Podíl obchodní

Ustanovení § 239a odst. 1 daňového řádu zakládá právní fikci, která se vztahuje na daňové povinnosti zůstavitele, nikoli na daňové povinnosti jeho dědiců.

Ve firmě jsou dva společníci: jeden je fyzická osoba a druhý právnická osoba (firma). Fyzická osoba by chtěla ze společnosti vystoupit a svůj podíl převést na druhého společníka (firmu).Vznikají v této situaci nějaké daňové povinnosti z převodu podílu, který získá právnická osoba. Je potřeba z této částky uhradit nějakou daň, případně provést další administrativní kroky? 

Nová forma přeměny obchodních korporací, rozdělení vyčleněním, byla předmětem nedávného jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství. Jak vyplývá z tohoto jednání, praktické postupy při rozdělení vyčleněním závisí na povaze vyčleňovaného majetku. Je potřeba vždy posoudit, zda jde o obchodní závod, obchodní podíl nebo jiný majetek a podle toho aplikovat správné ustanovení ZDP pro daňové účely a pro stanovení nabývací ceny podílu. Přístup je obdobný jako u vkladu, ale s nutností respektovat právní kvalifikaci přeměny. Některé aspekty tohoto nového institutu jsou však stále předmětem diskusí a očekává se, že v praxi se postupně sjednotí účetní i daňové postupy.

Za jakých podmínek bude osvobozený prodej s. r. o. ? Prodejcem je fyzická osoba jako dědic. 

1. Popis problematiky Zákonem č. 162/2024 Sb. byl do zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „ZP“) doplněn do českého právního řádu nový typ...

1. Je možné, aby se odštěpila část s.r.o. pouze tak, že se z jedné s.r.o. převedou finance (zisk minulých let)? Tedy, že nepůjde o odštěpení žádné části podniku (i když samozřejmě papírově se to tak dá také nazvat), ale čistě jen o převod financí do druhého s.r.o. vlastněného stejným vlastníkem, který by dané finance použil na výstavbu administrativní budovy? Nedanil by tak v původním s.r.o. podíl na zisku 15% srážkovou daní? Ještě jen poznámka - není cílem půjčovat finance z jednoho s.r.o. do druhého... 2. Je vůbec možné provést výše uvedené odštěpení bez znaleckého posudku? Vím, že by celý projekt odštěpení a znalecký posudek měl byt následně pověšen v obchodním rejstříku, tak jen jestli je možné toto provést i bez znaleckého posudku, když se bude jednat pouze o převod financí. 

Firma A , s. r. o., plátce DPH nakoupila 100% obchodního podílu firmy B, s. r. o.. Při nákupu obchodního podílu vznikly firmě A výdaje spojené s pořízením / právní a účetní služby /. Jak zaúčtovat ve firmě A tyto služby a lze nárokovat DPH z těchto faktur?

Ve zdaňovacím období 2024 zaúčtovala mateřská společnost přijaté dividendy a jako nedaňové náklady vyloučila nepřímé náklady dle skutečné výše. Předpokládejme, že mateřská společnost kalkulaci doloží a prokáže. V roce 2025 nebude mateřská společnost účtovat o přijaté dividendě. Bude třeba v daňovém přiznání za rok 2025 vyloučit nedaňově nepřímé náklady ve skutečné výši nebo vzhledem k tomu, že společnost neúčtuje o dividendě nebude vylučovat nedaňově žádné nepřímé náklady?

Společník vlastní podíl 100 % ve společnosti 20 let. Nyní chce vložit peněžitý příplatek mimo základní kapitál, který by si za cca 2 roky vrátil. Pokud by podíl ve společnosti prodal za cca 3 roky, měla by skutečnost, že vložil příplatek mimo základní kapitál vliv na osvobození příjmu z prodeje podílu?

Skutečnost, že holding je budován a jeho aktivity rozvíjeny postupně, nemůže být důvodem pro závěr o zneužití práva při jeho založení v roce 2016. Takový závěr vůbec nezohledňuje ekonomickou a podnikatelskou realitu. Nelze na podnikatele klást požadavek, aby jejich podnikání bylo okamžitě úspěšné a propracované. NSS si je vědom, že jednotná účetní a administrativní agenda holdingové struktury začala nabývat reálné podoby teprve v letech 2020 a 2021, což by bez dalšího mohlo svědčit o dlouhodobé neaktivitě holdingu. Je však třeba mít na paměti původní „zastřešující“ charakter holdingu (blížící se tzv. pure holdingu) a také skutečnost, že jednotné účetnictví a administrativa nebyly jediným tvrzeným důvodem pro založení holdingu.

V únoru 2025 byla uzavřena kupní smlouva o převodu obchodního podílu. Fyzická osoba vlastnila obchodní podíl přes 10 let a neměla jej v obchodním majetku. Kupní cena podílu byla stanovena na 43 mil. Kč. Kupující však nemá dostatečné zdroje, takže ve smlouvě je stanovena úhrada v roce 2025 ve výši 23 mil. Kč a zbývajících 20 mil bude uhrazeno v následujících 5 letech, 5 mil. každý rok. Je správná má domněnka, že celý prodej bude od daně z příjmu osvobozen, protože v žádném kalendářním roce nepřesáhne limit 40 mil. Kč?

