Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Klientka vlastní dům rozdělený na samostatné pokoje, které přenechává k užívání. Situace je specifická ve třech bodech: Délka pobytu se liší: Někteří obyvatelé zde bydlí týden, jiní měsíc, další mají smlouvu na rok. Absence doplňkových služeb: Během pobytu neposkytuje absolutně žádné hotelové služby (žádný průběžný úklid, stravování, recepce ani výměna prádla). Platba je čistě paušální: Platba za pokoj je sjednána jako jedna fixní částka, která v sobě zahrnuje jak samotné užívání prostoru, tak spotřebu energií a služeb. Tyto služby se po skončení pobytu (ani ročně) nijak nevyúčtovávají podle skutečné spotřeby. Lze i ty týdenní a měsíční pobyty obhájit jako klasický nájem podle § 9 ZDP na základě toho, že neposkytuje žádné doplňkové služby? Nebo naopak hraje roli skutečnost, že platba probíhá formou „all-inclusive“ paušálu bez vyúčtování služeb, což spolu s krátkodobostí automaticky překlápí tyto kratší pobyty do ubytovací služby, tj. podnikání podle § 7 ZDP? 

OSVČ podniká jako obchodní zástupce pro dodavatele energií na základě energetického zákona. Právní forma OSVČ je 105 – fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství. Právní forma ROS je 100 – podnikající fyzická osoba tuzemská. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je v G (velkoobchod a maloobchod), číslo: 35120. Jakou sazba paušálních výdajů (60 % nebo 40 %) lze v této situaci uplatnit?

OSVČ má v ČR zřízení živnostenský list, v ČR je přihlášena i ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, jiné příjmy nemá. Poskytuje online výuku jazyků pro české firmy. V listopadu 2025 se přestěhoval do Rakouska a stal se rezidentem Rakouska. Online výuku poskytuje i nadále českým firmám na český ŽL. V Rakousku mu přidělili Sozialversicherungsnummer, aby mohl chodit k lékařům. Jak vyplnit daňové přiznání v ČR, pokud se změnila rezidence OSVČ během roku? Mají se do daňového přiznání uvést příjmy pouze za leden-říjen? Sociální i zdravotní pojištění platí i nadále (v roce 2026) do České republiky. Jak vyplnit přehledy za rok 2025? Uvést také jen základ daně za leden až říjen nebo za celý rok? Pokud by v roce 2026 podával daňové přiznání pouze v Rakousku, jaký základ daně by uvedl do přehledů na sociální a zdravotní pojištění v ČR? Má být stále přihlášen u ČSSZ a VZP v České republice nebo se přeregistrovat na rakouské úřady sociálního a zdravotního pojištění?

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, přerušil od ledna 2026 podnikatelskou činnost, jeho hlavní činností je truhlářská výroba, zároveň pronajímá byty-osvobozené nájemné, daněné podle § 7 zákona o dani z příjmu. Bude v dubnu 2026 podávat daňové přiznání k DPH za 1.Q/2026, může si v daňovém přiznání nárokovat odpočet DPH z nákupu např. pily, materiálu-který bude používán výhradně k truhlářské výrobě v budoucnu pro jeho ekonomickou činnost. Zároveň v daňovém přiznání bude příjem z nájmu za období 1.Q/2026. Protože se jedná o jeho příjem, nebude porušovat nějaké podmínky Úřadu práce, když bere podporu v nezaměstnanosti?

Může poplatník v DP uplatnit výdajový paušál nižší než má nárok, např. manikúra, pedikúra. OSVČ by uplatnila místo 80 % jen 50 % (kvůli hypotéce). 

Vyplatila by se vám letos paušální daň? Podívejte se na nové sazby a limity příjmů pro jednotlivá pásma. Zatímco 2. a 3. pásmo zůstává stejné, 1. pásmo reaguje na růst pojistného. Přečtěte si, jak probíhá vstup do paušálního režimu a na co si dát pozor.

