Hmotný majetek - strana 7

Naše firma (plátce DPH) prodává technologická zařízení (movité věci – pece). Dodání technologických zařízení odběratelům fakturujeme dle § 7 (3) jako dodání zboží s instalací a montáží. Od dodavatelů (českých plátců DPH) si objednáváme žáruvzdorné vyzdívky pecí, které se do pecí montují. Dodavatel zvlášť fakturuje materiál a zvlášť fakturuje montáž. Montáž vyzdívky fakturuje bez DPH, neboť se jedná o přenesenou daňovou povinnost. Může dodavatel fakturovat materiál s DPH, když na něj vystavuje samostatnou fakturu? Změnil by se způsob fakturace dodavatele, když by k montáži vyzdívky nedocházelo na území ČR ale na území jiného členského státu, např. v Itálii? Jaký paragraf zákona o DPH by měl v tomto případě přednost § 9 (1) nebo § 92e – „PDP“?

Naše firma (plátce DPH) prodává technologická zařízení (movité věci – pece). Dodání technologických zařízení odběratelům fakturujeme dle § 7 (3) jako dodání zboží s instalací a montáží. Od dodavatelů (českých plátců DPH) si objednáváme žáruvzdorné vyzdívky pecí, které se do pecí montují. Dodavatel zvlášť fakturuje materiál a zvlášť fakturuje montáž. Montáž vyzdívky fakturuje bez DPH, neboť se jedná o přenesenou daňovou povinnost. Může dodavatel fakturovat materiál s DPH, když na něj vystavuje samostatnou fakturu? Změnil by se způsob fakturace dodavatele, když by k montáži vyzdívky nedocházelo na území ČR ale na území jiného členského státu, např. v Itálii? Jaký paragraf zákona o DPH by měl v tomto případě přednost § 9 (1) nebo § 92e – „PDP“?

Společnost provedla ve svém areálu zahradnické úpravy, novou výsadbu rostlin, keřů. Součástí této realizace byla dodávka hlíny, štěrku a také dodávka zavlažovacího systému. Cena díla byla cca 2 mil. Kč, z toho dodávka zavlažovacího systému činila cca 400 000 Kč. Předpokládám, že výsadba rostlin, úprava terénu apod. bude provozním nákladem. Zavlažovací systém lze považovat za samostatnou movitou věc? Pokud ano, tak ve které odpisové skupině se bude odepisovat? Nebo musí být celé dílo zařazeno do 5. odpisové skupiny (241211 - Parky a zahrady).  

Mateřská školka si nechala v jednom patře budovy nainstalovat bezpečnostní a komunikační dveřní systém včetně montáže. Jedná se o pět tříd bez dodávky dveří, kdy byla provedena montáž a dodávka bezpečnostního dveřního komunikačního systému. Vzhledem k tomu, že 1 ks systému stojí 5 594 Kč bez DPH a montáž 2 800 Kč bez DPH + montážní práce za 49 778 Kč, faktura celkem je vystavená na částku 94 412 Kč bez DPH, den vystavení 11. září 2015. Jak tento náklad posuzovat z hlediska daní? Máme zařadit bezpečnostní systém do hmotného investičního majetku a odepisovat, nebo zaúčtovat jako jednorázovou spotřebu?

Fyzická osoba, plátce DPH si zakoupil počítač (cena 31 000 Kč), v prodejně mu vystavili daňový doklad se jménem a adresou, bez uvedeného IČ a DIČ. Máme si nechat daňový doklad opravit a uvést i IČ a DIČ nebo postačí, že na stávající daňový doklad vyplníme IČ a DIČ odběratele (případně jestli postačí razítko, kde jsou požadované údaje)?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Několik našich zaměstnanců jsme vyslali na delší služební cestu do Velké Británie. Ve Velké Británii nemá zaměstnavatel žádnou provozovnu pro účely DPH a není zde registrován k DPH. Ubytování měli zajištěno v najatých bytech, které zaměstnavatel částečně i vybavil, např. elektrickými spotřebiči jako televizor, mikrovlnná trouba apod. Všechny spotřebiče byly nakoupeny ve Velké Británii od tamních plátců DPH a zůstaly po celou dobu tam, žádným způsobem tedy nebylo řešeno DPH při nákupu, nešlo o pořízení zboží ani o přemístění majetku v rámci EU. Po ukončení cesty byl ukončen i nájem v bytech a zaměstnavatel zvažuje prodej spotřebičů zaměstnancům. Jakým způsobem je potřeba postupovat z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty, pokud by: a)      došlo k prodeji zaměstnancům ještě na území Velké Británie nebo b)      pokud by došlo k přemístění spotřebičů do ČR a k prodeji zaměstnancům na území ČR. Předpokládáme, že varianta a) může přinést komplikace ohledně možné povinnosti registrace DPH či odvodu DPH ve Velké Británii. U varianty b) nás zajímá zejména postup při přemístění majetku, zda půjde o obdobu pořízení zboží z EU dle §16 zákona o dani z přidané hodnoty a co bude v tomto případě základem daně.

Naše společnost pořídila ocelové paletové regály, které jsou přišroubovány k podlaze skladové haly tak, že jsou vytvořeny tři samostatně stojící řady těchto regálů, přičemž cena každé z těchto tří řad přesahuje částku 40 000 Kč. Je možno tyto tři řady zařadit jako tři samostatné movité věci (tři inventární čísla), které se budou odpisovat ve 3. odpisové skupině, jako ostatní ocelové konstrukce?  

Společnost s. r. o., plátce DPH: pod jaké CZ-CPA spadají laboratorní přístroje a analyzátory? Zběžným pohledem do přílohy zákona o dani z příjmů jsem myslela, že nyní patří do 28.25.11, ale když jsem se nyní podívala do klasifikace na podrobný popis této skupiny, tak se jedná o „Výměníky tepla, přístroje a zařízení na zkapalňování vzduchu nebo jiných plynů“. Nemohu přijít na to, pod čím se nyní laboratorní přístroje a analyzátory, které byly do r. 2013 pod CZ-CC 33.11.20 (2. odpisová skupina) nacházejí. Neustále je zařazuji do 2. odpisové skupiny a nevím, zda nedělám od r. 2014 chybu.

Jsme zadavatelem a zhotovitelem velké investiční akce (výstavba rozvodů teplovodů do panelových domů). Výstavbou nám měl vzniknout nový hmotný investiční majetek .Na tuto akci již v období loňského roku byly vypracovány projekty a vznikly různé další vedlejší pořizovací náklady. Veškeré náklady jsou zaúčtovány na účet č. 041 pořízení HIM. Po dokončení akce pak mělo dojít k zařazení do majetku. V současné době však došlo ještě před zahájením investice k přerušení a s největší pravděpodobností investice nebude vůbec zahájena. Jakým způsobem budeme účtovat uhrazené náklady spojené s investicí v příštím roce, pokud akce bude zrušena a k realizaci nedojde?

Níže posílám otázku a odpověď z roku 2009, kterou jsem našla na Vašem serveru. Mám úplně stejný dotaz, ale prosila bych o konkrétnější odpovědi: 1)      Ráda bych si ujasnila, zda podle předposlední věty § 7b odst. 3 ZDP rozpočítám poměrem částku 300 000 Kč nebo 200 000 Kč? Pokud pouze 200 000 Kč, tak zda mohu uplatnit částku 100 000 Kč do daňově uznatelných výdajů jednorázově v roce pořízení praxe? 2)      Druhým problémem pro mne je uvedené ustanovení zákona, kde se hovoří o ceně majetku a dluhů stanovené podle zvláštního právního předpisu. V dotazu je uvedeno, že cena nebyla stanovena žádným znaleckým posudkem. Mohla by existence či neexistence ocenění změnit odpověď v bodě 1 a jak? Při svém dotazu jsem vycházela z toho, že i když od roku 2009 došlo ke změně textu § 7b odst. 3., význam zůstal stejný.

Naše firma je plátcem DPH a v měsíci dubnu zakoupila stavební buňku od polského plátce DPH (faktura byla v CZK). Jak postupovat z hlediska hlášení DPH, jaké řádky vyplnit? Je třeba ještě jiné hlášení?

Při koupi staršího auta z autobazaru pro společnost s. r. o. na leasing, stále platí, že smlouva stačí být uzavřena a splácena pouze 3 roky nebo 5 let? Toto starší auto bude zařazeno do obchodního majetku a mohu jej při leasingu odepisovat, když bude zařazeno do HIM?

Poplatník s.r.o. pořídil na začátku roku 2011 kancelářský nábytek (neuplatnil si odpočet DPH, protože tento majetek použil pro osvobozenu činnost bez nároku na odpočet). Nyní chce tento majetek vyřadit, protože mi tvrdí, že jej totálně zničil. Přestože se jednalo o kusové položky pod 40 000 Kč (celková hodnota všech položek je 100 000 Kč) a při pořízení majetku nebylo účtováno na 022, ale ihned do nákladů na účet 501, nejsem si jistá, zda můžu tento majetek vyřadit z operativní evidence. Vím, že jej účetně mám již v nákladech, ale obávám se, že správce daně to vyhodnotí úplně jinak. Bohužel nevím, o jaký § se mám opřít, abych tento návrh klientovi vyvrátila. Děkuji za odpověď.

