Nadace

Je u školské příspěvkové organizace nutný souhlas zřizovatele s přijetím účelově určeného nadačního příspěvku? Podle jakého právního předpisu?

Účelem nadačního fondu je shromažďování finančních prostředků na pomoc klientům Psychiatrické léčebny s financováním základních životních potřeb. Jeden ze zakladatelů složil vklad ve výši 25 000 Kč. Lze tento vklad odečíst od základu daně jako dar dle § 15 odst. 1 ZDP? Vklad je zapsán v usnesení krajského soudu.

Český nadační fond - veřejně prospěšný poplatník. Jak bude zdaněn konečný likvidační zůstatek (po vypořádání závazků a pohledávek)? Zakladatelem fondu je české s. r. o. a v zakladatelských dokumentech je uvedeno, že likvidační zůstatek náleží zakladateli. Lišilo by se zdanění v případě, že by nadační fond nebyl veřejně prospěšným poplatníkem?

Fyzická osoba, český daňový rezident, je v ČR dlouhodobě zaměstnancem české výzkumné organizace. Jako vědec a odborník na konkrétní oblast z oboru biologie získal peněžní prostředky (stipendium) z německé soukromé nadace na to, aby mohl odcestovat do Německa a na určeném pracovišti muzea prováděl výzkum podle projektu, který za tím účelem zpracoval. Tyto prostředky vyplácela německá nadace přímo na účet FO, když měly pokrývat zejm. náklady na pobyt v Německu (paušální částka vyplácená každý měsíc po dobu 6 měsíců). Podle oficiální informace z německé nadace nepodléhají tyto příjmy FO v Německu dani z příjmů (nejsou považovány za příjmy ze zaměstnání) ani sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Zdravotní pojištění jako druh komerčního pojištění si FO hradila sama. Je nutné takový příjem v ČR zdanit daní z příjmů, případně v jakém základu daně, nebo je takový příjem od daně z příjmů osvobozený?

Je přípustné, aby člen dozorčí rady nadačního fondu (veřejně prospěšného poplatníka) poskytl tomuto nadačnímu fondu zdarma na rok automobil formou výpůjčky? Je výpůjčka automobilu pro nadační fond bezúplatným příjmem? Pokud ano, jak bezúplatný příjem ocenit a zaúčtovat? Může by si nadační fond uplatňovat náklady na pohonné hmoty dle skutečné spotřeby a dokladů o nákupu PHM, nebo musí náklady propočítat podle spotřeby z technického průkazu (když skutečná spotřeba je vyšší)?

Postupujeme správně při zúčtování fondu v nadačním fondu vedeného na účtu 911? Nadační fond přijímá finanční dary, které účtujeme 221/911. Následně je část peněz darována na účely vymezené v § 20/8 ZDP (911/221) a část peněz je použita na provoz nadačního fondu (kancelářské potřeby, nájem, mzdy, cestovné, právní služby atd.). Oproti těmto nákladům je jednou za čtvrtletí zúčtována z fondu částka ve výši nákladů 911/648. Jak je to ale s kurzovými rozdíly, které nám vznikají po konverzi měn nebo na konci roku při přecenění EUR bankovního účtu, na který přicházejí dary od dárců? Kurzové ztráty účtujeme na účet 545, zisky na účet 645. Dosud jsme kurzové rozdíly z účtu 911 nezúčtovávali, ale nejsme si jisti, jesli je to správně. 

Pokud zakladatel nadačního fondu, který realizuje kulturní činnost, věnuje tomuto fondu finanční částku, může si ji zakladatel odečíst ze základu daně dle § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb? Na straně nadačního fondu, veřejně prospěšného poplatníka, může být tento dar osvobozen od daně z příjmu, pokud bude využit na kulturní činnost, anebo je dar od zakladatele v jiném režimu než dar od "cizí osoby" (například není předmětem daně)?

Zpracovávám účetnictví nadačnímu fondu. Kromě příjmů z darů (osvobozeno od daně z příjmů, protože se vše použije v souladu s § 20 odst. 8 ZDP) má ještě kurzové zisky a ztráty z přecenění EUR bankovního účtu. Z titulu hlavní činnosti nepodává nadační fond daňové přiznání, ale s těmi kurzovými zisky mi to trošku zamotalo hlavu. Je nutné kvůli kurzovým ziskům nutné podat daňové přiznání? O případné možnosti snížit základ daně na základě § 20 odst. 7 ZDP vím. 

