Registrace k DPH - strana 2

Jaké povinnosti vyplývají OSVČ (neplátce DPH) při pravidelné fakturaci softwarových služeb do zemí EU z hlediska různých hlášení a zda může nastat povinná registrace na finančním úřadě v tuzemsku nebo v zahraničí?

Neplátce nakupuje zboží z EU (Německa) od plátce. Plátce vystavuje neplátci faktury včetně DPH. Český neplátce se v roce 2023 stane překročením limitu 326 000 kč identifikovanou osobou. Rozhodne se, že se stane dobrovolným plátcem DPH. Pokud se stane plátcem DPH ještě v roce 2023, může si požádat německou stranu - finanční úřad o vrácení DPH, které v Německu zaplatil ještě před tím než se stal plátcem DPH, tzn. zpětně? 

Stavební firma, plátce DPH, provádí na Slovensku práce pro slovenského plátce. Materiál nakupuje na Slovensku. Faktury jsou vystaveny se slovenskou DPH. Jak se s tím vypořádat v českém přiznání k DPH? Vyčetla jsem, že např. paragony na PHM a materiál hrazené vč. DPH přímo na Slovensku (hotově nebo platební kartou) se dají do nákladů celé a do DPH se vůbec neuvádějí. S fakturami za materiál nakoupený i spotřebovaný na stavbě na Slovensku je to jinak?

Fyzická osoba v r. 2022 podnikala v rámci samostatné činnosti a danila příjmy v § 7 ZDP. Svou činnost ukončila k 31. 12. 2022 a založila si s. r. o. Od r. 2023 podnajímá nemovitost svému s. r. o. Dále tomuto s. r. o. pronajímá osobní automobil. Ve faktuře za podnájem je zvlášť rozúčtovaný podnájem a zvlášť energie. Příjmy bude danit v § 9 ZDP. Nyní této fyzické osobě FÚ udělal zpětnou registraci k DPH od 1. 1. 2023. Z čeho musíme zpětně DPH odvést? Myslíme si, že pouze z pronájmu auta – odvedli bychom DPH zpětně z konečné ceny (přes koeficient). Podnájem by byl osvobozený (ř. 50 DAP) a energie bychom na konci roku zúčtovali – nenárokovali bychom si odpočet ani neodváděli na výstupu. Je naše úvaha správná? Musíme podat zpětně 10 daňových přiznání a 10 kontrolních hlášení za každý měsíc zvlášť?

Anglická firma nakupuje zboží v EU (Litva, Bulharsko, Rumunsko) i mimo EU (Turecko, Ukrajina). Anglická firma je plátce DPH v Anglii, ale není registrována nikde v EU. Zboží je dovezeno do skladů v EU (mimo jiné i v ČR) poté, co anglická firma zboží zakoupí a uhradí, je tudíž majitelem tohoto zboží. Příjem - uskladnění - vyskladnění - výdej zboží si objednává anglická firma u logistických firem jako komplet službu. Nemá v EU vlastní zaměstnance a ani nemá na vlastní jméno pronajatý sklad v EU. Zboží si od anglické firmy objednávají odběratelé a na základě objednávek je anglickou firmou vystavena faktura, která je hrazena přímo této anglické firmě na její účet. Po uhrazení přepravní firma dodává zboží odběrateli. Pokud toto zboží kupuje česká firma (plátce DPH) od anglické firmy, odvede DPH jako při nákupu zboží ze třetí země a může si následně uplatnit DPH a nemusí ji zajímat, kde a za jakých podmínek anglická firma zboží nakoupila, zda v EU či v jiné třetí zemi? Anglická firma tvrdí, že nemá povinnost se dle EU a anglických předpisů v EU registrovat k DPH.

FÚ zaregistroval společnost s r. o. zpětně k DPH od 1. 10. 2022. Vystavené faktury společnost poskytovala osobám povinným k dani bez DPH. Nyní v 11/2023 chce provést storno těchto faktur a vystavit nové doklady včetně DPH na výstupu. DPH bude počítat shora z celkového konečného plnění. Je správné vystavit storno a nový doklad s DPH s původním datumem - DUZP, tzn. např. vystaveno 25. 11. 2023, ale DUZP 5. 1. 2023? Poté bude doklad v daňovém přiznání a kontrolním hlášení v lednu 2023 (původní doklad byl vystaven 5. 1. 2023)?

Podnikatel, neplátce DPH, podnikající v oblasti zprostředkování stavebního spoření a pojištění majetku a osob, měl za rok 2022 příjmy ve výši 980 tis. Zpětně se ale zjistilo, že v říjnu roku 2022 přijal také 200 tis za nájemné bytu dle § 9 zákona o dani z příjmů. Započítávají se všechny tyto příjmy dle § 7 a 9§ do obratu pro účely registrace k DPH? Pokud ano, znamená to, že v říjnu roku 2022 překročil obrat a měl povinnost se registrovat jako plátce DPH? Ze kterých příjmů je následně povinen DPH odvádět? Jedná se pouze o zprostředkování stavebního spoření? Ostatní činnosti jsou osvobozené? Děkuji za odpověď.