Jsme s.r.o., vedení účetnictví, plátci DPH. Pořídili jsme hmotný majetek - osobní automobil, který bude částečně používán i pro soukromé účely. Můžete nám poradit jakým způsobem se postupuje z hlediska DPH, zda je možné uplatnit celý odpočet DPH nebo jen krácený a jak se v účetnictví vykazují soukromé cesty služebním automobilem.

Evidujeme pohledávky za společností, která dle našich zjištění nemá žádný majetek. Jedna ze základních podmínek pro možnost opravy výše daně za dlužníky v insolvenčním řízení je: - dlužník se nachází v insolvenčním řízení, - insolvenční soud rozhodl o způsobu insolvenčího řízení, - věřitel přihlásil tuto pohledávku ve lhůtě a byla zjištěna v insolvenčním řízení. Můžete prosím popsat postup soudu v případě, že je jasné, že dlužník nemá žádný majetek. Moje otázka směřuje k tomu, zda nemůže dojít k situaci, že soud v jednom řízení a v jeden okamžik rozhodne o způsobu úpadku konkursem, který následně ve stejný den zruší pro nedostatek majetku. Tím dostane věřitele do situace, že nebude mít možnost uplatnit režim podle § 44. Nejdříve nebude možné uplatnit § 44, protože soud nerozhodl o způsobu ins.řízení a ihned poté nebude mít možnost uplatnit § 44, protože se dlužník již nebude nacházet v insolvenčním řízení.

Jak je to s odvodem DPH při prodeji majetku, který byl pořízen poplatníkem v době, kdy nebyl plátcem DPH, byl zařazen v obchodním majetku firmy. Nebyl uplatněn odpočet z tohoto majetku ani při změně režimu. Jedná se o nábytek, počítače a další elektronické zařízení, osobní auto, které bylo zařazeno v obchodním majetku.

Jsme spol. s r. o., v rove 2006 jsme pořídili na leasing Škodu octavii kombi, v TP je uvedeno, že je to nákladní auto, takže jsme si uplatnili DPH. Leasing skončil v 11/2009, v zůstatkové ceně 1 000 Kč jsme auto zařadili do majetku firmy. Nyní chce jednatel firmy toto auto používat pouze pro soukromé účely. Jakým způsobem lze toto auto převést do osobního vlastnictví jednatele?

Jsme s. r. o., vedení účetnictví, plátci DPH. Chtěla bych se zeptat, zda lze uplatnit paušální výdaj na dopravu na motocykl, který je hmotným majetkem firmy a zda se musí platit silniční daň za motocykl?

Právnická (fyzická) osoba darovala z obchodního majetku hmotný majetek osobě, která je dle daně darovací zařazena do 3. skupiny (dar není osvobozen a musí se zaplatit darovací daň). Tento hmotný majetek tedy právnická (fyzická) osoba odepisovala. Z jaké ceny může obdarovaný hmotný majetek odepisovat? Má se obdarovaný nějak zajímat o daňovou zůstatkovou cenu u dárce?

Majetek firmy užíval po několik let jiný daňový subjekt (nelegálně, táhly se letité spory o vlastnictví majetek). Protože tento majetek vrátil daňový subjekt skutečnému vlastníkovi na základě soudního rozhodnutí ve značně zdevastovaném stavu, požadoval od něj skutečný vlastník náhradu škody. Vlastník si nechal za tímto účelem vypracovat znalecký posudek, ve kterém znalec vyčíslil škodu z užívání majetku na 2 mil. Kč. Účetní má nyní problém, jak zaúčtovat tuto fakturu. Není si jistá, zda může 2 mil. zaúčtovat do výnosů roku 2011, protože škoda vznikala v průběhu 10 let, kdy daňový subjekt majetek nelegálně užíval. Předpokládám, že DPH se při fakturaci škody neuplatní a bude nulová sazba DPH. Účetní má také problém s tím, že daňový subjekt, který majetek nelegálně užíval, nechce fakturu uhradit a vrátil fakturu zpět. Může tedy o těchto výnosech vlastník majetku účtovat a neměl by provést časové rozlišení dle počtu let, kdy byl majetek nelegálně užíván a devastován?