Fyzická osoba vlastní podíly v několika s. r. o. Pro uspořádání rodinných vztahů a postupný převod majetku na další generace byl založen rodinný nadační fond. Fyzická osoba podíly vloží do fondu. Fond bude účtovat MD: 061 a DAL: 413 v ocenění reprodukční pořizovací cenou. Pro zjištění reprodukční pořizovací ceny fond objedná a zaplatí znalecké ocenění. Bude odměna znalce nákladem (účet 518) nebo součástí ocenění podílu (účet 061)? Při úplatném nabytí podílu a jeho ocenění pořizovací cenou je odměna pro znalce součástí ocenění podílu (cena za podíl je cena pořízení a odměna pro znalce je náklad související s jeho pořízením). U reprodukční pořizovací ceny se o vedlejších nákladech souvisejících s pořízením nehovoří. Jestliže půjde o náklad, bude tento daňově uznatelný? Protože vztah mateřská společnost × dceřiná společnost (podle § 19 ZDP) vzniká až po roce, neměl by být aplikován § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP. Ale nejsem si jistý, a navíc je v zákonu ještě § 25 odst. 1 písm. i) ZDP.

Řídí se účtování nadace nějakou vyhláškou, resp. má nějaká pravidla odlišná od účtování podnikatelů? Mohla fyzická osoba vložit do nadace nemovitost a provozovat tam kavárnu?

Společnost s ručením omezeným založí nadační fond a vloží do něj základní vklad. Tento vklad nesplňuje podmínky, aby mohl byt považován za majetek (Interpretace NÚR I-44) a rovněž není daňovým nákladem podle § 24 zákona o daních z příjmů. Je možné tento vklad považovat za nezdanitelnou část základu daně podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů? 

Nadační fond zabývající se zdravotní osvětou nechá vyrobit figurky, které rozdává mezi zdravotnická zařízení. Těmto zařízením jsou figurky předány na základě darovací smlouvy, kde je uveden počet a pořizovací cena. Pořizovací cena se skládá z nákladu za pořízení figurek a z ceny za dopravu do skladu. Cenu dopravy ze skladu účtuji na účet 518. Je to tak správně nebo by mělo být účtováno do pořizovací ceny figurky a o tuto hodnotu by měla být povýšena cena daru? Pokud by doprava byla od výrobce přímo do zdravotnických zařízení, byla by součástí pořizovací ceny.

Jak vyplnit daňové přiznání Nadačního fondu? Náklady na provoz nadace - 14 000 Kč, náklady související s nadací (546) - 620 000 Kč, přijaté dary (682) 811 000 Kč, pořádané akce (602?682) - 430 000 Kč. Náklady na běžný provoz nechám v nákladech, ostatní náklady vyjmu v řádku 101 daňového přiznání, ale potřebovala bych poradit do jakého řádku příjmy. Dary 811 000 Kč do řádku 101 a částku 620 000 Kč do stejného řádku? 

Nadační fond v průběhu roku dostává dary od fyzických i právnických osob (založena na poskytování pomoci nemocným dětem). Dále několikrát do roku pořádá akce na podporu onkologický a jiných zdravotně postižených pacientů. Účtuji správně dary na účet 682 a můžu na tento účet zaúčtovat i příjmy z pořádaných akcí? Potřebovala bych vědět, co se započítává do obratu DPH pro hlídání hranice 1 000 000 Kč (v roce 2022). 

V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 4/2022 na s. 15.

Slovenské "Občianske združenie" (neplátce DPH) fakturuje vystoupení interpreta na akci, kterou pořádá Nadační fond z ČR (taktéž neplátce). Akce proběhne na území ČR. Stává se NF identifikovanou osobou při přijetí této služby?

Článek přibližuje právní úpravu fundací (nadací a nadačních fondů) zakotvenou v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), účinnou od 1. 1. 2014. Tento zákon klade na fundace některé požadavky, které mají dopady také do účetnictví, a právě jim je věnována zvláštní pozornost. Vybrané problémy jsou názorně popsány formou příkladů.

Jsme nezisková organizace a obdrželi jsme nadační příspěvek od Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Příspěvek je určen na vzdělávání pracovníků. Realizace příspěvku je pomocí úhrady faktur za supervizi a odborné kurzy, které jsou fakturovány na nadaci, která je proplatí. Pouze konečný příjemce jsme my. Můj dotaz je: mám náklad účtovat na účet 518-Školení, nebo na účet 549-Ostatní neinvestiční náklady? Nebo jak mám zaúčtovat, když jsme neobdrželi peníze ani faktury psané na naší firmu?

Právnické osoby soukromého práva, které nejsou založeny za účelem podnikání, a jejichž právní život reguluje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník “)1), se vyznačují organizační strukturou, tedy systémem statutárních, nejvyšších, kontrolních a dalších orgánů. Ty jsou v drtivé většině obsazovány fyzickými osobami. V praxi se již dlouhou dobu řeší otázka souběhu výkonu funkce v orgánech těchto právnických osob a pracovního poměru. Existuje nepřeberné množství případů, které byly v judikatuře řešeny, zejména v oblasti obchodních korporací. Nejvyšší soud se však již vyjádřil k této problematice i v případě, který se týkal neziskového sektoru.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 13. června 2019 ve věci C-420/18 IO (TVA – Activité de membre d’un conseil de surveillance)