Dovoz - strana 4

Česká společnost s. r. o., plátce DPH, má svojí podnikatelské činnosti běžný nákup a prodej zboží. Společnost průběžně nakupovala umělecké dílo (obraz, sochu). Tyto předměty nekupuje s účelem dalšího prodeje. Nyní zakoupila prostory a tyto umělecké předměty bude vystavovat ve vlastní galerii, kam bude mít přístup za vstupné veřejnost. Nyní má možnost zakoupit v Anglii obraz od tamní galerie. V tomto případě tedy půjde o dovoz uměleckých děl. Otázka zní, zda pro společnost platí možnost osvobození od daně při dovozu podle § 71 odst. 3 písm. c) zákona o DPH. Dále s odkazem na uvedený § 71 bychom se chtěli zeptat, kdo se považuje za "galerii". Zda je to určeno nějakou defnicí, zákonnou normou, nebo tím, že to tak podnikatel určí a používá. 

O silvestrovské půlnoci přestalo platit přechodné období po vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Velká Británie se stala z pohledu daně z přidané hodnoty třetí zemí. Při prodeji zboží do Velké Británie naroste administrativa ohledně celního řízení, ale prokazování osvobození od DPH se tím paradoxně usnadní. Dodání se již nebudou vykazovat v souhrnném hlášení a všechna unijní potvrzení o obdržení zboží v zásadě nahradí rozhodnutí celního úřadu o výstupu zboží z EU, tedy alespoň tam, kde zboží půjde v celním režimu vývozu.

Česká společnost-plátce DPH, koupila letadlo od jiného českého plátce DPH. K předání letadla došlo v USA. Letadlo prošlo celním řízením, byl vystaven dovozní doklad, bylo vyčísleno DPH, ale DPH k platbě je nula. Letadlo bude společnost používat pro svou obchodní činnost, ale také ho bude pronajímat jiným osobám. Jakým způsobem vykáže odběratel nákup letadla v přiznání k DPH, případně v kontrolním hlášení? Jedná se o dodání zboží ze třetí země? Postupoval dodavatel správně, když nevyčíslil české DPH na daňovém dokladu?

Český plátce má sídlo v ČR a nakupuje zboží z celého světa = dovoz. V ČR je upravuje a přeprodává do Anglie – firma s anglickým DIČ a z Anglie zase zpět koncovým zákazníkům do ČR (přefakturace je však pouze papírová, zboží nikdy neodejde z ČR z jejich skladu), je pouze využívána prestiž „zahraničního obchodu“. Jak tuto záležitost řešit nyní z pohledu Brexitu (dovoz/vývoz) a jak by měla být naopak správně tato situace řešena před 1. 1. 2021 (zboží by mělo být zdaněno v ČR, neopustilo zemi, byť se prodalo anglické firmě, nejedná se o osvobozené plnění, naopak anglická firma zboží musela prodat zpět do ČR, opět ale pouze papírově a DPH za zboží odvedla firma tady v ČR, jelikož v tomto případě už anglická firma měla osvobozeno, zboží zdaňuje v místě dodání)? Jak to má být tedy teď, co je k tomu potřeba za dokumenty apod.?

Firma dováží zboží z Číny přes velké dopravní společnosti (TNT, DHL), které zajistí i služby celní deklarace. Dopravní společnost nám vyfakturuje clo 1000 Kč ( bez DPH) a zajištění platby celních poplatků 500 Kč +105 (21% DPH). Do výpočtu základu daně z dovozu jde pouze clo, nebo i služby dopravní společnosti (včetně DPH nebo bez DPH)?

Český plátce má sídlo v ČR a nakupuje zboží z celého světa = dovoz, v ČR je upravuje a pře prodává do Anglie - firma s anglickým DIČ a z Anglie zase zpět koncovým zákazníkům do ČR (přefaktruace je však pouze papírová, zboží nikdy neodejde z ČR z jejich skladu), je pouze využívána prestiž "zahraničního obchodu". Jak tuto záležitost řešit nyní z pohledu Brexitu (dovoz/vývoz) a jak by měla být naopak správně tato situace řešena před 1. 1. 2021 (zboží by mělo být zdaněno v ČR, neopustilo zemi, byť se prodalo anglické firmě, nejedná se o osvobozené plnění, naopak anglická firma zboží musela prodat zpět do ČR, opět ale pouze papírově a DPH za zboží odvedla firma tady v ČR, jelikož v tomto případě už anglická firma měla osv., zboží zdaňuje v místě dodání). Jak to má být tedy teď, co je k tomu potřeba za dokumenty apod.?

