Reklama

Právnická osoba (s. r. o.), výhradní dovozce elektronicky (technika pro chytré domácnosti) konkrétní zahraniční značky pro český trh, pořádá na podporu prodeje těchto výrobků. Systém funguje tak, že tento dovozce má uzavřeny smlouvy o prodeji zboží s několika velkoobchodními partnery v ČR (smluvní partner), kterým dovezené zboží prodává a tito smluvní partneři ho pak dále prodávají převážně montážním firmám, které produkty dodávají do domácností. Dovozce na podporu prodeje konkrétního výrobku vypíše marketingovou akci za účelem zvýšení jeho prodeje, a to tak, že pokud v určitém období zakoupí tento produkt montážní firma (od smluvního partnera), má nárok získání konkrétní věci zdarma (např. sada pracovního nářadí apod.). Montážní firma tento nárok uplatní přímo u dovozce (tj. nikoliv u smluvního partnera) – zašleme mu doklad o koupi spolu s formulářem o uplatnění nároku z marketingové akce. Dovozce pak příslušenou věc vydá, když současně sepíše předávací protokol. Je možné nakupené a vydané věci do marketingové akce považovat za daňový náklad a současně uplatnit odpočet na DPH, bez nutnosti odvodu DPH při vydání věci?

Společnost s r. o., plátce DPH, podepsala smlouvu o poskytnutí reklamy. Dodavatelem služby je spolek – Matice školská. Cena je 10 000 Kč. Předmětem smlouvy jsou reklamní služby, které budou poskytnuty až 24. 1. 2026. Jedná se o náklad tohoto roku nebo až příštího a je nutné, aby nám spolek vystavil k této službě fakturu?

Podle zákona o daních z příjmů je možné propagační předměty považovat za daňově uznatelný náklad, pokud splní stanovené podmínky (cena do 500 Kč bez DPH, označení logem společnosti a skutečnost, že nejde o předmět spotřební daně). V § 25 odst. 1 písm. t) ZDP jsou tyto podmínky uvedeny v jednotném čísle – „za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět“. Ráda bych si ověřila, jak je posuzován tzv. „balíček propagačních předmětů“. Je v takovém případě nutné sledovat, zda celková hodnota celého balíčku nepřesahuje limit 500 Kč bez DPH? Pro ilustraci uvádím příklad: Pokud klientovi předáme samostatně pero v hodnotě 450 Kč bez DPH (splňující podmínky propogačního předmětu) a samostatně powerbanku v hodnotě 400 Kč bez DPH (opět splňující podmínky), jedná se o daňově uznatelné náklady. Pokud bychom ale obě položky vložili do firemní tašky nebo firemní krabičky a předali je jako „balíček“ v celkové hodnotě 950 Kč bez DPH, znamená to, že již nejde o daňově uznatelný náklad, protože celková hodnota souboru předmětů přesahuje limit?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, byla vystavovatelem na akci Země živitelka v Českých Budějovicích. Firma se zabývá realizací FVE. Na akci nakoupila vstupenky v hodnotě 85 Kč bez DPH – celkem za 6 885 Kč bez DPH. Vstupenky rozdala svým zákazníkům i potencionálním zákazníkům. Jak v tomto případě postupovat z hlediska DPH a DPPO. Můžeme si z tohoto plnění nárokovat DPH? Bude pro nás tento náklad daňově uznatelným nákladem? 

Nepodaří-li se osobě povinné k dani jednoznačně prokázat, že náklady (výdaje) na reklamní plnění na vstupu byly skutečně prvkem určujícím cenu konkrétního plnění na výstupu, lze nárok na odpočet DPH uznat jen tehdy, jsou-li náklady (výdaje) na tato plnění součástí obecných nákladů (výdajů) souvisejících s její celkovou ekonomickou činností, za podmínky, že osoba povinná k dani prokáže, že náklady (výdaje) vynaložené na takto přijatá plnění vykazují přímou a bezprostřední souvislost s touto celkovou ekonomickou činností.

S.r.o., plátce DPH - faktura přijatá za reklamu - venkovní plakát s názvem firmy vystaven na tenisovém kurtu. Jedná se o daňový náklad s odpočtem DPH? 

