Reklama

Podle zákona o daních z příjmů je možné propagační předměty považovat za daňově uznatelný náklad, pokud splní stanovené podmínky (cena do 500 Kč bez DPH, označení logem společnosti a skutečnost, že nejde o předmět spotřební daně). V § 25 odst. 1 písm. t) ZDP jsou tyto podmínky uvedeny v jednotném čísle – „za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět“. Ráda bych si ověřila, jak je posuzován tzv. „balíček propagačních předmětů“. Je v takovém případě nutné sledovat, zda celková hodnota celého balíčku nepřesahuje limit 500 Kč bez DPH? Pro ilustraci uvádím příklad: Pokud klientovi předáme samostatně pero v hodnotě 450 Kč bez DPH (splňující podmínky propogačního předmětu) a samostatně powerbanku v hodnotě 400 Kč bez DPH (opět splňující podmínky), jedná se o daňově uznatelné náklady. Pokud bychom ale obě položky vložili do firemní tašky nebo firemní krabičky a předali je jako „balíček“ v celkové hodnotě 950 Kč bez DPH, znamená to, že již nejde o daňově uznatelný náklad, protože celková hodnota souboru předmětů přesahuje limit?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, byla vystavovatelem na akci Země živitelka v Českých Budějovicích. Firma se zabývá realizací FVE. Na akci nakoupila vstupenky v hodnotě 85 Kč bez DPH – celkem za 6 885 Kč bez DPH. Vstupenky rozdala svým zákazníkům i potencionálním zákazníkům. Jak v tomto případě postupovat z hlediska DPH a DPPO. Můžeme si z tohoto plnění nárokovat DPH? Bude pro nás tento náklad daňově uznatelným nákladem? 

Nepodaří-li se osobě povinné k dani jednoznačně prokázat, že náklady (výdaje) na reklamní plnění na vstupu byly skutečně prvkem určujícím cenu konkrétního plnění na výstupu, lze nárok na odpočet DPH uznat jen tehdy, jsou-li náklady (výdaje) na tato plnění součástí obecných nákladů (výdajů) souvisejících s její celkovou ekonomickou činností, za podmínky, že osoba povinná k dani prokáže, že náklady (výdaje) vynaložené na takto přijatá plnění vykazují přímou a bezprostřední souvislost s touto celkovou ekonomickou činností.

S.r.o., plátce DPH - faktura přijatá za reklamu - venkovní plakát s názvem firmy vystaven na tenisovém kurtu. Jedná se o daňový náklad s odpočtem DPH? 

Máme přijatou fakturu za reklamní předměty, z nichž pouze část splňuje podmínku 500 Kč bez DPH/ks. Faktura je nad 10 000 Kč. vč. DPH. Část, kterou si budeme uplatňovat, je také nad 10 000 Kč vč. DPH. Je v pořádku, že se nepotkají částky v oddílech A4 u našeho dodavatele a B2 v našem kontrolním hlášení? Je to důvod pro zaslání výzvy? 

Právnická osoba jejíž faktickým předmětem podnikání je služba ustájení koní a péče o ně má v majetku prostory, kde se pohybuje denně větší počet lidí jak z řad klientů tak ostatních návštěvníků. Představuje daňové riziko fakturování služby - pronájem reklamní plochy nebo vystavení reklamního banneru ? - poskytování reklamních služeb je jedním z předmětů činnosti této firmy. 

Pro reklamní účely máme vyrobený kostým s logem firmy ( cca za 130 000,- CZK), který si na dny pro reklamní akce obleče najatý promotér. Chcme ho používat více než 1 rok. Máme kostým zařadit do majetku? Pokud ano, tak do 1 odp. sk nebo do 2. odp. sk (: 13.92.2 Ostatní konfekční textilní výrobky). 

Jsme plátci DPH, vystavujeme VF pro dalšího plátce DPH s českým DIČ. Jedná se o zpracování návrhu designu pro prodejnu na Slovensku. Dle mého vystavuji fakturu jako na jakéhokoliv jiného českého plátce. Tedy s DPH 21 %. Myslím si to správně? 