Jaké účetní operace provádět při dovozu zboží z Anglie při zavedení Brexitu. Na jaké účty zaúčtovat a jak přesně vyčíslit DPH?

Objednali jsme zboží v Číně. Fakturu máme z Číny. Zboží došlo, ale z Německa, kde bylo pravděpodobně odesílatelem hromadně procleno. Na štítku z balíku je uveden odesílatel z Německa. Prošlo celnicí jako zásilka z EU. Nemáme celní doklady. Hodnota zboží je 100 USD. Jak postupovat? Co s DPH? Ve kterém řádku přiznání k DPH se bude uvádět? Upřesňuji svůj původní dotaz: Objednali jsme si zboží z Číny, zaplatili jsme dodavateli do Číny. Faktura přišla od čínského dodavatele na částku 100 USD. Následně nám zaslal zboží, které ale podle štítku na balíku přišlo z Německa. Správně by bylo, kdyby zboží přišlo z Číny, měli bychom fakturu od čínského dodavatele a k tomu doklad od celnice, že bylo zboží procleno. Máme fakturu z Číny a štítek z balíku, kde je uvedeno místo odeslání Německo. Jak postupovat? Do kterých řádků přiznání DPH to zahrnout?

Společnosti se sídlem v USA hodlá dovážet do ČR výrobky a následně je zde prodávat. Potřebuje tato společnost nějakého fiskálního zástupce zde v ČR? Případně jak bude probíhat celní řízení - může v ní vystupovat napřímo tato společnost nebo je nutné, aby někoho k tomu zmocnila? Vzniká ji dovezením zboží povinnost registrovat se k DPH v ČR?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. června 2020 ve věci C-242/19 CHEP Equipment Pooling

Přepravu při dovozu zboží z Číny nám zajišťuje společnost ze Slovinska. Tato společnost vystavila fakturu za přepravu v režimu reverse charge. Bude přeprava vykázaná v DPH jako samovyměření účetním kurzem nebo bude součástí základu daně spolu se clem a hodnotou zboží na JSD, a tedy přepočtena celním kurzem?

Obchodovat se zbožím v rámci EU vyvolává povinnost podnikatele podávat hlášení INTRASTAT CZ. Vlastně se to týká pouze těch subjektů, které překročí tzv. hodnotový limit pro vykazování této povinnosti. Jde o nepříliš oblíbenou činnost, která je dost často upozaděna ze strany managementu. Ten jí zpravidla bere jako statistiku vycházející z faktur (přijatých a vydaných) a dává jí za úkol zpravidla účetnímu oddělení, případně obchodníkům. Pojďme se společně otestovat nad lehčími i méně lehkými otázkami a odpověďmi provázejícími podávání hlášení k INTRASTAT CZ.

Jsme společnost s r. o., plátce DPH, registrace v ČR. Obdrželi jsme zboží od čínského dodavatele (fakturu máme z Číny), který měl toto zboží uskladněno v holandsku v celním skladu. Celní sklad (mají platné holandské DIČ) provedl i celní odbavení na jméno naše společnosti, Od této společnosti, která clila toto zboží, jsme obdrželi holandský JSD a zprávu, že zboží je již procleno. Poté bylo zboží dopraveno do ČR do naší společnosti. Mám za to, že pokud se toto zboží clilo v Holandsku, že tato holandská společnost má vypořádat i DPH, tudíž na základě jejich JSD odvést a nárokovat si zpět DPH v Holandsku. Je to správně? A pokud ano, v kterém řádku v přiznání k DPH, bychom my česká společnost, měli vykázat tento případ? Kde uvést hodnotu zboží... mám uvést sumu zboží+doprava z Holandska do ČR? Pokud to není správně, jak máme postupovat?

Daň z dovozu přiznává plátce, kterému je zboží propuštěno do určitého celního režimu. To ale neznamená, že má tento plátce automaticky nárok na odpočet. Zažité pravidlo, že dovoz je daňově +/- se může nepříjemně prodražit, pokud plátce až při daňové kontrole zjistí, že neměl nárok na odpočet.

Firma, plátce DPH, nakupuje zboží ze tří zemí, mj. i Číny. V srpnu 2020 podepsala smlouvu o nepřímém zastoupení v celním řízení a plnou moc pro daňové řízení s nejmenovanou společností, která je naším deklarantem/zástupcem. Co pro nás smlouva znamená v souvislosti s DPH? Tato společnost bude za nás platit všechny poplatky, daně, cla a odměny za práci. Veškeré škody a náklady, včetně zaplacených penále a jiných poplatků, jak je ve smlouvě, a pak nám to fakturovat. Co všechno se zahrnuje do samovyměření DPH a následně odpočtu DPH? A které položky nemusíme vyčleňovat v daňovém přiznání DPH?

