Přiznání k dani z příjmů právnických osob

Společnost s r. o. si chce rozdělit nerozdělený zisk minulých let. Jedná se o dceru, protože jediným společníkem je matka. Platí se 15% srážková daň při rozdělení zisku mezi matkou a dcerou? 

Jaký je správný postup při vyplňování přiznání k dani z příjmů právnických osob u veřejně prospěšného poplatníka spolek (např. SDH, sportovní klub apod.)? Je správné následující zjednodušené pravidlo při úpravě základu daně v přiznání? Varianta 1 – účetnictví není analyticky rozděleno podle hlavní a vedlejší činnosti Pokud účetní jednotka nemá oddělené náklady a výnosy hlavní činnosti, lze v přiznání postupovat pomocí: ř. 40 (náklady související s příjmy, které nejsou předmětem daně) proti ř. 101 (příjmy z činností, které nejsou předmětem daně), případně také ř. 109 a 110. Varianta 2 – účetnictví umožňuje oddělit náklady a výnosy hlavní činnosti Pokud má účetní jednotka k dispozici oddělené údaje o nákladech a výnosech hlavní činnosti (např. analyticky nebo pomocí středisek), lze hlavní činnost vyloučit ze základu daně pomocí: ř. 62 (náklady hlavní činnosti) proti ř. 100 (příjmy, které nejsou předmětem daně). Je tento postup považován za správný při vyplnění přiznání u veřejně prospěšných poplatníků? 

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 daňového řádu povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. V případě daně z příjmů právnických osob ukládá poplatníkům povinnost podat daňové přiznání zákon o daních z příjmů v ustanovení § 38m odst. 1. Pokud se na poplatníka nevztahuje dále uvedená zákonná výjimka z této povinnosti, pak je povinnost podání daňového přiznání i v případě, že poplatník vykáže daň ve výši nula nebo daňovou ztrátu. Podání daňového přiznání nelze proto nahradit sdělením správci daně ve smyslu § 136 odst. 6 daňového řádu.

Na této stránce pro vás postupně uveřejňujeme to nejdůležitější, co potřebujete znát k sestavení daňového přiznání za rok 2025. Ať už jde o odborné články našich předních specialistů nebo nejzajímavější expertní odpovědi na dotazy v poradně. Informace přidáváme průběžně, proto doporučujeme – sledujte tuto stránku a žádná klíčová informace pro bezchybné podání daňového přiznání vám neunikne.

Sestavování daňových přiznání se stalo „dialogem“ s interaktivním formulářem. Nemusíme se tedy obávat, že bychom zapomněli některý z povinně vykazovaných údajů či se dopustili matematické chyby. Současně si však musíme být vědomi toho, že aplikace za nás vyřeší pouze formální, takzvané nepropustné chyby a bez upozornění sečte i zcela chybné údaje, které zadáme. Není tedy pravda, že se daňové přiznání v dnešní době „sestaví samo“. Připomeňme si proto vybrané situace, na které je potřeba se zaměřit, případně na co nezapomenout. Ve vztahu k aktuálně platnému formuláři k dani z příjmů právnických osob (vzor 36) předkládáme výběr chyb, omylů, mýtů, ale také ujištění o správném postupu a částečně též návod, jak správně vyplnit formulář. Formulář vzoru 36 a k němu příslušející poučení je použitelný pro všechna zdaňovací období, která započala počínaje 1. 1. 2025 a také pro části zdaňovacích období započatých v průběhu roku 2026, pokud lhůta pro jejich podání uplyne do 31. 12. 2026.

Finanční správa upozorňuje, že přeplatky z daňových přiznání k daním z příjmů podaných do 1. dubna začnou správci daně vyplácet po uplynutí základní lhůty, tedy po 1. dubnu 2026. Není přitom rozhodující, jakou formou bylo daňové přiznání podáno, týká se to bez rozdílu jak přiznání podaných v listinné i elektronické podobě, tak situací, kdy daňové přiznání do 1. dubna 2026 podal daňový poradce nebo jde o poplatníka s povinným auditem.

