Oprava účtování

Převzala jsem účetnictví a při dokladové inventarizaci jsem zjistila, že zůstatky na daňových účtech vůbec nesedí se zůstatky na FÚ. Bohužel se jedná i o velké částky. Tyto rozdíly mám vyčíslené, jen nevím, jak tyto zaúčtovat v účetnictví, abych měla správné konečné zůstatky a zároveň mohla případně zažádat o vrácení u přeplatků daní. Jak správně zaúčtovat (na jaké účty), aby bylo vše v pořádku? Nejsou to věci z letošního roku, ale dlouhodobě ve firmě nikdo neprováděl inventarizace těchto účtů (341, 342, 343, 345). 

Ve společnosti s r. o. byl za rok 2023 základ daně 77 000 Kč, daň z příjmů byla 14 630 Kč. Firma 2x zaplatila zálohy 15 300 Kč, tudíž vznikl přeplatek 15 970 Kč. Zaúčtováno ale bylo 2 × 15 300 Kč na 341/221 a přeplatek -15 970 Kč na 591/341. Tyto operace byly zaúčtovány v roce 2023. Mělo ale být zaúčtováno 14 630,- Kč na 591/341, je to tak? Jak teď zaúčtování opravit v roce 2024, prosím? V obratové předvaze za rok 2024 je konečný stav na účtu 341 -30 600 Kč. 

Společnost změnila externí účetní a nová interní účetní zjistila, že v daňové informační schránce je na dani z příjmu evidován přeplatek, který není zanesen v účetnictví. Bývalý účetní nekomunikuje. Jak nejlépe napravit tento stav a jaký to bude mít dopad do účetnictví a daní?

Přebírala jsem účetnictví od předchozí účetní. Před 5 lety byla pořízena zařízení na splátky (modem), přičemž závazek byl zaúčtován na účet 325. Tento závazek se postupně snižoval a letos mělo být uhrazeno posledních 7 splátek. Při kontrole jsem ale zjistila, že došlo k chybě a celkový počet splátek je 9. Na účtu 325 tak nyní přebývá částka, která měla být již uhrazena. Jak správně vyrovnat tento přebytek? Vše bylo již nákladově zaúčtováno před 5 lety. 

Průvodce Koordinačními výbory – příspěvek č. 400/24.04.13 Ing. Eva Zemanová, daňový poradce č. 504 Od roku 2013 došlo k zásadní změně účetního řešení u oprav „významných“ chyb při účtování nákladů a výnosů v minulých obdobích a také u změn účetní metody, přičemž se autorka snaží nalézt daňově spravedlivé řešení.

V roce 2022 účetní evidovala platby z karty v bance jako pohledávku vůči jednateli, ačkoli k těmto platbám byly doložené účtenky a týkaly se podnikatelské činnosti. Účetní je zapomněla zúčtovat. Jak tuto chybu nyní napravit a pohledavku odúčtovat?

Společnost s r. o. poskytuje dle smlouvy obratový bonus svému odběrateli. V roce 2023 byl odběrateli vystaven dobropis na obratový bonus (MD 311/D 604). V roce 2022 byl zaúčtován očekávaný bonus za rok 2022 (přesná částka již byla známa) na účty MD 388/D 604. Nyní bylo zjištěno, že očekávaný bonus byl v roce 2022 zaúčtován chybně, a to s plusem, místo s minusem. Jedná se o nevýznamnou částku. Jak tuto chybu napravit – můžeme účtovat rovnou MD 428/D 388? Nemusíme podávat dodatečné DPPO, když opravou dochází ke snížení výnosů roku 2022?

Jsme společnost s ručením omezeným Atom. Majitel společnosti (zároveň jednatel) nám předal Smlouvu o převodu 100% obchodního podílu společnosti Sádlo. Smlouva byla uzavřena v roce 2015. Společnost Sádlo byla koupena jménem společnosti Atom. 100% vlastníkem společnosti Atom je fyzická osoba (Novák), 100% vlastníkem společnosti Sádlo je právnická osoba Atom s.r.o. Původní majitel společnosti Sádlo byla jiná právnická osoba. Kupní cenu zaplatil majitel ze svých osobních peněz v roce 2015 (proto jsme se o uvedené transakci nedozvěděli). K zápisu změny majitele v obchodním rejstříku došlo v roce 2024. Ve smlouvě je uveden bod: Účinky převodu obchodního podílu nastávají zápisem do obchodního rejstříku. Měli účetní zápisy o nabytí majetkové účasti proběhnout již v roce 2015 a nyní budeme řešit opravu zaúčtování chyb z minulých let, nebo účetní zápisy proběhnou v roce 2024? Pokud by se jednalo o opravu zaúčtování chyb z minulých let, účtujeme na standardní účty 061/321, 321/365? A následně v účetních výkazech za rok 2024 v účetním období minulých let ručně opravíme rozvahu a popíšeme v příloze?

