Příplatky

Zaměstnavatel zaměstnává 2 techniky na hlavní pracovní poměr, pracující u něj již několik let. Nyní vznikla potřeba držení pracovní pohotovosti po skončení jejich pracovní doby až do začátku pracovní doby následující den. Technici pracovní pohotovost držet odmítají. Zaměstnavatel tedy zvažuje možnost držení pohotovosti externími techniky. Jak má postupovat? Má s externími techniky napsat dohodu o držení pohotovosti a odměňovat je 10 % PHV z minimální hodinové sazby (nebo po domluvě vyšší) + případné příplatky za svátek a víkend? Výkon práce v době držení pr. pohotovosti by pak nebyl přesčas? Je možné takto dohodu uzavřít? Myslím, že DPČ nebo DPP se pro tuto situaci nehodí nebo je možné je použít a stanovit v ní odměnu za výkon práce a odměnu za držení pohotovosti, přičemž by pak v evidenci pracovní doby bylo vidět, kolik času trval výkon práce a kolik pohotovost? 

Vyšší odborná škola (příspěvková organizace) má dle organizačního řádu organizační strukturu postavenou takto, cituji organizační řád: „Škola je členěna na úseky a odbory. Základní organizační jednotkou je úsek, který je dále členěn na odbory. Řízením úseků ředitel školy pověřuje své zástupce. Odbor je řízen na základě pověření ředitele školy určeným zaměstnancem školy, nebo přímo zástupcem ředitele, který je zodpovědný za řízení nadřízeného úseku. Vedoucími zaměstnanci školy jsou: Ředitel školy. Zástupci ředitele školy. Ostatní zaměstnanci pověření řídící činností.“ Některé odbory mají vedoucího, jiné ne, ale škola tyto pozice nemá jmenované. Například vedoucí odboru ekonomické správy nebo vedoucí studijní referent, který vede studijní oddělení, mají sjednanou pracovní smlouvu přímo na výkon této pozice. Je správně, že tyto pozice nejsou jmenované a jsou sjednány pracovní smlouvy, kterými vzniká pracovní poměr? Jmenované pozice jsou pouze pozice zástupců ředitele, kteří vedou úseky, což jsou dle organizačního řádu základní organizační jednotky. V případě vedoucích odborů se tedy jedná o zaměstnance, kteří jsou dle organizačního řádu a pracovní náplně pověřeni řídící činností. Jakou výši příplatku za vedení mohou tito vedoucí mít? Jedná se o 1. stupeň řízení, kde je rozpětí 5–30 % nebo se jedná o zaměstnance dle § 124 odst. 4 zákoníku práce, kde je rozpětí nižší?

Může mít dohoda o provedení práce sjednána dvě místa výkonu práce, i přesto, že v ní nejsou sjednány cestovní náhrady? Stále platí, že u dohod mimo pracovní poměr není nárok na příplatek za přesčas?

Je  správné vykazování směn u zaměstnanců v následujícím případě? Zaměstnavatel je muzeum, příspěvková organizace, má se zaměstnancem v pracovní smlouvě uvedeno: Týdenní pracovní doba je 40 hodin. Pracovní doba je rovnoměrně rozvržena do šestidenního pracovního týdne. Rozvrh pracovní doby: úterý–neděle 8,45 –17,15 hod., tj. 8 hod./denně). Funkce – průvodkyně, pokladní, prodavač. Konkrétní případ: V měsíci dubnu 2025 je 20 pracovních dní, tj.160 hod. + 2 dny svátky, tj. 16 hod., celkem za měsíc duben 176 hod. V měsíci dubnu měl zaměstnanec naplánováno 20 dní včetně svátků – celkem tedy pouze 160 hod. Pokud připadl na naplánovanou směnu svátek a zaměstnanec ho odpracoval, vybral si za něj náhradní volno. Naplánováno tedy pouze 160 hod. vč. svátku + za svátek ještě vybráno náhradní volno. Závěr: pokud měl zaměstnanec na plánu pouze 160 hod. a to také odpracoval, není dle našeho mínění dodržená týdenní pracovní doba 40 hod. za týden, jelikož v dubnu mělo být odpracováno celkem 176 hod. Dle našeho názoru je správný tento postup: Zaměstnanec by měl mít naplánováno v měsíci dubnu 176 hod. (fond). Konkrétně v měsíci dubnu byl svátek 18.4. 2025 (čtvrtek), jelikož je rozvržení pracovní doby úterý–neděle, musí mít některý ze zaměstnanců naplánovanou na tento den směnu. Protože má zaměstnavatel otevřeno, je potřeba, aby někdo ze zaměstnanců tuto směnu odpracoval. Zaměstnavatel je muzeum, týká se jich tedy § 91 písm. f) zákoníku práce. Zaměstnanec směnu odpracuje a buď si vybere náhradní volno, nebo dostane zaplacený příplatek 100 %. Dále svátek 21. 4. 2025 připadl na pondělí, ale zaměstnanec má rozvržení pracovní doby jen od úterý do neděle, takže se zaměstnanců tento jeden svátek netýká, protože neměli pracovat, ani nepracovali a v tento den čerpali nepřetržitý odpočinek v týdnu. Směny mají být plánované na dny od út–ne. V obou případech platí, že zaměstnanec musí mít naplánováno v dubnu 2025 celkem 176 hod. a musí se dodržet týdenní pracovní doba 40 hod. za týden. Jestliže svátek nepřipadá na pracovní den, v tento den není plánovaná směna – např. zmiňované pondělí 21. 4., nemůže se zaměstnanec držet pracovního kalendáře obdobně jako „kancelářští zaměstnanci“, kteří tento den neodpracují a mají nárok na náhradu mzdy. Tito zaměstnanci mají pracovní dny od pondělí do pátku a „směnových zaměstnanců“ s rozvrhem od úterý do pátku se pondělní svátek nijak netýká. Odpracovali tedy pouze 20 pracovních dní.