Výsledkem hospodaření s. r. o. za rok 2025 byla ztráta. Veškerá vzniklá ztáta bude zpětně uplatněna za rok 2023 a 2024. Na budoucí uplatnění nezbyde nic. Účetní doporučuje oznámit na FÚ vzdání se práva na budoucí uplatnění ztráty. Jednatel společnosti chápe, že je jedná o podstatné zkrácení prekluzivní lhůty, ale má pocit, že tímto podáním vlastně řekne FÚ „Máme v účetnictví chyby, proto musíme zkrátit lhůtu na 3 roky.“ a vyvolá tím s naprostou jistotou daňovou kontrolu. Jaký je váš názor? Domnívám se, že je to natolik běžné podání, že nic takového nehrozí. 

Hospodaření s. r. o. skončilo za rok 2025 ztrátou ve výši 400 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v minulých letech byla vždy zisková, rok 2023 i 2024 skončil shodně v zisku cca 1 500 000 Kč je otázkou, zda zpětně uplatnit ztrátu v roce 2023 nebo 2024. Napadá mě z hlediska toho, že v případě případné ztráty za rok 2026 nebude možné jít do roku 2023, uplatnit ztrátu roku 2025 v dodatečném přiznání roku 2023. Uvažuji, jestli je toto jediné hledisko ke zvážení nebo jsou tam ještě další věci, co mě ale nenapadají, proč by bylo vhodnější uplatit ztrátu roku 2025 v dodatečném přiznání za rok 2024. 

Zapoměla jsem v roce 2024 vyplnit tabulku C přílohy č. 1 II oddílu v daňovém přiznání právnických osob. Nevyplnila jsem Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení. Je to závažná chyba, mám podat dodatečné přiznání? 

Jako externí účetní zpracovávám kompletní účetnictví a sestavuji účetní závěrku, což je moje zákonná odpovědnost. Daňové přiznání však zpracovává daňový poradce klienta. V jakém rozsahu může externí účetní poskytovat součinnost při přípravě daňového přiznání, aby tím nepřebírala odpovědnost daňového poradce za výpočet a podání přiznání? Jak správně popsat tyto služby na faktuře – například jako „poskytnutí podkladů“, „příprava dat z účetnictví“, „spolupráce při sestavení daňového přiznání“ apod., aby z textu faktury jasně vyplývalo, že nejde o zpracování samotného daňového přiznání? Je potřeba mít od klienta písemné potvrzení, že odpovědnost za daňové přiznání přebírá daňový poradce / statutární orgán, nebo postačí formulace ve smlouvě a na faktuře? Existují doporučené formulace či postupy, které ochrání účetního před převzetím daňové odpovědnosti, ale zároveň umožní poskytovat běžnou součinnost při přípravě podkladů?

pokud v průběhu roku 2025 vyplácela s. r. o. svým společníkům jednak zálohy na podíly na zisku a posléze i doplatek samotného podílu na zisku. Má s. r. o. povinnost podávat na finanční úřad za rok 2025 nějaký formulář? Společnost s r. o. podává vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za osoby pracující na dohodu o provedení práce, která je daněna srážkovou daní , může do tohoto formuláře zahrnout i daň odvedenou z vyplacených podílů na zisku nebo s. r .o. nemusí podávat nic? Má nějakou povinnost samostatný společník, který obdržel podíl na zisku vůči finančnímu úřadu, zda musí on odevzdávat nějaký formulář, za jaké období a do jakého termínu?

Nakoupili jsme SW s hodnotou přes 60000 Kč. Tento SW jako nehmotný majetek jsme začali odpisovat (72 měsíců).Zaúčtované odpisy jsou na účtě 551? Zapisují se v daňového přiznání v příloze č.1 II. oddílu B. Odpisy hmotného a nehmotného majetku? Řádek 10 je pro odpisování pouze do 31. 12. 2020?

Jsme SVJ, máme bytový dům s 30 bytovými jednotkami. SVJ má pouze příjmy z příspěvků vlastníků na správu domu a zálohy na služby a nemá žádné jiné příjmy např. z pronájmu společných částí, reklamy apod. Nevzniká nám povinnost registrace k dani z příjmů právnických osob na finančním úřadě, nepodává se daňové přiznání k DPPO a nevzniká žádná další oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu?

Společnost, plátce DPH, si koupila kompletní vybavení autoservisu v roce 2025 od původního majitele pro svojí ekonomickou činnost. Nákup obsahoval soubor zařízení, cca 40 položek v PC 80 000 Kč bez DPH, v průměru od 5 000 Kč do 180.000 Kč bez DPH. Na jakém účtu se má tento soubor věcí evidovat? Vztahuje se na toto i účetní odpisy, případně jaké? V roce 2026 chce kompletně celé vybavení prodávat z důvodu převodu ekonomické činnosti na svou jinou společnost. Prodejní faktura za vybavení autoservisu je ponížena o amortizaci zařízení, na jaký účet se tento prodej zaúčtuje?

