Režim jednoho správního místa (One Stop Shop)

Jsme firma poskytující IT služby (převážně subscriptions). Je správné uvádět faktury, které spadají do OSS, na řádek č. 24 přiznání k DPH, nebo by se faktury měly dávat na jiný řádek přiznání k DPH, např. 26? Samozřejmě s tím, že k nim kvartálně k nim připravíme přiznání k OSS? A zároveň řádek 26 máme používat čistě pro vystavené faktury do třetích zemí?

Jsme česká s. r. o., která má vlastní e-shop se zbožím, ale mimo to začala letos prodávat i zboží přes Amazon. Společnost je již od prvopočátku zaregistrována k OSS. Amazon vystavuje za nás naším jménem faktury za zboží, a to následovně: 1) klientům (firmám) registrovaným s platným VATvystavuje faktury s 0% DPH (režim přenesení daňové povinnosti), 2) klientům (firmám) registrovaným majícím IČ, ale nikoliv platné VAT (jsou to neplátci DPH) vystavuje faktury naši tuzemskou DPH, tedy s 21% DPH, 3) klientům neregistrovaným, bežným občanům nakupujícím přes portál Amazon vystavuje faktury dle režimu OSS, tedy s příslušnou sazbou DPH daného státu (např. Itálie s 22% DPH). Je to takto správně?U bodu 2 se totiž domnívám, že pokud klient nemá platné VAT, vždy mu musíme vystavit fakturu v režimu OSS,tedy s příslušnou sazbou DPH daného státu. 

Zvláštní režim pro malé podniky umožňuje osobám povinným k dani usazeným na území členského státu Evropské unie využít limit obratu pro zákonnou registraci plátce DPH. Při splnění podmínek může osoba povinná k dani v daném členském státě uskutečňovat zdanitelná plnění jako neplátce DPH. Jedná se o dobrovolný režim, který mohou využít jak plátci DPH, tak neplátci v tuzemsku. Přeshraniční režim pro malé podniky upravuje § 109bb až § 109bu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Musíme se přihlásit k placení DPH do jednotného správního místa, když máme e-schop, jsme měsíční plátci DPH a jen několikrát do roka posíláme zboží objednané přes E-schop na Slovensko a jedná se např, o částku 30 EUR?

Česká s. r. o., neplátce DPH, plánuje vyrábět elektrické a elektronické zařízení a zahájit prodej do členských států fyzickým a právnickým osobám. Z pohledu prodeje fyzickým osobám po překročení limitu 10 000 EUR se česká s. r. o. registruje k OSS, podává čtvrtletní přiznání. Jak to bude z pohledu prodeje / dodaní výrobků (zboží) právnickým osobám, které mají sídlo a registrace v jiných členských státech? Existuje nějaký limit prodeje výrobků (zboží) právnickým osobám v jiných členských státech? Nebo se má česká s. r. o. registrovat jako identifikovaná osoba, podávat přiznání k DPH a souhrnné hlášení? 

Po více než dvou letech od předložení původního návrhu vyšla v Úředním věstníku směrnice Evropské unie směrnice 2025/516 a s ní související nařízení EU 2025/517 , které zavádějí do pravidel daně z přidané hodnoty balíček změn označovaný jako ViDA – DPH v digitálním věku. Balíček stojí na třech pilířích – jednotném hlášení v reálném čase, změny v odvětvích osobní dopravy a krátkodobých pronájmů a jednotném správním místě pro DPH, které nahradí vícenásobné registrace v různých členských státech. Cílem je další omezení podvodů, kvůli kterým přicházejí členské státy o příjmy z DPH ve výši přesahující 60 miliard EUR ročně.

E-commerce neboli elektronický obchod je novodobá možnost podnikání, kdy v podstatě kdokoli může začít podnikat odkudkoliv, aniž by potřeboval fyzicky či hmatatelně něco mít. Vše se totiž odehrává online na internetu. A nejedná se pouze o prodej zboží, ale i o poskytnutí služeb. Výhodou e-commerce, konkrétně u prodeje zboží, je, že zde stačí nízký kapitál k tomu, aby si podnikatel mohl otevřít svůj online obchod. V souvislosti s e-commerce se podíváme i na aspekty DPH v rámci Evropské unie. E-shopy mají obrovský objem transakcí, proto je nutné dbát na větší pozornost na správné nastavení systému nejen kvůli platebním branám, ale i režimu OSS. Právě režim OSS umožňuje zjednodušené odvádění DPH u mezistátního prodeje, což může být pro provozovatele e-shopů administrativně vstřícnější.

