Příplatky

Zaměstnanec drží pohotovost. Poté má výjezd a přijede do zaměstnání cca na 0,5 hod. a odjíždí. Platí mu firma výjezd 0,5 hod. nebo je nějaká „nejmenší hodina“, která se má zaplatit?

Osoba zaměstnaná na základě dohody o provedení práce. Dle dohody bude vykonávat práci jen o víkendu. V dohodě má uvedenou hodinovou sazbu. Přísluší k hodinové sazbě ještě příplatek za práci v sobotu či svátek?

V příspěvkové organizaci je stanoven zvláštní příplatek za směnnost u nepřetržitého provozu dle směrnice ve výši 750 Kč (zákonné minimum) a zaměstnanec pracuje na 0,5 úvazku. Náleží mu příplatek ve výši 750 Kč, nebo je takto stanoven vůči plnému úvazku a při polovičním má být příplatek pokrácen na polovinu? Stejně tak je to obdobné u zvláštního příplatku pedagogického pracovníka ve skupině prací třídního učitele, který činí měsíčně 1 500 až 3 000 Kč. Částka 1 500 Kč je tedy minimum, ale pokud je pedagog zaměstnán na zkrácený úvazek, krátí se poměrně úvazku i tento příplatek?

Firma provozuje casino s otevírací provozní dobou ve všední dny (i ve svátek) 12:00–03:00, o víkendech nepřetržitě. Zaměstnanci mají nepravidelně rozvrženou pracovní dobu dle harmonogramu směn: 12:00–18:00 (odpolední), 18:00–03:00, případně o víkendu 18:00–06:00 (noční), 06:00–18:00 (ranní, pouze o víkendu). Chtěla bych se zeptat na fond pracovní doby ve měsících se svátkem (např. v prosinci 2025 činil fond včetně svátků 184 hodin). U zaměstnanců s rovnoměrným rozvržením pracovní doby Po–Pá byl fond snížen o svátky a k jeho splnění museli odpracovat pouze 160 hodin. Prosím o upřesnění, jaký je správný fond pracovní doby u zaměstnanců s nepravidelně rozvrženou pracovní dobou, konkrétně pokud jim na svátek není naplánována směna, museli v 12/2025 odpracovat 184 hodin, aby splnili fond? A naopak pokud jim směna na svátek naplánována je a svátek odpracují, protože provoz je otevřen. Zda se u těchto zaměstnanců fond pracovní doby krátí o svátky, nebo zda se fond nemění a svátek se řeší pouze formou náhrady mzdy / příplatku dle zákoníku práce? Dále bych se chtěla zeptat na noční směny na přelomu měsíce. Rozdělují se podle počtu odpracovaných hodin v konkrétním měsíci, nespadá celý počet hodin do měsíce, v němž zaměstnanec nastoupil na směnu? A jako poslední mám dotaz ohledně příplatků za svátek, sobotu a neděli, které zasahují do více kalendářních dnů, konkrétně pokud zaměstnanec nastupuje na noční směnu v pátek večer, nebo pokud nastupuje na noční směnu v neděli večer. Zda se příplatky za sobotu, neděli a svátek poskytují pouze za hodiny skutečně odpracované v příslušném kalendářním dni, nebo zda je rozhodující den nástupu na směnu? Tedy pokud nastoupil v pátek na noční, která trvá od 18:00 do 6:00 (3:00) mu příplatek za víkend, případně svátek nenáleží i když část směny (po půlnoci) je sobota nebo případně svátek? A naopak když nastoupí na noční v nedělí a část směny pracuje v pondělí (0:00-3:00) obdrží príplatek za víkend za celou směnu? Předem děkuji za odpověď.

Které složky platu jsou kráceny v souvislosti s čerpáním dovolené? Mám na mysli konkrétně zvláštní příplatek podle § 129 ZP, osobní příplatek podle § 131 ZP a příplatek za vedení. Jeden mzdový SW tyto příplatky přepočítává, druhý je nechává v absolutní výši.