Vyšší odborná škola, příspěvková organizace. Dle organizačního řádu vede Úsek pedagogický a odborné praxe zástupce ředitele školy pro pedagogiku a odbornou praxi. Tento úsek se skládá ze 4 odborů, přičemž vedením 1 odboru je pověřen pedagogický pracovník školy, učitel odborných předmětů. Na základě tohoto pověření má přiznán příplatek za vedení dle § 124 ZP, odst. 4 v maximální možné míře, tedy ve výši 15 %. Nyní zástupce ředitele školy pro pedagogiku a odbornou praxi podal výpověď a funkce bude nějakou dobu, pravděpodobně několik měsíců neobsazená. Dočasně je pověřen vedením tohoto úseku ten samý pedagogický pracovník, který je pověřen vedením podřízeného odboru. A bude pověřen až do doby jmenování nového zástupce ředitele. Je možné mu po tuto dobu zvýšit příplatek za vedení na vyšší hranici než 15 %? Nebude jmenován, není vedoucím pracovníkem dle pracovní smlouvy či jmenování, ale je dočasně pověřen zastat funkci ve stejném rozsahu jako zástupce ředitele, který může mít příplatek za vedení až 40 %.

Zaměstnanec u podnikatele pracoval v neděli 6.7. Bude příplatek za svátek 100%. Kolik bude příplatek za neděli? 25% nebo 10%?

Zaměstnanec na DPP pracoval v neděli 6.7. Jak to bude v tomto případě s příplatky? Jelikož to byla neděle a zároveň svátek. 

Pokud má zaměstnanec turnusové směny (nepravidelné týdenní rozvržení), má 38,75 TPD a úvazek 52,9%, jak budu postupovat při proplacení přesčasů? 1) Připočítává se 25 % příplatek, pokud odpracovaný přesčas v daném týdnu přesáhne 38,75 nebo se přihlíží k celému měsíci nebo záleží, zda máme týdenní podklady či měsíční a máme možnost volby? V případě celého vyrovnávacího období (6měsíců) a proplacení přesčasů za celé vyrovnávací období se přihlíží nějak k příplatkům za přesčasy - opět za měsíc nebo za celé období 6 měsíců? 

Učitelka mateřské školy zastupuje od 15. 5. paní ředitelku MŠ, která je na delší nemocenské. Mohu dát příplatek za vedení této učitelce od 15. 5., nebo až po 4 týdnech? Na školce je celkem 10 zaměstnanců a nikdo jiný kromě ředitelky příplatek za vedení nemá. Mohu dát zastupující učitelce příplatek za vedení ve výši 20 % (takto má přiznaný příplatek ředitelka školky) z nejvyššího platového stupně platové třídy?

Máme v interním předpisu společnosti stanovenu první směnu v týdnu na pondělí - ranní směna od 6:00 hodin. Máme zaměstnance na stálou ranní směnu, ale někdy jsou i odpolední směny a jeden zaměstnanec má stálou noční směnu, všichni mají týdenní pracovní dobu 37,5 hod (zkrácená pracovní doba). Když nastoupí zaměstnanec ve středu 7. 5. na noční směnu od 22:00 hod, skončí ráno 8. 5. v 6:00 hod (což už je svátek), tak tento zaměstnanec nemá nárok na příplatek za svátek, protože je stanovena ta první směna v týdnu na pondělí od 6:00 hodin, je to tak správně? Ale kdyby nastoupil až 8. 5. ve 22:00 hodin a končil 9. 5. ráno v 6:00 hodin, tak by měl příplatek za svátek za celou směnu tj. 7,5 hod? 

Jsme restaurace, kde zaměstnanci pracují v systému dlouhý a krátký týden Po-So. Neděle máme zavřeno. Máme dotaz, zda se v tomto případě musí dle zákoníku práce dávat příplatky za noční směny a za práci v sobotu?

