Pojištění zdravotní

Jsem mzdová účetní v jedné firmě. Na základě rozhodnutí firmy byla zaměstnancům přiznána prémie za výsledky roku 2025. Do mezd musím ale dát prémie snížené o sociální a zdravotní placené zaměstnavatelem (příkaz vedoucí). Může tohle vůbec firma zaměstnanci udělat a za jakých podmínek? 

Firma zaměstnala pracovnici na dohodu o provedení práce v březnu 2026. Pracovnice si platí zdravotní pojištění jako samoplátce, nespadá do kategorie za kterou platí pojistné stát, není evidována na úřadu práce. Jedná s o brigádu na jeden měsíc, odměna nebude dosahovat výše minimální měsíční mzdy. Hodinová sazba je 160 Kč na hodinu brutto. Firma přihlásila pracovnici na CSSZ. Bude muset firma odvádět zdravotní pojištění z minimální mzdy a je povinnost přihlásit pracovnici i VZP?

OSVČ má v ČR zřízení živnostenský list, v ČR je přihlášena i ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, jiné příjmy nemá. Poskytuje online výuku jazyků pro české firmy. V listopadu 2025 se přestěhoval do Rakouska a stal se rezidentem Rakouska. Online výuku poskytuje i nadále českým firmám na český ŽL. V Rakousku mu přidělili Sozialversicherungsnummer, aby mohl chodit k lékařům. Jak vyplnit daňové přiznání v ČR, pokud se změnila rezidence OSVČ během roku? Mají se do daňového přiznání uvést příjmy pouze za leden-říjen? Sociální i zdravotní pojištění platí i nadále (v roce 2026) do České republiky. Jak vyplnit přehledy za rok 2025? Uvést také jen základ daně za leden až říjen nebo za celý rok? Pokud by v roce 2026 podával daňové přiznání pouze v Rakousku, jaký základ daně by uvedl do přehledů na sociální a zdravotní pojištění v ČR? Má být stále přihlášen u ČSSZ a VZP v České republice nebo se přeregistrovat na rakouské úřady sociálního a zdravotního pojištění?

Důchodce má roční příjem z nezdaněných autorských honorářů 30 000 Kč (ostatní honoráře zdaněny u zdroje srážkovou daní). U příjmů do 50 000 Kč nemá povinnost podat daňové přiznání. Na zdravotní pojišťovnu a OSSZ však Přehledy OSVČ podat musí. Pokud by nepodal DPFO na FÚ (jen čestné prohlášení), tak by vyměřovacím základem na Přehledu pro ZP bylo 50 % z celého příjmu, tedy 15 000 Kč (nemá žádné skutečné výdaje)? A kdyby DPFO podal a uplatnil paušální výdaje 40 % z příjmů, tak by VZ pro ZP bylo 50 % z daňového základu, tedy 9 000 Kč (30 000 - 40 % / 2)?

Pro plnění povinností zaměstnavatele je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů. Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP mimo výjimek daných zákonem. O která ustanovení se jedná? Těmito výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1.–7. zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a dále pojistné zaměstnavatel neodvádí také u zúčtovaných plnění vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Zaměstnanec je s 5letým dítětem v ozdravovně na cca 3 – 4 týdny. Do datové schránky došla DPN. Je to správně? Má tedy zaměstnanec nemocenskou a prvních 14 dnů hradí zaměstnavatel? Jedná se o s. r. o. 

V článku si vysvětlíme, z jakého důvodu je pro občana-pojištěnce důležitý jeho trvalý pobyt na území České republiky. Každý pojištěnec musí být zařazen do jedné z kategorií zdravotního pojištění, kterými jsou zaměstnanec, OSVČ nebo „státní pojištěnec“, aby byl jeho pojistný vztah v pořádku. Trvalý pobyt na území České republiky hraje klíčovou roli v řešení zdravotního pojištění občanů. Zaměstnanci s pracovní smlouvou nemusí odvádět pojistné během celoměsíční pracovní neschopnosti, zatímco osoby pracující na základě dohod musí být na takový kalendářní měsíc jako zaměstnanci odhlášeny. OSVČ nemusí platit zálohy například tehdy, pokud je při souběhu se zaměstnáním jejich podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů, nebo když jsou po celý měsíc neschopní práce. „Státní pojištěnci“ jsou osvobozeni od placení pojistného, pokud nevykonávají výdělečnou činnost. Důležitým faktorem pro pojištěnce je také možnost vynětí z českého systému například při dlouhodobém pobytu v zahraničí.

Od 1. 1. 2026 se zvýšil vyměřovací základ pro platby státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce na 16 206 Kč, což je zároveň částka, kterou mohou vybraní zaměstnavatelé odečítat od dosaženého příjmu zaměstnanců. Tímto krokem se zvyšuje finanční úspora pro zaměstnavatele i zaměstnance, kteří jsou poživatelé invalidního důchodu. Tento specifický odpočet je dostupný pouze pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to bez ohledu na stupeň invalidity. Zvláštní postup se týká stanovení vyměřovacího základu v případě, kdy zaměstnanec pobírá invalidní důchod pouze část měsíce. Formou příkladů si ukážeme správný postup zaměstnavatele při řešení různých situací.

Pokud je přerušena živnost od roku 2024 je povinnost podat za rok 2025 nulové daňové přiznání a nulové přehledy na SP a ZP? 

