Podnikání

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, přerušil svoje podnikání ke dni 16.7.2025. S velkou pravděpodobností již svou činnost do termínu pro podání přiznání DPFO za rok 2025 neobnoví. Řešíme dodanění pohledávek a závazků, a rovněž prodej majetku v období, kdy je činnost přerušena. Pokud správně chápeme § 23 odst. 8, tak zjistíme stav pohledávek a závazků k 16.7.2025, a o jejich hodnotu upravíme základ daně v DAP (tabulka E). Následná úhrada těchto pohledávek a závazků ve zbytku roku (nebo v dalším roce) se již nijak do výsledku zdanění nepromítne? Jak postupovat v případě, že dodavatelem (pronajímatelem) byla vystavena faktura za nájem až v září (je fakturováno zpětně za kal. čtvrtletí), náš podnikatel ji tedy obdržel až po datu přerušení podnikání a okamžitě ji uhradil? Promítneme úhradu ještě do podnikatelských výdajů roku 2025 (ř. 102 DAP), když se nejednalo o závazek k datu 16.7.2025? V období přerušení činnosti je realizován prodej auta a nemovitosti, které měl podnikatel k datu přerušení stále v obchodním majetku. Bude se jednat o příjem podle § 7 nebo § 10? V případě příjmu dle § 10 lze uplatnit do výše tohoto příjmu zůstatkovou cenu prodaného majetku, a poloviční roční odpis tohoto majetku pak ovlivní dílčí základ daně podle § 7?

Evropská unie v posledních letech zásadně posílila požadavky na transparentnost podniků v oblasti udržitelnosti. Klíčovým nástrojem se stala směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která ukládá povinnost rozsáhlého reportingu. Vzhledem ke komplexnosti tohoto reportingu se však objevila potřeba zavést mechanismy, které umožní regulaci reagovat na praktické problémy.

Kryptoměny se staly nedílnou součástí moderního finančního světa, avšak jejich zdanění představuje pro daňové systémy celosvětově významnou výzvu. Česká republika, jakožto člen Evropské unie, čelí nutnosti adaptovat své daňové právo na dynamiku digitálních aktiv. Tento článek se zaměřuje na analýzu současné právní úpravy zdanění kryptoaktiv v ČR, srovnává ji s přístupy vybraných států EU a identifikuje klíčové výzvy, které je třeba překonat. Od decentralizace a anonymity až po volatilitu hodnoty – kryptoaktiva vyžadují inovativní přístup k jejich zdanění. Jak je české daňové právo připraveno na digitální revoluci?

Jaká je možnost vrácení přeplatku na paušální dani OSVČ ? Za zdaňovací období roku 2024 jsem měl příjmy ve výši 1 400 000 Kč. Dne 5. 1. 2025 jsem podal oznámení o vstupu do paušálního režimu a zvolil si 2. pásmo paušálního režimu. Po skončení zdaňovacího období roku 2025 jsem zjistil, že moje rozhodné příjmy za zdaňovací období roku 2025 byly ve výši 800 000 Kč. Musím mít přesto paušální daň stanovenou ve výši 2. pásma paušálního režimu? Lze postupovat podle níže uvedené odpovědi na stránkách finanční správy. Podobná otázka je zde na DAUČ zodpovězena 9.12.2025 s jiným závěrem. Odpověď: Poplatník, jehož příjmy za zdaňovací období, kdy byl poplatníkem v paušálním režimu, nedosáhly původně zvoleného pásma, tedy příjmy odpovídaly ve Vašem případě výši nižšího pásma, může do 10. dne následujícího zdaňovacího období podat oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém určí nové pásmo pro paušální daň. Ve Vašem případě můžete tedy do 10. 1. 2026 podat oznámení o jiné výši paušální daně, a to ve výši 1. pásma. Ke dni, na který je stanovena základní lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob Vám bude vyměřena paušální daň ve výši 1. pásma. Vzniklý vratitelný přeplatek na paušální dani a veřejných pojistných Vám správce daně vrátí na žádost v zákonem stanovené 30ti denní lhůtě pro vrácení přeplatku.

Fyzická osoba je OSVČ – klempíř. Zároveň je jediným společníkem a jednatelem své s. r. o., ve které je zaměstnán na pracovní smlouvu jako klempíř a tuto činnost pro společnost fakticky vykonává. Tato fyzická osoba je jako OSVČ v paušálním daňovém režimu. Otázka zní, zda může tato osoba současně jako OSVČ fakturovat své s. r. o. klempířské práce (tj. stejný druh činnosti, kterou vykonává jako zaměstnanec), aniž by došlo k porušení daňových nebo pracovněprávních předpisů. Je mi známo, že neexistuje jeden konkrétní paragraf, který by tuto situaci výslovně zakazoval. V odborné praxi je však často uváděno, že takové plnění je při kontrole překvalifikováno na příjem ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to s odkazem na § 8 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (posuzování skutečného obsahu plnění) a judikaturu Nejvyššího správního soudu. Prosím o potvrzení, zda je správný závěr, že v případě, kdy tutéž práci vykonává tatáž fyzická osoba osobně (nikoli prostřednictvím zaměstnanců OSVČ), je fakturace OSVČ vůči vlastní s.r.o. daňově neobhajitelná, byť není výslovně zakázána zákonem, a to bez ohledu na skutečnost, že OSVČ uplatňuje paušální daň. Zároveň prosím o uvedení konkrétního právního důvodu (ustanovení zákona, judikatura NSS/NS nebo ustálená aplikační praxe správce daně), na jehož základě je takový postup považován za nepřípustný. 