Je podmínka ohledně množství reklamy (ne více než 50% obsahu zboží/tiskoviny) obsažena pouze v důvodové zprávě ke konsolidačnímu balíčku nebo se tato podmínka vyskytuje i jinde v legislativě (v zákoně jsem jí nenašel). V souvislosti s touto podmínkou se chci zeptat, zda je někde blíže specifikováno jak se stanoví toto procento. Uvedu konkrétní případ papírové omalovánky formátu A4 - na jedné straně je omalovánka, na druhé straně jsou reklamní údaje. Posuzuje se pak % dle velikosti potištěné plochy nebo jen podle plochy papíru tj.1/2 omalovánka a 1/2 reklama? 

Máme smlouvu s poskytovatelem reklamy, kdy poskytovatel je povinen nám poskytnout reklamu na sportovních utkáních i v prostorách VIP salonku, kde bude také zajištěna reklama. Tyto prostory VIP budou pouze pro naši společnost za sezonu. Prostory VIP lze využít také jako prostory pro obchodní schůzky a setkání s obchodními partnery. Reklamní plnění se skládá z: a) zobrazení reklamního spotu objednavatele na obrazovkách ve VIP Silver v délce 20 vteřin – TV smyčka.. b) odměnu za členství objednavatele ve VIP Silver .. c) odměnu za cateringové služby .. d) odměnu za jedno parkovací místo v zóně VIP parking .. e) odměnu za 4 kusy permanentek v celkové ceně.. Za každé plnění (a-e ) je přesně stanovená částka, kterou platíme za danou službu. Můžeme uvedené plnění brát jako celek, tz. službu za provedenou reklamu a tedy lze vše dát do daňových nákladů ? Pokud se ve VIP salonku budou konat porady nebo jednání s obchodními partnery, co se doporučuje jako důkazní prostředek ? Pokud se účastní zaměstnanci sportovního utkání ve VIP salonku (bez porady) , musí být vedena evidence na zaměstnance vzhledem k limitům pro osvobození u benefitu pro zaměstnance? 

Jednatel chce provozovat motokárový sport a zapojit do toho i své nezletilé dítě, mladší 14 let, a na závodech motokár provádět propagaci své firmy s. r. o., která provozuje motokárový okruh, kde si může na vypůjčených motokárách zajezdit široká veřejnost. Je třeba založit zájmové sdružení v motokárovém sportu, které bude fakturovat firmě s. r. o. poskytování reklamních služeb, nebo je možné nezletilé dítě do 14 let zaměstnat ve společnosti s. r. o. (plátce DPH) s tím, že bude zajištovat reklamu společnosti s. r. o. při účasti na závodech a že mu firma místo odměny v penězích za tuto reklamní činnost bude hradit vybavení, pohonné hmoty, startovné a ubytování? Pokud ano, lze si uplatňovat nárok na odpočet z přijatých faktur za vybavení, pohonné hmoty, startovné a ubytování, nebo v tomto případě nárok na odpočet DPH nelze uplatnit?

Právnická osoba nechala vyrobit k výročí své existence reklamní předměty, které splňují podmínky pro daňovou uznatelnost (logo, hodnota), konkrétně flash disky. Krom toho, že je bude rozdávat svým obchodním partnerům, tak reklamní předmět obdrží i všichni zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že s účinností od 1. 1. 2024 došlo k zásadní novelizaci ZDP u zaměstnaneckých benefitů je otázka, zda je tento reklamní předmět u zaměstnance od daně z příjmů osvobozený či nikoliv. 

