Opravné položky - strana 4

Fyzická osoba přechází od 1. 1. 2020 z daňové evidence na vedení účetnictví. V následujících 9 letech bude dodaňovat neuhrazené pohledávky, které vznikly do 31. 12. 2019. Je možné u těchto pohledávek uplatňovat opravné položky počínaje rokem 2020? Je možné v roce 2021 provést 100% opravnou položku u pohledávky, která vznikla v roce 2018, je tedy již 36 měsíců po splatnosti? 

Jak vyřešit daňový odpis tří pohledávek? 1. K pohledávce z roku 2018 jsou vytvořeny daňové opravné položky v plné výši 100%. Je možné pohledávku v roce 2021 daňově odepsat do výše vytvořené daňové OP = tedy celou, přestože nebyla soudně vymáhaná? Promlčení tři roky by proběhlo v letošním roce. 2. Druhá pohledávka za bývalým zaměstnancem (cca 190 tisíc) se soudně vymáhala, ale soud jsme prohráli, podali jsme odvolání, ale nakonec jsme ho vzali zpět a dohodli se, že žádná strana nebude požadovat náklady za řízení a právníka a pohledávku nám hradit nebude. Je možné tuto pohledávku také odepsat daňově, když máme vytvořené 100% daňové opravné položky. 3. Třetí pohledávka ve výši 51 000 Kč je za manko za bývalým zaměstnancem. Vzhledem k složitosti dokazování atd. to nešlo k soudu náš právník s ním uzavřel dohodu, že když zaplatí 37 000 Kč, tak mu bude zbytek odpuštěn. Mám 100% daňovou OP, mohu tedy odepsat zbytek 14 000 Kč daňově, i když byla pohledávka dlužníkovi odpuštěna?

Společnost má pohledávku za jinou společností ve výši 800 067 Kč ( z roku 2016, 2017, 2017). Na tuto společnost bylo zahájeno insolvenční řízení a poté prohlášen konkurs, své pohledávky společnost nepřihlásila. Může na tyto pohledávky udělat za rok 2020 opravnou položku? V jaké výši? A bude daňově uznatelná?

Součástí účetních operací, které souvisí s účetní závěrkou, je také výpočet kursových rozdílů k rozvahovému dni. Přepočet hodnot korunového vyjádření se týká nejen zůstatku valutových pokladen a devizových kont, ale také pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně.

Firma posílá konfirmace pohledávek na přání auditora k 31. 12. svým odběratelům k potvrzení. Na konfirmaci je tabulka s evidovanými neuhranými pohledávkami k 31. 12. a textace, aby druhá strana "odsouhlasila" tyto konfirmace, nebo uvedla jiný stav. Firma má k 31. 12. 2020 neuhrazené pohledávky z 2017, ke kterým nebyla v roce 2017, 2018 a 2019 vytvořená zákonná OP. Podle všeobecného názoru jsou již pohledávky promlčené (pohledávky nemají upraveny podmínkami jinou lhůtu než je zákonná) a nejde k nim v roce 2019 vytvořit tedy zákonná opravná položka a následný daňový odpis. Auditor tvrdí, že na základě odsouhlasení konfirmace pohledávky od odběratele promlčené nejsou a lze vytvořit zákonná (daňová) OP. Jaký z těchto postupů je správný, případně kde je hranice, aby se mohla opravdu pohledávka v tomto případě považovat za nepromlčenou a mohla se k ní tvořit zákonná (daňová) OP?

Na našeho dlužníka byl podán insolvenční návrh v roce 2015, v rámci insolvenčního řízení jsme řádně naše pohledávky přihlásili a insolvenční správce je nijak nepopřel. Bohužel se ukázalo, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, proto soud vydal usnesení, že konkurz prohlášený na majetek dlužníka se zrušuje pro nedostatek majetku, toto usnesení nabylo účinnosti v lednu 2019. Doposud jsme netvořili žádné zákonné opravné položky k našim neuhrazeným pohledávkám (jen účetní). Můžeme v roce 2021 provést daňově uznatelný odpis pohledávek MD 546/D 311 s odůvodněním § 24 odst. 2 písm. y) bod 1? Nebo je nutné tento odpis udělat jen v roce, kdy nabylo usnesení soudu o zrušení konkurzu účinnosti? Je nějaký jiný postup případně jak pohledávku daňově odepsat? 

