Přeshraniční uspořádání

Hlavním důvodem i zásadou unijní směrnice o DPH je neutralita daně a rovné podmínky hospodářské soutěže. Ale tak tomu do konce roku 2024 rozhodně nebylo u nejpočetnější skupiny podnikatelů – malých firem neregistrovaných k DPH. Pokud dodaly zboží či poskytly službu v členském státě usazení (sídla), nepodléhala dani, ale když totéž učinily v jiném státě EU, pak zpravidla bylo nutno přiznat místní DPH. Což tedy rozhodně nejsou rovné podmínky ani neutrální daň, to ale skončí. Od roku 2025 platí v celé EU zvláštní režim pro malé podniky, který naplňuje proklamaci unijní směrnice a srovnává pravidla hry na DPH i pro „malé“ aktéry v tuzemsku a jinde v EU.

Holdingové struktury: Legitimní nástroj nebo nelegální daňová praktika? Problematika holdingových struktur u nás sahá až do raných devadesátých let a zejména v posledních letech prochází turbulentním vývojem. Na jedné straně holdingové uspořádání pomáhá středním a větším skupinám firem efektivněji spravovat své finanční toky a manažerské řízení, na druhou stranu někteří podnikatelé zakládají holdingové společnosti pouze s cílem získat daňovou výhodu, což je v rozporu s platnou legislativou.

Dne 19. 10. 2020 byl na Daňovém portálu Finanční správy České republiky zveřejněn elektronický formulář „Oznámení povinné osoby o oznamovaném přeshraničním uspořádání“ (dále jen „Oznámení DAC 6“). Formulář Oznámení DAC 6 na daňovém portálu naleznete v části „Elektronická podání pro finanční správu“ v sekci „Elektronické formuláře“ pod názvem „Oznámení pro DAC 6“.

Článek ve stručnosti představuje aktuálně připravovaný nový okruh automatické výměny informací podle směrnice DAC 6, jehož předmětem jsou přeshraniční daňově optimalizační schémata. Po úvodním představení principů, na kterých je tato výměna informací založena, se článek dále zaměřuje na vybraná potenciálně problematická místa nové právní úpravy s cílem pokusit se najít vhodné prvotní řešení otázek, které lze v souvislosti s nimi očekávat. V článku jsou také rozebrány důsledky pozdního přijetí transpoziční legislativy a rekapitulovány aktuální kroky, které jsou v České republice a Evropské unii činěny ke zmírnění dopadů tohoto pozdního přijetí na adresáty právní úpravy.

Smyslem článku je přinést čtenáři stručný úvod do tématu hybridních nesouladů. Článek nejprve shrnuje základní východiska mezinárodního zdanění, které dávají vzniknout nesouladům v daňových otázkách mezi státy. Poté vymezuje, jaké nesoulady se rozumí pod hybridními nesoulady, dále se zabývá potřebou řešit hybridní nesoulady a na závěr uvádí modelové příklady obvyklých hybridních nesouladů.

Úvodní informace Dne 25. 5. 2018 došlo k přijetí Směrnice Rady 2018/822, kterou se mění Směrnice 2011/16/EU , pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (dále jen „Směrnice DAC 6“). Jedná se v pořadí již o šestou novelizaci Směrnice 2011/16/EU , o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS . Směrnice DAC 6 navazuje na doporučení OECD v rámci projektu BEPS, konkrétně na Akci 12, která upravuje povinné oznamování daňově optimalizačních schémat, přičemž tuto povinnost zakládá vůči zprostředkovatelům těchto uspořádání (zejména daňovým poradcům, advokátům apod.), případně samotným daňovým poplatníkům.