Mateřská společnost, a. s., drží podíly v několika dceřiných společnostech. Jedná se o pasivní holding, kdy mateřská společnost pouze drží a spravuje podíly, nemá žádnou svou vlastní činnost a ovládaným společnostem neposkytuje služby. Může mít výnosy jen z podílů na zisku, osvobozeno dlel § 19 ZDP, nebo výjimečně z prodeje podílů, osvobozeno dle § 19 ZDP, nebo úrokové výnosy z běžného účtu. Při sestavení daňového přiznání musíme vyloučit náklady nedaňové podle § 25 odst. 1 písm. i) a podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP. U § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP nemusíme řešit úroky, protože dceřiné společnosti nebyly pořízeny z úvěru. Problém máme s rozdělením přímých a nepřímých nákladů souvisejících s držbou podílů. ZDP stanoví, že přímé náklady se připočítávají k základu daně vždy a všechny. U nepřímých nákladů je možnost upravit základ daně buď ve výši 5 % z přijatých podílů na zisku nebo ve výši skutečné (prokázané kalkulací), pokud tyto jsou nižší. Umíme identifikovat náklady související s držbou, ale ani podle výkladu v pokynu D-59 si nejsme jistí, zda daný náklad je přímý nebo nepřímý. Jestliže mateřská společnost jen spravuje podíly, nejsou pak všechny její provozní náklady přímé? Prosíme o posouzení jak se z pohledu § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP dívat u mateřské společnosti (pasivní holding) na náklady typu: odměna členu statutárního orgánu, vedení účetnictví, zpracování konsolidované účetní závěrky, audit individuální a konsolidované účetní závěrky, odměna notáři za změny v obchodním rejstříku.

Společnost s ručením omezeným byla založena jediným společníkem v roce 2022. Společník nyní uvažuje o rozdělení svého podílu a převedení 10% části na další osobu bez jakéhokoliv finančního vyrovnání. Jaké budou daňové dopady tohoto rozhodnutí.

Společník, fyzická osoba, hodlá prodat svůj celý 100% podíl na ABC s. r. o. bulharské s. r. o., tzn. novým společníkem v s. r. o. bude bulharská s. r. o. Prodej se uskuteční po 5 letech, tj. bude dle ZDP osvobozený. Musíme řešit výši prodejní ceny tohoto podílu, když je prodej osvobozený? Pokud FÚ určí obvyklou cenu např. namísto smluvně sjednaných 100 000 Kč třeba 1 mil. Kč, hrozí nám nějaký doměrek, sankce od FÚ? Napadá mě využití § 23 odst. 7 ZDP ze strany FÚ.

Mateřská společnost zaplatila provizi za zprostředkování nákupu podílu v dceřiné společnosti. Bude se v tomto případě jednat o přímý náklad nebo nepřímý náklad dle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP? Je možné nechat v základu daně náklady na datové, softwarové a licenční služby, které přefakturovává dceřiným společnostem? Je tedy proti nim související výnos?

Lékař již 6 let vlastní s. r. o. jako jediný společník. S. r. o. dosud nevyvíjela žádnou činnost. On sám podniká jako OSVČ. Teď se rozhodl převést svou praxi na s. r. o. Převede se oprávnění, odprodá zásoby zdravotnického materiálu s vybavení s. r. o. Za 2 měsíce chce svůj obchodní podíl prodat. Bude příjem z prodeje podílu v s. r. o. ve výši cca 1 mil. Kč osvobozený od daně?

Holdingové struktury: Legitimní nástroj nebo nelegální daňová praktika? Problematika holdingových struktur u nás sahá až do raných devadesátých let a zejména v posledních letech prochází turbulentním vývojem. Na jedné straně holdingové uspořádání pomáhá středním a větším skupinám firem efektivněji spravovat své finanční toky a manažerské řízení, na druhou stranu někteří podnikatelé zakládají holdingové společnosti pouze s cílem získat daňovou výhodu, což je v rozporu s platnou legislativou.

Vztahuje se limit 40 000 000 Kč platný od 1. 1. 2025 dle zákona o daních z příjmů i na prodej obchodního podílu, který byl dle smlouvy uskutečněný ještě v roce 2024, tedy před účinností novely, ale úhrada za prodej obchodního podílu proběhne až v roce 2025 a bude přesahovat limit 40 000 000 Kč? Není tam nějaké přechodné ustanovení, které i nadále osvobozuje toto plnění, protože právně proběhlo v roce 2024 a pouze úhrada proběhne v roce 2025? 

Fyzická osoba investuje do „fondu“, resp. firmy nazvané ,,osoba rizikového kapitálu s. r. o.“, dle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech finanční prostředky. V tomto „fondu“ probíhají během roku různé obchody. Je nutné, aby investor zahrnul do svého daňového přiznání individuální obchody, které se tam během toho roku dějí, a to v poměru, který odpovídá jeho investici, nebo se zdanění realizuje až při výběru peněžních prostředků, obdobně jako u podílových fondů? Lze v tomto případě uplatnit časový test 3 roky, popř. hodnotový příjem 100 pro osvobození příjmů z cenných papírů, nebo se to na to nevztahuje?Doplnění dotazu: Investor (FO) poskytuje své prostředky do firmy formou vkladu do fondu, který je veden jako „osoba rizikového kapitálu s. r. o.“. Fond poté tyto prostředky využívá k investování, například nákupu akcií či jiných aktiv, a generuje z nich zhodnocení. A jak by to bylo, když poskytne peněžní prostředky formou zápůjčky? Mimo jiné, když fyzická osoba půjčuje firmě peníze formou zápůjčky, tak úroky z ní plynoucí nepodléhají srážkové dani jako u dluhopisu?

Společnost A měla jediného společníka, fyzickou osobu, který ji prodal společnosti B, kde je také tato fyzická osoba 100% společníkem. Společnost A eviduje zápůjčku od bývalého společníka na účtu 365. Je možné přeúčtovat zápůjčku k bývalému společníkovi na účet 066 k datu prodeje společnosti? Může být zápůjčka od bývalého společníka, který je stále spojenou osobou, nadále bezúročná?