Korporace - plátce DPH se bude od 1.1.2024 zabývat výhradně ekonomickou činností spočívají v pronájmu nemovitostí osvobozeným od DPH(byty). Příjmy z nájmu překročí za 12 měsíců 2 mil. Kč. Máme za to, že lze požádat o zrušení registrace k DPH, protože korporace bude uskutečňovat pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet DPH.

Jelikož byl v lednu 2023 zvýšen registrační limit pro povinnou registraci k DPH u českých subjektu z 1 mil. na 2 mil. Kč, může řada plátců ještě uvažovat o zrušení registrace. Důvodem pro zrušení registrace však může být také například skončení dané ekonomické činnosti. Pokud jsou naplněny podmínky, tak zahájí proces zrušení registrace k DPH přímo správce daně z úřední moci. Po skončení plátcovství by neměl daňový subjekt také zapomenout prověřit, zda nemusí u určitých plnění vrátit původně uplatněný nárok na odpočet DPH.

Dopravní společnost vykázala daňové ztráty v letech 2022 (59 000), 2021 (357 000), 2019 (420 000) a 2018 (317 000) . V letošním roce společnost skončila s dopravou, skončili zaměstnanci a nyní se prodává majetek (nákladní automobily i osobní). Společnost se i prodejem majetku dostane do zisku cca 1 milion Kč. Následně je rozhodnuto, že společnost půjde do likvidace. Při uzávěrce roku 2023 a podání daňového přiznání lze uplatnit ztráty z minulých let popř. jejich části pro snížení základu daně? Jestliže společnost již nevykazuje žádnou ekonomickou činnost a ani nebude, lze požádat o zrušení registrace plátce DPH, i když zatím nesplňuje podmínku výše obratu 2 mil. za posledních 12 měsíců?

Firma z Velké Británie, která není nikde v EU registrovaná k DPH, fakturuje českému plátci DPH stavební práce na nemovitosti v Německu. Český plátce DPH pak společně i s vlastní prací fakturuje s reverse charge německému plátci DPH veškeré práce. Jak je to s DPH u faktury z Británie? Jaké jsou povinnosti českého plátce?

Nakupujeme stroj z DE(1). Do stroje je nutné před dodáním zákazníkovi dodat spotřební materiál. Spotřební materiál nakupujeme také z DE, ale od jiného dodavatele než nám dodává stroj DE (2). Dodání spotřebního materiálu dochází dříve než je stroj expedován. V následujícím textu zkusím shrnout jaké možnosti z pohledu zákona o DPH máme a jaké mají případné důsledky. V případě nesprávných údajů, prosím o opravu/doplnění. 1. Spotřební materiál je potřeba dodat např. v 11/2023. Stroj je expedován včetně spotřebního materiálu 2/2024. Spotřební materiál se přepraví od dodavatele DE2 k dodavateli DE1. Dochází k povinnosti registrace DPH v DE, protože zboží neskončilo v ČR? 2. Spotřební materiál pořídíme a dovezeme z DE do ČR - pořízení zboží s nárokem na odpočet (vstup, výstup). Následné dodání spotřebního materiálu do DE - faktura odběrateli v SK - pokud nemá DIC DE - dochází k jeho povinné registraci v DE? 3. Třístranný obchod přichází v úvahu za podmínek přepravy spotřebního materiálu z DE přímo do SK - důkazní prostředek - dokumentace o přepravě. Následně by si musel SK zákazník zajistit přepravu do DE? Nabízí se případně nějaká další možnost, abychom se nemuseli registrovat k DPH v DE?

S. r. o. vlastní pozemky, které připravuje k výstavbě rodinných domů (demolice, odvoz sutě. příprava sítí a komunikací). Dle LV je způsob využití zastavěná plocha a nádvoří, orná půda, zahrada, jednalo se o areál zkrachovalých stavebnin. Nabyto bylo od plátce DPH v roce 2017, kupující s. r. o. byla v té době neplátce. Kupující s. r. o. byla poté plátcem DPH v letech 2018–2021 a registrace jí byla zrušena pro neuskutečňování plnění. Dosud neměla žádné výnosy. Nyní společník a jednatel zjistil, že se mu nepodaří prodat obchodní podíly společnosti (osvobozeno od daně z příjmu po 5 letech), tzn. celou výstavbu jako developerský projekt a s. r. o. začne prodávat jednotlivé pozemky kupujícím – fyzickým osobám nepodnikatelům (17 dílčích pozemků) po 1,5 mil. Kč. Areál je v intravilánu obce, vedený jako zastavitelný. Stane se s. r. o. plátcem DPH po prodeji prvních dvou pozemků?

CZ neplátce DPH přeloží odborný text z SK do CZ. Cena za službu je cca 3 000 Kč. Tuto práci má přefakturovat odběrateli, který je slovenský plátce DPH. Musí se stát osobou identifikovanou k dani, tzn. že do 15 dní se musí registrovat na příslušném FÚ? Pak má tedy povinnost odevzdávat souhrnné hlášení, a to pouze za ty měsíce, kdy je služba poskytnuta? Kdy je možno zrušit identifikaci? A jak se postupuje v případě, kdy je následně živnost pozastavena?

