Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Jakou výši % výdajů můžu uplatnit? RES je uvedeno: Řízení a správa finančních trhů. RŽP je uvedeno: Zprostředkování obchodu a služeb Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. OSVČ zprostředkovává hypotéky, životní pojištění apod. Myslím, že má nárok na paušální výdaje 40 %, ale chci se ujistit. 

OSVČ má živnost, paušální režim. Je v tomto režimu zahrnutá platba peněz na důchod, abych v důchodovém věku měl nárok na důchod, nebo je to potřeba si doplácet zvlášť? Nebo musí vystoupit z paušálního režimu?

Fyzická osoba je OSVČ – klempíř. Zároveň je jediným společníkem a jednatelem své s. r. o., ve které je zaměstnán na pracovní smlouvu jako klempíř a tuto činnost pro společnost fakticky vykonává. Tato fyzická osoba je jako OSVČ v paušálním daňovém režimu. Otázka zní, zda může tato osoba současně jako OSVČ fakturovat své s. r. o. klempířské práce (tj. stejný druh činnosti, kterou vykonává jako zaměstnanec), aniž by došlo k porušení daňových nebo pracovněprávních předpisů. Je mi známo, že neexistuje jeden konkrétní paragraf, který by tuto situaci výslovně zakazoval. V odborné praxi je však často uváděno, že takové plnění je při kontrole překvalifikováno na příjem ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to s odkazem na § 8 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (posuzování skutečného obsahu plnění) a judikaturu Nejvyššího správního soudu. Prosím o potvrzení, zda je správný závěr, že v případě, kdy tutéž práci vykonává tatáž fyzická osoba osobně (nikoli prostřednictvím zaměstnanců OSVČ), je fakturace OSVČ vůči vlastní s.r.o. daňově neobhajitelná, byť není výslovně zakázána zákonem, a to bez ohledu na skutečnost, že OSVČ uplatňuje paušální daň. Zároveň prosím o uvedení konkrétního právního důvodu (ustanovení zákona, judikatura NSS/NS nebo ustálená aplikační praxe správce daně), na jehož základě je takový postup považován za nepřípustný. 

OSVČ – maloobchod – vede daňovou evidenci. V průběhu posledních dvou let došlo ke kumulaci vysokého účetního zůstatku hotovosti v pokladně (cca 1 mil. Kč). Tento stav vznikl postupně běžnou podnikatelskou praxí, kdy si OSVČ průběžně vybíral hotovost z pokladny na osobní potřebu, aniž by byla osobní spotřeba evidována pravidelně v přesné výši za jednotlivé měsíce. Jaký je správný a daňově bezpečný postup, jak tento stav uvést do souladu s reálným stavem hotovosti? Domnívám se, že v praxi nelze po OSVČ reálně požadovat měsíční evidenci přesné částky osobní spotřeby, a že řešením může být jednorázové (případně rozdělené) zaúčtování výdeje z pokladny jako osobní spotřeby OSVČ v aktuálním období, bez dopadu na základ daně z příjmů ani DPH, s cílem snížit stav pokladny na obvyklou a obhajitelnou úroveň. 

Domnívám se, že u OSVČ, která uplatňuje výdaje v procentech a nemá dle zákona žádný majetek, a proto jak prodej osobního automobilu, tak i vratka povinného ručení se nebudou započítávat do příjmů dle § 7 ZDP. Předpokládám, že: a) pokud je prodej do 1 roku, tak se příjem vykáže v § 10 ZDP, a pokud je to po 1 roce, tak je příjem osvobozen, b) období 1 rok se počítá v měsících a pokud auto koupil v 05/2024, tak prodej v 06/2025 bude osvobozen.

OSVČ-živnostník, hlavní činnost, má dočasnou pracovní neschopnost od 15. 12. 2025 do 15. 2. 2026. Celý měsíc, kdy trvá pracovní neschopnost, je leden. Musí za leden zaplatit zálohu na zdravotní pojištění? Musí to nějak oznámit zdravotní pojišťovně nebo až prostřednictvím Přehledu za rok 2026?

Od 1. 1. 2026 dochází k významným změnám ve zdravotním pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Zvyšuje se minimální měsíční záloha na pojistné na 3 306 Kč, stanovená jako 50 % z průměrné mzdy 48 967 Kč po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru. Osvobození od záloh se týká OSVČ bez povinnosti minimálního vyměřovacího základu, včetně těch, jejichž podnikání je při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů. Při nesplnění platebních povinností vzniká penále, které může být zcela nebo částečně prominuto na základě podané žádosti včetně důkladného zdůvodnění.

