Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Jaké jsou specifika vedení podvojného účetnictví u OSVČ? Pro převody peněz do vlastní spotřeby se používá účet 491 a pro jiné převody z/do účetnictví – osobní vlastnictví? Jsou tam ještě nějaká jiná specifika?

OSVČ používající režim paušální daně odchází v 11/2025 na mateřskou dovolenou. Od jakého termínu má přerušit podnikání, aby nebyla povinna podat řádné přiznání k dani z příjmů včetně přehledů ZP + SP za rok 2025?

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Jednatel přechází z OSVČ na s. r. o. založenou v listopadu 2025, protože hradil velmi vysoké zálohy na pojistném (vyšší než minimální). Veškeré své aktivity chce převádět do nově vzniklé s. r. o., kde bude vytvořen hlavní pracovní poměr (s dostatečnou účastí na pojistném, nad minimální mzdu). Pro vystoupení z vysokých záloh OSVČ a souběžných plateb z HPP jsou nyní zřejmě dvě možnosti. Přičemž je u obou prvním krokem ohlášení změny na vedlejší činnost OSVČ z důvodu vzniku pracovního poměru ve vlastní s. r. o. Pak následují dvě možné varianty: Varianta 1: Zálohy na veřejné zdravotní pojištění lze přestat hradit ihned za měsíc, kdy je souběh s HPP každý jeden den. U záloh na sociální pojištění je třeba vyčkat 3 měsíce a pak doložit propad příjmů na OSVČ a požádat o snížení či uvolnění záloh a počkat na rozhodnutí. Varianta 2: Zdravotní pojištění je totožné. V lednu co nejdříve podat daňové přiznání a Přehledy – na obou přehledech zvolit, že pro rok 2026 bude činnost vedlejší, což u zdravotní pojištění znamená volbu nehradit zálohy. U sociálního pojištění si nejsem jistá, lze také ručně upravit zálohy na 0 Kč? Změna obou záloh (na 0 Kč) pak proběhne v měsíci podání Přehledů, tzn. v lednu? 

OSVČ převádí podnikání na s. r. o., jeho součástí je i podnikatelský úvěr. Jak správně zaúčtovat převod úvěru do společnosti s. r. o., která ho bude následně splácet?

OSVČ už má příjmy pouze z pronájmu tahače na základě živnostenského oprávnění k pronájmu a půjčování movitých věcí. Za rok 2025 zvažujeme uplatnění výdajů paušálem. Bude to 60 % dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP nebo 30 % dle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP? V prosinci 2025 chce tahač prodat. V případě že bude výdaje roku 2025 uplatňovat paušálem, bude tento prodej zdaněn dle § 10 ZDP? A pokud dostane zaplaceno až v lednu 2026, bude příjem zdaněn dle § 10 ZDP až v roce 2026?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci uzavřela nájemní smlouvu na prostory k podnikání na období 1. 12. 2022–30. 11. 2032. Ve smlouvě je uvedeno: „bod smlouvy 12.4. V případě nedodržení doby trvání smlouvy ze strany nájemce (tj. období od 1. 12. 2022–30. 11. 2032) se nájemce zavazuje k úhradě smluvní pokuty za provedené stavební a zařizovací práce, které byly pronajímatelem provedeny v předmětu nájmu dle požadavků nájemce před předáním předmětu nájmu nájemci. Výše smluvní pokuty je odvozena od termínu ukončení této smlouvy ze strany nájemce, a to následujícím způsobem : jedna desetina z částky 564 865.- Kč (hodnota stavebních a zařizovacích prací dle požadavků nájemce určená pronajímatelem) bude vynásobena počtem zbývajících nedodržených let nájmu. Úhrada smluvní pokuty nebude nárokována v případě, že případné předčasné ukončení této smlouvy bude vyvoláno/zapříčiněno pronajímatelem. Toto však neplatí v případě, že pronajímatel ukončí nájemní vztah dle bodu smlouvy 12.6. toto smlouvy.“ (Pronajímatel vypoví nájemci smlouvu z důvodu neplacení nájmu.) V roce 2025 OSVČ zemřela. Nejsem si zcela jistá, že se jedná o smluvní pokutu, jak je uvedeno ve smlouvě nebo o úhradu technického zhodnocení. Jak by to bylo v případě, že by se jednalo o technické zhodnocení? Dal by se z požadované částky, kdyby ji museli uhradit, uplatnit odpis ve výši 1/2 a zůstatkovou cenu do výdajů? Bylo by možné tuto úhradu smluvní pokuty zahrnout do výdajů zemřelé OSVČ v případě, že by se osoba spravující pozůstalost nedohodla s pronajímatelem o odpuštění pokuty ?