Příplatek za přesčas vypočítáváme jiným způsobem, než je 25 % z průměrného výdělku. Zaměstnanci tímto dostanou více, než je zákonem stanoveno. Do mzdy zadáváme hodiny přesčasové práce a sumu příplatku za přesčas, přičemž každý měsíc může být jiná sazba za hodinu přesčasu. Je možné tento příplatek za přesčasovou práci započítat do průměrného výdělku?

Zaměstnanec má měsíční mzdu dle výměru 20 800 Kč. V listopadu měl dovolenou,..(průměr byl použit minimální hodinový výdělek), měl 152 h dovolené, tj. 18 909 Kč, k tomu mu byla dopočítána programem „základní mzda“ ve výši 1 040 Kč, z toho vyplývá hrubá mzda ve výši 19 949 Kč. Je to takto v pořádku, když minimální hodinová mzda byla u dovolené dodržena a mám to takto nechat být, nebo mu musím nějakou formou, např. prémiemi dorovnat rozdíl do měsíční minimální mzdy, tj. do částky 20 800 Kč, aby byla dodržena zákonná výše minimální měsíční mzdy? Zdravotní pojištění neřeším, tam je mi jasné, že základ se musí dorovnat, ale jde mi o tu hrubou mzdu.

Zaměstnavatel zaměstnává 2 techniky na hlavní pracovní poměr, pracující u něj již několik let. Nyní vznikla potřeba držení pracovní pohotovosti po skončení jejich pracovní doby až do začátku pracovní doby následující den. Technici pracovní pohotovost držet odmítají. Zaměstnavatel tedy zvažuje možnost držení pohotovosti externími techniky. Jak má postupovat? Má s externími techniky napsat dohodu o držení pohotovosti a odměňovat je 10 % PHV z minimální hodinové sazby (nebo po domluvě vyšší) + případné příplatky za svátek a víkend? Výkon práce v době držení pr. pohotovosti by pak nebyl přesčas? Je možné takto dohodu uzavřít? Myslím, že DPČ nebo DPP se pro tuto situaci nehodí nebo je možné je použít a stanovit v ní odměnu za výkon práce a odměnu za držení pohotovosti, přičemž by pak v evidenci pracovní doby bylo vidět, kolik času trval výkon práce a kolik pohotovost? 

Vyšší odborná škola (příspěvková organizace) má dle organizačního řádu organizační strukturu postavenou takto, cituji organizační řád: „Škola je členěna na úseky a odbory. Základní organizační jednotkou je úsek, který je dále členěn na odbory. Řízením úseků ředitel školy pověřuje své zástupce. Odbor je řízen na základě pověření ředitele školy určeným zaměstnancem školy, nebo přímo zástupcem ředitele, který je zodpovědný za řízení nadřízeného úseku. Vedoucími zaměstnanci školy jsou: Ředitel školy. Zástupci ředitele školy. Ostatní zaměstnanci pověření řídící činností.“ Některé odbory mají vedoucího, jiné ne, ale škola tyto pozice nemá jmenované. Například vedoucí odboru ekonomické správy nebo vedoucí studijní referent, který vede studijní oddělení, mají sjednanou pracovní smlouvu přímo na výkon této pozice. Je správně, že tyto pozice nejsou jmenované a jsou sjednány pracovní smlouvy, kterými vzniká pracovní poměr? Jmenované pozice jsou pouze pozice zástupců ředitele, kteří vedou úseky, což jsou dle organizačního řádu základní organizační jednotky. V případě vedoucích odborů se tedy jedná o zaměstnance, kteří jsou dle organizačního řádu a pracovní náplně pověřeni řídící činností. Jakou výši příplatku za vedení mohou tito vedoucí mít? Jedná se o 1. stupeň řízení, kde je rozpětí 5–30 % nebo se jedná o zaměstnance dle § 124 odst. 4 zákoníku práce, kde je rozpětí nižší?

Může mít dohoda o provedení práce sjednána dvě místa výkonu práce, i přesto, že v ní nejsou sjednány cestovní náhrady? Stále platí, že u dohod mimo pracovní poměr není nárok na příplatek za přesčas?

