Hmotný majetek - strana 4

Účetní jednotka je v nájmu v průmyslovém areálu (budova + pozemek). Nájemní smlouva říká, že nájemce může odpisovat provedené technické zhodnocení. Se svolením nechala postavit v tomto areálu dělicí dřevěný plot za 30 000 Kč. Pro účely daňového odpisování využívá ze zákona limit 40 000 Kč (nižší si dobrovolně nezvolila). Limit (účetní) pro drobný majetek (samostatné hmotné movité věci), který účtuje do spotřeby, používá obvyklý ve výši 40 000 Kč (aby byl totožný s daňovým limitem). Účetní limit pro technické zhodnocení hmotného majetku (samostatné hmotné movité věci a jejich soubory) si zatím nestanovila, ale jestli chápu správně, tak by se tento limit měl odvíjet podle limitu na drobný majetek, tzn. měl by být stejný, Jak se ale vypořádat se stavbou dřevěného plotu za 30 000 Kč při výše zmíněných podmínkách, které používá účetní jednotka? Jelikož se jedná o "stavbu" v pronajatém areálu s nižší hodnotou než 40 000 Kč, tak z daňového hlediska by to měl být daňový výdaj v tomto roce. Je možné nastavit účetní pohled na tento plot podobně jako daňový, aby bylo zaúčtování celé do nákladů v tomto roce (a nerozešly se daňové předpisy s účetními) - např. na MD 548(daň)/D 321? Je v tomto případě nutné si zaznamenat další pravidlo do vnitropodnikové směrnice? Vycházím z toho, že vyhláška č. 500/2002 Sb. v § 47 odst. 4 říká: "Technickým zhodnocením se rozumí .... pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách.... nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.1.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby." Dřevěný plot je podle mého názoru stavbou nikoliv samostatnou movitou věcí, takže se nevztahuje zvolený limit 40 000 Kč, ale významná hodnota ve vztahu jednotlivé stavby (pokud by se tady bral celý areál, který je v nájmu, tak by hodnota plotu byla opravdu nevýznamná). Ale je to třeba nějak ve směrnici upravit? Pokud by plot stál již 100 000 Kč, tak bychom jej účetně odpisovali podle ekonomické životnosti a evidovali jako "B.II.1.2. Stavby", a to nikoliv z důvodu, že hodnota překročila 40 000 Kč, ale z důvodu, že se jedná o významnou hodnotu? Daňově by pak bylo odpisováno jako technické zhodnocení ve skupině podle hlavní budovy průmyslového areálu? Je moje úvaha správná, nebo je řešení jiné? 

Koupili jsme v 04/2020 garáž s pozemkem. V 06/2020 jsme nechali odhadnout cenu zvlášť garáže a zvlášť pozemku, abychom mohli správně majetek zařadit. Je možné poplatek odhad ve výši 1 800 Kč zaúčtovat na účet 518 nebo je součástí vstupní ceny majetku? 

Pořídili jsme formou finančního leasingu vrtací stroj za 1,1 mil. EUR, který v roce 2020 odkoupíme za 50 EUR. K tomuto stroji máme v majetku technické zhodnocení za 1,9 mil. Kč, které se souhlasem leasingové společnosti odepisujeme. Technické zhodnocení bude účetně odepsáno až v roce 2029. Jak zařadíme vrtací stroj do majetku?

