Přefakturace

Fyzická osoba, neplátce DPH, pronajímá dlouhodobě nemovitost (jiná stavba) za měsíční nájemné 240 tis Kč od 10/2024. Nemovitost splňuje podmínky pro osvobození nájmu od DPH dle § 56a. V 7/2025 bylo provedeno přeúčtování energií na nájemce za rok 2024. Smlouvy s dodavateli energií má uzavřené pronajímatel a nájemci následně jednou ročně přeúčtuje energie 1:1. Nájemce hladí měsíčně zálohy na energie ve výši 60 000 Kč. Platí, že pro takové přeúčtování lze použít postup dle § 36 odst. 14, a nezahrnovat tak přeúčtování energií do základu daně? Obrat 2 mil. pro povinnou registraci DPH by tato FO přesáhla v 8/2025 a následně by v 11/2025 přesáhla též limit 2 536 500 Kč. Toto přeúčtování by bylo případně jediné možné plnění, kvůli kterému by se pronajímatel musel registrovat k DPH, kdyby nebylo možné využít v této situaci § 36 odst. 14. Fyzická osoba nemá příjmy podnikání, je zaměstnancem.

Pronajímatel pronajímá byt za 20 000 Kč měsíčně, včetně záloh na energie, služby a pronájem vnitřního parkovacího stání. Dílčí výše záloh na služby, energie a pronájem parkovacího stání je celkem za 3 506 Kč (1× rok pronajímatel musí provést vyúčtování). Dodávka elektřiny, internetu a TV si nájemce zajišťuje sám. Výdaje pronajímatel bude uplatňovat paušální. Jakou hodnotu příjmů má uvést do daňového přiznání 20 000 Kč × 12 nebo 16 494 Kč × 12 ? Společenství vlastníků poslalo pronajímateli přeplatek 1 581 Kč a tento přeplatek pronajímatel přeposlal nájemníkovi. Má přeplatek zahrnout do celkového příjmu také?

Jak správně stanovit základ daně z přidané hodnoty? Víte, jak na slevy, nepeněžité plnění či vratné obaly? Tento praktický návod vám pomůže pochopit postupy nejen v běžných situacích, ale také v případech, kdy řešíte víceúčelové poukazy, platby pomocí virtuálních aktiv nebo situace, které vyžadují kvalifikovaný odhad či stanovení obvyklé ceny. Probereme také přefakturaci, zaokrouhlování nebo doplatky a na příkladech vám přehledně vysvětlíme, na co si dát pozor.

