje vývoz osvobozený od DPH i cel, a na straně druhé dovoz, kdy EU vyměřuje dovozní clo a v návaznosti na navržený celní režim některé dovozní transakce podléhají i DPH z dovozu. Jinými slovy EU se výše uvedenými parametry, kterými upravuje vstup a výstup zboží do třetích zemí, snaží podpořit exportéry a naopak zatížit dovozce, kteří musí odvádět do rozpočtu daně a cla. Z toho důvodu máme zaveden Jednotný celní sazebník EU, který slouží primárně pro zařazení dováženého zboží do tzv. Kombinované nomenklatury EU a následně se při použití celních předpisů aplikuje příslušná celní sazba a vyměřuje se clo. Díky tomu získáme tzv. celní hodnotu zboží, která je základním stavebním kamenem pro stanovení DPH při dovozu, pakliže jde o navržený celní režim, se kterým je spojena povinnost přiznat daň.

Společnost byla od dubna 2015 registrována jako identifikovaná osoba. V červnu 2015 byl překročen obrat pro povinnou registraci k DPH a od 1. srpna 2015 je společnost registrována jako plátce DPH. 7. srpna 2015 nakoupila zboží v Srbsku. Podle dokladů z České pošty, která společnost zastupovala při celním řízení, je správcem daně celní úřad – bylo vyměřeno a zaplaceno DPH. Nevím, jak v tomto případě postupovat. V přiznání k DPH za srpen 2015 bude uveden tento dovoz na řádku 7 a 42 v částce, která byla vyměřena celním úřadem, nebo se provede výpočet DPH dle kurzu, který používá společnost pro přepočet cizích měn (pevný kurz) a v přiznání k DPH za srpen bude uveden dovoz na řádku 7 a 44? Pokud je správný druhý způsob, může si společnost vyžádat zaplacené DPH od celního úřadu zpět?

Jak je to s dovozem zboží v následujícím případě? Mám k dispozici JSD a poplatkový lístek od České pošty, kde je vyměřeno clo, DPH i služby celní deklarace. Klientka celou částku uhradila včetně vyměřeného DPH České poště. Na jaké řádky to zaúčtovat do DPH? Podle mě řádek 7, 8 (dovoz zboží) a 43, 44 nelze, protože DPH již zaplatila České poště a nejedná se o samovyměření.

Stěhovali jsme klienta z Londýna do Prahy. Stěhování bylo osvobozeno od CLA a DPH, protože se jednalo o dovoz osobních věcí. Bude celá hodnota přepravy z Londýna do Prahy osvobozena od DPH dle § 69 zákona o DPH? 

Firmě nakoupila ze 3. země zboží, došlo k proclení. Z údajů z JSD a faktury provedla vyměření DPH na ř. 7 a 43. Po nějaké době zjistila však, že ceny na faktuře i JSD byly uvedeny jiné než na základ objednávky (vyšší než se domlouvali), tak protistranu kontaktovala s reklamací, dodavatel svoji chybu uznal a vystavil credit note (dobropis), kde vyčíslil rozdíl u špatně vyfakturovaných položek. Firma k tomuto dobropisu nemá logicky žádné JSD, protože šlo jen o cenovou úpravu v době, kdy již bylo celní rozhodnutí vyřešeno. Do přiznání dá zápornou částku dobropisu, která bude snižovat ř. 7 a 43 s datem, kdy se domluvila s dodavatelem na dobropisované částce (datum vystavení credit note dodavatele). Je řešení správné?

Dovážíme stroje ze třetí země. Tyto stroje následně prodáváme našim zákazníkům nebo si je dáváme do majetku, protože jsme zároveň i půjčovna stavebních strojů. Naši zaměstnanci jsou vyškolení na servis těchto strojů. Zákazník má dvouletou záruku na stroj, během této doby provádíme garanční servisy místo našeho dodavatele. Např. děláme garanční servis po dosažení daných motohodin nebo v případě poruchy, provádíme servis. Pokud je chyba na straně stroje, tak zákazníkovi nic nefakturujeme a podklady garančního servisu zasíláme dodavateli do třetí země. Ten na základě tohoto nám vystaví dobropis na daný servis, ve kterém uvádí čas strávený na opravě, popřípadě nějaký náhradní díl, který se v rámci garance mění. Jak vykazujeme v daňovém přiznání? Opačným znaménkem na řádku 12 DPH. Nebo musíme opravit zpětně řádek č. 7 v daňovém přiznání? Musíme požádat celní úřad, aby změnil JSD? Pokud ano, tak musíme opravdu opravovat řádek 7 zpětně třeba i za ty dva roky? To bychom měli kontaktovat celní úřad, aby opravdu provedli takto zpětně?

Společnost s. r. o., autodopravce, plátce DPH, český subjekt, byla najmuta na přepravu kontejneru českým plátcem DPH z lodi v přístavu v Hamburku, přeprava končí na území ČR. Bude autodopravce bude fakturovat s nulovou sazbou DPH dopravu z HAMB do místa ČR vykládky, jelikož se jedná o kombinovanou dopravu? Dále do jakého řádku formuláře k přiznání k DPH se tento druh přepravy zahrne, když se jedná o dovoz kontejneru z třetí země, na řádek 26 přiznání DPH?

Dovážíme zboží z Číny. Přepravu z Číny na letiště Praha zajistil dopravce A. Dopravce B zajistil proclení + dopravu z letiště do sídla firmy s. r. o. na Praze 4. Mám částku za tento malý úsek letiště-Praha 4 také zahrnout do základu DPH? Je v tomto případě "první místo určení v tuzemsku" dle § 38 odst. 1 a 2 zákona o DPH letiště Praha anebo až adresa samotného sídla firmy? Na přepravním dokladu (letecký nákladní list) je uvedena firma + adresa sídla na Praze 4 v kolonce "consignee", dále je tam kolonka "airport of destination" (uvedena Praha) a v podstatě jiná kolonka s místem určení tam není (jenom obecně "to: PRG"). Měla by se do základu DPH zahrnout i částka dopravy za úsek letiště-sídlo firmy - tedy doprava zajištěná dopravcem B?