Nařízení MiCA, které Evropská unie představila v roce 2023, přináší zásadní změny v regulaci kryptoaktiv a peněženek, čímž se snaží harmonizovat pravidla pro jejich vydávání a obchodování. Toto nové legislativní rámce nejenže uzavírá éru bez právního dohledu, ale také otevírá novou kapitolu, kde evropský regulátor vstupuje do digitální ekonomiky s jasně definovanou právní mocí. MiCA, spolu s DAC 8, signalizuje posun od volného digitálního prostoru k regulované decentralizaci, kde každý token, peněženka a poskytovatel služeb má své jasně vymezené povinnosti. Tento článek se zaměřuje na analýzu MiCA jako právního nástroje regulace kryptoaktiv a peněženek, jeho dopady na poskytovatele služeb a investory, a výzvy českého a unijního trhu v oblasti compliance a ochrany dat.

Jaké jsou specifika vedení podvojného účetnictví u OSVČ? Pro převody peněz do vlastní spotřeby se používá účet 491 a pro jiné převody z/do účetnictví – osobní vlastnictví? Jsou tam ještě nějaká jiná specifika?

První zveřejněné a auditované Zprávy o udržitelnosti za rok 2024 má 27 podniků, resp. skupin v České republice, za sebou a řadí se tak do rodiny 300 povinných v rámci celé Evropy. Souběžně s jejich zpracováváním a ověřováním probíhaly široké diskuse o nadměrné administrativní zátěži související se sběrem, zpracováváním a vyhodnocováním dat. Výsledkem bylo přijetí opatření snižující administrativní zátěž (Omnibus). Stále se jedná a diskutuje o rozsahu a potřebě finálních informací obsažených ve Zprávě o udržitelnosti. Povinnosti velkých podniků totiž díky nutnosti zpracovat informace za celé dodavatelské řetězce těchto podniků významně zatěžují i střední a malé subjekty, na které by reporting ESG měl dopadnout až později.

Na základě zpětné vazby z první vlny implementace CSRD dochází v roce 2025 k zásadní revizi Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které jsou klíčovým nástrojem pro implementaci požadavků směrnice CSRD. Evropská komise ve spolupráci s poradním orgánem EFRAG reagovala na kritiku dotčených společností i členských států EU, že původní podoba standardů byla příliš ambiciózní ve smyslu rozsahu a administrativní náročnosti. Cílem revize je tedy především snížit počet povinně vykazovaných datových bodů až o 57 %, ale zároveň zachovat ambice „Zelené dohody pro Evropu“.

Neberte DAC 8 jen jako další novelu evropské směrnice. Tento článek vám ukáže, že jde o přelomový moment ve vývoji daňové suverenity, a proto analyzuje právní základy směrnice, její institucionální nastavení a zejména konkrétní povinnosti, které z ní plynou pro poskytovatele kryptoslužeb. Dále prozkoumáme, jak DAC 8 souvisí s klíčovou regulací MiCA a ochranou osobních údajů GDPR, a zjistíte, jaké konkrétní dopady nová pravidla přinesou do českého daňového prostředí. Je příznačné, že zatímco se dnes intenzivně mluví o využití umělé inteligence pro daňovou optimalizaci, přichází DAC 8 jako nástroj, který má zabránit tomu, aby „chytré algoritmy“ povýšily daňové úniky na uměleckou disciplínu. Evropská unie tím vysílá jasný signál: i v digitálním věku stále platí stará pravda – před daněmi a smrtí neutečete – ani v blockchainu.

Právní rámec Evropské unie týkající se zveřejňování informací o udržitelnosti, zejména skrze nařízení CSRD 1) a navazující standardy ESRS 2), se vyznačuje výraznou dynamikou a nejistotou ohledně dalšího vývoje. Od roku 2022, kdy byla směrnice CSRD schválena, došlo k řadě revizí, posunů termínů a zavedení výjimek, které zásadně ovlivnily jak rozsah, tak časové rozvržení povinností pro různé typy podniků. Stále tak panuje značná nejistota ohledně budoucího směřování legislativy v oblasti udržitelnosti, přičemž konkrétní podoba pravidel se může výrazně měnit v závislosti na politických dialozích a technických úpravách ze strany EFRAG. Společnosti tak zůstávají v nejistotě, zda vůbec a kdy budou muset splnit nové požadavky, což komplikuje jejich přípravu i strategické rozhodování.