Společnost A (plátce DPH) nakoupila od společnosti B (plátce DPH) na základě dodavatelských faktur s DUZP 1. 4. 2026: a) HW 1 mil. Kč + 21% DPH – faktura přijatá 1 b) Licence na období 1. 4. 2026 – 31. 3. 2027 v částce 120 000 Kč + 21% DPH – faktura přijatá 2 c) Podporu HW na období 1. 4. 2026 – 31. 3. 2027 v částce 240 000 Kč + 21% DPH – faktura přijatá 3 Veškerý předmět nákupu (tj. HW, licence a podpora) byla přefakturována společnosti C (plátci DPH) v poměru 1:1. Společnost C je mateřská společnost společnosti A. Společnost A používá způsob A tj. průběžné účtování zásob. Žádáme o posouzení správnosti účtování či sdělení správného postupu účtování společnosti A, kdy dle názoru společnosti A je považován nákup HW a licence za zboží. Dále u přefakturace podpory společnost A neprovádí v tomto případě časové rozlišení na straně nákladů ani výnosů z důvodu, že se jedná o přefakturaci 1:1. Tento podpis/zdůvodnění má rovněž uvedeno v interním předpisu (směrnici). Z výše uvedeného tedy vyplývají následující dotazy: a) Lze nákup věcí nehmotné povahy (např. licence, sw) a jejich přeprodej považovat za nákup a prodej zboží? Pokud nelze, jak má být účtováno? b) Lze nákup podpory, která spadá do více účetních období, a její přefakturaci, účtovat pouze do jednoho účetního období, tj. do nákladů a výnosů v celé částce a ve stejné výši (viz příklad níže)? c) Přefakturace je vázána na podpis akceptačního protokolu od přejímající společnosti C, takže se přefakturovávat bude s časovým zpožděním. Je společnost A oprávněná tvořit dohadnou položku aktivní na přelomu roku? d) Je níže uvedené účtování správné? Pokud nikoliv, jak má být správně účtováno? Rok 2026 Text Kč MD D 1. Faktura přijatá – nákup HW od společnosti B 1 000 000,00 131.1 – Pořízení zboží – HW   210 000,00 343 – DPH   1 210 000,00   321 – Dodavatelé 2. Faktura přijatá – nákup licence od společnosti B 120 000,00 131.2 – Pořízení zboží - licence   25 200,00 343 - DPH   145 200,00   321 – Dodavatelé 3. Faktura přijatá – nákup podpory od společnosti B 240 000,00 518 – Ostatní služby   50 400,00 343 - DPH   290 400,00   321 – Dodavatelé 4. Příjemka – příjem zboží na sklad 1 000 000,00 132.1 – Zboží - HW 131.1 – Pořízení zboží – HW 5. Příjemka – příjem zboží na sklad - licence 120 000,00 132.2 – Zboží - licence 131.2 – Pořízení zboží - licence 6. Přefakturace HW společnosti C – faktura vystavená 1 000 000,00   604.1 – Tržby za zboží - HW 210 000,00   343 - DPH 1 210 000,00 311 – Odběratelé   7. Úbytek zboží HW 1 000 000,00 504.1 – Prodané zboží – HW 132.1 – Zboží - HW 145 200,00 311 – Odběratelé   8. Přefakturace licence společnosti C 120 000,00   604.2 – Tržby za zboží – licence 25 200,00   343 – DPH 9. Úbytek zboží - licence 120 000,00 504.2 – Prodané zboží - licence 132.2- Zboží - licence 10. Přefakturace podpory společnosti C 240 000,00   602 – Tržby za poskytnuté služby 50 400,00   343 - DPH 290 400,00 311 – Odběratelé    

Společnost s r. o. je nájemce v objektu, kde se vyměnily nevzhledné koberce za nové. Nájemce se s pronajímatelem dohodl, že uhradí polovinu nákladů za výměnu. V nájemní smlouvě bohužel o nákladech na běžnou údržbu není nic zmíněno. Lze tento náklad zahrnout do daňově uznatelných výdajů a ještě dále přefakturovat na podnájemce?

Právnická osoba, plátce DPH, vlastní byt, který je pronajímán fyzické osobě – nepodnikateli. Nájem bytu je uplatňován jako osvobozené plnění od DPH dle § 56a zákona o DPH. Společnost dále hradí náklady na energie společných prostor domu (např. elektřina, osvětlení apod.), které jsou fakturovány společenstvím vlastníků jednotek, jež není plátcem DPH. Tyto náklady by společnost chtěla nájemci přeúčtovat. Představuje přeúčtování nákladů na energie společných prostor nájemci samostatné zdanitelné plnění podléhající DPH na výstupu, nebo se jedná o vedlejší plnění k nájmu, které sdílí jeho režim osvobození od DPH? Pokud by byly tyto náklady přeúčtovány samostatně, vzniká povinnost navýšit je o DPH a tuto daň odvést, přestože vstupní plnění od SVJ je bez DPH? Je z hlediska DPH vhodné (a obhajitelné) zahrnout tyto náklady do ceny nájemného, případně je uvádět odděleně, ale jako součást osvobozeného nájmu. Jaké podmínky (např. smluvní úprava, absence marže, způsob vyúčtování) jsou klíčové pro zachování režimu osvobození. 

Naše firma obdržela fakturu 6. 1. 2026 za službu s DUZP 31. 12. 2025. Tuto službu dále přefakturováváme. Jaké bude DUZP - 31. 12. 2025 nebo den přijetí dodavatelské faktury? 

Jsme společnost, plátci DPH, která pořádá výstavy a veletrhy. Nevlastníme žádné ubytovací zařízení. Potřebovali bychom znát jak postupovat v následujících situacích:Jakou sazbu DPH uplatnit při přefakturaci nebo přefakturaci s 10% přirážkou ubytování v Polsku českému zákazníkovi, plátci DPH?Jakou sazbu DPH uplatnit při přefakturaci nebo přefakturaci s 10% přirážkou ubytování v Čechách zahraničnímu zákazníkovi plátci DPH. Lze tuto služby fakturovat jako cestovní službu zahraničnímu zákazníkovi z 0% DPH?Jakou sazbu DPH uplatnit při přefakturaci,nebo přefakturaci s 10% přirážkou ubytování v Čechách českému zákazníkovi plátci DPH? 