Klient, OSVČ, si před 10 lety pořídit automobil jako OSVČ a uplatnil si odpočet na DPH. Uplatňuje si 60% paušální výdaje a pro účely daně z příjmu tedy nemá žádný obchodní majetek, nicméně z pohledu DPH obchodní majetek má. Nyní zvažuje, že by automobil převedl do osobního vlastnictví, doplatil by DPH z ceny obvyklé a za rok tento automobil prodal. Jaká se v tomto případě vztahuje lhůta pro osvobození daně z příjmu:a) 5 let podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmu „movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku“,nebo b) 1 rok, podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmu „motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku“.

Zaměstnankyně u nás pracuje na DPP a zároveň je na mateřské. Nyní pracuje více hodin a už by přesáhla limit 11 500 Kč, ze kterého by se muselo odvádět zdravotní a sociální pojištění. Proto nyní zvažujeme, jestli částku přesáhne a bude platit všechny odvody, anebo jestli by se jí vyplatilo obnovit živnost a fakturovat. Co by to pro ni znamenalo obnovit živnost, když je na mateřské dovolené? Řešíme otázku, jestli je výhodnější živnost, anebo přesáhnout DPP a platit odvody. 

Prosím za upřesnění a doporučení postupu v této situaci: Fyzická osoba (OSVČ) koupil dům od neplátce DPH. V kupní smlouvě je uvedeno pouze rodné číslo kupujícího nikoli IČ. Koupě budovy byla zajištěna úvěrem, taktéž na rodné číslo. OSVČ má v plánu cený dům zrekonstruovat (momentálně není provozuschopný, nemá ani střechu a podobně) výslednou budovu má v plánu užívat k ekonomické činnosti - přízemí bude k určeno k pronájmu pro obchody atd. Patro budovy bude 8 bytů určených k pronájmu k bydlení pro fyzické osoby. Bude změněn účel užívání z rodinného domu na bytový dům. Úvěr byl schválen a posuzován na základě daňového přiznání OSVČ. Je možné z úvěru uplatňovat uhrazené úroky jako náklad? Je možné při nákupech materiálu a služeb spojené s rekonstrukcí domu uplatňovat DPH? Nebo je potřeba udělat vklad do podnikání když IČ nefigurovalo u nákupu ani úvěrování? OSVČ celou budovu samozřejmě chce mít v podnikání a uplatňovat úroky, odpisy a náklady s ní spojené.

Lékař stomatolog OSVČ provozuje zdravotní službu. Za občasnou odbornou konzultaci z oblasti stomatologie chce svému kolegovi stomatologovi, který provozuje též svou praxi jako OSVČ, pravidelně fakturovat konzultační činnost (např.1 x za čtvrtletí). Spadají tyto konzultace pod podnikání lékaře-OSVČ (podniká na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb), nebo si musí na takovou konzultační činnost zřídit živnostenské oprávnění?

Může být podnikatelská činnost považována za vedlejší, pokud je fyzická osoba (občan třetí země) s přechodným pobytem zaměstnána na DPP a zaměstnavatel za ni odvádí sociální a zdravotní pojištění? Podrobnosti: • zaměstnání na DPP, příjmy ze zaměstnání, odváděno sociální a zdravotní pojištění • plán zahájit podnikatelskou činnost (OSVČ) • dítě ve věku 1,5 roku, rodičovský příspěvek již vyčerpán.

Fyzická osoba uvažuje o zahájení podnikatelské činnosti. Má malé dítě ve věku jednoho roku a rodičovský příspěvek již byl zcela vyčerpán. Mám dotaz: bude v tomto případě její podnikatelská činnost považována za vedlejší? A jaké zálohy bude povinna hradit? Do jakého věku dítěte se podnikatelská činnost z titulu péče o dítě považuje za vedlejší?