Podnikatel – fyzická osoba, plátce DPH – eviduje drobný majetek při jeho pořízení rovnou do spotřeby na příslušné nákladové účty a eviduje ho pouze ve své evidenci. 1. Je nutné při vyřazení drobného hmotného a nehmotného majetku z důvodu nefunkčnosti, morálního zastarání nebo jen z důvodu, že již není ve firmě používán, splnit nějaké povinnosti z titulu DPH a daně z příjmů, popř. jsou v zákonech stanoveny nějaké časové lhůty od jeho pořízení, které by podnikatele této daňové povinnosti zbavily? Majetek byl při pořízení zaúčtován rovnou do nákladů, nárok na odpočet byl uplatněn v plné výši, jeho další využití se nepředpokládá (bude odvezen do sběrného dvora nebo vhozen do kontejnerů na odpad). 2. Při pořízení systému skříní do provozovny podnikatele v pořizovací ceně 82 000 Kč byl skříňový systém evidován jako dlouhodobý hmotný majetek, v současné době je již plně odepsán, při pořízení došlo k plnému odpočtu DPH. Nyní po 11 letech užívání dojde k likvidaci skříňového systému a bude nahrazen novým. a) Jak postupovat z hlediska DPH a daně z příjmů u dlouhodobého hmotného majetku, pokud bude zcela zlikvidován bez dalšího prodeje či převodu do osobního vlastnictví? b) Jaký by byl postup v případě, kdy by část – jedna skříň (cca 1/10 majetku) – byla převedena do osobního vlastnictví podnikatele? c) Pokud je nutné splnit nějaké daňové povinnosti, jakým způsobem stanovíme základ daně, tj. jak oceníme příslušný majetek? Podle našeho názoru je jeho hodnota vzhledem k věku, opotřebení a nevyužitelnosti ve firmě téměř nulová. d) Stačí o celém průběhu vyřazení podnikatelem osobně sepsaný likvidační protokol, kde specifikuje předmět likvidace, datum likvidace a způsob likvidace, nebo je nutné tuto skutečnost dále doložit (např. potvrzením ze sběrného dvora, fotodokumentací apod.)?

Koupím kameru za 70 000 Kč, k tomu je na faktuře brašna za 4 000 Kč a doprava za 80 Kč. Vstupuje do vstupní ceny dlouhodobého majetku pro odpisování vše, anebo pouze cena kamery za 70 000 Kč? 

Poslední souhrnnou položkou v dlouhodobém hmotném majetku jsou „Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek a nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ označené „B.II.5.“ V dalším textu se na tyto položky zaměříme, podíváme se na jejich umístění v rozvaze podle kategorií účetních jednotek, na jejich vymezení, účtování i oceňování.

V aktuálních příspěvcích podrobně mapujeme daňovou podporu penzijních produktů, způsoby vyřazení hmotného majetku a komentujeme také nejnovější daňovou judikaturu Nejvyššího správního soudu.

Osoba, která dosud podnikala jako fyzická osoba, si založila s. r. o., kde je jediným společníkem. Jedná se o stejný předmět podnikání. Do tohoto s. r. o. chce OSVČ prodat (nikoliv vložit) hmotný majetek a materiálové zásoby, jež využívala k činnosti jako OSVČ. Jsou nějaké zákonné překážky či omezení bránící tomuto prodeji, a pokud ne, tak za jakou cenu majetek a zásoby prodat? 

V následujícím textu si uvedeme daňové řešení u poplatníka daně z příjmů fyzických osob následujících variant vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku: – vyřazení hmotného majetku pro osobní potřebu poplatníka, – vyřazení hmotného majetku v důsledku ukončení podnikání, – vyřazení hmotného majetku v důsledku škody, – vyřazení stavebního díla z obchodního majetku, – vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku z důvodu vkladu do společnosti s r. o., – přechod z daňové evidence na paušální výdaje.

Stálá aktiva v rozvaze představují dlouhodobý majetek (nehmotný, hmotný a finanční). U většiny firem tvoří významnou část stálých aktiv dlouhodobý hmotný majetek a v rámci tohoto majetku tvoří zpravidla největší podíl hmotné movité věci a jejich soubory. V dalším textu se zaměříme na umístění hmotných movitých věcí a jejich souborů v rozvaze, na podmínky pro zařazení věcí mezi tento majetek, dále na jejich ocenění a účtování.

Vymezení hmotného majetku pro účely zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nalezneme v § 26 odst. 2 ZDP . Zajímavou kategorii hmotného majetku nalezneme pod písmenem f) tohoto ustanovení. Jedná se o tzv. jiný majetek. V článku si přiblížíme tento jiný majetek, který je hmotným majetkem pro účely daně z příjmů.

Jak správně zaúčtovat výrobu skříní pro vlastní potřebu? Máme na skladě materiál - na účtu 112. Z tohoto materiálu vyrobíme skříně do vlastní kanceláře. Jak toto vše správně zaúčtovat?