Účetní jednotka uzavřela v předchozích letech účetnictví s významnými chybami, kdy zůstatky rozvahových účtů nesouhlasily s realitou. Jedná se především o závazkové a pohledávkové účty. V rámci roku 2023 účetní jednotka dává vše do pořádku, zjišťuje skutečné stavy rozvahových účtů a účetnictví chce k 31. 12. 2023 uzavřít tak, jak má být. Lze rozdíly v rozvahových účtech zaúčtovat přes účet 426? Nebo by se to mělo účtovat přes 548 (nedaňově) a 648?

Při fakturaci za leden 2024 zjistila účetní, že fakturantka vystavila fakturu za provedené práce a dodaný materiál za měsíc prosinec 2023 omylem vyšší o 120.000 Kč než měla ve skutečnosti být. Chyba bude opravena tedy v měsíci lednu 2024. Můžete mi poradit, jak mám postupovat při zpracování přiznání k dani z příjmu právnických osob? Mohu částku zapsat ve II. oddíle DP a případně do kterého řádku, aby byl hospodářský výsledek objektivní vzhledem k nastalé situaci? Děkuji.

V rámci 2/2023 muselo být podáno dodatečné DPH + následné KH, neboť za provedené služby měla být dodavatelem zohledněna vyšší sazba DPH, než-li původně vykázaná. Směrem k odběrateli tak musela být dodavatelem provedena oprava na vyšší sazbu DPH - z 15% na 21% (mj. dle vyměření nové výše DPH od FÚ, které dodavatel akceptoval). Faktura dodavatele zněla původně celkem na 103.051,50 Kč vč. 15% DPH (89.610 Kč + 13.441,50 Kč), následně musela být opravena na vyšší částku 108.428,10 Kč vč. 21% (89.610 Kč + 18.818,10 Kč). Vznikl tak rozdíl mezi DPH ve výši 5.376,60 Kč, na který byl vystaven opravný daňový doklad (dále jen „ODD“) - tuto doměřenou částku DPH odběratel uhradil dodavateli na jeho b.ú. (proti vystavenému ODD). Následně byl tento rozdíl v DPH (5.376,60 Kč) dodavatelem poukázán (přeposlán) na b.ú. FÚ (jakožto doměřený doplatek DPH). Při účtování tohoto účetního případu nám nevychází zejména zůstatek účtu 311 na MD (viz níže). Je tedy možné, že na celou situaci nahlížíme nevhodně, prosíme tak o přesný postup zaúčtování úč. případu. Prozatím jsme zaúčtovali následovně: 89.610 Kč MD 311 / D 602 - faktura vydaná za prodej služeb, 18.818,10 Kč MD 311 / D 343 - DPH 21% z faktury vydané. 103.051,50 Kč MD 221 / D 311 – úhrada faktury dodavatelem odběrateli (v pův. výši, tj. ještě s 15% DPH a v době, kdy ještě nebyly informace o doměrku DPH známy). 5.376,60 Kč MD 311 / D 343 – odběrateli vystaven ODD na novou výši DPH (rozdíl DPH mezi 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 221 / D 311 – úhrada ODD odběratelem na b.ú. dodavatele (zároveň se jedná o doplatek rozdílu mezi DPH 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 343 / D 343.900 – předpis na doplatek dodatečně vyměřeného DPH vůči FÚ (u dodavatele). 5.376,60 Kč MD 343.900 / D 221 – úhrada doplatku dodatečně vyměřeného DPH na FÚ dodavatelem. Podotýkáme, že máme za to, že se v úč. v programu Pohoda, ve kterém účtujeme, musí vystavit faktura na opravené částky (zde vč. 21% DPH), pokud potřebujeme provést požadovanou opravu vůči FÚ. V opačném případě nám konkrétně program Pohoda nevystavoval správně dodatečné DPH + násl. KH. Tzn. částky v pův. faktuře jsme přepsali na nové (celková částka fakturace tak vychází na 108 428,10 Kč vč. 21% DPH) a až následně jsme mohli vystavit skrz program dodatečné DPH + následné KH. Po zaúčtování shora uvedeného na straně MD účtu 311 vzniká přebytečný zůstatek ve výši 5.376,60 Kč – tento neumíme zlikvidovat v programu jinak, než-li tzv. „bez vazby“. Tím by byl shora uvedený případ účetně vyřešen, ovšem nejsme si jisti, zda je takové řešení správné. Napadl nás také případný zápočet, ale po hlubším zkoumání nám v rámci tohoto úč. případu nepřišel vhodný.

