Podnikání

Jaké jsou specifika vedení podvojného účetnictví u OSVČ? Pro převody peněz do vlastní spotřeby se používá účet 491 a pro jiné převody z/do účetnictví – osobní vlastnictví? Jsou tam ještě nějaká jiná specifika?

Právní rámec Evropské unie týkající se zveřejňování informací o udržitelnosti, zejména skrze nařízení CSRD 1) a navazující standardy ESRS 2), se vyznačuje výraznou dynamikou a nejistotou ohledně dalšího vývoje. Od roku 2022, kdy byla směrnice CSRD schválena, došlo k řadě revizí, posunů termínů a zavedení výjimek, které zásadně ovlivnily jak rozsah, tak časové rozvržení povinností pro různé typy podniků. Stále tak panuje značná nejistota ohledně budoucího směřování legislativy v oblasti udržitelnosti, přičemž konkrétní podoba pravidel se může výrazně měnit v závislosti na politických dialozích a technických úpravách ze strany EFRAG. Společnosti tak zůstávají v nejistotě, zda vůbec a kdy budou muset splnit nové požadavky, což komplikuje jejich přípravu i strategické rozhodování.

Co kdyby obchodní korporace nesly odpovědnost nikoli jen za vlastní jednání, ale i za porušení lidských práv či environmentální újmy způsobené v nejvzdálenějších článcích jejich dodavatelských řetězců? Je to stále ještě soukromoprávní autonomie podnikání, nebo již spíše nová forma „kvaziveřejné“ regulace? Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. 6. 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence Directive, dále jen „CSDDD“) klade tuto otázku do samotného středu evropského korporačního práva.

Zjednodušit pravidla, podpořit poctivé podnikatele, zlepšit pracovní podmínky a přitáhnout zpět mladé lidi do oboru. Hospodářská komora přichází s konkrétními návrhy, které mohou české gastronomii otevřít cestu k její modernizaci a udržitelnému rozvoji.

OSVČ jde na mateřskou a pak rodičovskou dovolenu. Jaký je postup při oznámení vedlejší činnosti PSSZ a OZP? Jakým způsobem OSVČ bude žádat o rodičovsky příspěvek? OSVČ nebude žádat o peněžitou podporu v mateřství z důvodu pokračování ve svém podnikání. OSVČ pracuje z domova. Na rodičovské dovolené OSVČ bude spolu s miminkem a zároveň několik hodin pracovat. 

Zaměstnanec je zaměstnán na HPP a je to jeho hlavní příjem. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k DP, zaměstnavatel provedl roční zúčtování daně za r. 2024. V průběhu r. 2024 zaměstnanec vyfakturoval jednorázově jako OSVČ (vedlejší činnost) 15.000 Kč. Domnívám se, že se jedná o příjem z příležitostné činnosti a zaměstnanec tak nemusí podávat daňové přiznání. Živnost nemá pozastavenou, jak je to s jeho povinnostmi směrem k FÚ, ZP a OSSZ?

OSVČ, plátce DPH, využívá nemovitost k bydlení a k podnikání v poměru 50:50. Nemovitost nemá zařazenou v obchodním majetku. Je možné zahrnout do daňových výdajů poměrnou část zaplacených úroků a pojištění nemovitosti? 

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, podnikání jako tesař. Svou živnost přerušil 15. 12. 2024. Za 4. čtvrtletí podání klasické daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení, a protože fakturuje plátcům DPH přenesenou daňovou povinnost, každé čtvrtlení má nadměrný odpočet např. 10 000 Kč z přijatých faktur, které bězně platí (telefon, internet). Předpokládá, že svou činnost obnoví např. 10. 3. 2025, tj. opět bude podávat daňové přiznání k DPH za 1. čtvrtletí. OSVČ přes zimu nepracuje na střechách, ale vyřizuje nějaké admin. věci - např. rozpis zákazek. Může si uplatnit nárok na odpočet např. z faktury za telefon, která je za leden 2025 nebo to možné není, pokud má přerušenou živnost ačkoliv např. připravuje pouze od stolu zakázky? Kde najdu ustanovení zákona, které toto říká? Pokud si uplatnit odpočet nemůže, je to tak, že pokud má přerušenou živnost tak do toho data, ty faktury s DUZP, kdy má přerušeno, uplatnit prostě nemůže? A pokud by se jednalo např. o část měsíce - faktura za březen za telefon, kdy pouze půlku měsíce měl obnovenou živnost, pak uplatní základ a DPH pouze v poloviční výši, tj. do přiznání uvede 1/2 základu a 1/2 DPH?

1) Když OSVČ přeruší svou živnost na 5 let ke dni 31. 12., musí tuto skutečnost sama hlásit na FU, SP a ZP? A v dalších letech je povinna podávat daňové přiznání? 2) Když přeruší živost s. r. o., tak je povinna pak každý rok předložit nulové daňové přiznání?

Klient je zaměstnancem a na vedlejší činnost OSVČ. V zaměstnání dal výpověď, pracovní poměr mu bude ukončen k 29. 2. 2025. Chce podnikat naplno a přihlásit se do režimu paušální daně, což jsem mu vysvětlila, že vzhledem k zaměstnání nejde. Přišel s verzí přerušení podnikatelské činnosti (od 1. 1. do 29. 2. 2025). Kdyby pak podnikatelskou činnost od 1. března zahájil, mohl by do paušálního režimu naskočit?

