Příspěvek na penzijní spoření

Zaměstnanec si sjednal k penzijnímu připojištěn dodatek dne 2. 12. 2025 na možnost příspěvku zaměstnavatele. Změna platná od 1. 1. 2026 uvedeno v dodatku ke smlouvě o penzijním připojištění. Zaměstnavatel poslal 15. 12. 2025 příspěvek zaměstnanci na důchodové připojištění ve výši 50.000 Kč. Bude tento příspěvek daňově uznatelným nákladem v plné výši, tedy 50.000 a to v roce 2025? Bude tento příspěvek na penzijní připojištění daňově uznatelným nákladem až pro rok 2026, tedy celá částka příspěvku se musí časově rozlišit na náklady příštích období? Nebo bude časové rozlišení část 1/12 (podpis smlouvy 2. 12. 2025) v roce 2025 a zbytek časové rozlišení náklady příštích období do roku 2026?

Zaměstnavatel doposud příspěvky na životní a penzijní pojištění účtoval i hradil ve stejném roce. Z důvodu zavedení JMHZ však přecházíme na měsíční úhrady příspěvků, které budou (de facto musí být) zpracované přes mzdy. Aktuálně řešíme správný postup zaúčtování a vykázání příspěvku za prosinec. Konkrétně: 1. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za prosinec 2026. Příspěvek bude zúčtován ve mzdách za prosinec 2026. Úhrada proběhne až v lednu 2027. Do jakého měsíce by se měl tento příspěvek propsat do JMHZ? Má být uveden ve měsíci, kdy vznikl nárok (prosinec 2026), nebo ve měsíci skutečné úhrady (leden 2027)? Jak má být tato částka uvedena na Potvrzení o zdanitelných příjmech? Má být vykázána v roce, kdy vznikl nárok na příspěvek, nebo až v roce jeho úhrady?Jak správně postupovat z účetního a daňového pohledu na konci roku? Vzhledem k tomu, že úhrada proběhne až v lednu, náklad nemůže být v prosinci 2026 daňově uznatelný. Zvažujeme dva postupy: 1. Ponechat náklad v roce 2026 a vyřadit jej z daňově uznatelných nákladů přes řádek č. 40 daňového přiznání. 2. V prosinci odúčtovat náklad na benefity na účet 381 a v lednu jej znovu zaúčtovat na účet 527 po provedení úhrady. 

Zaměstnavatel chce poskytovat zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří ve výši 1 700 Kč/měsíčně. Jak má v praxi probíhat kontrola smluv, zda jsou splněny podmínky pro daňovou podporu (daňově uznatelný náklad u zaměstnavatele) a osvobození na straně zaměstnance od daně z příjmů, SP a ZP? Zaměstnanec předložil smlouvu o dlouhodobém investičním produktu (DIP), kde je uvedeno: „Klient bere na vědomí, že výplata peněžních prostředků bude možná pouze ve prospěch klienta a to pouze po 120 kalendářních měsících od vzniku DIP, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém klient dosáhne 60 let věku, případně splní jiné podmínky podle § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů.“ Jsou za těchto podmínek splněny požadavky pro daňovou podporu? Další zaměstnanec předložil smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (DPS). Z § 15b odst. 1 zákona o daních z příjmů chápeme, že pokud má zaměstnanec důchodový věk například 66 let, může být výplata prostředků možná již po splnění podmínky 120 měsíců spoření a dosažení 61 let věku . Musí být tato skutečnost ve smlouvě výslovně uvedena? U dalšího zaměstnance ze smlouvy o penzijním připojištění jsou uvedeny základní údaje o zaměstnanci a není uvedeno, kdy bude probíhat vyplacení peněžních prostředků.

Jaké podklady je potřeba požadovat od zaměstnanců, jimž bude zaměstnavatel přispívat na DIP/životní nebo penzijní spoření/pojištění/připojištění? My vždy požadujeme smlouvu, ale poslední dobou se setkáváme s tím, že ve smlouvách nejsou výslovně uvedeny podmínky dle § 15b zákona o daních z příjmů, tedy sjednáno min. na 120 měsíců a nejdřív v 60 letech výplata. Je tedy dostačující smlouva bez uvedení těchto údajů k poskytnutí daňově účinného nákladu zaměstnavatele, který bude do limitu 50 000 Kč osvobozen u zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP? Nebo stačí, když je ve smlouvě uvedeno, že splňuje podmínky § 15b ZDP?

V rámci penzijní reformy vznikla nová povinnost pro zaměstnavatele, která začala platit od 1. ledna 2026. Zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, jim ukládá povinnost přispívat zaměstnancům vykonávajícím práce s vybranými rizikovými faktory ve 3. kategorii prací na jejich penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Nová úprava navazuje na novelu zákona o důchodovém pojištění, která od ledna 2025 zavedla podporu pro pracovníky ve 4. kategorii. Článek přehledně shrnuje, koho se povinnost týká, jak se stanovuje výše příspěvku a jaký je postup při jeho uplatnění. Věnuje se také informačním a evidenčním povinnostem zaměstnavatelů, kontrolní roli sociální správy a dopadům nové úpravy na možnost čerpání předdůchodu.

