Registrace k DPH - strana 3

Firma s r. o., neplátce DPH (zdravotnické zařízení), by chtěla koupit v Itálii nemovitost, apartmán za účelem příležitostného pronájmu. Může zařadit do obchodního majetku nemovitost nacházející se v EU a tuto nemovitost odpisovat? Pokud ano, bude pronájem danit v ČR? Nejsou v tomto případě ještě další daňové povinnosti? Firma nepředpokládá, že by překročila za 12 kalendářních měsíců obrat 2 mil. Kč kvůli registraci k DPH. 

Česká s. r. o., neplátce DPH, doveze zboží z Holandska do částky 326 000 Kč. Předpokládám, že do této částky se s. r. o. nestává Identifikovanou osobou a cena včetně holandské daně vstupuje do nákladů firmy. Jak by se postupovalo: a) pokud by hned první obchod překročil částku 326 000 Kč, b) v okamžiku překročení částky 326 000 Kč (např. při druhém obchodě se překročí tento limit o 10 000 Kč)? Z jaké částky se bude odvádět DPH – z částky, za kterou se doveze z Holandska a překročí částku 326 000 Kč, nebo až z částky, za kterou se dané zboží prodává? 

Subjekt právnická osoba se stal plátcem v 4/2023. Nyní nám předal účetnictví a zjistili jsme, že neuplatnil v prvním daňovém přiznání, tedy za duben, nárok na odpočet u majetku, který má stále v obchodním majetku a pořídil ho 12 měsíců před tím, než se stal plátcem. Budeme tedy podávat opravné za měsíc 4/2023, kam vše, co je možné nárokovat zařadíme. Otázka je, zda je tento postup v pořádku nebo navrhujete jiný? Zároveň mám ještě dotaz, zda v případě položek jako montáž či doprava z daňových dokladů k pořízení majetku před plátcovstvím je možné také nárokovat DPH nebo ne a kde případně je pro to opora v ZDPH? 

Plátce DPH, fyzická osoba, nepřesahuje limit k povinné registraci, předmět podnikání - prodej textilu. Nakupuje výjimečně v ČR, většinou v EU (Polsko) - bez DPH. Roční nákupy nepřesahují 326 000 Kč bez DPH. Chce požádat o zrušení registrace k DPH. Pokud FÚ vyhoví, je povinen dodanit nakoupené zboží bez DPH. Jak bude postupovat u zboží nakoupeného v EU – bez DPH? Kdy odpočet neuplatnil, jen uvedl v daňovém přiznání plus, minus?

Zubní ordinace, s. r. o. (neplátce DPH) nakoupila v roce 2023 režijní materiál a drobný majetek v Polsku od plátce DPH ve výši 370 000 Kč. Musí se v ČR registrovat jako identifikovaná osoba? V Polsku bude vystaven plátcem DPH doklad za nákup materiálu bez DPH a DPH bude odvedeno v ČR? Jak bude postupovat při nákupu materiálu od polského neplátce DPH? 

Naše firma (plátce DPH) nakoupila zboží od firmy v Nizozemí (plátce DPH). Vše fakturováno na jedné faktuře. Ale část tohoto zboží jela přímo k zákazníkovi do Německa. Dopravu jsme zařizovali my, CMR je odesílatel firma Nizozemí, vykládka firma v Německu (plátce DPH). Toto by měl být třístranný obchod. Zbytek zboží jel z Nizozemí k nám do firmy CZ. Tady se přeložilo a postupně se prodávalo zákazníkům do Německa (plátce DPH) – vývoz do JČS. Jak správně postupovat v DPH? Když první fakturaci, která jde přímo k zákazníkovi, dám na řádek č. 31 – třístranný obchod, tak mi k tomu chybí nákup na řádku č. 30, protože došlou fakturu z Nizozemí bych asi dala na řádek č. 3, protože část zboží jela k nám do firmy. 

OSVČ, neplátce DPH, vede daňovou evidenci, podniká v oblasti pohostinství. Prostory k podnikání má v nájmu. Pokud by OSVČ prodala provozovnu jinému majiteli a překročila by tím příjmy 2 mil. Kč, stala by se tak plátcem DPH od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat? Musela by OSVČ z prodeje provozovny odvést DPH? Který § toto řeší?

Podnikatel fyzická osoba prodává ve stánku nápoje a potraviny. V loňském roce nakoupil zboží v ČR a prodal jej na trzích na Slovensku. Na Slovensku vydělal cca 1 200 000 Kč, z kterých odvedl na Slovensku DPH. Částka, která mu zbyla je cca 950 000 Kč, tou však překročí obrat 1 mil. Kč (jedná se o rok 2022) ČR pro povinnou registraci k DPH. První otázka zní, má povinnost se registrovat i v ČR, když jeho příjmy z prodeje v ČR jsou max. do 100 000 Kč? A jak to bude s vypořádáním daně z příjmu? Kam se zapíše těch 950 000 Kč, jako příjmy zvyšující základ daně, nebo je uvede do peněžního deníku v daňové evidenci a poté do daňového přiznání společně s příjmy v ČR?

OSVČ nebo s. r. o., neplátci DPH poskytují ubytovací služby. Nemovitost, kde poskytují ubytování, se nachází v ČR. Jestliže se ubytuje cizinec (soukromá fyzická osoba) nebo zaměstnanci firmy z JČS EU pořád zůstávají neplátci DPH, místo plnění je v tuzemsku. Uvažujeme správně, že nemají z tohoto důvodu povinnost stát se plátci DPH nebo identifikovanou osobou k DPH? Pouze sledujeme obrat, aby nepřekročili 2 mil.