Je  správné vykazování směn u zaměstnanců v následujícím případě? Zaměstnavatel je muzeum, příspěvková organizace, má se zaměstnancem v pracovní smlouvě uvedeno: Týdenní pracovní doba je 40 hodin. Pracovní doba je rovnoměrně rozvržena do šestidenního pracovního týdne. Rozvrh pracovní doby: úterý–neděle 8,45 –17,15 hod., tj. 8 hod./denně). Funkce – průvodkyně, pokladní, prodavač. Konkrétní případ: V měsíci dubnu 2025 je 20 pracovních dní, tj.160 hod. + 2 dny svátky, tj. 16 hod., celkem za měsíc duben 176 hod. V měsíci dubnu měl zaměstnanec naplánováno 20 dní včetně svátků – celkem tedy pouze 160 hod. Pokud připadl na naplánovanou směnu svátek a zaměstnanec ho odpracoval, vybral si za něj náhradní volno. Naplánováno tedy pouze 160 hod. vč. svátku + za svátek ještě vybráno náhradní volno. Závěr: pokud měl zaměstnanec na plánu pouze 160 hod. a to také odpracoval, není dle našeho mínění dodržená týdenní pracovní doba 40 hod. za týden, jelikož v dubnu mělo být odpracováno celkem 176 hod. Dle našeho názoru je správný tento postup: Zaměstnanec by měl mít naplánováno v měsíci dubnu 176 hod. (fond). Konkrétně v měsíci dubnu byl svátek 18.4. 2025 (čtvrtek), jelikož je rozvržení pracovní doby úterý–neděle, musí mít některý ze zaměstnanců naplánovanou na tento den směnu. Protože má zaměstnavatel otevřeno, je potřeba, aby někdo ze zaměstnanců tuto směnu odpracoval. Zaměstnavatel je muzeum, týká se jich tedy § 91 písm. f) zákoníku práce. Zaměstnanec směnu odpracuje a buď si vybere náhradní volno, nebo dostane zaplacený příplatek 100 %. Dále svátek 21. 4. 2025 připadl na pondělí, ale zaměstnanec má rozvržení pracovní doby jen od úterý do neděle, takže se zaměstnanců tento jeden svátek netýká, protože neměli pracovat, ani nepracovali a v tento den čerpali nepřetržitý odpočinek v týdnu. Směny mají být plánované na dny od út–ne. V obou případech platí, že zaměstnanec musí mít naplánováno v dubnu 2025 celkem 176 hod. a musí se dodržet týdenní pracovní doba 40 hod. za týden. Jestliže svátek nepřipadá na pracovní den, v tento den není plánovaná směna – např. zmiňované pondělí 21. 4., nemůže se zaměstnanec držet pracovního kalendáře obdobně jako „kancelářští zaměstnanci“, kteří tento den neodpracují a mají nárok na náhradu mzdy. Tito zaměstnanci mají pracovní dny od pondělí do pátku a „směnových zaměstnanců“ s rozvrhem od úterý do pátku se pondělní svátek nijak netýká. Odpracovali tedy pouze 20 pracovních dní.

Vyšší odborná škola, příspěvková organizace. Dle organizačního řádu vede Úsek pedagogický a odborné praxe zástupce ředitele školy pro pedagogiku a odbornou praxi. Tento úsek se skládá ze 4 odborů, přičemž vedením 1 odboru je pověřen pedagogický pracovník školy, učitel odborných předmětů. Na základě tohoto pověření má přiznán příplatek za vedení dle § 124 ZP, odst. 4 v maximální možné míře, tedy ve výši 15 %. Nyní zástupce ředitele školy pro pedagogiku a odbornou praxi podal výpověď a funkce bude nějakou dobu, pravděpodobně několik měsíců neobsazená. Dočasně je pověřen vedením tohoto úseku ten samý pedagogický pracovník, který je pověřen vedením podřízeného odboru. A bude pověřen až do doby jmenování nového zástupce ředitele. Je možné mu po tuto dobu zvýšit příplatek za vedení na vyšší hranici než 15 %? Nebude jmenován, není vedoucím pracovníkem dle pracovní smlouvy či jmenování, ale je dočasně pověřen zastat funkci ve stejném rozsahu jako zástupce ředitele, který může mít příplatek za vedení až 40 %.