Jak má postupovat zaměstnavatel, který vyplácí plat podle § 109 odst. 3 zákoníku práce a v souladu s nařízením vlády č. 564/2006, o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, při uzavírání dodatku k pracovní smlouvě (nebo při rozhodování o změně platu podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) u zaměstnanců, se kterými se hodlá dohodnout na kratší pracovní době. Je povinností zaměstnavatele přímo úměrně snížit již přiznaný osobní příplatek nebo příplatek za vedení, nebo je možné přímo úměrně krátit pouze tarif a výše uvedené „příplatky“ ponechat v nezměněné výši?

Farnost (Evangelická církev metodistická) má zaměstnance na HPP na pozici pomocník kazatele. Pracovní doba dle smlouvy je 40 hodin týdně a pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně. Vzhledem k tomu, že některé úkony - např. bohoslužby se konají ve dnech pracovního klidu, pracuje zaměstnanec také v sobotu nebo v neděli. O tyto hodiny pak odpracuje méně v pracovním týdnu. Náleží tomuto zaměstnanci příplatek za sobotu a neděli?

Akciová společnost byla založena v roce 2017, k dnešnímu dni nedošlo k žádné přeměně, ani ke změně akcionářů (fyzických osob). Základní kapitál byl splacen při založení a činí 2 mil. Kč. V roce 2018 došlo dvakrát k dobrovolnému příplatku akcionářů do vlastního kapitálu mimo základní kapitál. 1) Příplatek byl uhrazen zápočtem oproti pohledávce akcionářů vůči společnosti. Pohledávka akcionářů vznikla z titulu úhrady kupní ceny vyplývající ze smlouvy o prodeji obchodních podílů na s. r. o. Účtování v akciové společnosti – celkem 20 mil. Kč: MD 362/D 413, MD 061/D 362. 2) Příplatek byl uhrazen zápočtem oproti pohledávce akcionářů vůči společnosti. Pohledávka akcionářů vznikla z titulu úhrady úplaty za postoupení pohledávky vůči s. r. o. Účtování v akciové společnosti – celkem 200 mil. Kč: MD 362/D 413, MD 066/D 362. V roce 2025 bude svolána valná hromada a dobrovolný příplatek do vlastního kapitálu bude ve výši 30 mil. Kč vrácen akcionářům. Každému 10 mil. Kč. Podle § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů podléhá výplata složek vlastního kapitálu nevytvořených ze zisku srážkové dani. Ale v tomto případě základ pro srážkovou daň bude nulový, protože hodnota vrácených příplatků nepřevýší stav na účtu 413. Je to tak? Pokud je úvaha správná, bude akcionář nějakým způsobem příjem oznamovat finančnímu úřadu?

Když bude mít zaměstnanec domluvenou pohotovost která bude 15 hod tak se mu zaplatí s 10 % příplatkem. Jak to bude když z toho bude výjezd 3 hod tak je to přesčas. A co když je to neděle státní svátek. Co se v tom přesčase zaplatí? I příplatek za neděli 25% i příplatek 100% za svátek nebo jinak? 

Máme zaměstnance na jednu pracovní smlouvu, ale mají ji rozdělenou na 80 % - instruktor plavecké školy a 20 % - plavčík. Pokud je svátek a v ten den měli odpracovat např. 4 hod jako instruktor a 6 hod jako plavčík, proplácela jsem 4 hod svátek (plavecká škola se nekoná) a 6 hod dovolenou (bazén je otevřený). Ale jak je to se svátkem, když jako instruktor má nárok na svátek 4 hod, ale vezme si 12hodinovou směnu plavčíka? Proplácím mu svátek 4 hod a odpracovaný svátek 12 hod, nebo mu zaplatím pouze odpracovaných 12 hodin ve svátek?! 

Chci se zeptat jak to je se zdaněním a zaúčtováním, když firma A poskytuje své dceřiné firmě B dobrovolný příplatek mimo základní kapitál (příplatek již firma A nebude chtít vrátit po firmě B) jak to bude se zaúčtováním ve firmě A a zaúčtováním firmy B. A jak to je z pohledu daní?

Zaměstnanec je odměňován mzdou. Dle mzdového výměru má k základní mzdě stanovený příplatek za vedení v pevné výši. Má nárok na celý příplatek i v případě nemoci, čerpání dovolené, nebo se tento příplatek alikvotně krátí?

Přijímáme novou vedoucí školní jídelny, a protože vaříme i pro tři děti, které mají mít speciálně upravené jídlo (diabetiky, celiaky), uvažujeme o jejím zařazení do 9. platové třídy. Dosud máme vedoucí školní jídelny zařazenou do 8. platové třídy. Je možné zařadit novou zaměstnankyni do 9. platové třídy?

V jaké výši má být příplatek za odpracovanou směnu v sobotu, pokud na ni vychází i svátek. Má být 25 % + 100 %?