Nemoci

Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je odvést pojistné za zaměstnance v souladu s platnou právní úpravou. Ve zdravotním pojištění platí, že pokud příjem zaměstnance zakládá účast na zdravotním pojištění, pak: vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zaměstnavatel se v případě potřeby zabývá i otázkou dodržení minimálního vyměřovacího základu, eventuálně jeho poměrné části, z příjmu nižšího, než je zákonné minimum zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné u osob taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, při trvající dohodě a při poklesu příjmu v některém měsíci u dohody o provedení práce pod rozhodnou částku 11 500 Kč nebo u dohody o pracovní činnosti na částku nižší než 4 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (příp. měsíce) odhlášena.

Chybně jsem dvakrát zadala nemoc u zaměstnance v 8/2022. Jak bych měla postupovat při opravě v roce 2023, kdy jsem na chybu přišla. Jde o opravu hrubé mzdy, VZP, OSSZ mzdy přeplatek nemoci a opravu vyloučených dob na ELDP. 

Období nemoci zaujímá ve zdravotním pojištění důležitou roli a z více důvodů mnohdy nepříjemně komplikuje situaci jak u zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak i u osob samostatně výdělečně činných, což jsou pro systém veřejného zdravotního pojištění významné skupiny plátců pojistného.

Nemoc hraje ve zdravotním pojištění velmi důležitou roli. Třebaže se budeme zabývat výhradně nemocí zaměstnance a souvisejícími aspekty, uplatnily by se ve zdravotním pojištění popisované postupy i v případě, kdyby nastaly jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance dle ustanovení § 191 a 191a (ev. § 199) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), například po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti anebo v případě dlouhodobého ošetřování.

V poslední době se v praxi objevily další nejasnosti spojené s poskytováním náhrad cestovních výdajů při pracovních cestách zaměstnanců. Jedná se o situace, které nejsou výslovně řešené v zákoně, a přiznávání předmětných náhrad musí být v podstatě vyvozeno ze zákonného textu, přesněji řečeno ze zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Následující příspěvek prostřednictvím otázek a odpovědí řeší mj. problematiku vysílání zaměstnance na pracovní cestu, používání silničního motorového vozidla zaměstnancem na pracovní cestě a zaměřuje se i na dotazy týkající se zahraničních pracovních cest.

K dani z příjmů právnických osob Ing. Vlastimil Bachor 1. Chci se zeptat, zdali může s. r. o. přispívat svému zaměstnanci na penzijní spoření v částce jakou si určilo...