Od 1/2024 přispíváme dvěma zaměstnancům 4 000 Kč měsíčně na produkty spoření na stáří. Oba měli penzijní připojištění a jeden v 7/2024 a druhý v 1/2026 uzavřeli novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření bez vyplacení peněz. Došlo k převodu smlouvy o penzijním připojištění na doplňkové penzijní spoření. Jaké to má daňové dopady? Odkdy to má být vyplněno na ř. 10 v Potvrzení o příjmech. Jaká je tam lhůta - desetiletá?

Skupině zaměstnanců (svářeči) přispívá zaměstnavatel na důchodové připojištění, a to částkou 1 700 Kč měsíčně. Tito zaměstnanci spadají do 3. kategorie rizikových prací. Těmto zaměstnancům vznikne právo na povinný příspěvek na stáří ve výši 4 %. Zaměstnavatel je s touto skutečností seznámil. Zaměstnanci vzhledem k administrativní zátěži odmítli si o tento příspěvek požádat. Je tento postup v souladu s právní úpravou?

Pro společnost pracuje společník a současně jednatel bez nároku na odměnu. Je možné, aby mu firma přispívala na dlouhodobý investiční produkt (daňová podpora na stáří)?

Od 1. ledna 2026 je účinný zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), který zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat zaměstnancům na produkty spoření na stáří, pokud vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovního prostředí. Příspěvek musí být směřován buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření.Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu za kalendářní měsíc, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce.

Dne 1. ledna 2026 nabyl účinnosti nový zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, podle něhož jsou zaměstnavatelé povinni platit zaměstnancům, kteří u nich vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) nebo na doplňkové penzijní spoření. Cílem nového zákona je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku. 

První jednatel bude mít mzdu v roce 2026 ve výši 2 999 Kc měsíčně. Podepsal prohlášení, neplatí zálohu na daň ani sociální pojištění, platí jen minimální zdravotní pojištění v roce 2026 ve výši 3 024 Kč (část zaměstnavatel, část jednatel ze svého platu). Je to takto OK? Druhý jednatel má plat 35 000 Kč měsíčně, ale protože se firmě nedaří, tak si ho dlouhodobě nevyplácí a má stále neplacené volno. Firma mu neplatí žádný plat, ale odvádí minimální zdravotní pojištění a také mu přispívá na soukromé důchodové spoření. Je to takto OK? 

Vztahuje se na nás povinnost přispívat zaměstnancům na penzijní spoření dle zákona č. 324/2025 Sb., když zaměstnáváme noční hlídače objektů (sedí v recepci budovy a párkrát za noc obejdou areál) a noční pracovníky třídíren (fyzická práce, třídí různě těžké balíky a pracují výhradně v noci)?

Od 1. ledna 2026 bude zaveden povinný příspěvek zaměstnavatele u vybraných skupin zaměstnanců. Vztahuje se tato povinnosti také na zaměstnance jako jsou uklízečky a zubní lékaři nebo zubní sestry/asistentky. Patří i oni do této skupiny, nebo nikoli? 

Chápu dobře, že dle zákona č. 324/2025 do rizikové práce nespadají pracovníci zařazené do 3. rizikové skupiny rizika hluku a prachu, tudíž se na ně povinné příspěvky nevztahují? Naše firma má pracovníky jen ve 3. skupině z hlediska hodnoceného fakturu hluk a prach.

Máme zaměstnance ve třetí kategorii pro obsluhu kovoobráběcích strojů, kteří mají stálou noční směnu. Z hygieny máme Rozhodnutí o zařazení do kategorie práce třetí, a to takto: Hluk - 2, Pracovní poloha - 2, Psychická zátěž - 3, Výsledná kategorie práce 3. Domníváme se správně, že v tomto případě se na zaměstnavatele nevztahuje povinný příspěvek na penzijní připojištění? 

Od ledna začne platit vyšší příspěvek pro kategorii 3 - rizikové práce. Co má dělat zaměstnavatel, když tento zaměstnanec nemá penzijní připojištění a ani si ho nehodlá sjednat. Je to jeho povinnost? Jak má tedy postupovat zaměstnavatel? 

Firma přispívá zaměstnancům na penzijní pojištění v rámci firemních benefitů. Pokud zaměstnanec následně odejde na mateřskou a rodičovskou dovolenou, musí firma platit penzijní pojištění i nadále, nebo může firma po tuto dobu, co zaměstnanec čerpá mateřskou a rodičovskou dovolenou, tento příspěvek pozastavit? 

Senát schválil zákon, podle kterého zaměstnavatelé budou od ledna povinně přispívat pracovníkům ve vybraných náročných profesích (tzv. třetí kategorie rizika) 4 % vyměřovacího základu na penzijní spoření.

Pokud by zaměstnanec chtěl ukončit penzijní připojištění a celou částku převést na DIP, bude muset dodanit tyto prostředky z důvodu porušení podmínek? Zaměstnanci přispívá i zaměstnavatel. 

Firma poskytuje příspěvek zaměstnancům na penzijní pojištění ve výši 1.000 Kč/měsíc. Spadá tato částka do nepeněžního limitu pro zaměstnance na daný rok? Za rok 2025 tedy 23 278 Kč?