Plátce DPH

Plátce DPH uplatňuje u vozidla, které využívá v podnikání, ale nemá ho vloženo do majetku cestovní náhrady. Může i přesto z nákupů PHM (v tomto případě LPG) uplatňovat DPH?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, byla vystavovatelem na akci Země živitelka v Českých Budějovicích. Firma se zabývá realizací FVE. Na akci nakoupila vstupenky v hodnotě 85 Kč bez DPH – celkem za 6 885 Kč bez DPH. Vstupenky rozdala svým zákazníkům i potencionálním zákazníkům. Jak v tomto případě postupovat z hlediska DPH a DPPO. Můžeme si z tohoto plnění nárokovat DPH? Bude pro nás tento náklad daňově uznatelným nákladem? 

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, má v majetku nemovitost-byt a chtěl by ji převést do osobního užívání. Jaké daňové dopady jak z hlediska daně z příjmů, tak z hlediska DPH by měl tento převod? 

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní rodinný dům více než 10 let. Tento rodinný dům byl postaven tak, že se naskytla příležitost dům mírně zrekonstruovat a vytvořit zde 3 bytové jednotky. V rámci rekonstrukce se nezasahuje do nosných konstrukcí, ale bylo nutné umístit v podkroví 6 střešních oken, na což stavební úřad vyžadoval stavební povolení a díky tomu celá rekonstrukce podléhá stavebnímu povolení. Po kolaudaci stavebník rozdělí dům prohlášením na bytové jednotky a nechá zapsat do katastru a následně je prodá. nedochází, k žádné přístavbě, nebo nástavbě, ale úpravy typu nová koupelna tady jsou. výdaje na rekonstrukci nepřevýší 30 % budoucí kupní ceny. Může se v případě prodeje bytových jednotek FO-nepodnikatel stát plátcem DPH při překročení limitu obratu?

Fyzická osoba, neplátce DPH, vlastní nemovitost, kterou pronajímá právnické osobě - s.r.o., plátci DPH. Může s.r.o. provádět opravy nemovitosti, kdy mu bude dodavatel fakturovat v přenesené daňové povinnosti, §92, tzn. s.r.o. bude odvádět DPH a zároveň nárokovat odpočet DPH ? Může s.r.o. pak tyto náklady na opravy nemovitosti bez DPH započítávat na platby nájemného fyzické osobě (neplátci DPH) ?

Klient poskytuje specifické služby, zprostředkování klientů pro odběratele. Podle smlouvy vyčísluje podklady k DPH za uplynulý měsíc v měsíci následujícím. Den uskutečnění zdanitelného plnění je tento den „zjištění podkladů“ ... dne 1. 4. 2025 bylo zrušeno plátcovství DPH a podklad pro fakturaci byl vystaven 15. 4. 2025. Podklady dostává klient nejdříve 5. kalendářní den. Plátcem DPH přestal být následujícím po sdělení informace, tedy dnem 2. 4. 2025. Datum uskutečnění DPH neurčuje, je dáno zjištěním odběratele a sdělením podkladů pro fakturaci. Lze fakturu k 15. 4. 2025 účtovat bez DPH, nebo se musí uvést do DPH i s tím, že mohla a musela být vystavena až po zrušení DPH?

Klient obdržel fakturu vydanou po 1. 1. 2025. Splatnost faktury je 24. 1. 2025. Pokud fakturu neuhradí do 24. 7. 2025, tak v přiznání DPH za 7/2025 DPH vrátí? Jedná se o měsíčního plátce. Jak to bude , když fakturu uhradí například 29. 7. 2025 nebo například 10. 8. 2025? Bude muset za červenec DPH vrátit a za srpen si zase DPH uplatnit? A jak to bude v tom samém případě, pokud se bude jednat o plátce DPH čtvrtletního? Pokud fakturu uhradí do 30. 9. 2025, tak ni nevrací a pokud ji ale uhradí například 10. října, tak DPH vrací a uplatní si DPH znovu v lednu 2026, kdy se podává přiznání za 4. čtvrtletí 2025?