Osoba si založila živnost v červenci, kdy byla zároveň zaměstnána. Jako OSVČ zatím neměla žádný příjem. Dne 15.9. byl ukončen pracovní poměr a byla zahájena podnikatelská činnost. Je třeba již za září platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění? 

OSVČ neplátce DPH (identifikovaná osoba) jezdí pro UBER. Uplatňuje si 60% výdajový paušál. Přesně kterou částku má použít jako příjem do daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob §7? UBER totiž vystavuje dva roční přehledy. Jeden "Daňový přehled" s rozpisem hrubého jízdného, jiným rozpisem příjmů, rozpisem DPH a dalšími možnými odpočty. Druhý je Daňový přehled DAC7, s celkovými příjmy, daní, poplatky a provizemi a počtem transakcí, který jako hlášení posílá na finanční úřad. Příjmy na obou hlášeních se totiž liší o desítky tisíc korun. Nebo to mám brát, že v prvním přehledu jsou výnosy a ve druhém zaplacené příjmy? Pak by bylo asi správně použít příjem z druhého formuláře (který je hlášením pro finanční úřad). Na stránkách společnosti UBER tohle vysvětlení není.

Prosím o vypsání částek výdělku, do kdy není nutno podat daňové přiznání k dani z příjmu při souběhu druhů příjmů v jednom roce v těchto případech: 1) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §7- §9 2) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §10 3) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §7 - §9 4) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §10 5) pouze příjem dle §7 - §9 6) pouze příjem dle §10 7) příjem dle §7 - §9 + §10 8) poplatník v režimu paušální daně + příjem dle §8 - §9 Zároveň prosím o informaci, zda je v případě splnění podmínek pro neodevzdávání daňového přiznání nutno na FÚ odeslat nějaké čestné prohlášení.

Jak je to s daňovou uznatelností tzv. manažerských zdravotních prohlídek? Jednatel byl na celkovém zdravotním vyšetření na soukromé klinice a nejsem si jista, zda je možné úhradu zahrnout do účetnictví společnosti a daňových nákladů vč. odpočtu DPH. A ještě prosím, jak je to v případně u OSVČ. 

Nová podnikatelka bude v roce 2025 vybavovat ordinaci (nákup zařízení, úpravy prostorů), ale první zákazníky a tržby očekává až v roce 2026 (např. únor). Dotaz: Podle jakého zákona/parametru se určuje datum zahájení samostatné výdělečné činnosti pro: Živnostenský úřad (podle živnostenského zákona) Finanční úřad (podle zákona o dani z příjmů) Konkrétní nejasnosti: - možné momenty zahájení: Moment A: Zahájení přípravných prací (nákup vybavení, úpravy ordinace) - bez kontaktu s veřejností/zákazníky Moment B: Otevření ordinace a první fakturace zákazníkovi; Klíčové otázky: Berou oba zákony stejný okamžik jako zahájení činnosti?; Který z momentů (A nebo B) je rozhodující pro: - Živnostenský úřad, - Daň z příjmů fyzických osob - Případně Sociálku?; Mohou nastat situace, kdy se data zahájení podle obou zákonů liší?; Praktický dopad: podnikatelka chce využít ustanovení, že výdaje za rok předcházející (rok 2025) zahájení činnosti dle par. 5/7 DZP uplatní až s otevřením ordinace v roce 2026. Pokud by však zahájení činnosti bylo dle DZP už v 2025, tak by je musela uplatnit v roce 2025 a byla by v daňové ztrátě což nechce.; - Možný problém s pozdním oznámením na živnostenský úřad na datum zahájení činnosti

Nedávná studie agentury PAQ Research a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ukazuje, že skutečné výdaje živnostníků jsou výrazně nižší než výdajové paušály, které uplatňují. Tento rozdíl je největší u kancelářských profesí s vysokými příjmy a nízkými náklady, jako je IT.

Je možné, aby OSVČ, která nám fakturuje za svou činnost, byl zároveň i zaměstnán na jinou činnost v naší s. r. o.? Nevím, zda je to technicky možné a jak se tyto činnosti transparentně prokazují.