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci Finanční správy ČR – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Jak účtovat vyčíslené procentuální části likvidovaného demoličně hmotného investičního majetku - stavba a převod jeho vyčíslené demolované části do vstupní ceny nového investičního majetku? Ráda bych si upřesnila, zda do vstupní ceny hmotného majetku vstupuje zůstaková cena daňová nebo účetní. A dále jak postupovat při samotném vyřazení procentuelní části demolovaného majetku. K rozhodnému dni má DHM zůstatkovou cenu daňovou i zůstatkovou cenu účetní, které jsou rozdílné. Předpokládejme např % rozdíl 25, který byl demolicí vyřazen. Zůstatková cena daňová např. 100.000,- Kč a zůstatková cena účetní 85.000,- Kč. Vyčíslila jsem úbytek 25 % z daňové ceny, a přepočítala daňové odpisy. Problematické je pro mne "uchopit" oprávky u účetní ceny, vyčíslila jsem úbytek 25 % ú účetní a domnívám se, že bych měla pracovat i s 25 % zůstatků oprávek. Jen narážím na problém v účtování. Mohu poprosit o doporučení, jak účtovat tento procentuelní úbytek DHM a vstup do nově pořizovaného investičního díla? Při zaúčtování na kartě majetku pohybem snížení ceny mohu účtovat MD 042/D 021. Nezobrazím nikde snížení oprávek. Ještě mne napadl vnitřní doklad 25 % oprávek na MD 081/D 551. Neboť to je samozřejmě jiná částka vypočítaná 25 % z oprávek, proto přemýšlím nad zachycením vnitřním dokladem. Nebo mohu účtovat vyřazení 25 % likvidované části DHM MD 081/D 021 a dále vnitřní doklad MD 042/D 081. V tomto případě ale nevidím dopad snížení 25 % na oprávky. 

Pro všechny naše uživatele jsme právě zpřístupnili zdarma výběr článků a odpovědí z poradny na aktuální daňová a účetní témata, která se týkají nejen zákonných opravných položek u pohledávek a likvidace technického zhodnocení, ale také prodloužení leasingu v souvislosti s epidemií koronaviru Covid-19 či dobropisu obdrženého po vyskladnění.

Společnost žalovala pohledávku u rozhodčího soudu, který verdikt potvrdil a na odběratele byla vyhlášena exekuce. Může si společnost uplatnit do účetnictví daňově opravnou položku k pohledávce (splňuje podmínky dle § 8c zákona o rezervách splatnost delší než 12 měsíců), která by v případě uspokojení pohledávky byla anulována? Účetně: Tvorba OP MD 558/D 391, v případě přijetí pohledávky z exekuce na účet stejné účtování s minusovým znaménkem. Je to takto možné? Pokud ne, kdy je možné tvořit opravnou položku k pohledávce nebo ji daňově odepsat pokud má odběratel exekuci, ale tuto nebude nejspíš plnit, jelikož nemá žádný majetek ani snahu o úhradu?

Společnost bude uplatňovat opravnou položku k pohledávce. Součástí faktury, která je předmětem pohledávky, byl splátkový kalendář. Faktura v neuhrazené výši 50 000 Kč měla být placena 5 splátkami, k 1. 2. 2018, 1. 3. 2018... vždy k 1. v měsíci. Faktura vystavena v lednu 2018. Od jakého data máme počítat dny pro tvorbu opravné položky, každou splátku zvlášť nebo k datu splatnosti první splátky? Odběratel nezaplatil ani jednu.

