Podnikání

Nařízení MiCA, které Evropská unie představila v roce 2023, přináší zásadní změny v regulaci kryptoaktiv a peněženek, čímž se snaží harmonizovat pravidla pro jejich vydávání a obchodování. Toto nové legislativní rámce nejenže uzavírá éru bez právního dohledu, ale také otevírá novou kapitolu, kde evropský regulátor vstupuje do digitální ekonomiky s jasně definovanou právní mocí. MiCA, spolu s DAC 8, signalizuje posun od volného digitálního prostoru k regulované decentralizaci, kde každý token, peněženka a poskytovatel služeb má své jasně vymezené povinnosti. Tento článek se zaměřuje na analýzu MiCA jako právního nástroje regulace kryptoaktiv a peněženek, jeho dopady na poskytovatele služeb a investory, a výzvy českého a unijního trhu v oblasti compliance a ochrany dat.

Jaké jsou specifika vedení podvojného účetnictví u OSVČ? Pro převody peněz do vlastní spotřeby se používá účet 491 a pro jiné převody z/do účetnictví – osobní vlastnictví? Jsou tam ještě nějaká jiná specifika?

První zveřejněné a auditované Zprávy o udržitelnosti za rok 2024 má 27 podniků, resp. skupin v České republice, za sebou a řadí se tak do rodiny 300 povinných v rámci celé Evropy. Souběžně s jejich zpracováváním a ověřováním probíhaly široké diskuse o nadměrné administrativní zátěži související se sběrem, zpracováváním a vyhodnocováním dat. Výsledkem bylo přijetí opatření snižující administrativní zátěž (Omnibus). Stále se jedná a diskutuje o rozsahu a potřebě finálních informací obsažených ve Zprávě o udržitelnosti. Povinnosti velkých podniků totiž díky nutnosti zpracovat informace za celé dodavatelské řetězce těchto podniků významně zatěžují i střední a malé subjekty, na které by reporting ESG měl dopadnout až později.

Na základě zpětné vazby z první vlny implementace CSRD dochází v roce 2025 k zásadní revizi Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které jsou klíčovým nástrojem pro implementaci požadavků směrnice CSRD. Evropská komise ve spolupráci s poradním orgánem EFRAG reagovala na kritiku dotčených společností i členských států EU, že původní podoba standardů byla příliš ambiciózní ve smyslu rozsahu a administrativní náročnosti. Cílem revize je tedy především snížit počet povinně vykazovaných datových bodů až o 57 %, ale zároveň zachovat ambice „Zelené dohody pro Evropu“.

Neberte DAC 8 jen jako další novelu evropské směrnice. Tento článek vám ukáže, že jde o přelomový moment ve vývoji daňové suverenity, a proto analyzuje právní základy směrnice, její institucionální nastavení a zejména konkrétní povinnosti, které z ní plynou pro poskytovatele kryptoslužeb. Dále prozkoumáme, jak DAC 8 souvisí s klíčovou regulací MiCA a ochranou osobních údajů GDPR, a zjistíte, jaké konkrétní dopady nová pravidla přinesou do českého daňového prostředí. Je příznačné, že zatímco se dnes intenzivně mluví o využití umělé inteligence pro daňovou optimalizaci, přichází DAC 8 jako nástroj, který má zabránit tomu, aby „chytré algoritmy“ povýšily daňové úniky na uměleckou disciplínu. Evropská unie tím vysílá jasný signál: i v digitálním věku stále platí stará pravda – před daněmi a smrtí neutečete – ani v blockchainu.

Právní rámec Evropské unie týkající se zveřejňování informací o udržitelnosti, zejména skrze nařízení CSRD 1) a navazující standardy ESRS 2), se vyznačuje výraznou dynamikou a nejistotou ohledně dalšího vývoje. Od roku 2022, kdy byla směrnice CSRD schválena, došlo k řadě revizí, posunů termínů a zavedení výjimek, které zásadně ovlivnily jak rozsah, tak časové rozvržení povinností pro různé typy podniků. Stále tak panuje značná nejistota ohledně budoucího směřování legislativy v oblasti udržitelnosti, přičemž konkrétní podoba pravidel se může výrazně měnit v závislosti na politických dialozích a technických úpravách ze strany EFRAG. Společnosti tak zůstávají v nejistotě, zda vůbec a kdy budou muset splnit nové požadavky, což komplikuje jejich přípravu i strategické rozhodování.