Fenomén sdílené ekonomiky, v odborných kruzích často označovaný anglickým termínem gig economy, v posledních letech zásadním způsobem proměnil nejen trh osobní přepravy a doručování jídla, ale i celospolečenské vnímání samotné podstaty výdělečné činnosti. Aplikace jako Uber, Bolt, Wolt či Foodora se staly naprosto běžnou součástí každodenního života spotřebitelů a pro nespočet občanů České republiky představují lákavou, flexibilní a zdánlivě administrativně nenáročnou cestu k získání finančních prostředků. Stačí stáhnout aplikaci do mobilního telefonu, nahrát kopie osobních dokladů a prakticky okamžitě vyrazit do ulic. Tato zdánlivá snadnost a nízká bariéra vstupu na trh však velmi často maskují komplexní a pro laika mnohdy nepřehledné daňové a právní povinnosti, které s sebou tato činnost nevyhnutelně nese. V praxi daňových poradců se bohužel stále častěji setkáváme s případy, kdy novopečení řidiči a kurýři tyto aspekty z neznalosti podceňují, což může vést k fatálním následkům v podobě doměrků daně a vysokých penále ze strany finanční správy. Cílem tohoto odborného textu je detailně analyzovat daňový a právní režim osob poskytujících tyto služby. Zaměříme se nejen na daň z příjmů fyzických osob a složitá úskalí DPH, ale také na nezbytné živnostenské minimum a často opomíjenou oblast sociálního a zdravotního pojištění. Primárním tématem textu bude situace fyzické osoby, která tyto služby poskytuje vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, avšak dotkneme se i specifik spolupráce s takzvanými flotilovými partnery.

Pokud je přerušena živnost od roku 2024 je povinnost podat za rok 2025 nulové daňové přiznání a nulové přehledy na SP a ZP? 

OSVČ platí nemocenské pojištění od 1. 1. 2022, 30. 11. 2025 ukončila podnikání a tím i placení nemocenského pojištění. Od 1. 12. 2025 je zaměstnaná. Zaměstnankyně zjistila, že je těhotná a 1. 6. 2026 by měla nastoupit na mateřskou dovolenou. Bude mít nárok na mateřskou dovolenou? Započítá se jí do potřebných dob (alespoň 270 dní za poslední 2 roky a 180 dní za poslední rok) nemocenské pojištění OSVČ?

Lékař OSVČ ukončil k 31. 12. 2025 živnostenské podnikání a od 1. 1. 2026 převedl podnikání na s. r. o. V roce 2026 obdrží jako OSVČ ještě příjmy z vyúčtování od zdravotních pojišťoven. Budou tyto příjmy předmětem zdanění za rok 2026 nebo tyto příjmy zahrne do daňového přiznání roku 2025, neboť jako OSVČ již činnost ukončil k 31. 12. 2025? 

Jakou výši % výdajů můžu uplatnit? RES je uvedeno: Řízení a správa finančních trhů. RŽP je uvedeno: Zprostředkování obchodu a služeb Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. OSVČ zprostředkovává hypotéky, životní pojištění apod. Myslím, že má nárok na paušální výdaje 40 %, ale chci se ujistit. 

Člověk, který se rozhoduje začít podnikat, mimo jiné řeší právní formu svého podnikání, která ovlivňuje, jakým způsobem bude podnikatelská činnost evidována a zdaňována. V tomto článku se zaměříme na aspekty přechodu podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Tento proces nabízí řadu výhod, jako je omezení osobního rizika, flexibilnější možnosti převodu podnikatelských aktivit na jiné osoby a zjednodušení administrativních úkonů. Při přechodu z OSVČ na s. r. o. je důležité zohlednit aspekty jako jsou minimální kapitálové požadavky, právní ochrana majetku a strategické plánování převodu majetku a závazků. Podrobně rozebereme právní, účetní a daňové dopady tohoto převodu, které mohou zásadně ovlivnit budoucí podnikatelskou strategii.

OSVČ má živnost, paušální režim. Je v tomto režimu zahrnutá platba peněz na důchod, abych v důchodovém věku měl nárok na důchod, nebo je to potřeba si doplácet zvlášť? Nebo musí vystoupit z paušálního režimu?

Fyzická osoba je OSVČ – klempíř. Zároveň je jediným společníkem a jednatelem své s. r. o., ve které je zaměstnán na pracovní smlouvu jako klempíř a tuto činnost pro společnost fakticky vykonává. Tato fyzická osoba je jako OSVČ v paušálním daňovém režimu. Otázka zní, zda může tato osoba současně jako OSVČ fakturovat své s. r. o. klempířské práce (tj. stejný druh činnosti, kterou vykonává jako zaměstnanec), aniž by došlo k porušení daňových nebo pracovněprávních předpisů. Je mi známo, že neexistuje jeden konkrétní paragraf, který by tuto situaci výslovně zakazoval. V odborné praxi je však často uváděno, že takové plnění je při kontrole překvalifikováno na příjem ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to s odkazem na § 8 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (posuzování skutečného obsahu plnění) a judikaturu Nejvyššího správního soudu. Prosím o potvrzení, zda je správný závěr, že v případě, kdy tutéž práci vykonává tatáž fyzická osoba osobně (nikoli prostřednictvím zaměstnanců OSVČ), je fakturace OSVČ vůči vlastní s.r.o. daňově neobhajitelná, byť není výslovně zakázána zákonem, a to bez ohledu na skutečnost, že OSVČ uplatňuje paušální daň. Zároveň prosím o uvedení konkrétního právního důvodu (ustanovení zákona, judikatura NSS/NS nebo ustálená aplikační praxe správce daně), na jehož základě je takový postup považován za nepřípustný. 