V roce 2019 společnost vytvořila opravnou položku k pohledávce v insolvenčním řízení dle § 8 zákona o rezervách, pohledávka byla přihlášena. Insolvence je řešena konkurzem. Kdy bude možné opravnou položku zrušit a vytvořit odpis pohledávky až po úplném skončení konkurzu? Toto bude trvat určitě několik let a jelikož dlužník žádný majetek nemá nedojde ani k částečnému uspokojení věřitele. Důvodem zrušení opravné položky je odstranění celé pohledávky z účetnictví. Zrušením opravné položky a vytvořením daňového odpisu pohledávky chce firma dosáhnout toho, že již nebude v účetnictví pohledávka vůbec evidována, jelikož je na 100 % zřejmé, že z insolvence konkurzem nevznikne žádné plnění. 

Publikovali jsme nejnovější články z oblasti účetnictví, v nichž vás provedeme problematikou emisních povolenek coby nástrojem pro boj s emisemi a dále například tématem nedobytných pohledávek v DPH nebo změnami repo sazby v daňových souvislostech.

Publikovali jsme nejnovější články z oblasti účetnictví, v nichž vás provedeme problematikou dopadu pandemie koronaviru na ekonomické fungování firem, jednotlivými kroky při likvidaci s. r. o. a dalším dílem opravných položek tentokrát zaměřeným na zákonné opravné položky u pohledávek.

Opravné položky slouží k opravě, resp. snížení účetní hodnoty problémového majetku, jehož aktuální hodnota je z nejrůznějších důvodů dočasně nižší. Pokud se po čase ukáže předpoklad o pouhé dočasnosti snížené hodnoty majetku jako správný, dojde zrušením opravné položky k obnovení původní hodnoty majetku. Jestliže však budoucnost bude ještě temnější, než jsme očekávali, můžeme podle okolností buď opravnou položku dále zvýšit anebo předmětný majetek zcela odepsat, případně zlikvidovat. V podnikatelské praxi přitom převažují opravné položky k pohledávkám, což je dáno nejen trvalou nejistotou, zda dlužník nakonec skutečně dostojí svému závazku a plně je uhradí, ale hlavně tím, že pouze tyto mohou být za určitých podmínek daňově účinné.

Při sestavování účetní uzávěrky účetní jednotka zohledňuje zásadu opatrnosti – v účetní závěrce je třeba zohlednit i případná rizika snižující hodnotu majetku vykázaného v závěrce. K vyjádření přechodného snížení účetní hodnoty majetku slouží opravné položky. V určitých případech může být tvorba opravných položek pro daňový subjekt též daňově uznatelným nákladem. V článku se seznámíme jak s pravidly pro tvorbu zákonných opravných položek, tak s tím kdy se tvoří ostatní opravné položky.

V souvislosti se stanovením základu daně a výpočtu daňové povinnosti je v řadě případů řešena problematika neuhrazených pohledávek, které byly na straně poplatníka zdaněny v okamžiku jejich zaúčtování, nicméně dlužníkem nebyly zaplaceny i přesto, že lhůta jejich splatnosti již uplynula. Častou otázkou daňových poplatníků je, zda je možné tuto daňovou nespravedlnost nějak napravit či řešit. Nejčastějším způsobem řešení této situace jsou opravné položky, možný je i často navazující odpis pohledávky, v následujícím příspěvku bychom se věnovali některým specifickým problémům.

V březnu roku 2019 byl na odběratele prohlášen konkurz. V roce 2018 byla na odběratele vystavena faktura ve výši 500 000 Kč bez DPH, která byla splatná v pěti splátkách v roce 2018/2019. Na základě platební neschopnosti odběratele a prohlášení konkurzu, jsme pohledávku přihlásili do insolvenčního řízení, kde byla v plné výši uznána. Můžeme za rok 2019 (březen) vytvořit opravnou položku v plné výši 500 000 Kč? Nebo v jaké výši se opravná položka k této pohledávce tvoří?

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Jsme s. r. o., plátci DPH. V 1-3/2020 jsme našemu odběrateli vystavili faktury za IT služby. Dnes jsem však zjistila, že vztah byl k 31. 12. 2019 ukončen. Ráda bych se zeptala, zda můžu na tyto 3 faktury vystavit s dnešní datem opravné daňové doklady a zda je nutné kvůli tomu podávat za 1-3/2020 dodatečná daňová přiznání. Jedná se o malé částky - celkem s DPH 4 500 Kč.