Fyzická osoba vede podvojné účetnictví jako provozovatel malé vodní elektrárny, je držitelem energetické licence. Za vodní dílo – jez – platil nájem 13 000 Kč ročně Povodí Vltava. Při zachování všech parametrů došlo k technické změně, která reguluje hladinu vody. Povodí navýšilo nájem z titulu změny stavby, včetně energetického potenciálu na 200 000 Kč + ve smlouvě je uvedena povinnost „bagrování koryta“ do délky více než 1 km. V případě těchto prací by se jednalo o náklady kolem 50 mil. Kč, což nelze reálně financovat ani z příjmů mnoha let. Podle právníků na vodní právo je postup Povodí nezákonný. Několik daňových dopadů: Podnikatel odmítl podepsat smlouvu a vede soudní spor. Klasická fyzická osoba by účtovala podle výsledků soudů. Po zaplacení třeba dvou ročních nájmů + soudní výlohy. Náklad v roce zaplacení. Ale podvojné účetnictví věci komplikuje. Účtovat o nájmu, který je předepsaný, ale odmítnutý a je u soudu? Dohadná položka je sporná. Nedaňová rezerva neřeší skutečnou daňovou povinnost. V případě uznání neoprávněného postupu Povodí, bude náklad minulých let chybný – účtovat o nájmu dohadnou položkou v ceně původní 13 000 Kč? Fyzická osoba by i uznala zvýšení nájmu, ale součást smlouvy na bagrování nemůže souhlasit. Kdyby zaplatila nájem + úrok z prodlení, ale nepodepsala smlouvu a dále se soudila, nebude zaplacení nájmu i bez podpisu smlouvy cestou, že smlouva bude právně uznána za platnou? Soudní spor se vede od roku 2022, na sklonku roku 2023 soud prvního stupně fyzická osoba prohrála. Rozsudek zní zaplatit 2 × nájem + úrok z prodlení, což je téměř 500 000 Kč. Bylo podáno odvolání ke krajskému soudu. Jak správně časově postupovat v účtování rozporovaného nájmu, možných úroků z prodlení a případných soudních poplatků v případě prohry?

Jednatelka s. r. o. mi dodala daňový doklad na náklad, který účetně patří do minulého účetního období. Vím, že oprava chyb minulých období, která není významná ve vztahu k výsledku hospodaření (10 000 Kč bez DPH) se opraví na účtech, kterých se týká, a to v období, kde se chyba zjistila. Zaúčtuji tedy na nákladový účet a závazek vůči dodavateli MD 518/D 321. Má to však dopad i na daňovou uznatelnost těchto nákladů? Musím zvýšit výsledek hospodaření běžného účetního období o tuto částku? Mám ještě jeden dotaz týkající se odpuštění penále v tzv. milostivém létě. OSSZ poslala sdělení, že dlužné pojistně bylo uhrazeno a a byly splněny podmínky o mimořádném odpuštění penále z pojistného. V minulých období jsme o výši penále z pojistného zvýšili hospodářský výsledek. Nyní odpuštěné penále zaúčtujeme na výnosový účet a výsledek hospodaření snížíme o výši tohoto odpuštěného penále? 

Firma s. r. o. v roce 2022 provedla tyto práce na penzionu: 1) Nakoupila klimatizaci v hodnotách bez DPH 45.124 Kč a 2 × 21.205,80 Kč. Jedná se montáž klimatizace do 3 pokojů v penzionu. 2) Byla provedena instalace wifi rozvodu – 43.929,75 Kč bez DPH 3) Byla provedena montáž kamery a alarmu v částce 28.365 Kč (přenesená daňová povinnost). Vše účetní průběžně účtovala na účet 042, k 31. 12. 2022 přeúčtovala na účet 021-Penzion. Do karty majetku tuto modernizaci nezaúčtovala a odpisy budovy v roce 2022 byly uplatněny. Budovu penzionu odpisujeme od roku 2018. Jak mohu tuto chybu napravit ?

V roce 2009 sdružení FO vložilo drobný hmotný majetek formou navýšení vkladu do společnosti s. r. o. Navýšení se promítlo jako přírůstek účtu 022 (MD) a účtu 411 (D). Dnes víme, že to nebylo úplně správně zaúčtováno. V letošním roce je připraven likvidační protokol k vyřazení tohoto majetku, kde ale zjišťujeme, že nelze provést typické vyřazení přes účty MD 082/D 022. Připravované vyřazení by totiž nemělo mít daňově uznatelné náklady. Jak nejlépe a správně tuto situaci řešit?

