Pojištění zdravotní

OSVČ vedoucí daňovou evidenci prodává vůz, který koupila a zařadila do obchodního majetku v r. 2022. Zůstatková cena vozu je 500 000 Kč (vůz nebyl nikdy odepisován), prodejní cena byla stanovena na 500 00 Kč. Část z prodejní ceny ve výši 200 000 Kč byla uhrazena v 12/2025, zbylá část ve výši 300 000 Kč bude uhrazena v r. 2026. Přijatou platbu 200 000 Kč musí OSVČ zdanit v r. 2025 + odvést z toho ZP a SP? K přijatému doplatku kupní ceny 300 000 Kč v r. 2026 si uplatní zůstatkovou cenu vozu 500 000 Kč, tj. vykáže ztrátu z této operace v r. 2026? Vůz už byl předán kupujícímu v 12/2025 a v r. 2026 jen se čeká na doplatek kupní ceny. Jak tedy správně postupovat při vyřazení vozu a uplatnění zůstatkové ceny v jednotlivých letech?

Jsem OSVČ a zároveň pracuji na zkrácený úvazek. Pokud odvádím jako OSVČ minimální zdravotní pojištění, podnikání je považováno za hlavní činnost, může být zaměstnání považováno jako vedlejší činnost s tím, že zaměstnavatel neodvede zdravotní pojištění z minima, ale pouze z částky měsíční odměny, která činí 12 000 Kč měsíčně? 

Osoby, za které platí pojistné stát, tvoří v České republice více než polovinu populace. Jak jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny tyto osoby při placení pojistného? Ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance skutečnost, že registrace ve „státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc? A může například nastat u zaměstnané osoby situace, že v případě poskytnutého neplaceného volna nebude zaměstnavatel platit pojistné?

Jaký je výklad týkajícího se odvodů pojistného z odměny za výkon funkce statutárního orgánu SVJ/BD? Jedná se o odměnu za výkon funkce, vyplácenou na základě schválení shromážděním a smlouvy o výkonu funkce dle občanského zákoníku (nejde o pracovní poměr ani o dohodu dle zákoníku práce). Měsíční odměna činí 2 000 Kč. Z různých odborných článků a výkladů vyplývá, že: odměna za výkon funkce člena orgánu právnické osoby je příjmem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, pro účely sociálního pojištění se u těchto odměn uplatňuje rozhodný příjem (tzv. zaměstnání malého rozsahu), přičemž při měsíční odměně pod rozhodnou hranicí (např. 4 000 Kč, resp. 4 500 Kč dle aktuální právní úpravy) nevzniká účast na sociálním pojištění. Prosím o potvrzení nebo vyvrácení následujícího závěru: Je správné, že i v případě, kdy měsíční odměna za výkon funkce člena orgánu nedosáhne rozhodné částky pro vznik účasti na sociálním pojištění, vzniká povinnost odvádět z této odměny zdravotní pojištění (zaměstnanec + zaměstnavatel), jelikož zákon o veřejném zdravotním pojištění nestanoví obdobnou hranici jako zákon o pojistném na sociální zabezpečení? Jinými slovy: Platí, že při odměně za výkon funkce člena orgánu pod rozhodnou hranicí se neodvádí sociální pojištění, avšak zdravotní pojištění se odvádí vždy?

Jednatel s. r. o. si vyplácí odměnu za výkon funkce jednatele a zároveň má aktivní IČ, kde ale nemá žádný příjem. Může se považovat odměna z výkonu funkce za hlavní činnost a podnikání za vedlejší z pohledu OSSZ a zdravotní pojišťovny? 

Jsem OSVČ, v roce 2025 v paušálním režimu, 2. pásmo. Dobrovolně vystoupím do 10. 1 .2026 z paušálního režimu, abych se mohl stát plátcem DPH. Jaké budu platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2026? Minimální zdravotní 3 306 Kč, sociální 5 720 Kč, nebo dle 2. pásma 3 591 Kč zdravotní a 8 191 Kč sociální?

Zaměstnanec byl evidován do 17. 11. 2025 na Úřadu práce. Dne 18. 11. 2025 byl zaměstnán ve společnosti a od 18. 11. 2025 zahájil podnikatelskou činnost jako vedlejší. Ze zaměstnání bylo odvedeno od 18. 11. 2025 minimální zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovna chce po zaměstnanci plnou zálohu na zdravotní pojištění jako OSVČ. Podle má zaměstnanec celý měsíc pojištěný, a to část z úřadu práce a část ze zaměstnání. Musí odvést jako OSVČ pojištění za celý měsíc?