OSVČ chce fakturovat své s. r. o., kde je jediným společníkem a zároveň jednatelem. 1. Jedná se pouze o jednu fakturu s DPH za materiál na stavbu, který zůstal na skladě OSVČ. OSVČ chce ukončit činnost a podnikat dále pouze přes s. r. o. Je tato fakturace přípustná? 2. OSVČ chce fakturovat své s. r. o. za práci na stavbě vč. materiálu (oba plátci DPH) s přenesenou daňovou povinností. Je tato fakturace možná?

Osoba povinná k dani, která se stane plátcem DPH v průběhu kalendářního roku, má od 1. 1. 2025 povinnost uvést v daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se stala plátcem, rovněž hodnoty plnění uvedených v § 76 odst. 1 písm. b) ZDPH uskutečněných od 1. 1. daného kalendářního roku do dne předcházejícího dni, kdy se stala plátcem. Tato plnění je nutné vykázat na řádku 50 a rovněž na řádku 51 daňového přiznání k DPH.

U fyzické osoby došlo v roce 2024 k ukončení dlouhodobého nájmu domu. V průběhu tří let došlo ke zhodnocení budovy. Pronajímatel obdržel kopie faktur za provedené služby. Nedojde k žádnému vypořádání a pronajímatel tak musí zohlednit nepeněžní příjem. Znamená to, že v § 9 ZDP uvede součet příjmů z nájmu i toto plnění? Poplatník uplatňuje paušální výdaje. Předpokládám, že ty na toto plnění uplatňit nemůže. V budoucnu dojde k přeměně domu na několik bytů a jejich prodeji. Jsou nějaké možnosti pro osvobození od daně z příjmů, například použití pro vlastní bytové potřeby? Jak to bude s plátcovstím DPH? Stane se i jako fyzická osoba po prodeji prvního bytu plátcem? 

Se vznikem plátcovství DPH jsou spojeny mnohé povinnosti a administrativní zátěž, včetně nutnosti zohlednit DPH v rámci jednotlivých cen. Část podnikatelů se proto uchyluje k vytváření různých umělých struktur, které mají zamezit zatížení společností DPH. Tyto nelegální praktiky jsou ale pod drobnohledem finančních úřadů, které mohou přistoupit nejen k doměření daně, ale i k podání trestního oznámení. V nedávné době posuzoval takovou strukturu i Nejvyšší správní soud. Rozsudek nám tak připomíná, jak závažné takové jednání může být. Rovněž přinesl zajímavý pohled na posuzování obdobných struktur. (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. ledna 2025, čj. 6 Afs 193/2024 –59)

Následující text se blíže věnuje situaci, kdy v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů selže kupující, který plnění od dodavatele sice odebere, ale přitom za něj nezaplatí. Z pohledu prodávajícího se jedná o jeho přímé ohrožení finančního zdraví, jelikož tento nezískal slíbenou úplatu a jako „bonus“ ještě musí z poskytnutého plnění zaplatit DPH na výstupu (neboť § 20a ZDPH spojuje povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby se dnem uskutečnění zdanitelného plnění a tento den se při dodání zboží a poskytnutí služby nijak neodvíjí od data, kdy byla poskytnuta úplata 1) ). ZDPH obsahuje mechanismy, které umožňuje směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „Směrnice“), jejichž cílem je zmírnění (daňových) dopadů pro dodavatele (věřitele). Vzhledem k tomu, že tato oblast ZDPH byla aktuálně předmětem posouzení ze strany Ústavního soudu, nabízím stručné seznámení s tím, co (a proč) bylo řešeno. Aby bylo jádro této problematiky lépe pochopitelné, rozhodl jsem se pro stručný exkurz do historie ve vztahu k dotčeným právním předpisům.

K námitce stěžovatelky, že postačí, převyšuje-li hodnota dodávek obrat pro registraci k DPH, NSS připomíná, že u jednotlivých zdanitelných plnění deklarovaných na daňových dokladech jako přijatých od dodavatele ORSENTEN s. r. o. nelze z obsahu spisu jakkoli usuzovat, že byly reálně poskytnuty jediným daňovým subjektem, ani že takový dodavatel byl v době uskutečnění plnění plátcem DPH. Jednalo se o dělitelné plnění – 19 samostatně fakturovaných dodávek různého obsahu (různé množství injektážní směsi s různými parametry, různé množství pytlovaného popílku, někdy též práškový polymerní latex, prášková disperze éteru celulózy nebo cement), z nichž žádná nepřekročila limit pro registraci k DPH. Pokud by se skutečný dodavatel sporných plnění měl stát plátcem DPH právě na základě překročení obratu podle § 6 odst. 1 zákona o DPH v důsledku plnění poskytnutých stěžovatelce, nic by to nevypovídalo o jeho postavení v době uskutečnění těchto plnění. V takovém případě by se totiž tento dodavatel stal plátcem DPH teprve pro futuro, tj. od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročil stanovený obrat (rozsudek NSS ze dne 17. 1. 2023, čj. 1 Afs 178/2022-74, bod 32).