Fyzická osoba koupila nemovitost v roce 1986. V době od roku 1987 do roku 2001 tuto nemovitost pronajímala a příjmy zdaňovala. Uplatňovala paušální výdaje, v některých letech i skutečné výdaje. Nikdy neuplatňovala odpisy nemovitosti. Od roku 2014 nemovitost opět pronajímá a výdaje uplatňuje paušální, v letech 2018 a 2019 uplatnila skutečné výdaje, opět ale nikdy neuplatnila odpisy nemovitosti. V roce 2025 začala provádět technické zhodnocení nemovitosti, dokončí jej v roce 2026 a chtěla by od roku 2026 začít uplatňovat skutečné výdaje s tím, že bude chtít nemovitost odpisovat. Jak stanoví cenu pro odpisování nemovitosti? Neměla povinnost provádět odpisy evidenčně v letech, kdy použila paušální výdaje?

OSVČ s živnostenským listem, plátce DPH s daňovou evidencí, podniká ve své prodejně, nákup a prodej zboží. Má dceru, která je také OSVČ s živnostenským listem na ubytování a nákup a prodej, neplátce DPH, podniká pouze v ubytování. Prodejna má zaměstnanou svoji prodavačku. Mohla by dcera jako živnostník fakturovat práce jako OSVČ, pokud by chodila do prodejny k rodičům občas vypomáhat při prodeji zboží?

Podnikatel OSVČ zemřel. Manželka zdědila jeho obchodní majetek (stroje, bagry). Majetek byl zařazen v daňové evidenci. Po skončení dědického řízení bude tento majetek prodávat. Prodej se uskuteční prostřednictvím kupní smlouvy. Příjem z tohoto prodeje musí manželka zdanit dle § 10 ZDP? V případě, že ano, lze dát do výdajů zůstatkovou cenu majetku?

Jaké jsou specifika vedení podvojného účetnictví u OSVČ? Pro převody peněz do vlastní spotřeby se používá účet 491 a pro jiné převody z/do účetnictví – osobní vlastnictví? Jsou tam ještě nějaká jiná specifika?

OSVČ používající režim paušální daně odchází v 11/2025 na mateřskou dovolenou. Od jakého termínu má přerušit podnikání, aby nebyla povinna podat řádné přiznání k dani z příjmů včetně přehledů ZP + SP za rok 2025?

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Jednatel přechází z OSVČ na s. r. o. založenou v listopadu 2025, protože hradil velmi vysoké zálohy na pojistném (vyšší než minimální). Veškeré své aktivity chce převádět do nově vzniklé s. r. o., kde bude vytvořen hlavní pracovní poměr (s dostatečnou účastí na pojistném, nad minimální mzdu). Pro vystoupení z vysokých záloh OSVČ a souběžných plateb z HPP jsou nyní zřejmě dvě možnosti. Přičemž je u obou prvním krokem ohlášení změny na vedlejší činnost OSVČ z důvodu vzniku pracovního poměru ve vlastní s. r. o. Pak následují dvě možné varianty: Varianta 1: Zálohy na veřejné zdravotní pojištění lze přestat hradit ihned za měsíc, kdy je souběh s HPP každý jeden den. U záloh na sociální pojištění je třeba vyčkat 3 měsíce a pak doložit propad příjmů na OSVČ a požádat o snížení či uvolnění záloh a počkat na rozhodnutí. Varianta 2: Zdravotní pojištění je totožné. V lednu co nejdříve podat daňové přiznání a Přehledy – na obou přehledech zvolit, že pro rok 2026 bude činnost vedlejší, což u zdravotní pojištění znamená volbu nehradit zálohy. U sociálního pojištění si nejsem jistá, lze také ručně upravit zálohy na 0 Kč? Změna obou záloh (na 0 Kč) pak proběhne v měsíci podání Přehledů, tzn. v lednu? 

OSVČ převádí podnikání na s. r. o., jeho součástí je i podnikatelský úvěr. Jak správně zaúčtovat převod úvěru do společnosti s. r. o., která ho bude následně splácet?