Co kdyby obchodní korporace nesly odpovědnost nikoli jen za vlastní jednání, ale i za porušení lidských práv či environmentální újmy způsobené v nejvzdálenějších článcích jejich dodavatelských řetězců? Je to stále ještě soukromoprávní autonomie podnikání, nebo již spíše nová forma „kvaziveřejné“ regulace? Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. 6. 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence Directive, dále jen „CSDDD“) klade tuto otázku do samotného středu evropského korporačního práva.

Zjednodušit pravidla, podpořit poctivé podnikatele, zlepšit pracovní podmínky a přitáhnout zpět mladé lidi do oboru. Hospodářská komora přichází s konkrétními návrhy, které mohou české gastronomii otevřít cestu k její modernizaci a udržitelnému rozvoji.

OSVČ jde na mateřskou a pak rodičovskou dovolenu. Jaký je postup při oznámení vedlejší činnosti PSSZ a OZP? Jakým způsobem OSVČ bude žádat o rodičovsky příspěvek? OSVČ nebude žádat o peněžitou podporu v mateřství z důvodu pokračování ve svém podnikání. OSVČ pracuje z domova. Na rodičovské dovolené OSVČ bude spolu s miminkem a zároveň několik hodin pracovat. 

Zaměstnanec je zaměstnán na HPP a je to jeho hlavní příjem. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k DP, zaměstnavatel provedl roční zúčtování daně za r. 2024. V průběhu r. 2024 zaměstnanec vyfakturoval jednorázově jako OSVČ (vedlejší činnost) 15.000 Kč. Domnívám se, že se jedná o příjem z příležitostné činnosti a zaměstnanec tak nemusí podávat daňové přiznání. Živnost nemá pozastavenou, jak je to s jeho povinnostmi směrem k FÚ, ZP a OSSZ?

OSVČ, plátce DPH, využívá nemovitost k bydlení a k podnikání v poměru 50:50. Nemovitost nemá zařazenou v obchodním majetku. Je možné zahrnout do daňových výdajů poměrnou část zaplacených úroků a pojištění nemovitosti? 

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, podnikání jako tesař. Svou živnost přerušil 15. 12. 2024. Za 4. čtvrtletí podání klasické daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení, a protože fakturuje plátcům DPH přenesenou daňovou povinnost, každé čtvrtlení má nadměrný odpočet např. 10 000 Kč z přijatých faktur, které bězně platí (telefon, internet). Předpokládá, že svou činnost obnoví např. 10. 3. 2025, tj. opět bude podávat daňové přiznání k DPH za 1. čtvrtletí. OSVČ přes zimu nepracuje na střechách, ale vyřizuje nějaké admin. věci - např. rozpis zákazek. Může si uplatnit nárok na odpočet např. z faktury za telefon, která je za leden 2025 nebo to možné není, pokud má přerušenou živnost ačkoliv např. připravuje pouze od stolu zakázky? Kde najdu ustanovení zákona, které toto říká? Pokud si uplatnit odpočet nemůže, je to tak, že pokud má přerušenou živnost tak do toho data, ty faktury s DUZP, kdy má přerušeno, uplatnit prostě nemůže? A pokud by se jednalo např. o část měsíce - faktura za březen za telefon, kdy pouze půlku měsíce měl obnovenou živnost, pak uplatní základ a DPH pouze v poloviční výši, tj. do přiznání uvede 1/2 základu a 1/2 DPH?

1) Když OSVČ přeruší svou živnost na 5 let ke dni 31. 12., musí tuto skutečnost sama hlásit na FU, SP a ZP? A v dalších letech je povinna podávat daňové přiznání? 2) Když přeruší živost s. r. o., tak je povinna pak každý rok předložit nulové daňové přiznání?