OSVČ – maloobchod – vede daňovou evidenci. V průběhu posledních dvou let došlo ke kumulaci vysokého účetního zůstatku hotovosti v pokladně (cca 1 mil. Kč). Tento stav vznikl postupně běžnou podnikatelskou praxí, kdy si OSVČ průběžně vybíral hotovost z pokladny na osobní potřebu, aniž by byla osobní spotřeba evidována pravidelně v přesné výši za jednotlivé měsíce. Jaký je správný a daňově bezpečný postup, jak tento stav uvést do souladu s reálným stavem hotovosti? Domnívám se, že v praxi nelze po OSVČ reálně požadovat měsíční evidenci přesné částky osobní spotřeby, a že řešením může být jednorázové (případně rozdělené) zaúčtování výdeje z pokladny jako osobní spotřeby OSVČ v aktuálním období, bez dopadu na základ daně z příjmů ani DPH, s cílem snížit stav pokladny na obvyklou a obhajitelnou úroveň. 

Domnívám se, že u OSVČ, která uplatňuje výdaje v procentech a nemá dle zákona žádný majetek, a proto jak prodej osobního automobilu, tak i vratka povinného ručení se nebudou započítávat do příjmů dle § 7 ZDP. Předpokládám, že: a) pokud je prodej do 1 roku, tak se příjem vykáže v § 10 ZDP, a pokud je to po 1 roce, tak je příjem osvobozen, b) období 1 rok se počítá v měsících a pokud auto koupil v 05/2024, tak prodej v 06/2025 bude osvobozen.

OSVČ-živnostník, hlavní činnost, má dočasnou pracovní neschopnost od 15. 12. 2025 do 15. 2. 2026. Celý měsíc, kdy trvá pracovní neschopnost, je leden. Musí za leden zaplatit zálohu na zdravotní pojištění? Musí to nějak oznámit zdravotní pojišťovně nebo až prostřednictvím Přehledu za rok 2026?

Od 1. 1. 2026 dochází k významným změnám ve zdravotním pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Zvyšuje se minimální měsíční záloha na pojistné na 3 306 Kč, stanovená jako 13,5 % z 50 % z průměrné mzdy 48 967 Kč po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru. Osvobození od záloh se týká OSVČ bez povinnosti minimálního vyměřovacího základu, včetně těch, jejichž podnikání je při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů. Při nesplnění platebních povinností vzniká penále, které může být zcela nebo částečně prominuto na základě podané žádosti včetně důkladného zdůvodnění.

Fyzická osoba koupila nemovitost v roce 1986. V době od roku 1987 do roku 2001 tuto nemovitost pronajímala a příjmy zdaňovala. Uplatňovala paušální výdaje, v některých letech i skutečné výdaje. Nikdy neuplatňovala odpisy nemovitosti. Od roku 2014 nemovitost opět pronajímá a výdaje uplatňuje paušální, v letech 2018 a 2019 uplatnila skutečné výdaje, opět ale nikdy neuplatnila odpisy nemovitosti. V roce 2025 začala provádět technické zhodnocení nemovitosti, dokončí jej v roce 2026 a chtěla by od roku 2026 začít uplatňovat skutečné výdaje s tím, že bude chtít nemovitost odpisovat. Jak stanoví cenu pro odpisování nemovitosti? Neměla povinnost provádět odpisy evidenčně v letech, kdy použila paušální výdaje?

OSVČ s živnostenským listem, plátce DPH s daňovou evidencí, podniká ve své prodejně, nákup a prodej zboží. Má dceru, která je také OSVČ s živnostenským listem na ubytování a nákup a prodej, neplátce DPH, podniká pouze v ubytování. Prodejna má zaměstnanou svoji prodavačku. Mohla by dcera jako živnostník fakturovat práce jako OSVČ, pokud by chodila do prodejny k rodičům občas vypomáhat při prodeji zboží?