Kolektivní investování

Kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů nabízí jednoduchý a dostupný způsob, jak mohou drobní investoři efektivně zhodnocovat své úspory a zároveň snižovat riziko. V tomto článku se zaměříme na význam pravidelného investování – jak pomáhá rozložit riziko a postupně budovat stabilní finanční budoucnost. Díky zkušenostem s podílovými fondy předních finančních institucí je možné sledovat, jak investice rostou v horizontu 1 až 5 let, což jasně ukazuje, že systematický přístup k investování se dlouhodobě vyplácí.

1) Článek 135 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že v případě účastníků penzijního fondu, který v rámci kolektivního důchodového systému uplatňuje důchodovou smlouvu, v níž jsou stanoveny nároky na důchod a důchodové dávky, jejichž výše, ač je vymezena na základě referenčního důchodu nebo příjmů z výdělečné činnosti a počtu odpracovaných let každého účastníka, se může za určitých podmínek měnit v závislosti na výsledcích investic uskutečněných tímto penzijním fondem, lze mít za to, že nesou investiční riziko, pouze pokud tato částka závisí primárně na výsledcích těchto investic. Pro účely takového posouzení není relevantní počet let zakládajících nároky na důchod účastníka ani skutečnost, že nabývání nároků na důchod bylo v určitém okamžiku v případě určitého penzijního fondu přerušeno. Skutečnosti, že riziko je neseno individuálně nebo kolektivně, zejména v případě úpadku, nebo že se zaměstnavatel po určitou dobu zaručil za předpokládané objemy vznikajících nároků na důchod, jsou relevantními faktory, aniž jsou samy o sobě rozhodujícími. 2) Článek 135 odst. 1 písm. g) směrnice 2006/112 musí být ve světle zásady daňové neutrality vykládán v tom smyslu, že pro účely určení, zda se na penzijní fond, který není subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, může vztahovat osvobození od daně stanovené tímto ustanovením, je nejen nezbytné provést srovnání s takovým subjektem, ale rovněž i posoudit, zda z hlediska právního a finančního postavení účastníka ve vztahu k tomuto penzijnímu fondu je uvedený penzijní fond srovnatelný s jinými fondy, které jsou dotčeným členským státem považovány za fondy kolektivního investování ve smyslu uvedeného ustanovení, aniž jsou subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.

Pominu-li spoření do tzv. III. pilíře (tj. penzijní připojištění se státním příspěvkem, resp. doplňkové penzijní spoření) a investiční životní pojištění, které nabízejí penzijní společnosti a pojišťovny, tak finanční trh nabízí drobným investorům 1) v zásadě dva způsoby, kam mohou umisťovat své volné finanční prostředky ve snaze ochránit je před inflací, popř. dosáhnout jejich zhodnocení. Drobný investor může zvolit tzv. kolektivní investování nebo investovat individuálně.

Finanční trh nabízí retailovým (česky drobným) investorům celou řadu možností, kam uložit volné, aktuálně nepotřebné finanční prostředky. Jednou z možností je investování prostřednictvím fondů kolektivního investování, které umožňují investovat úspory snadněji, s poněkud menším rizikem, při zachování reálné naděje na vyšší zhodnocení oproti pouhému uložení peněz např. na spořicí účet u banky. Podstata kolektivního investování spočívá ve shromažďování peněžních prostředků od jednotlivých drobných investorů. Investor svěřuje své finanční prostředky fondu a o jejich investování se za něj stará odborník – portfolio manager (česky správce fondu).

Úvod V souvislosti s implementací EU směrnice UCITS IV byl novelizován zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a (mimo jiné) zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů...

V roce 2011 vyšlo ve Sbírce zákonů 472 nových zákonů, vyhlášek, nařízení vlády a nejrůznějších sdělení, přičemž většina zákonů novelizovala celou řadu již existujících předpisů (v jednom případě plných 120 zákonů!). Je nasnadě, že této legislativní smršti nebyly uchráněny ani účetní a daňové předpisy. Naštěstí tentokrát nešlo o zásadní a významné věcné změny, s výjimkou zvýšení dolní sazby DPH z 10 % na 14 % a navýšení slev na dani z příjmů fyzických osob.