Výrobní firma nakoupí formu za 200 000 Kč a prodá ji zákazníkovi za 100 000 Kč. Forma zůstane ve výrobní firmě, která má od zákazníka garantovaný odběr výrobků z této formy, jímž se uhradí i ztráta z prodeje formy. Bude ztráta z prodeje jednorázovým daňovým nákladem, popř. je možné provést částečné rozlišení nákladů z prodeje formy? Údržbu formy hradí výrobní firma a náklady na údržbu jsou rovněž zohledněny v ceně výrobků. Jsou náklady na údržbu daňově účinné?

Prosím o ujasnění daňové uznatelnosti zůstatkové ceny při vyřazení majetku likvidací (např. z důvodu technické zastaralosti). Jak postupovat, aby zůstatková cena byla daňová? 1) Drobný majetek evidovaný dle směrnice na účtech 022, pořizovací cena je do 40 000 Kč, účetní odpisy = daňové. 2) Dlouhodobý hmotný majetek (PC = 40 000 Kč a výše), účetní odpisy =/= daňové. 3) Jak je třeba doložit likvidaci? Je třeba protokol od likvidační firmy? 4) A jak je to s odvodem DPH u: a) majetku výše uvedeného, b) drobného majetku účtovaného při nákupu přímo do nákladů, pouze v operativní evidenci, c) reklamních předmětů do 500 Kč účtovaných při nákupu přímo do nákladů, evidovaných v operativní evidenci - vyřazení v případě, že jiné předpisy neumožňují nadále propagovat zboží, ke kterému je reklamní předmět určen?

Bylo zakoupeno zboží, konkrétě peletková pec, v hodnotě 32 000 Kč, ale byla používaná 2 roky na prodejně. Nyní potřebujeme pec prodat (nebo převést?) slovenské firmě, se kterou česká firma úzce spolupracuje. Obě firmy jsou plátci DPH. Jak správně proběhnou účetní operace? Pec byla zakoupena jako zboží od jiné firmy. 

V článku si objasníme na použití darovaného a zděděného hmotného majetku k podnikání poplatníka daně z příjmů fyzických osob anebo k použití tohoto majetku k jeho pronájmu. Zejména se zaměříme na daňové odpisování tohoto darovaného nebo zděděného hmotného majetku. Rozebereme si uplatnění daňových odpisů v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob zdědí hmotný majetek, který zůstavitel daňově odpisoval, resp. ho měl pouze v osobním vlastnictví, přičemž dědic využije tento zděděný majetek ke svému podnikání nebo ho bude pronajímat.

V čísle 9/2018 časopisu Daňová a hospodářská kartotéka jsme se zabývali stanovením vstupní ceny hmotného majetku pro různé způsoby pořízení tohoto majetku. Nyní si ukážeme řešení případů změny vstupní ceny hmotného majetku z následujících příčin: a) na základě uznané reklamace dodavatelem je snížena vstupní cena fakturovaného hmotného majetku; b) dodavatel dodatečně dofakturuje zvýšení vstupní ceny z titulu původně chybné fakturace nebo z důvodu opomenutí zahrnutí určitých položek souvisejících s prodejem hmotného majetku. V obou případech může dojít ke změně vstupní ceny pro daňové odpisování hmotného majetku buď v roce zahájení odpisování, anebo až v následujícím zdaňovacím období.

Článek se zaměřuje na daňové řešení spoluvlastnictví v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “). Především si na příkladech uvedeme, jak postupujeme při odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví dvou nebo více spoluvlastníků, a ukážeme si, k jakým změnám došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “), v souvislosti s odpisováním při zvýšení spoluvlastnického podílu na hmotném majetku.

Pro daňové odpisování hmotného majetku je velmi důležité správné stanovení vstupní ceny majetku. Zásady určení vstupní ceny jsou obsaženy v § 29 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), přičemž postup stanovení vstupní ceny hmotného majetku závisí na tom, jakým způsobem byl odpisovaný hmotný majetek pořízen.

Odpisováním se dle § 26 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. U poplatníka daně z příjmů fyzických osob jsou daňové odpisy součástí daňových výdajů (nákladů), pokud poplatník vykazuje příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP anebo příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP . V textu si uvedeme některé specifické případy uplatnění odpisů hmotného majetku – pořízení hmotného majetku na splátky, podnikání v rámci sdružení společníků ve společnosti, odpisování práva stavby a odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví.