Opravné položky - strana 3

1) OSVČ, která uplatňovala výdaje procentem bude ukončovat své podnikání. Dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP musí zvýšit základ daně o hodnotu pohledávek. Má staré promlčené pohledávky (cca 10 let). Výjimka, kdy se nedodaňuje, je v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Lze tuto výjimku aplikovat např. u pohledávek za dlužníkem fyzickou osobou, který zemřel (bod 3), nebo u pohledávek za právnickou osobou, která zanikla bez právního nástupce (bod 4), i když se jedná o promlčené pohledávky? 2) Společnost s r. o. má staré promlčené pohledávky (cca 10 let), ke kterým nebyly tvořeny zákonné daňové opravné položky. Může dle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP odepsat tyto pohledávky, jestliže je dlužník fyzická osoba, která zemřela (bod 3), nebo se jedná o pohledávky za právnickou osobou, která zanikla bez právního nástupce (bod 4) ZDP?

Firma má vystavenou fakturu na prodej zboží, které odeslala poštou. Pošta zásilku ztratila a zásilka nebyla pojištěna. Firma nedostala od pošty žádnou náhradu. Pohledávka visí v účetnictví jako nezaplacená, jak účetně a hlavně daňově postupovat?

V zákoně č. 593/1992 Sb. je mimo jiné uvedená podmínka pro tvorbu opravné položky dle tohoto zákona k pohledávce nabyté postoupením v části § 2 odst. 3. Tato podmínka říká, že opravnou položku lze tvořit až po uhrazení pořizovací ceny. V případě, kdy právnická osoba disponuje v roce 22 pohledávkou nabytou postoupením, ale ke skutečné úhradě pořizovací ceny dojde převodem z bankovního účtu až během ledna roku 23, splňuji podmínku zákona ohledně úhrady pro rok 22, nebo až v roce 23? Řekněme příklad, že by člověk připravoval účetní závěrku roku 22 až v únoru 23, takže by věděl, že pořizovací cena byla skutečně uhrazena, i když až v roce 23. Jestli může v takové situaci při splnění ostatních podmínek daných zákonem tvořit opravnou položku už v roce 22, nebo až v roce 23. 

Podnikání v tržním prostředí provází celá řada nejistot a rizik. Když už se podaří – se značným úsilím a štěstím – přijít se skvělým produktem, který „přece musí chtít každý“, tak jej často konkurence nabídne levněji nebo alespoň pohaní. Jindy sice už něco zdárně prodáte, ale příslušnou pohledávku odběratel ne a ne uhradit. V těchto a mnoha dalších případech se obecně jedná zpravidla jen o dočasné snížení hodnoty určitého majetku. A právě k tomu, aby tuto újmu bylo možno promítnout i do účetnictví, slouží opravné položky snižující účetní hodnotu majetku v problémech. Ovšem účetní předpisy jsou již značně liberální, což příliš nevyhovuje rigidním daním z příjmů. Přitom nesoulad je tak zásadní, že si daňová regulace – zcela ojediněle – vyžádala svůj zvláštní zákon. To je sice komplikací, která se ale vyplatí, opravné položky totiž mohou mít významný daňový přínos.

Máme nepromlčenou pohledávku z neuhrazené faktury, splatnost 31.3.2018, vedeno soudní řízení. K pohledávce jsme vytvořili opravnou položku, ale daňově jsme ji dosud neuplatnili. V roce 2019 zaúčtováno na 559/391. Máme raději pro případ, že by u soudu to nedopadlo v náš prospěch a pohledávka se stala promlčenou, podat opravné daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2019 a daňově pohledávku uplatnit? Tedy zaúčtovat na účet 558?

Bytové družstvo pronajímá nebytový prostor podle smlouvy za 100 jednotek měsíčné. Nájemce dlouhodobě nepodniká, neplatí nájem. Družstvo vedlo jednání k obnovení pokojného stavu, ale bez výsledku. Za rok 2021 nebyl zaplacen nájem za poslední tři měsíce roku 2021. Zahrnuto do daňového základu 2021, zdaněno, nebude zřejmě uhrazeno. Družstvo dalo nájemci výpověď k 30. 6. 2022 a nyní řešíme, zda existuje legální postup, nájem dle smlouvy o nájmu v roce 2022 neúčtovat nebo výrazně snížit nájem. Nájemce provozovnu neprovozuje, pravděpodobně nic neuhradí, obáváme se převodů obchodního podílu „do neznáma“, tedy i složitého insolvenčního řízení.

Článek se zabývá způsoby účtování několika vybraných specifických okruhů účtování. Pozornost je věnována finančním operacím, které jsou v podnikové ekonomice poměrně časté, stejně tak jako účtování výsledků inventarizace, ať již fyzické nebo hodnotové. Zvláštní důraz je kladen na účty časového rozlišení, které jsou pro podvojné účetnictví typické, a jejichž vzorové případy jsou v článku uvedeny. Na závěr je provedeno zaúčtování hospodářského výsledku, tj. rozdělení zisku a úhrada ztráty.

Česká s. r. o. má v řádné lhůtě přihlášenou pohledávku za společností registrovanou v Německu u insolvenčního soudu v Německu. Může tvořit daňové opravné položky dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách? 

Firma (věřitel) má po splatnosti řadu pohledávek vůči dlužníkovi. Sám dlužník v 7/2021 podal návrh dlužníka na prohlášení konkursu na jeho majetek z důvodu předlužení. Krajský soud usnesením rozhodl v 15.9.2021, že se zjišťuje úpadek dlužníka, účinky úpadku a prohlášení konkursu nastavájí okamžikem zveřejnění v OR (zveřejněno 25.9., datum nabytí právní moci je 1.10.), konkurs bude projednáván jako nepatrný konkurs, info o přihlášení pohledávek věřitelů. Firma již v 8/21 přihlásila svoje pohledávky, které dosud nebyly popřeny ani uhrazeny. Nic zásadního se dosud nedělo a v insolvenčním rejstříku je aktuální stav jako "Prohlášený konkurs" (došel do rejstříku dokument pro Úřad práce o uspokojení pohledávky z majetkové podstaty). Předpokládám, že mohla firma tedy např. v 9/21 k pohledávkám vytvořit daňovou insolvenční OP. Otázkou je, kdy firma může nebo musí daňově odepsat pohledávky, na co konkrétně má čekat?

S.r.o. evidovala po svém odběrateli pohledávku přes 2,7 mil. se splatností 25.7.2018. Na pohledávku není vytvořena opravná položka, pohledávka byla dána k soudu. Během soudních jednání pohledávku odběratel postupně v letech 2018- 2019 hradil, po poslední částečné úhradě v 5/2019 činil její zůstatek 73 tis. Dne 23.9.2021 obdržela s.r.o. rozsudek, proti kterému není odvolání. V rozsudku je zbývající pohledávka soudem přiznána, zůstatek pohledávky má odběratel doplatit. Zároveň je v rozsudku stanoveno, že má s.r.o. od žalovaného obdržet i úroky z prodlení (ve výši 9% ročně). K průběžným splátkám lze výši těchto úroků vypočítat, celkový úrok k poslední neuhrazené části je možno vypočítat až v případě jejího zaplacení. 1) Kdy je nutno zaúčtovat pohledávku z titulu úroků k průběžným stavům zbývajícího dluhu a kdy je nutno tyto vyčíslené úroky zdanit daní z příjmů? Stejné otázky jsou i k úrokům za poslední nesplacenou část. 2) Lze předpokládat, že dodavatel i přes rozhodnutí soudu zbývající dluh a ani úroky nedoplatí. Jak se zachovat, aby s.r.o. nedanila úroky které nedostane? 3) Pokud by na zbývající dluh ve výši 73 tis. udělala s.r.o. opravnou položku k pohledávce do data rozhodnutí soudu, předpokládáme, že by byl náklad daňově uznatelný. Vzhledem k obdržení konečného rozsudku v 9/2021 by musela s.r.o. v tomto měsíci opravnou položku rozpustit i když lze předpokládat, že nebude pohledávka uspokojena? Neboť tím pádem by tvorba a dohad byly zbytečné, na snížení základu pro výpočet daně by neměly tyto transakce vliv.

Dobrý den, prosím o informaci: po kontrole závazků a pohledávek bylo zjištěno, že byla vystavena faktura na cca 130.000 Kč vč. DPH před 8 měsíci omylem (neuskutečněná zakázka). Byla vystavena faktura, odvedeno DPH a i zaplacena daň DPPO. Fakturu ale firma (odběratel) neeviduje, žádné DPH si neuplatila, nesnížila ani daňový základ. Vytvořili jsme tedy zákonnou OP k pohledávce podle §8a. Je možné ještě požádat o vrácení DPH (prosím jak) nebo to nelze a DPH se započítá do zákonné OP? Dále budeme postupně odepisovat OP do úplného odepsání pohledávky. Je tento postup správně? Pokud ne, prosím o informaci, jak pohledávku odepsat/zrušit. Předem moc děkuji.

Obracím se na Vás s řešením následující situace: Společnost v roce 2021 měla běžný účet u Sberbank CZ, a.s., který k 31.12.2021 převyšoval pojištěnou hodnotu. Protože ČNB v této době zahájila kroky směřující k odejmutí povolení společnosti Sberbank CZ, a.s. působit jako banka, měla by být tato skutečnost dle mého názoru promítnuta již v účetní závěrce za rok 2021. Společnost předpokládá, že i v případě insolvence banky obdrží minimálně 70% hodnoty nepojištěného vkladu na běžném účtu. Měla by být opravná položka ve výši 30% nepojištěného zůstatku bankovního účtu zúčtována v roce 2021 a netto zůstatek v bance bude vykázán na řádku aktiv rozvahy „Peněžní prostředky na účtech“.

Máme pohledávky za dlužníkem v insolvenci, které byly přihlášeny v roce 2020. Nebyla však za toto období vytvořena opravná položka na 100 % hodnoty těchto pohledávek. Můžeme vytvořit tuto opravnou položku v roce 2021, a pokud ano, bude daňově účinná?  

Firma přihlásila svoje pohledávky za dlužníkem v insolvenci s termínem do 15. 11. Jedná se o velkou částku a nechce tvořit najednou v roce 2021 zákonnou OP dle par. 8 ZOR, ale chtěla by využít radši k těmto pohledávkám časové OP dle 8a ZOR, protože daňové náklady radši využije v příštích letech. Je tento postup možný? Je tam riziko, že v případě zániku dlužníka již např. v roce 2022-2023 nebude moci daňovou opravnou položku dle 8a ZOR vytvořit?

Máme nezaplacené pohledávky za 300 000 Kč, chceme k nim vytvořit opravné položky, ale v roce 2021 již dojde k promlčení celé pohledávky, od data splatnosti uplyne více než 36 měsíců, minulý rok jsme bohužel netvořili opravné položky, protože jsme se o nezaplacené pohledávky chtěli soudit. Je možné vytvořit daňově uznatelnou opravnou položku jen ve výši 50 % v roce 2021? Zbylých 50 % je bychom odepsali pouze účetně (nedaňově).

Společnost má pohledávku, která je déle než tři roky po splatnosti, z této pohledávky byla část uhrazena. Považuje se pohledávka za promlčenou, i pokud z ní bylo částečně něco uhrazeno?

Společnost s. r. o. má pohledávky splatné v roce 2015, 2016, 2017 a 2018. Tyto pohledávky jsou za firmou, která je v konkursu. Společnost si tyto pohledávky nepřihlásila do insolvenčního řízení. Lze v roce 2021 udělat opravnou položku k těmto pohledávkám, pokud ano v jaké výši a bude daňově uznatelná? Jakým účetním zápisem se toto zaúčtuje?

Dlouhodobý hmotný majetek je u řady obchodních společností významnou položkou v účetních výkazech. V rozvaze se jedná o jeho pořizovací cenu (nebo reprodukční pořizovací cenu či vlastní náklady, v závislosti na způsobu pořízení), ve výkazu zisku a ztráty náklady ve formě odpisů či opravných položek, v přehledu o peněžních tocích příjmy a výdaje v souvislosti s pořízením či prodejem dlouhodobého hmotného majetku. Co nelze vyčíst z účetních výkazů, je pak možné najít v příloze v účetní závěrce. Aby uživatel účetních informací z účetní závěrky dokázal na jejich základě činit správná ekonomická rozhodnutí, je důležité, aby si za jednotlivými vykazovanými položkami uměl představit jejich obsah. V následujících kapitolách se budeme obsahovému vymezení jednotlivých položek dlouhodobého hmotného majetku v účetní závěrce podrobně věnovat.

Firmě (eshopu) zákaznici (občané) vrátí zásilkou zboží (důvod: reklamace nebo vrácení do 14 dnů). Firma to uzná a vystaví dobropis - opravný daňový doklad. Kontaktuje občany, kam chtějí peníze poslat (původní faktura vystavená byla vypořádaná třeba na výdejním místě platební kartou). Část zákazníků za rok je nekontaktních v této korespondenci a nevíme a firma nemá potvrzené info., kam peníze zaslat zpět. Za rok tak firmě vznikne určitý počet nevypořádaných neuhrazených dobropisů, který se hromadí. Pravděpodobnost, že se někdo ozve po více než roce (zásilky cca 500 Kč), je ze zkušenosti téměř nulová. Je možné si stanovit ve vnitropodnikové směrnici, že takové neuhrazené dobropisy bude odepisovat do daňových výnosů po 1 roce od vystavení? Nebo by měla čekat na promlčení 3 roky (to se mi zdá nepraktické, protože bude muset stejně vše jako závazek (mínusovou pohledávku) dodanit po 30 měsících? Navíc bude vykazovat v závěrkách takové závazky, u kterých ví, že se s největší pravděpodobností nikdy neuhradí.

Společnost s r. o. má nedobytné pohledávky v účetnictví. Byla na ně v minulosti tvořena opravná položka. Pohledávky jsou více než 10 let staré, k žádnému vymožení po částech již později nedošlo a tyto pohledávky se stále evidují v rozvaze. Je nějaká možnost odúčtovat nedaňově tyto pohledávky a zrušit opravenou položku v rozvaze nebo tyto pohledávky již budou vždy muset být evidovány v rozvaze?