OSVČ už má příjmy pouze z pronájmu tahače na základě živnostenského oprávnění k pronájmu a půjčování movitých věcí. Za rok 2025 zvažujeme uplatnění výdajů paušálem. Bude to 60 % dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP nebo 30 % dle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP? V prosinci 2025 chce tahač prodat. V případě že bude výdaje roku 2025 uplatňovat paušálem, bude tento prodej zdaněn dle § 10 ZDP? A pokud dostane zaplaceno až v lednu 2026, bude příjem zdaněn dle § 10 ZDP až v roce 2026?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci uzavřela nájemní smlouvu na prostory k podnikání na období 1. 12. 2022–30. 11. 2032. Ve smlouvě je uvedeno: „bod smlouvy 12.4. V případě nedodržení doby trvání smlouvy ze strany nájemce (tj. období od 1. 12. 2022–30. 11. 2032) se nájemce zavazuje k úhradě smluvní pokuty za provedené stavební a zařizovací práce, které byly pronajímatelem provedeny v předmětu nájmu dle požadavků nájemce před předáním předmětu nájmu nájemci. Výše smluvní pokuty je odvozena od termínu ukončení této smlouvy ze strany nájemce, a to následujícím způsobem : jedna desetina z částky 564 865.- Kč (hodnota stavebních a zařizovacích prací dle požadavků nájemce určená pronajímatelem) bude vynásobena počtem zbývajících nedodržených let nájmu. Úhrada smluvní pokuty nebude nárokována v případě, že případné předčasné ukončení této smlouvy bude vyvoláno/zapříčiněno pronajímatelem. Toto však neplatí v případě, že pronajímatel ukončí nájemní vztah dle bodu smlouvy 12.6. toto smlouvy.“ (Pronajímatel vypoví nájemci smlouvu z důvodu neplacení nájmu.) V roce 2025 OSVČ zemřela. Nejsem si zcela jistá, že se jedná o smluvní pokutu, jak je uvedeno ve smlouvě nebo o úhradu technického zhodnocení. Jak by to bylo v případě, že by se jednalo o technické zhodnocení? Dal by se z požadované částky, kdyby ji museli uhradit, uplatnit odpis ve výši 1/2 a zůstatkovou cenu do výdajů? Bylo by možné tuto úhradu smluvní pokuty zahrnout do výdajů zemřelé OSVČ v případě, že by se osoba spravující pozůstalost nedohodla s pronajímatelem o odpuštění pokuty ?

Klient, OSVČ, si před 10 lety pořídit automobil jako OSVČ a uplatnil si odpočet na DPH. Uplatňuje si 60% paušální výdaje a pro účely daně z příjmu tedy nemá žádný obchodní majetek, nicméně z pohledu DPH obchodní majetek má. Nyní zvažuje, že by automobil převedl do osobního vlastnictví, doplatil by DPH z ceny obvyklé a za rok tento automobil prodal. Jaká se v tomto případě vztahuje lhůta pro osvobození daně z příjmu:a) 5 let podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmu „movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku“,nebo b) 1 rok, podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmu „motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku“.

Zaměstnankyně u nás pracuje na DPP a zároveň je na mateřské. Nyní pracuje více hodin a už by přesáhla limit 11 500 Kč, ze kterého by se muselo odvádět zdravotní a sociální pojištění. Proto nyní zvažujeme, jestli částku přesáhne a bude platit všechny odvody, anebo jestli by se jí vyplatilo obnovit živnost a fakturovat. Co by to pro ni znamenalo obnovit živnost, když je na mateřské dovolené? Řešíme otázku, jestli je výhodnější živnost, anebo přesáhnout DPP a platit odvody. 

Prosím za upřesnění a doporučení postupu v této situaci: Fyzická osoba (OSVČ) koupil dům od neplátce DPH. V kupní smlouvě je uvedeno pouze rodné číslo kupujícího nikoli IČ. Koupě budovy byla zajištěna úvěrem, taktéž na rodné číslo. OSVČ má v plánu cený dům zrekonstruovat (momentálně není provozuschopný, nemá ani střechu a podobně) výslednou budovu má v plánu užívat k ekonomické činnosti - přízemí bude k určeno k pronájmu pro obchody atd. Patro budovy bude 8 bytů určených k pronájmu k bydlení pro fyzické osoby. Bude změněn účel užívání z rodinného domu na bytový dům. Úvěr byl schválen a posuzován na základě daňového přiznání OSVČ. Je možné z úvěru uplatňovat uhrazené úroky jako náklad? Je možné při nákupech materiálu a služeb spojené s rekonstrukcí domu uplatňovat DPH? Nebo je potřeba udělat vklad do podnikání když IČ nefigurovalo u nákupu ani úvěrování? OSVČ celou budovu samozřejmě chce mít v podnikání a uplatňovat úroky, odpisy a náklady s ní spojené.