Zaměstnanec u podnikatele pracoval v neděli 6.7. Bude příplatek za svátek 100%. Kolik bude příplatek za neděli? 25% nebo 10%?

Zaměstnanec na DPP pracoval v neděli 6.7. Jak to bude v tomto případě s příplatky? Jelikož to byla neděle a zároveň svátek. 

Pokud má zaměstnanec turnusové směny (nepravidelné týdenní rozvržení), má 38,75 TPD a úvazek 52,9%, jak budu postupovat při proplacení přesčasů? 1) Připočítává se 25 % příplatek, pokud odpracovaný přesčas v daném týdnu přesáhne 38,75 nebo se přihlíží k celému měsíci nebo záleží, zda máme týdenní podklady či měsíční a máme možnost volby? V případě celého vyrovnávacího období (6měsíců) a proplacení přesčasů za celé vyrovnávací období se přihlíží nějak k příplatkům za přesčasy - opět za měsíc nebo za celé období 6 měsíců? 

Učitelka mateřské školy zastupuje od 15. 5. paní ředitelku MŠ, která je na delší nemocenské. Mohu dát příplatek za vedení této učitelce od 15. 5., nebo až po 4 týdnech? Na školce je celkem 10 zaměstnanců a nikdo jiný kromě ředitelky příplatek za vedení nemá. Mohu dát zastupující učitelce příplatek za vedení ve výši 20 % (takto má přiznaný příplatek ředitelka školky) z nejvyššího platového stupně platové třídy?

Máme v interním předpisu společnosti stanovenu první směnu v týdnu na pondělí - ranní směna od 6:00 hodin. Máme zaměstnance na stálou ranní směnu, ale někdy jsou i odpolední směny a jeden zaměstnanec má stálou noční směnu, všichni mají týdenní pracovní dobu 37,5 hod (zkrácená pracovní doba). Když nastoupí zaměstnanec ve středu 7. 5. na noční směnu od 22:00 hod, skončí ráno 8. 5. v 6:00 hod (což už je svátek), tak tento zaměstnanec nemá nárok na příplatek za svátek, protože je stanovena ta první směna v týdnu na pondělí od 6:00 hodin, je to tak správně? Ale kdyby nastoupil až 8. 5. ve 22:00 hodin a končil 9. 5. ráno v 6:00 hodin, tak by měl příplatek za svátek za celou směnu tj. 7,5 hod? 

Jsme restaurace, kde zaměstnanci pracují v systému dlouhý a krátký týden Po-So. Neděle máme zavřeno. Máme dotaz, zda se v tomto případě musí dle zákoníku práce dávat příplatky za noční směny a za práci v sobotu?

Jak má postupovat zaměstnavatel, který vyplácí plat podle § 109 odst. 3 zákoníku práce a v souladu s nařízením vlády č. 564/2006, o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, při uzavírání dodatku k pracovní smlouvě (nebo při rozhodování o změně platu podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) u zaměstnanců, se kterými se hodlá dohodnout na kratší pracovní době. Je povinností zaměstnavatele přímo úměrně snížit již přiznaný osobní příplatek nebo příplatek za vedení, nebo je možné přímo úměrně krátit pouze tarif a výše uvedené „příplatky“ ponechat v nezměněné výši?

Farnost (Evangelická církev metodistická) má zaměstnance na HPP na pozici pomocník kazatele. Pracovní doba dle smlouvy je 40 hodin týdně a pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně. Vzhledem k tomu, že některé úkony - např. bohoslužby se konají ve dnech pracovního klidu, pracuje zaměstnanec také v sobotu nebo v neděli. O tyto hodiny pak odpracuje méně v pracovním týdnu. Náleží tomuto zaměstnanci příplatek za sobotu a neděli?