Co kdyby obchodní korporace nesly odpovědnost nikoli jen za vlastní jednání, ale i za porušení lidských práv či environmentální újmy způsobené v nejvzdálenějších článcích jejich dodavatelských řetězců? Je to stále ještě soukromoprávní autonomie podnikání, nebo již spíše nová forma „kvaziveřejné“ regulace? Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. 6. 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence Directive, dále jen „CSDDD“) klade tuto otázku do samotného středu evropského korporačního práva.

Zjednodušit pravidla, podpořit poctivé podnikatele, zlepšit pracovní podmínky a přitáhnout zpět mladé lidi do oboru. Hospodářská komora přichází s konkrétními návrhy, které mohou české gastronomii otevřít cestu k její modernizaci a udržitelnému rozvoji.

OSVČ jde na mateřskou a pak rodičovskou dovolenu. Jaký je postup při oznámení vedlejší činnosti PSSZ a OZP? Jakým způsobem OSVČ bude žádat o rodičovsky příspěvek? OSVČ nebude žádat o peněžitou podporu v mateřství z důvodu pokračování ve svém podnikání. OSVČ pracuje z domova. Na rodičovské dovolené OSVČ bude spolu s miminkem a zároveň několik hodin pracovat. 

Zaměstnanec je zaměstnán na HPP a je to jeho hlavní příjem. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k DP, zaměstnavatel provedl roční zúčtování daně za r. 2024. V průběhu r. 2024 zaměstnanec vyfakturoval jednorázově jako OSVČ (vedlejší činnost) 15.000 Kč. Domnívám se, že se jedná o příjem z příležitostné činnosti a zaměstnanec tak nemusí podávat daňové přiznání. Živnost nemá pozastavenou, jak je to s jeho povinnostmi směrem k FÚ, ZP a OSSZ?

OSVČ, plátce DPH, využívá nemovitost k bydlení a k podnikání v poměru 50:50. Nemovitost nemá zařazenou v obchodním majetku. Je možné zahrnout do daňových výdajů poměrnou část zaplacených úroků a pojištění nemovitosti? 

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, podnikání jako tesař. Svou živnost přerušil 15. 12. 2024. Za 4. čtvrtletí podání klasické daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení, a protože fakturuje plátcům DPH přenesenou daňovou povinnost, každé čtvrtlení má nadměrný odpočet např. 10 000 Kč z přijatých faktur, které bězně platí (telefon, internet). Předpokládá, že svou činnost obnoví např. 10. 3. 2025, tj. opět bude podávat daňové přiznání k DPH za 1. čtvrtletí. OSVČ přes zimu nepracuje na střechách, ale vyřizuje nějaké admin. věci - např. rozpis zákazek. Může si uplatnit nárok na odpočet např. z faktury za telefon, která je za leden 2025 nebo to možné není, pokud má přerušenou živnost ačkoliv např. připravuje pouze od stolu zakázky? Kde najdu ustanovení zákona, které toto říká? Pokud si uplatnit odpočet nemůže, je to tak, že pokud má přerušenou živnost tak do toho data, ty faktury s DUZP, kdy má přerušeno, uplatnit prostě nemůže? A pokud by se jednalo např. o část měsíce - faktura za březen za telefon, kdy pouze půlku měsíce měl obnovenou živnost, pak uplatní základ a DPH pouze v poloviční výši, tj. do přiznání uvede 1/2 základu a 1/2 DPH?

1) Když OSVČ přeruší svou živnost na 5 let ke dni 31. 12., musí tuto skutečnost sama hlásit na FU, SP a ZP? A v dalších letech je povinna podávat daňové přiznání? 2) Když přeruší živost s. r. o., tak je povinna pak každý rok předložit nulové daňové přiznání?

Klient je zaměstnancem a na vedlejší činnost OSVČ. V zaměstnání dal výpověď, pracovní poměr mu bude ukončen k 29. 2. 2025. Chce podnikat naplno a přihlásit se do režimu paušální daně, což jsem mu vysvětlila, že vzhledem k zaměstnání nejde. Přišel s verzí přerušení podnikatelské činnosti (od 1. 1. do 29. 2. 2025). Kdyby pak podnikatelskou činnost od 1. března zahájil, mohl by do paušálního režimu naskočit?

Byla sjednána smlouva o nebankovním úvěru pro podnikatele (vede daňovou evidenci) na rozvoj podnikání. Splátky na 12 měsíců, z toho poslední nejvyšší. Součástí smlouvy je ujednání, že se smluvní strany dohodly na smluveném fixním úroku ve výši 158 100 Kč. Bude se tento úrok rozpočítávat poměrem do výdajů také na 12 měsíců? Každý měsíc 158 100 : 12? Součástí smlouvy není splátkový kalendář, jen že 1. - 11. splátka bude 10 000 Kč, poslední splátka zbytek.