OSVČ podniká nákup, prodej zboží přes e-shop. Chce pozastavit činnost a zrušit registraci k DPH. Už nemá objednávky a zbylé zboží, které neprodá, použije pro svoji potřebu. Musí z tohoto zboží odvést DPH, když je ještě plátce DPH?

Unijní obchod se zbožím zavazuje osobu registrovanou k DPH nejprve sledovat obraty zboží u odeslání či přijetí. Pokud dojde k překročení hodnotového prahu, stává se takový subjekt zpravodajskou jednotkou. Víte, kdy a za jakých podmínek se osoba registrovaná k dani z přidané hodnoty stává zpravodajskou jednotkou statistiky Intrastat?

Dva jednatelé, Italové, si v ČR založili novou s. r. o. V obchodních domech v Itálii budou provozovat interní rádio, kde se produkuje hudba, reklamy, a nabídka toho domu. Sídlo firmy ČR. Bude registrace k DPH dobrovolná, v případě fakturace do Itálie za služby bude nové s. r. o. muset použít zvláštní režim DPH a zaregistrovat se na OSS? Jaká jsou úskalí této činnosti v rámci DPH?

Český plátce DPH poskytuje službu v podobě kontroly rozpočtu stavby pro slovenskou s.r.o., která je slovenský plátce DPH. Půjde dle § 10 zákona o DPH o službu vztahující se k nemovité věci? Tzn. registrace k DPH na Slovensku pro českého plátce DPH?

Podnikatel, OSVČ, se dobrovolně zaregistroval jako plátce DPH. Nyní chce registraci zrušit, ale v zákoně se píše, že registraci lze zrušit nejdříve po roce. Je tím myšleno 12 měsíců, nikoli kalendářní rok, chápu to správně? Například: stal se plátcem v 10. 4. 2023, může tedy požádat o zrušení registrace nejdříve 10. 4. 2024? 

Firma plátce DPH si koupila před lety od neplátce nemovitost, kterou si nechala od spojené osoby (také plátce DPH) opravit a přestavět s úmyslem dalšího prodeje. Vše v režimu přenesené daňové povinnosti. Nyní tato firma dostala po roce výzvu přímo od FÚ, že již rok nevykázala žádné výstupy, zda nechce registraci k DPH zrušit. Zároveň se našel kupec na výše uvedenou nemovitost (občan, neplátce DPH).  Nebude FÚ chtít po odhlášení DPH a následném prodeji tomuto občanovi i tak zaplatit DPH z tohoto prodeje? 

Poplatník plátce DPH zrušil DPH k 31. 3. 2023. V období plátcovství platil dle platebního kalendáře zálohy na energie a z těchto zaplacených záloh uplatnil odpočet DPH. Začátkem května 2023 přišlo vyúčtování energií s UZP po ukončení plátcovství DPH poplatníka. Musí poplatník ke dni zrušení plátcovství DPH vracet DPH z uplatněných zaplacených záloh?

Zákon o dani z přidané hodnoty v § 79 řeší nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace. V této souvislosti mne napadá otázka, jaký dopad to bude mít z hlediska daně z příjmů. Dlouhodobý majetek, zahrnutý do obchodního majetku před obdobím, kdy se osoba povinná k dani stala plátem DPH, byl odpisován. Součástí pořizovací ceny, v té době, byla i daň z přidané hodnoty. V případě uplatnění nároku na odpočet, je nějaké řešení z hlediska daně z příjmů?

Jsme česká společnost s.r.o. (plátce DPH v ČR) provozující online webovou aplikaci, ve které si lze koupit měsíční/roční předplatné. Našimi klienty jsou jak tuzemští klienti (většinou fyzické osoby nepodnikající, případně školská zařízení, která obvykle nejsou plátci DPH), tak i zahraniční (jak z Evropské unie, tak i z USA apod.). Dotaz zní, zda se musíme přihlásit k DPH při překročení určitého obratu v dané zemi k DPH? Či stále budeme pouze plátci DPH v ČR?

Fyzická osoba, neplátce DPH, provádí fotografické služby. Fotí různě po světě dle zadání odběratele. Fotky poté zpracuje, upraví atd. a následně vyfakturuje. Odběratelé jsou mimo ČR i firmy v Anglii (třetí země). Může se poskytováním těchto služeb stát plátce DPH nebo identifikovanou osobou mimo ČR? A jak by to bylo v případě poskytování do EU?

Jak je to s nárokem na odpočet DPH u software, který se pořídil 2 měsíce před registrací k DPH, ale zařazen do užívání byl až 5 měsíců po registraci? Dne 29. 6. 2022 česká s. r. o. pořídila software ze zahraničí a v té době ještě jako identifikovaná osoba odvedli 21% DPH. Dne 11. 8. 2022 se stali plátci DPH. Sotware zařadili do užívání až 23. 1. 2023. Dle mého názoru nešel uplatnit nárok na odpočet DPH z pořízeného softwaru v měsíci registrace, neboť nebyly splněny zákonné podmínky. Na druhou stranu se domnívám, že nárok na odpočet DPH může česká s. r. o. uplatnit ve kterémkoliv z následujících měsíců, max. do 36 měsíců od možnosti poprvé uplatnit nárok. Myslím si to správně?