Slovenská s. r. o. (registrovaná podle § 7a slovenského zákona o DPH) fakturuje programátorské služby pro českou firmu (plátce DPH) s přenesením daňové povinnosti na českou firmu. Je slovenská s. r. o. povinna registrovat se k DPH na Slovensku po překročení obratu za posledních 12 měsíců 49 790 EUR, nebo se tento limit nevztahuje na obrat s přenesenou daňovou povinností do ČR? Je slovenská s. r. o. povinna registrovat se k DPH v ČR po překročení obratu za posledních 12 měsíců 2 000 000 Kč. A dokud nepřekročí slovenská s. r. o. částku 2 000 000 Kč za posledních 12 měsícům, není potřeba žádná registrace?

V rámci výběrového řízení na stavební práce na naší budově se přihlásil dodavatel ze Slovenska. Jedná se o podnikající fyzickou osobu, která je na Slovensku plátce DPH. Provozovnu v ČR pravděpodobně nemá. V tuzemsku registrovaný k DPH není. My jako katastrální úřad nejsme plátci DPH, ani identifikovaná osoba. Dodavatel nám nabídl cenu za stavební práce bez DPH a tvrdí, že nemá povinnost se registrovat k DPH v ČR. Pokud nám SK dodavatel poskytne stavební práce s místem plnění v tuzemsku, skutečně není povinen se v ČR k DPH registrovat dle §6c odst. 2 ZDPH a fakturovat nám včetně tuzemské DPH? V rámci činnosti úřadu poskytujeme služby občanům za správní poplatky, součástí činností úřadu je i prodej skládaných map (za rok příjem cca tisíc korun). Mimo tyto základní činnosti pouze přefakturováváme energie spoluvlastníkům budovy v případě, kdy je nutné energie rozpočítat (společný elektroměr). Jiné příjmy nemáme. Pokud bychom uskutečňovali i ekonomickou činnost (např. bychom pronajímali část budovy), tak bychom se v řešeném případě stali identifikovanou osobou a na základě dodavatelské faktury SK plátce bychom v tuzemsku museli odvést DPH? Předpokládám ale, že se přefakturace nepovažují za ekonomickou činnost a platí pro nás varianta 1, kdy je dodavatel povinen fakturovat nám s tuzemskou DPH. Prosím o informaci, zda je tento názor správný a dodavatel je povinen vystavit nám fakturu s tuzemskou DPH.

Česká s. r. o. provozuje zubní ordinaci. Zdravotní péče je osvobozena od DPH. Ale k tomu provozuje pronájem prostor, pokud tržba za pronájem přesáhne 2 000 000 Kč za 12 měsíců, musí se společnost registrovat DPH a stát se plátcem DPH? 

Český plátce DPH na území Německa poskytuje pro jiného českého plátce servis klimatizací a montáž nových klimatizací. Je servis (údržba) klimatizace služba, která je spojená s nemovitostí stejně jako montáž nových klimatizací? Pokud poskytuje CZ plátce dalšímu CZ plátci služby spojené na nemovitosti v Německu, jaký z těchto dvou plátců se musí v Německu registrovat a odvést DPH?

Manželka začala od 1. 7. 2023 podnikat v obchůdku, kde prodává potraviny, ale i vlastní výrobky - zákusky, chlebíčky atd. Předpokládá, že její měsíční příjem bude cca 150 000 - 200 000 Kč. Manžel jí chodí do obchůdku pomáhat - někdy jednou týdně, někdy vícekrát - uklízí, vykládá zboží atd. Je možné, na manžele rozdělit příjmy a výdaje jako na spolupracující osobu (nezávisle na tom kolik času v bufetu stráví?)? Např. bude-li mít manželka celkově za rok 2023 příjmy 2 000 000 Kč - jaká částka může být rozdělena/nerozdělena? Mohou oba použít paušální výdaje? Pokud budu příjmy rozděleny na polovinu 1 000 000 Kč a 1 000 000 Kč, pak výdaje musí být u obou paušální např. tedy 600 000 nebo skutečné? A jak je to s DPH - budou-li příjmy rozděleny, pak je rozděleno i DPH a obrat do 2 000 000 za 12 měsíců?

Společnost s r. o., která se stala plátcem DPH ke dni 24. 8. 2023 a zabývá se pořádáním společenských událostí, zaplatila již 24. 7. 2023 zálohu ve výši 50 % za zhotovení základních webových stránek firmy k marketingovým akcím, kdy je předpoklad, že je firma bude pořádat v následujících mnoha letech. Celková cena za zhotovení webových stránek je 561 000 Kč bez DPH. Dne 24. 7. 2023 firma (kdy ještě nebyla plátcem DPH) zaplatila a přijala daňový doklad k zaplacené záloze ve výši 339 405 Kč s DPH (DPH je 58 905 Kč). Jsou webové stránky dlouhodobý nehmotný majetek? A lze si nárokovat odpočet DPH ze zaplacené zálohy před dnem, kdy se firma stala plátcem DPH?