Společnost XY je vlastníkem FVE na pronajatém objektu od společnosti AB. Tato společnost AB má uzavřenou smlouvu na odběr elektrické energie (EE) od obchodníka s EE a s ohledem na tuto skutečnost je nutné, aby i na prodej přetoků měla tato společnost AB uzavřenou smlouvu (nelze aby na přetoky uzavřela smlouvu společnost XY). Společnost AB tedy vystavuje daňový doklad na obchodníka s EE režimu přenesení daňové povinnosti. Společnost XY následně vystaví fakturu na společnost AB ve výši fakturovaných přetoků. Můj dotaz zní, jaký režim DPH společnost XY bude aplikovat, zda režim přenosu daňové povinnosti nebo běžný režim? (režim RCH dle §92F, příloha 6, bod 4 je podmíněn dodáním obchodníkovi s EE, což spolčnost AB není)

Dobrý den, potřebuji si ověřit správný režim DPH při přefakturaci služby do třetí země. Český dodavatel nám fakturuje službu – výrobu dřevěného modelového zařízení, která je fyzicky provedena v České republice. Dodavatel nám tuto službu účtuje s českou DPH. Dřevěné modelové zařízení neopouští území České republiky, zůstává zde z důvodu navazující výroby odlitku pro švýcarského zákazníka a není přepravováno do zahraničí. Tuto stejnou službu (pouhé přeúčtování nákladů) následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (prodáváme jako zboží) Prosím o potvrzení: 1.Zda při přefakturaci prodeje zboží zůstává místem plnění Česká republika a máme tedy povinnost fakturovat švýcarskému zákazníkovi s českou DPH. 2.Zda v tomto případě nelze uplatnit osvobození od DPH a faktura vůči švýcarskému zákazníkovi bude vystavena bez DPH. Děkuji

Naše společnost (plátce DPH) obdržela fakturu od českého dodavatele za opravu a úpravu modelového zařízení – jedná se tedy o službu vztahující se k movité věci, která je ve vlastnictví našeho odběratele (švýcarského zákazníka). Faktura je vystavena naší společnosti s DPH (základ 5 500 EUR + 21 % DPH). Tuto službu následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (osoba neusazená v EU). Nejde o vlastní službu, pouze o přeúčtování nákladů. Prosím o potvrzení správného daňového režimu: A. Má být služba při přefakturaci švýcarskému zákazníkovi považována za službu s místem plnění mimo tuzemsko, a tedy fakturována bez českého DPH? Tj. 5 500,-EUR. B. Nebo je v tomto případě při přefakturaci nutné účtovat částku včetně české DPH (tj. základ 5 500 EUR + 21 % DPH)? Děkuji...

Jsme akciová společnost a na budově sídla máme instalovanou FVE. Část vyrobené elektrické energie sami spotřebováváme, část jsme začali sdílet a budeme fakturovat a zbytek posíláme do sítě a jednou ročně nám hradí ČEZ. Jak máme nyní postupovat a účtovat o vyrobené elektřině? Všechnu vyrobenou elektřinu naskladnit jako výrobek a nebo jen část kterou nespotřebujeme? Za jakou cenu máme naskladnit (prodejní cenu máme dohodnutou smluvně). Jak proúčtovávat jednotlivé tyto složky? Nyní také instalujeme FVE na budovách města. V našem vlastnictví bude pouze FVE jakožto technické zhodnocení budovy. Elektřina se bude spotřebovávat v oné budově, my budeme fakturovat a také bude docházet ke sdílení přebytků. Zároveň máme s vlastníkem budovy uzavřenou smlouvu o správě odběrného místa a díky instalované FVE budou mít na fakturách +1 000 Kč, což je vlastně vyvolaný náklad. Budeme tedy přefakturovávat elektřinu od externího dodavatele, fakturovat elektřinu přímým vedením a elektřinu sdílením. Jak v jednotlivých případech postupovat a účtovat. V kterých z těchto případů budeme platit daň z elektřiny? Můžeme si oněch +1 000 Kč nechat jako vlastní náklady a tuto částku vyvolanou instalovanou FVE nepřefakturovávat?