Od 1. 1. 2026 dochází k významným změnám ve zdravotním pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Zvyšuje se minimální měsíční záloha na pojistné na 3 306 Kč, stanovená jako 50 % z průměrné mzdy 48 967 Kč po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru. Osvobození od záloh se týká OSVČ bez povinnosti minimálního vyměřovacího základu, včetně těch, jejichž podnikání je při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů. Při nesplnění platebních povinností vzniká penále, které může být zcela nebo částečně prominuto na základě podané žádosti včetně důkladného zdůvodnění.

Všeobecná zdravotní pojišťovna nám vyměřila přeplatek na zdravotním pojištění za zaměstnance přeplatek, který se týká minulých let. Jedná se o částku 2552 Kč. Můžu o tuto částku ponížit účet 524 v tomto roce ( pro firmu nepodstatná částka) a nebo musím účtovat přes 428? 

Vyměřovací základ zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním; zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Minimální vyměřovací základ OSVČ je dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy, za kterou se považuje částka vypočtená jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, které stanoví nařízení vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru). 

Vyměřovacím základem u osoby, která není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, není za ni plátcem pojistného stát nebo nemá po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je minimální mzda. Tato osoba musí hradit následující pojistné:

Vyměřovací základ pojistného na zdravotní pojištění u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát:

První jednatel bude mít mzdu v roce 2026 ve výši 2 999 Kc měsíčně. Podepsal prohlášení, neplatí zálohu na daň ani sociální pojištění, platí jen minimální zdravotní pojištění v roce 2026 ve výši 3 024 Kč (část zaměstnavatel, část jednatel ze svého platu). Je to takto OK? Druhý jednatel má plat 35 000 Kč měsíčně, ale protože se firmě nedaří, tak si ho dlouhodobě nevyplácí a má stále neplacené volno. Firma mu neplatí žádný plat, ale odvádí minimální zdravotní pojištění a také mu přispívá na soukromé důchodové spoření. Je to takto OK? 

S účinností od 1. 1. 2026 se zvyšuje minimální mzda a pro zdravotní pojištění jedna z rozhodných částek příjmu. Novela zákonů zdravotního pojištění č. 289/2025 Sb. přináší další nové podmínky, které se projeví v postupech zaměstnavatele. Podívejme se nyní blíže na změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2026, důležité pro oblast neziskového sektoru.

OSVČ má v pracovním poměru 2 zaměstnance (oba jsou na plný úvazek). Jeden je invalidní a druhý je již rok nemocný. Nyní žádá o invalidní důchod. Předpokládáme, až až mu bude přiznán invalidní důchod, tak firma (OSVČ zaměstnavatel) bude mít víc jak 50% invalidních zaměstnanců - bude 100 % - dva invalidní zaměstnanci. Odkdy přesně můžeme snižovat zdravotní pojištění o odpočet z vyměřovacího základu (letos 15 749 Kč), když budeme firmou, která splňuje více než 50 % osob se zdravotním postižením. Např. nám dodá rozhodnutí v únoru 2026, kde mu bude přiznána invalidita od 15. 12. 2025. Předpokládáme, že nemusíme uzavírat dohodu s Úřadem práce, a přesto máme nárok na odpočet z VZ. Je naše úvaha správná?

Z jakých důvodů je ve zdravotním pojištění důležitá u dohody o provedení práce výše zúčtovaného příjmu? Liší se u dohod ve srovnání s podmínkami platnými u pracovní smlouvy, přihlašování a odhlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny? Má na zaměstnance vliv skutečnost, že příjem zúčtovaný na dohodu nepodléhá odvodu pojistného zaměstnavatelem? Jak tedy postupují zaměstnavatelé a pojištěnci u dohod o provedení práce v právních podmínkách platných od 1. 1. 2026?

Na který účet je potřeba účtovat odměnu jednatele společnosti? V mé praxi jsme ji vždy účtovali na účet 522. Můžete mi prosím potvrdit, zda je to správný postup? 

Chtěli bychom od 1. 1. 2026 registrovat nového zaměstnavatele na OSSZ. Budeme přihlašovat na hlavní pracovní poměr jednoho zaměstnance od 1. 1. 2026. Lze využít stávajících přihlášek? V jakém termínu musíme tyto přihlášky nejpozději podat?

Zaměstnankyně (60 let) je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr a má plat 20 000 Kč. Od 1. 1. 2026 chce jít do předdůchodu. Pokud bude stále zaměstnaná na HPP za stejných podmínek, bude se odvádět od 1. 1. 2026 pojištění na sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele? Má vliv předdůchod na odvod zdravotního a sociálního pojištění?