Byla sjednána smlouva o nebankovním úvěru pro podnikatele (vede daňovou evidenci) na rozvoj podnikání. Splátky na 12 měsíců, z toho poslední nejvyšší. Součástí smlouvy je ujednání, že se smluvní strany dohodly na smluveném fixním úroku ve výši 158 100 Kč. Bude se tento úrok rozpočítávat poměrem do výdajů také na 12 měsíců? Každý měsíc 158 100 : 12? Součástí smlouvy není splátkový kalendář, jen že 1. - 11. splátka bude 10 000 Kč, poslední splátka zbytek.

Firma A s. r. o, plátce DPH, vlastní činností postavila a zkolaudovala v roce 2023 výrobní halu, nakoupila výrobní stroj a vyrábí. Majitel má ještě jedno s. r. o. Z důvodu odchodu do důchodu a převedení podnikání na své 2 syny, bylo rozhodnuto, že firma A s.r.o prodá výrobní halu a stroje a vozový park firmě B s. r. o., plátce DPH. FIRMA B s. r. o. bude firmě A majetek, tj. budovu, stroje, vozový park pronajímat. Takže výnosy budou z pronájmu majetku a firma A s. r. o, bude nakupovat materiál, vyrábět výrobky a prodávat. Výnosy budou jenom z prodej výrobků. Je v této situaci nějaký velký zádrhel týkající se daně z příjmů právnických osob a nebo DPH?

Může podnikatel, fyzická osoba podnikající v režimu paušální daně pro příjmy, které mu plynou na účet, používat svůj soukromý nepodnikatelský účet, nebo musí mít zřízený speciální podnikatelský účet na IČO?

OSVČ, plátce DPH, vlastní byt v Praze, kde má také trvalé bydliště. V současné době se přestěhoval do jiného města do domu svých rodičů, ale trvalý pobyt mu zůstal v Praze, kde má hlavního odběratele svých služeb. Uplatňuje si odpočet DPH z dokladů za pohonné hmoty za cesty ke svému odběrateli. Jaké důkazní prostředky použít pro doložení oprávněnosti těchto odpočtů, pokud nebydlí na adrese svého trvalého pobytu?

Paní zubařka je jedinou společnicí v její mikro účetní jednotce - s. r. o. (zaměstnankyni má pouze jednu, paní sestřičku). Nyní uvažuje paní zubařka, že si postaví rodinný dům, a protože má již na účtu s. r. o. přes 5 000 000 Kč na ziscích z minulých let, chtěla by „tyto peníze“, resp. stav účtu zisků minulých let využít právě na výstavbu rodinného domu. Je možné nechat zadat zakázku výstavby rodinného domu přes s. r. o., nebo by to byla příliš velká komplikace z hlediska účetního a daňového? Rodinný dům bude cca ze 2/3 sloužit k bydlení a z 1/3 pro s. r. o. jako administrativní kancelář (nebude zde ordinace). Jak správně tento požadavek v s. r. o. řešit, je to vůbec možné a praktické?

Část rodinného domu slouží jako kancelář a dílna na podnikání. Ovšem je zde jen jeden elektroměr se sazbou pro domácnost. Mohu nějakým způsobem dávat náklady na elektřinu do vydání a uplatňovat si DPH? Jedná se o fyzickou osobu podnikající, která vede úč. evidenci a je registrovaná k DPH. 

Žena nastoupila v roce 2023 po MD zpět do zaměstnání na HPP. Zároveň od roku 2022 je OSVČ. V dubnu 2023 přerušila podnikání (a dosud je neobnovila), za rok 2023 neměla z podnikání žádné příjmy, zaměstnavatel jí udělal roční zúčtování daní. Měla povinnost podat za rok 2023 daňové přiznání a podat přdhledy na OSSZ a ZP? Pokud ano, pak DPFO mělo být do 30. 4. 2024?

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, zemřel v r. 2021 a v podnikání pokračuje jeho manželka. Je uvedena v rejstříku živostenském. Na FÚ je stále uvedeno DIČ zemřelého manžela. Protože budeme mít zmíněnou osobu v pronájmu nebytových prostor a chystáme pro ně smlouvu, tak se chceme jen ujistit, že hlavička na smlouvě i fakturace bude stále vedena na zemřelou osobu včetně DIČ e je to tak správně?

V článku se zabýváme postupem podnikatele, který hodlá využít ke svému podnikání majetek, který je součástí společného jmění manželů. Další otázkou, kterou zde řešíme, je uplatnění daňových výdajů, pokud společný majetek využijí oba manželé ke svému samostatnému podnikání. A v závěru si ukážeme, jak budou zdaňovány příjmy z nájmu majetku ve SJM u manželů.

V souvislosti se současným růstem rodinných výdajů se řada zaměstnanců rozhoduje o rozšíření své výdělečné činnosti a kromě pokračování ve výkonu závislé činnosti zahájit souběžné podnikání v různých profesích a oborech. Vlastní podnikání je nerozlučně spjato s obchodním majetkem, který dotyčný podnikatel k provozování své podnikatelské činnosti nezbytně potřebuje. V článku si odpovíme na nejdůležitější otázky spojené s existencí obchodního majetku. Budeme se zabývat zahájením podnikání a zařazením dříve pořízeného majetku do obchodního majetku a stanovením vstupní ceny při zařazení majetku do obchodního majetku.