V prosinci 2025 jsme zjistili, že v nákladech za rok 2024 chybí přijatá faktura, která věcně i časově náleží do účetního období roku 2024. Účetní závěrka za rok 2024 je již uzavřena. Nechceme podávat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o položku, která by vedla ke snížení základu daně. Podle § 141 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v takovém případě nevzniká povinnost podávat dodatečné daňové přiznání. Jakým způsobem máme tuto skutečnost správně zaúčtovat v účetním období roku 2025, zejména s ohledem na: věcnou a časovou souvislost nákladu s rokem 2024, uzavřenou účetní závěrku za rok 2024, dopad na hospodářský výsledek a správnost účetního vykazování v roce 2025? Současně předpokládáme, že pokud jsme fakturu obdrželi v prosinci 2025 a jsou splněny podmínky dle § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, můžeme si nárok na odpočet DPH uplatnit v přiznání za prosinec 2025, tedy v období, kdy jsme daňový doklad obdrželi. 

Přehled objasňuje, jak se některé výpočty pro daň z příjmů právnických osob aplikují na jednotlivé řádky daňového přiznání, včetně vazby na relevantní paragrafy zákona o daních z příjmů.

Společnost AB s.r.o. byla prodána na základě Smlouvy o převodu podílu společnosti XY s. r. o dne 5. 5. 2025. Na základě Smlouvy byl převeden podíl z převodce na nabyvatele ve výši 100 % za úplatu 5 000 Kč. Jak zaúčtova úplatu 5 000 Kč? Domnívám se, že s příjmy společnosti AB s.r.o. tato transakce již nesouvisí a měla by být zdaněna v příjmech jednatele jako fyzické osoby? Jak správně sestavit daňové přiznání společnosti AB s.r.o. za rok 2025? A jaké zvláštní náležitosti musí být uvedeny v daňovém přiznání? Zajímá mě zejména bod 4 - kód rozlišení typu přiznání a) typ poplatníka a b) typ daňového přiznání. Zdaňovací období bude kalendářní rok nebo jen do 4. 5. 2025?

Omylem v letech 2022, 2023 a 2024 byly v přiznání DPPO zdaněny přijaté podíly na zisku od dceřiné společnosti, u které vlastníme 50% podíl. Tyto přijaté podíly byly zahrnuty v hospodářském výsledku a bohužel nebyly vyloučeny v řádném DAP DPPO na řádku 110 v letech 2022, 2023 a 2024. Nyní v roce 2025 jsme za roky 2022, 2023, 2024 podali dodatečná přiznání na nižší daň a vznikl nám tak dost velký přeplatek na dani z příjmu právnických osob. Jak o tomto přeplatku z důvodu podaných dodatečných přiznání v roce 2025 účtovat? má to být zaúčtováno MDD 595/D 351 minusem a pak úhrada od FU spárovaná s 341 a bankou? A za letošní rok 2025 přeplatek v přiznání DPPO vyloučit na řádku 10? Žádné nedoplatky na jiných daních nemáme.

Účetní má zpracovávat účetní doklady, ale nemá dělat daňové přiznání? Je to tak? Takže pokud mám účetní živnost, tak připravím účetní závěrku a nemůžu klientovi připravit daňové přiznání. Klient by měl vzít podklady a jit s nimi za daňovým poradcem který sestaví přiznání? Nebo můžu sestavit přiznání, ale klient si to sám odešle přes datovou schránku? Jde i o to, že pokud přijde kontrola ze živnostenského úřadu, co bude kontrolovat? Že nepřipravuji pro klienty DP? Nebo jaký je správný postup, pro účetní, která není daňový poradce? Tak, aby to bylo v pořádku dle zákona? A ještě otázka, pokud mám účetní firmu a přijmu si na DPP daňového poradce, tak by to mělo byt v pořádku, při kontrole? 

Do s. r. o. chce bezúročně půjčit peníze kamarád a družka společníka. Mělo by se jednat o půjčky ve výši 2 mil. Kč. Jaké to bude mít daňové důsledky pro s. r. o.? Vzniká nepeněžní příjem u s. r. o.? Na kterém řádku DPPO je potřeba nepeněžní příjem dodanit?