Opravné položky slouží k opravě, resp. snížení účetní hodnoty problémového majetku, jehož aktuální hodnota je z nejrůznějších důvodů dočasně nižší. Pokud se po čase ukáže předpoklad o pouhé dočasnosti snížené hodnoty majetku jako správný, dojde zrušením opravné položky k obnovení původní hodnoty majetku. Jestliže však budoucnost bude ještě temnější, než jsme očekávali, můžeme podle okolností buď opravnou položku dále zvýšit, anebo předmětný majetek zcela odepsat, případně zlikvidovat. V podnikatelské praxi přitom převažují opravné položky k pohledávkám, což je dáno nejen trvalou nejistotou, zda dlužník nakonec skutečně dostojí svému slibu a dluh plně uhradí, ale hlavně tím, že pouze tyto mohou být za určitých podmínek daňově účinné.

S podnikáním je přirozeně spojena jistá míra nejistoty a potenciálních rizik. Rozumný podnikatel, resp. manažer obchodní korporace si toho je vědom a v lepších časech vytváří finanční i jiné rezervy – na úkor zisku – sloužící pro překonání možných budoucích potíží, které obvykle provází potřeba vyšších výdajů. Zkrátka pamatuje na „zadní kolečka“ a po osvědčeném vzoru starých hospodářů neprojí a neutratí celou úrodu, ale něco nechá stranou pro „strýčka Příhodu“. Nejširší uplatnění v praxi mají rezervy tzv. zákonné – protože je upravuje zvláštní zákon – požívající výsady daňové uznatelnosti, z nichž nejznámější je rezerva na opravy hmotného majetku. Naproti tomu rezervy „ostatní“, což rozhodně neznamená, že jsou nezákonné, daňově účinné nejsou.

Převzali jsme účetnictví jedné firmy a zjistili jsme, že minulá účetní nikde neevidovala (už se s ní nedá spojit) dlouhodobý úvěr, který si firma od banky půjčila (hledal jsem to na účtech 461, 231. Bankovní účet, na který byl úvěr převeden, ten sedí do koruny. Splacen ještě určitě není, mají ho splatit až za pár let.) Tzn. nikde v rozvaze není a teďka, jak to napravit. Přemýšlel jsem o účtů 426, ale z povahy věci tento účet by měl sloužit, pokud se hýbe s výnosy či náklady. Máme tam z toho úroky z úvěru, ale ty se dají přinejhorším nedaňově tento rok, ale problém je pravděpodobně s účtem 461. Nemáte nějakou zkušenost, jak dostat účet do rozvahy? A jaký účet postavit proti zmiňované 461, aby seděla aktiva, pasiva? 

Ačkoli nález chyb v účetnictví patří k běžnému životu účetních, nutnost provedení oprav nesprávností dělá účetním vrásky na čele. Nejčastějším důvodem bývá nejistota, jak se zjištěním chyby naložit, a také jak opravu chyby prakticky provést. Samotné zaúčtování opravy chyby obvykle nebývá komplikované, je-li oprava zaúčtována do správného období. K problematické oblasti však patří sestavení výkazů v případech nálezů významných chyb, které musí být provedeno takovým způsobem, aby nově sestavované výkazy (zejména účetní závěrka) chybu již neobsahovaly. Obtížnost sestavení správné účetní závěrky po opravě významné chyby zvyšuje i skutečnost, že údaje v účetní závěrce uvedené musí osoba sestavující často upravovat ručně. Všechny tyto vlivy často zvyšují neochotu a obavu zjištěné chyby vhodně a správně opravovat, či vůbec nález neprávností přiznat.

Možnost vzniku chyb nelze úplně vyloučit v žádné firmě. Nemělo by však jít o standardní či systémové chyby nebo pravidelně se opakující situace. Nastavením vnitřních pravidel a jejich dodržováním lze chybám výrazným způsobem předejít. Základní a nezastupitelnou složkou vnitřního kontrolního systému je účetnictví za předpokladu, že je vedeno správně a v souladu s právními předpisy. Je to zejména proto, že obsahuje vlastní kontrolní mechanismy vycházející z účetních zásad a principů. Zejména jde o zásadu správnosti a úplnosti účetnictví, akruální princip, princip podvojnosti a souvztažnosti, dokladovosti a inventarizace, zákazu kompenzace, stálosti metod, bilanční kontinuitu. Chyby mohou zahrnovat omyly ve výpočtech, nesprávnou aplikaci účetních metod, přehlédnutí nebo chybnou interpretaci faktů a podvody. Při posuzování otázky, zda se jedná, či nejedná o chybu, je třeba především posoudit, zda bylo možno účtovat o dotčené skutečnosti do okamžiku sestavení účetní závěrky za aktuální účetní období nebo zda se jedná o novou skutečnost následujícího účetního období.