Česká společnost A zajistila daňové poradenství pro polskou společnost B, faktura je vystavena na společnost A s 21% DPH. Tyto služby se budou přefakturovávat na polskou společnost B. Může si společnost A uplatnit odpočet DPH? V jakém režimu DPH má společnost A provést přefakturaci – dodání služby do JČS vzhledem k sídlu příjemce služby v Polsku?

Mateřská společnost má čtyři dceřiné společnosti. Matka i dcery podnikají ve stejném oboru: konzultace a vývoj ERP. Tyto firmy si vzájemně poskytují své zaměstnance dle jejich specializace. Firmy si mezi sebou za práci svých zaměstnanců přefakturovávají dle jejich vykázaných hodin. V jaké sazbě se má přefakturace provádět? Ve výši hrubé mzdy včetně odvodů nebo v sazbách, které fakturují za tyto služby ostatním nespojeným osobám? 

Jeden z našich klientů s.r.o. používá tankovací karty na základě smlouvy se společností ORLEN. Některé z karet chce dát k dispozici osobám jak soukromým, tak podnikajícím, které s klientem nemají žádnou spojitost. Může klient v tomto případě přeúčtovat těmto třetím osobám jejich spotřebu i když nemá oprávnění pro distribuci pohonných hmot?

Jsme česká společnost plátce DPH. Najali jsme jinou českou společnost (dopravce), která pro nás zajišťuje dopravu. Tento dopravce v rámci zakázky jede do Německa, kde naloží zboží a následně jej vyloží – vše probíhá výhradně na území Německa (tj. čistě vnitrostátní přeprava po Německu). Český dopravce nám tuto službu fakturuje s českou DPH. My tuto službu následně přefakturováváme našemu obchodnímu partnerovi v Německu (plátci DPH) v režimu reverse charge. Je náš postup při přefakturaci německému partnerovi v režimu reverse charge správný? Nebo by se místo plnění mělo nacházet v Německu a služba měla být zdaněna tam, což by znamenalo povinnost registrace k DPH v Německu? 

Nájemce, plátce DPH, přijal plnění - opravu strojů, které bylo uskutečněno v lednu. Náklady na opravu měl dle smlouvy přefakturovat na pronajímatele - vlastníka strojů. Fakturu od dodavatele opomněl dodat do účetnictví a tudíž opomněl i přefakturovat náklady. Přijatou fakturu si doplní s aktuálním datem, DPH odečte nyní v červenci, datum pro kontrolní hlášení uvede dle původní faktury tj. lednové. Jak to bude u vydané faktury na přefakturaci? Bude přefakturovávat s DUZP aktuálním nebo lednovým, kdy byla oprava uskutečněna? Tzn. bude muset podávat dodatečné přiznání k DPH?

Akciová společnost (DS) je vlastněna další akciovou společností (MS). MS hodlá prodat akcie DS a za tímto účelem si nechala zpracovat znalecký posudek na ocenění akcií DS. Budou náklady na ocenění v MS daňově účinné s nárokem na odpočet DPH? Pokud by si tento posudek na ocenění vlastních akcií z důvodu jejich prodeje nechala vyhotovit DS, jednalo by se o daňově účinné náklady s nárokem na odpočet DPH?

Jednou z podmínek pro vynětí z předmětu daně u přefakturace je, že plnění musí být vynaloženo jménem jiné osoby a na její účet (§ 36/14 ZDPH). Existuje výklad, čím je tato podmínka dostatečně naplněna? Postačí ústní či smluvní ujednání/objednávka, že "zprostředkující" plnění zajistí (tzn. že veškeré dokumentace s dodavatelem a fakturace je na tohoto zprostředkovatele a pak je pouze fakturace mezi zprostředkovatelem a konečným uživatelem)? Dále bych se chtěla zeptat, zda v případě, kdy by znaky pro přefakturaci mohly být naplněny, je v pořádku rozhodnout se pro klasické plnění - přeprodej (daň na výstupu a uplatněný odpočet)? 

Právnická osoba, plátce DPH, vlastník nemovitosti, pronajímá část výrobních prostor zahraničnímu nájemci, registrovanému plátci DPH se sídlem ve SRN. Jak postupovat při fakturaci skutečné spotřeby energií a vytápění.