Česká s. r. o. zaměstnala jednatelky dle smlouvy o výkonu funkce jednatele. Jednatelka dostává 3 000 Kč. Nyní má dítě a požádala VZP, aby jí ZP hradil stát. Od 31. 12. 2026 tedy za jednatelku platí ZP stát. Oznámila jsem tuto skutečnost na VZP. Jaký je další postup ve firmě? Pokud jednatelka dostane za leden odměnu 3 000 Kč, musí se z ní také odvést VZP a poslat přehled? Nebo pošlu nulový přehled na VZP a nebudu odvádět VZP? Nemůže dostat odměnu a nezaplatit VZP? Nebo může dostavit odměnu 3 000 Kč a ZP bude platit stát? 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci prodává vůz, který koupila a zařadila do obchodního majetku v r. 2022. Zůstatková cena vozu je 500 000 Kč (vůz nebyl nikdy odepisován), prodejní cena byla stanovena na 500 00 Kč. Část z prodejní ceny ve výši 200 000 Kč byla uhrazena v 12/2025, zbylá část ve výši 300 000 Kč bude uhrazena v r. 2026. Přijatou platbu 200 000 Kč musí OSVČ zdanit v r. 2025 + odvést z toho ZP a SP? K přijatému doplatku kupní ceny 300 000 Kč v r. 2026 si uplatní zůstatkovou cenu vozu 500 000 Kč, tj. vykáže ztrátu z této operace v r. 2026? Vůz už byl předán kupujícímu v 12/2025 a v r. 2026 jen se čeká na doplatek kupní ceny. Jak tedy správně postupovat při vyřazení vozu a uplatnění zůstatkové ceny v jednotlivých letech?

Jsem OSVČ a zároveň pracuji na zkrácený úvazek. Pokud odvádím jako OSVČ minimální zdravotní pojištění, podnikání je považováno za hlavní činnost, může být zaměstnání považováno jako vedlejší činnost s tím, že zaměstnavatel neodvede zdravotní pojištění z minima, ale pouze z částky měsíční odměny, která činí 12 000 Kč měsíčně? 

Osoby, za které platí pojistné stát, tvoří v České republice více než polovinu populace. Jak jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny tyto osoby při placení pojistného? Ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance skutečnost, že registrace ve „státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc? A může například nastat u zaměstnané osoby situace, že v případě poskytnutého neplaceného volna nebude zaměstnavatel platit pojistné?

Jaký je výklad týkajícího se odvodů pojistného z odměny za výkon funkce statutárního orgánu SVJ/BD? Jedná se o odměnu za výkon funkce, vyplácenou na základě schválení shromážděním a smlouvy o výkonu funkce dle občanského zákoníku (nejde o pracovní poměr ani o dohodu dle zákoníku práce). Měsíční odměna činí 2 000 Kč. Z různých odborných článků a výkladů vyplývá, že: odměna za výkon funkce člena orgánu právnické osoby je příjmem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, pro účely sociálního pojištění se u těchto odměn uplatňuje rozhodný příjem (tzv. zaměstnání malého rozsahu), přičemž při měsíční odměně pod rozhodnou hranicí (např. 4 000 Kč, resp. 4 500 Kč dle aktuální právní úpravy) nevzniká účast na sociálním pojištění. Prosím o potvrzení nebo vyvrácení následujícího závěru: Je správné, že i v případě, kdy měsíční odměna za výkon funkce člena orgánu nedosáhne rozhodné částky pro vznik účasti na sociálním pojištění, vzniká povinnost odvádět z této odměny zdravotní pojištění (zaměstnanec + zaměstnavatel), jelikož zákon o veřejném zdravotním pojištění nestanoví obdobnou hranici jako zákon o pojistném na sociální zabezpečení? Jinými slovy: Platí, že při odměně za výkon funkce člena orgánu pod rozhodnou hranicí se neodvádí sociální pojištění, avšak zdravotní pojištění se odvádí vždy?

Jednatel s. r. o. si vyplácí odměnu za výkon funkce jednatele a zároveň má aktivní IČ, kde ale nemá žádný příjem. Může se považovat odměna z výkonu funkce za hlavní činnost a podnikání za vedlejší z pohledu OSSZ a zdravotní pojišťovny? 

Jsem OSVČ, v roce 2025 v paušálním režimu, 2. pásmo. Dobrovolně vystoupím do 10. 1 .2026 z paušálního režimu, abych se mohl stát plátcem DPH. Jaké budu platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2026? Minimální zdravotní 3 306 Kč, sociální 5 720 Kč, nebo dle 2. pásma 3 591 Kč zdravotní a 8 191 Kč sociální?

Zaměstnanec byl evidován do 17. 11. 2025 na Úřadu práce. Dne 18. 11. 2025 byl zaměstnán ve společnosti a od 18. 11. 2025 zahájil podnikatelskou činnost jako vedlejší. Ze zaměstnání bylo odvedeno od 18. 11. 2025 minimální zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovna chce po zaměstnanci plnou zálohu na zdravotní pojištění jako OSVČ. Podle má zaměstnanec celý měsíc pojištěný, a to část z úřadu práce a část ze zaměstnání. Musí odvést jako OSVČ pojištění za celý měsíc?

Od 1. 1. 2026 dochází k významným změnám ve zdravotním pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Zvyšuje se minimální měsíční záloha na pojistné na 3 306 Kč, stanovená jako 13,5 % z 50 % z průměrné mzdy 48 967 Kč po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru. Osvobození od záloh se týká OSVČ bez povinnosti minimálního vyměřovacího základu, včetně těch, jejichž podnikání je při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů. Při nesplnění platebních povinností vzniká penále, které může být zcela nebo částečně prominuto na základě podané žádosti včetně důkladného zdůvodnění.

Všeobecná zdravotní pojišťovna nám vyměřila přeplatek na zdravotním pojištění za zaměstnance přeplatek, který se týká minulých let. Jedná se o částku 2552 Kč. Můžu o tuto částku ponížit účet 524 v tomto roce ( pro firmu nepodstatná částka) a nebo musím účtovat přes 428? 

Vyměřovací základ zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním; zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.