Máme přijatou fakturu za reklamní předměty, z nichž pouze část splňuje podmínku 500 Kč bez DPH/ks. Faktura je nad 10 000 Kč. vč. DPH. Část, kterou si budeme uplatňovat, je také nad 10 000 Kč vč. DPH. Je v pořádku, že se nepotkají částky v oddílech A4 u našeho dodavatele a B2 v našem kontrolním hlášení? Je to důvod pro zaslání výzvy? 

Právnická osoba jejíž faktickým předmětem podnikání je služba ustájení koní a péče o ně má v majetku prostory, kde se pohybuje denně větší počet lidí jak z řad klientů tak ostatních návštěvníků. Představuje daňové riziko fakturování služby - pronájem reklamní plochy nebo vystavení reklamního banneru ? - poskytování reklamních služeb je jedním z předmětů činnosti této firmy. 

Pro reklamní účely máme vyrobený kostým s logem firmy ( cca za 130 000,- CZK), který si na dny pro reklamní akce obleče najatý promotér. Chcme ho používat více než 1 rok. Máme kostým zařadit do majetku? Pokud ano, tak do 1 odp. sk nebo do 2. odp. sk (: 13.92.2 Ostatní konfekční textilní výrobky). 

Jsme plátci DPH, vystavujeme VF pro dalšího plátce DPH s českým DIČ. Jedná se o zpracování návrhu designu pro prodejnu na Slovensku. Dle mého vystavuji fakturu jako na jakéhokoliv jiného českého plátce. Tedy s DPH 21 %. Myslím si to správně? 

Je podmínka ohledně množství reklamy (ne více než 50% obsahu zboží/tiskoviny) obsažena pouze v důvodové zprávě ke konsolidačnímu balíčku nebo se tato podmínka vyskytuje i jinde v legislativě (v zákoně jsem jí nenašel). V souvislosti s touto podmínkou se chci zeptat, zda je někde blíže specifikováno jak se stanoví toto procento. Uvedu konkrétní případ papírové omalovánky formátu A4 - na jedné straně je omalovánka, na druhé straně jsou reklamní údaje. Posuzuje se pak % dle velikosti potištěné plochy nebo jen podle plochy papíru tj.1/2 omalovánka a 1/2 reklama? 

Máme smlouvu s poskytovatelem reklamy, kdy poskytovatel je povinen nám poskytnout reklamu na sportovních utkáních i v prostorách VIP salonku, kde bude také zajištěna reklama. Tyto prostory VIP budou pouze pro naši společnost za sezonu. Prostory VIP lze využít také jako prostory pro obchodní schůzky a setkání s obchodními partnery. Reklamní plnění se skládá z: a) zobrazení reklamního spotu objednavatele na obrazovkách ve VIP Silver v délce 20 vteřin – TV smyčka.. b) odměnu za členství objednavatele ve VIP Silver .. c) odměnu za cateringové služby .. d) odměnu za jedno parkovací místo v zóně VIP parking .. e) odměnu za 4 kusy permanentek v celkové ceně.. Za každé plnění (a-e ) je přesně stanovená částka, kterou platíme za danou službu. Můžeme uvedené plnění brát jako celek, tz. službu za provedenou reklamu a tedy lze vše dát do daňových nákladů ? Pokud se ve VIP salonku budou konat porady nebo jednání s obchodními partnery, co se doporučuje jako důkazní prostředek ? Pokud se účastní zaměstnanci sportovního utkání ve VIP salonku (bez porady) , musí být vedena evidence na zaměstnance vzhledem k limitům pro osvobození u benefitu pro zaměstnance? 

Jednatel chce provozovat motokárový sport a zapojit do toho i své nezletilé dítě, mladší 14 let, a na závodech motokár provádět propagaci své firmy s. r. o., která provozuje motokárový okruh, kde si může na vypůjčených motokárách zajezdit široká veřejnost. Je třeba založit zájmové sdružení v motokárovém sportu, které bude fakturovat firmě s. r. o. poskytování reklamních služeb, nebo je možné nezletilé dítě do 14 let zaměstnat ve společnosti s. r. o. (plátce DPH) s tím, že bude zajištovat reklamu společnosti s. r. o. při účasti na závodech a že mu firma místo odměny v penězích za tuto reklamní činnost bude hradit vybavení, pohonné hmoty, startovné a ubytování? Pokud ano, lze si uplatňovat nárok na odpočet z přijatých faktur za vybavení, pohonné hmoty, startovné a ubytování, nebo v tomto případě nárok na odpočet DPH nelze uplatnit?