Plátce má v majetku auto, které používal výhradně pro ekonomickou činnost a při nákupu byl uplatněn odpočet DPH plně. Auto bylo pořízeno v roce 2019 a nyní je již odepsáno. K ukončení podnikání dojde k 30. 4. 2025 a FO by si ráda auto ponechala. Jak postupovat vzhledem k dani z příjmu a DPH?

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, podnikání jako tesař. Svou živnost přerušil 15. 12. 2024. Za 4. čtvrtletí podání klasické daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení, a protože fakturuje plátcům DPH přenesenou daňovou povinnost, každé čtvrtlení má nadměrný odpočet např. 10 000 Kč z přijatých faktur, které bězně platí (telefon, internet). Předpokládá, že svou činnost obnoví např. 10. 3. 2025, tj. opět bude podávat daňové přiznání k DPH za 1. čtvrtletí. OSVČ přes zimu nepracuje na střechách, ale vyřizuje nějaké admin. věci - např. rozpis zákazek. Může si uplatnit nárok na odpočet např. z faktury za telefon, která je za leden 2025 nebo to možné není, pokud má přerušenou živnost ačkoliv např. připravuje pouze od stolu zakázky? Kde najdu ustanovení zákona, které toto říká? Pokud si uplatnit odpočet nemůže, je to tak, že pokud má přerušenou živnost tak do toho data, ty faktury s DUZP, kdy má přerušeno, uplatnit prostě nemůže? A pokud by se jednalo např. o část měsíce - faktura za březen za telefon, kdy pouze půlku měsíce měl obnovenou živnost, pak uplatní základ a DPH pouze v poloviční výši, tj. do přiznání uvede 1/2 základu a 1/2 DPH?

Fyzická osoba, neplátce DPH (FO je jednatelem a jediným společníkem s. r. o. poskytujícím služby v oblasti řízení firem, jako OSVČ má vedlejší činnost - přednášková činnost s příjmem do 200 000 Kč za rok) v roce 2022 pořídil novostavbu rodinného domu, a to za účelem pronájmu. RD tedy od roku 2022 pronajímá jiné FO za účelem bydlení – z pohledu DPH tedy osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. V únoru 2025 plánuje prodej tohoto rodinného domu. Bude prodej RD (není osvobozeno od DPH z důvodu nesplnění časového testu) vstupovat do obratu pro účely DPH a FO se tak z tohoto důvodu stane/nestane plátcem DPH?

Jste plátcem DPH a chcete se dozvědět, v jakém případě můžete zrušit svou registraci? Zda je to možné na vaši žádost, či se tak stane z moci úřední? Základní podmínkou v obou případech je, že obrat plátce za předcházející kalendářní rok nepřekročil 2 000 000 Kč. A jaké jsou ostatní podmínky? Abyste si byli jistí, nechte se provést touto problematikou pomocí našeho chytrého checklistu.

Jste identifikovanou osobou a chcete se dozvědět, v jakém případě může dojít ke zrušení vaší registrace? Zda je to možné na vaši žádost, či se tak stane z moci úřední? Celou problematikou vás provede náš chytrý checklist, který obsahuje i odkazy na související právní předpisy a literaturu.

Potřebujete si ujasnit, kdy (a zda) vám vzniká povinnost podat přiznání k DPH a jaké jsou související povinnosti? Nebo potřebujete tato pravidla vysvětlit svému klientovi? Pokud ano, tento chytrý checklist je pro vás tou správnou pomůckou. Povinnost podávat daňové přiznání k DPH nevzniká totiž jen plátci, ale může vzniknout i identifikované osobě, která uskutečňuje mezinárodní transakce, či osobě, která pořídí nový dopravní prostředek z EU nebo uvede DPH na dokladu (i omylem).