Společnost s r. o. v roce 2024 ke svému výročí uspořádala pro registrované zákazníky reklamní soutěž, kde při splnění určitého obratu za nákup byli zařazeni do slosování o dva poukazy na zájezd. Jeden poukaz byl v hodnotě 50 000 Kč a druhý poukaz byl v hodnotě 30 000 Kč. Registrovanými zákazníky jsou fyzické osoby nepodnikající, ale vyskytují se i osoby podnikající. Výhru získaly pouze nepodnikající osoby. Je výhra zájezdu v hodnotě 50 000 Kč osvobozena od daně z příjmů podle § 10 odst. 3 písm. a) nebo měla podléhat odvodu srážkové daně? Nejsme si jistí, jak posuzovat limit pro osvobození u tohoto typu výher. V tiskové zprávě Finanční správy ČR ze 7. dubna 2025 se Finanční správa zabývá posuzováním hodnoty výher z loterii a tombol, nikoliv však z reklamních soutěží. Budou vynaložené náklady na pořízení poukazů daňově uznatelnými pro společnost? Co by se stalo, kdyby výhry získaly podnikající osoby? Chápeme správně, že by společnosti odpadla starost s posuzováním hodnoty výher a povinnost srazit daň, protože by si podnikatelé zdanili tyto nepeněžní příjmy v § 7 ZDP? 

Vydavatelství a nakladatelství ALFA s. r. o. vydává publikaci (100 stránek), ve které bude jedna stránka věnována reklamě. Za tuto reklamu zaplatí T-Mobile, částku 20 000 Kč. ALFA s. r. o. vystaví fakturu na uvedenou částku. Jaká bude sazba DPH? Bude tato reklama rovněž vykazována jako osvobozené plnění v souladu s novým § 71i zákona o DPH?

Tuzemská osoba povinná k dani poskytuje službu - správa a optimalizace reklamy na Facebooku (Meta Ads), příjemcem služby jsou fyzické osoby – občané ze 3. zemí. Služba představuje tyto dílčí činnosti: - klientům navrhuje základní reklamní strategii (komunikace s klientem probíhá přes Zoom, chat, e-mail,…) - následně přímo přes Facebook Ads Manager nastavuje reklamní kampaně, - provádí úpravu reklam, přidává texty, obrázky… - reklamy se zobrazují výhradně v zahraničí (USA, Kanada, Austrálie…). Nejsme si jisti, podle jakého ustanovení stanovit místo plnění poskytované služby. Zda dle základního pravidla § 9 odst. 2 ZDPH (místo plnění v ČR), nebo dle speciálních pravidel - § 10h odst. 1 písm. b) ZDPH (reklamní služba a místo plnění ve 3. zemi), příp. § 10i ZDPH (elektronicky poskytovaná služba a místo plnění rovněž ve 3. zemi).

Propagační předměty s označením firmy do výše 500 Kč za kus jsou v roce 2025 daňově uznatelným nákladem, nebo se tato výjimka ruší? Daňovou uznatelnost darů řeší § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Je stále platný?

Zaměstnavatel zakoupí knihy a tyto knihy předá zaměstnancům při příležitosti pracovního výročí. Jedná se pro zaměstnance o příjem, který se započítává do hranice 23 278 Kč? Nebo se tato kniha musí zdanit zaměstnanci vždy? Jedná se u zaměstnavatele o daňově uznatelný výdaj? 

Fyzická osoba, plátce DPH, pronajímatel, daní příjmy z pronájmu v § 9 ZDP. Na nemovitosti má umístěnou reklamní tabuli pro jinou cizí firmu. Daníme 21% DPH jako poskytnutí práva využití věci. Můžeme ale tento příjem ponechat v § 9 ZDP, nebo se jedná o § 10 ZDP?

firma nakoupila jako dárek pro obchodní partnery losy v celkové hodnotě cca 20.000,-, jeden los je v ceně od 100 do 500 za kus. Může tyto losy zaúčtovat jako dary daňově uznatelné?

Ke konci roku jsme cca 60 obchodním přátelům odeslali za firmu s razítkem a logem firmy přání k vánocům od Sazky. Přání je jako pohled, odesláno poštou a součástí přání je stírací los, vlastně je to los udělaný jako pohled nazvaný vánoční přání. Jedná se v tomto případě o daňově uznatelný náklad?