Právnická osoba nechala vyrobit k výročí své existence reklamní předměty, které splňují podmínky pro daňovou uznatelnost (logo, hodnota), konkrétně flash disky. Krom toho, že je bude rozdávat svým obchodním partnerům, tak reklamní předmět obdrží i všichni zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že s účinností od 1. 1. 2024 došlo k zásadní novelizaci ZDP u zaměstnaneckých benefitů je otázka, zda je tento reklamní předmět u zaměstnance od daně z příjmů osvobozený či nikoliv. 

Společnost s r. o. v roce 2024 ke svému výročí uspořádala pro registrované zákazníky reklamní soutěž, kde při splnění určitého obratu za nákup byli zařazeni do slosování o dva poukazy na zájezd. Jeden poukaz byl v hodnotě 50 000 Kč a druhý poukaz byl v hodnotě 30 000 Kč. Registrovanými zákazníky jsou fyzické osoby nepodnikající, ale vyskytují se i osoby podnikající. Výhru získaly pouze nepodnikající osoby. Je výhra zájezdu v hodnotě 50 000 Kč osvobozena od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. a) nebo měla podléhat odvodu srážkové daně? Nejsme si jistí, jak posuzovat limit pro osvobození u tohoto typu výher. V tiskové zprávě Finanční správy ČR ze 7. dubna 2025 se Finanční správa zabývá posuzováním hodnoty výher z loterii a tombol, nikoliv však z reklamních soutěží. Budou vynaložené náklady na pořízení poukazů daňově uznatelnými pro společnost? Co by se stalo, kdyby výhry získaly podnikající osoby? Chápeme správně, že by společnosti odpadla starost s posuzováním hodnoty výher a povinnost srazit daň, protože by si podnikatelé zdanili tyto nepeněžní příjmy v § 7 ZDP? 

Vydavatelství a nakladatelství ALFA s. r. o. vydává publikaci (100 stránek), ve které bude jedna stránka věnována reklamě. Za tuto reklamu zaplatí T-Mobile, částku 20 000 Kč. ALFA s. r. o. vystaví fakturu na uvedenou částku. Jaká bude sazba DPH? Bude tato reklama rovněž vykazována jako osvobozené plnění v souladu s novým § 71i zákona o DPH?

Tuzemská osoba povinná k dani poskytuje službu - správa a optimalizace reklamy na Facebooku (Meta Ads), příjemcem služby jsou fyzické osoby – občané ze 3. zemí. Služba představuje tyto dílčí činnosti: - klientům navrhuje základní reklamní strategii (komunikace s klientem probíhá přes Zoom, chat, e-mail,…) - následně přímo přes Facebook Ads Manager nastavuje reklamní kampaně, - provádí úpravu reklam, přidává texty, obrázky… - reklamy se zobrazují výhradně v zahraničí (USA, Kanada, Austrálie…). Nejsme si jisti, podle jakého ustanovení stanovit místo plnění poskytované služby. Zda dle základního pravidla § 9 odst. 2 ZDPH (místo plnění v ČR), nebo dle speciálních pravidel - § 10h odst. 1 písm. b) ZDPH (reklamní služba a místo plnění ve 3. zemi), příp. § 10i ZDPH (elektronicky poskytovaná služba a místo plnění rovněž ve 3. zemi).

Propagační předměty s označením firmy do výše 500 Kč za kus jsou v roce 2025 daňově uznatelným nákladem, nebo se tato výjimka ruší? Daňovou uznatelnost darů řeší § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Je stále platný?

Zaměstnavatel zakoupí knihy a tyto knihy předá zaměstnancům při příležitosti pracovního výročí. Jedná se pro zaměstnance o příjem, který se započítává do hranice 23 278 Kč? Nebo se tato kniha musí zdanit zaměstnanci vždy? Jedná se u zaměstnavatele o daňově uznatelný výdaj? 

Fyzická osoba, plátce DPH, pronajímatel, daní příjmy z pronájmu v § 9 ZDP. Na nemovitosti má umístěnou reklamní tabuli pro jinou cizí firmu. Daníme 21% DPH jako poskytnutí práva využití věci. Můžeme ale tento příjem ponechat v § 9 ZDP, nebo se jedná o § 10 ZDP?