Přepravní společnost nám vždy celní služby při dovozu osvobozovala od DPH. Nyní však DPH uplatňuje s následující argumentací. Ustanovení § 69 odst. 2 písm. a) ZDPH je od daně z přidané hodnoty osvobozeno poskytnutí služby přímo vázané na dovoz, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží. Současně, podle § 38 odst. 1 písm. b) ZDPH se do základu daně při dovozu zboží zahrnují také vedlejší výdaje vzniklé do prvního místa určení v tuzemsku. Předmětné služby však vznikly, resp. jejich poskytování bylo ukončeno až poté, co zboží dorazilo do prvního místa určení, a proto nemohou být zahrnuty do základu daně při dovozu zboží, a tudíž nemohou být osvobozeny od DPH. Je tento postup správný?

V lednu 2020 si firma A s. r. o. plátce DPH koupila automobil ze třetí země s tím, že v březnu 2020 došlo k proclení a zaplacení zprostředkování koupě vozidla. V současné době firma A s. r. o. čekala na povolení od Ministerstva dopravy, aby mohlo být auto zapsáno na dopravním inspektorátu v ČR, bez tohoto dokladu auto nelze zapsat. Tento měsíc by mělo povolení být vystaveno a následně firma A s. r. o. bude automobil nechávat zapisovat na DI a otázka zní, z jaké částky má být DPH zaplacena, jen z ceny vozidla z faktury od dodavatele z třetí země, a to bez celních a jiných přepravních nákladů? A za další, kdy má být DPH zaplacena na FÚ, v jaký den? V den, kdy auto firma A s. r. o. nakoupila, tj. v lednu 2020 nebo nyní, když firma A s. r. o. dostala doklad (povolení) o zapsání na dopravní inspektorát na území ČR? Dále žádáme ujištění, že tento postup je správný s tím, že zaplacená DPH na FU za automobil z třetí země uvedeme do formuláře na přiznání k DPH, kde zaplacenou částku vyčíslíme. Poznámka redakce: Poradna slouží pro základní orientaci v problému, spolupracující autoři nemohou vydávat "ujištění", pro závazné stanovisko konzultujte prosím věc se svým daňovým poradcem či správcem daně.

Právnická osoba, neplátce DPH, nakupuje zboží ze třetích zemí, které následně prodává v ČR. V měsíci červnu 2020 dovezla zboží ze třetí země a uhradila DPH vyměřené celním úřadem. Následně zjistila, že v měsíci březnu 2020 byl překročen limit pro vznik povinnosti registrace k DPH, a tudíž byla zpětně od 1. 5. 2020 zaregistrována jako plátce DPH. Tato právnická osoba je povinna vypočíst a uhradit DPH na výstupu z prodaného zboží po 1. 5. 2020. Může si tato právnická osoba v přiznání k DPH za měsíc červen 2020 uplatnit v řádku č. 42 nárok na odpočet DPH vyměřeného celním úřadem nebo musí žádat přímo celní úřad o vrácení DPH z dovozu zboží? 

Naše společnost uskutečnila vývoz zboží do Švýcarska určeného k opravě, nejednalo se o prodej. Přepravce uskutečnil proclení do režimu volného oběhu jelikož tento přepravce není schopen zajistit proclení do jiného celního režimu. Tento vývoz (jelikož nenastal prodej) se nevykazuje v přiznání DPH. Ale v průběhu cesty ve Švýcarsku vznikl přepravci nějaký interní problém (rozbité auto) a zásilku nedoručil příjemci a byla vrácena zpět. Vrácená zásilka byla opět přepravcem proclena do volného oběhu. Standartně se všechny dovozy (na rozdíl od vývozů) vykazují v přiznání DPH, platí tato povinnost i u tohoto dovozu? Jelikož chyba nastala prokazatelně chybou přepravce, bude zboží odesláno k opravě znovu.

Česká solečnost s.r.o. nakoupila licenci na SW od společnosti sídlící v Austrálii (Atlassian Pty Ltd, Level 6, 341 George St, Sydney NSW 2000 Australie). Na faktuře je uvedeno Vat Number EU372001951. Předpokládali jsme, že je společnost zaregistrována k DPH v Evropě a zaúčtovali jsme jak přiznání k DPH, tak odpočet DPH, ale účetní program mi hlásí kritickou chybu, takže to neprojde na daňovém portálu. Poraďte co s tím? Má se to vzít jako dovoz služby? A pak by to bylo osvobozené?