Klient je zaměstnancem a na vedlejší činnost OSVČ. V zaměstnání dal výpověď, pracovní poměr mu bude ukončen k 29. 2. 2025. Chce podnikat naplno a přihlásit se do režimu paušální daně, což jsem mu vysvětlila, že vzhledem k zaměstnání nejde. Přišel s verzí přerušení podnikatelské činnosti (od 1. 1. do 29. 2. 2025). Kdyby pak podnikatelskou činnost od 1. března zahájil, mohl by do paušálního režimu naskočit?

Byla sjednána smlouva o nebankovním úvěru pro podnikatele (vede daňovou evidenci) na rozvoj podnikání. Splátky na 12 měsíců, z toho poslední nejvyšší. Součástí smlouvy je ujednání, že se smluvní strany dohodly na smluveném fixním úroku ve výši 158 100 Kč. Bude se tento úrok rozpočítávat poměrem do výdajů také na 12 měsíců? Každý měsíc 158 100 : 12? Součástí smlouvy není splátkový kalendář, jen že 1. - 11. splátka bude 10 000 Kč, poslední splátka zbytek.

Firma A s. r. o, plátce DPH, vlastní činností postavila a zkolaudovala v roce 2023 výrobní halu, nakoupila výrobní stroj a vyrábí. Majitel má ještě jedno s. r. o. Z důvodu odchodu do důchodu a převedení podnikání na své 2 syny, bylo rozhodnuto, že firma A s.r.o prodá výrobní halu a stroje a vozový park firmě B s. r. o., plátce DPH. FIRMA B s. r. o. bude firmě A majetek, tj. budovu, stroje, vozový park pronajímat. Takže výnosy budou z pronájmu majetku a firma A s. r. o, bude nakupovat materiál, vyrábět výrobky a prodávat. Výnosy budou jenom z prodej výrobků. Je v této situaci nějaký velký zádrhel týkající se daně z příjmů právnických osob a nebo DPH?

Může podnikatel, fyzická osoba podnikající v režimu paušální daně pro příjmy, které mu plynou na účet, používat svůj soukromý nepodnikatelský účet, nebo musí mít zřízený speciální podnikatelský účet na IČO?

OSVČ, plátce DPH, vlastní byt v Praze, kde má také trvalé bydliště. V současné době se přestěhoval do jiného města do domu svých rodičů, ale trvalý pobyt mu zůstal v Praze, kde má hlavního odběratele svých služeb. Uplatňuje si odpočet DPH z dokladů za pohonné hmoty za cesty ke svému odběrateli. Jaké důkazní prostředky použít pro doložení oprávněnosti těchto odpočtů, pokud nebydlí na adrese svého trvalého pobytu?

Paní zubařka je jedinou společnicí v její mikro účetní jednotce - s. r. o. (zaměstnankyni má pouze jednu, paní sestřičku). Nyní uvažuje paní zubařka, že si postaví rodinný dům, a protože má již na účtu s. r. o. přes 5 000 000 Kč na ziscích z minulých let, chtěla by „tyto peníze“, resp. stav účtu zisků minulých let využít právě na výstavbu rodinného domu. Je možné nechat zadat zakázku výstavby rodinného domu přes s. r. o., nebo by to byla příliš velká komplikace z hlediska účetního a daňového? Rodinný dům bude cca ze 2/3 sloužit k bydlení a z 1/3 pro s. r. o. jako administrativní kancelář (nebude zde ordinace). Jak správně tento požadavek v s. r. o. řešit, je to vůbec možné a praktické?

Část rodinného domu slouží jako kancelář a dílna na podnikání. Ovšem je zde jen jeden elektroměr se sazbou pro domácnost. Mohu nějakým způsobem dávat náklady na elektřinu do vydání a uplatňovat si DPH? Jedná se o fyzickou osobu podnikající, která vede úč. evidenci a je registrovaná k DPH.