Společnost s r. o., neplátce DPH, přijme službu cloudového úložiště. Na faktuře je jako dodavatel uvedena firma Zoom Communications, z Kanady. Na faktuře je DPH 21 %. Není tam nikde uvedeno DIČ dodavatele, ale předpokládám, že je to vystaveno v režimu OSS (kvůli té sazbě 21 %). Stane se česká firma identifikovanou osobou a musí z této faktury odvést DPH nebo ne, když českou DPH (pravděpodobně) odvedl dodavatel? Jak správně postupovat?

Dodáváme zboží koncovým zákazníkům na území EU - jsme eshop. Jsme registrovaní v režimu OSS. Jak se budou vykazovat dobropisy za vrácené zboží, které jsou ve stejném čtvrtletí jako je vystavená původní faktura? Jak se budou vykazovat dobropisy v jiném čtvrtletí než je vystavena původní faktura? V případě rozdíleného čtvrtletí se dobropisy vykážou jako oprava?

E-shop, plátce DPH, je zaregistrován i v Brně k režimu OSS z důvodu zasílání zboží do EU. Na e-shopovém portálu si zboží objednávají nejen občané, ale i firmy. Stává se, že si zboží objednají firmy z EU (v názvu odběratele je vidět GmBH apod.), nicméně tyto firmy nevyplní své DIČ. E-shop nemá kapacity se s takovými odběrateli spojit a DPH od nich získat. Jak v takovém případě vystavit fakturu? 1) V režimu OSS a odvést z faktury DPH jeho prostřednictvím do země EU? V přiznání by se tato situace projevila v ř. 24. 2) Fakturu vystaví s českým DPH, které se objeví v přiznání v ř. 1, do souhrnného hlášení kvůli absenci DIČ nevstoupí.

Česká společnost, plátce DPH, prodává online licence svého softwaru (platnost licence 1 rok) do zemí EU a třetích zemí. Předpokládám, že se jedná o prodej zboží, nikoliv služby a při prodeji do zemí EU (plátcům dph) vykazuje na ř. 20, neplátcům do EU na ř. 1 a zdaňuje 21% DPH na území ČR. Při prodeji do třetích zemí vykazuje na ř. 22 pro plátce i neplátce?

Český plátce DPH (e-shop), přihlášený do režimu OSS, dodává zboží do Severního Irska. Do konce roku 2024 jsme postupovali při prodeji zboží z e-shopu jako při prodeji do jiné země EU. V dokumentu GFŘ (Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti DPH (BREXIT) od 1. 1. 2021) je stanovena výjimka pro tuto zemi pouze do 31. 12. 2024, další prodloužení je podmíněno ze strany zákonodárného shromáždění Severního Irska. Zda tato výjimka byla prodloužena, jsme ale nikde nenašli. Můžeme stále prodávat v režimu OSS, nebo se prodej chová jako vývoz?

Jak budeme postupovat od 1. 1. 2025 z hlediska DPH při poskytování těchto služeb: Český podnikatel poskytuje přes českou platformu Forendors vzdělávací trénink pro sportovce (trénink, výživa, různá doporučení atd.) Trénink neprobíhá online, ale zákazník koupí pouze záznam. 1) Zákazník je česká soukromá osoba nepodnikatel (zdanění v ČR českou DPH), zde je to jasné. 2) Zákazník je soukromá osoba ze země EU, např. Slovensko – kde bude služba zdaněna? Musí být na Slovensku se slovenskou DPH nebo můžeme od 1. 1. 2025 využít systém OSS? 3) Zákazník je soukromá osoba ze třetí země, např. USA – kde bude služba zdaněna? 4) Zákazník je podnikatel plátce DPH ze země EU – platí přenesená daňová povinnost? 

Jste-li podnikatel, který poskytuje vybrané služby osobám nepovinným k dani (občanům) v EU, tento chytrý checklist je pro vás klíčový. Objevte své možnosti a povinnosti včetně využití institutu jednoho správního místa (OSS) pro zjednodušení odvodu daně přes český finanční úřad. Náš chytrý checklist vám poskytne jasné odpovědi a ucelený přehled o tom, jak efektivně řešit tuto situaci.

Dodáváme zboží osobě nepovinné k dani v rámci OSS. Sazbu daně (základní/snížená) určujeme podle české legislativy, výši daně pak podle místa spotřeby (např. Slovensko 20 % / 10 %). Mohl by mohl nastat problém v případě, že by země spotřeby měla zboží (např. zdravotnické potřeby) zatříděné např. v základní sazbě a v ČR by bylo správně zboží ve snížené sazbě?

OSVČ - neplátce DPH poskytuje online kurzy, které se považují za elektronicky poskytovanou službu a je už nějakou dobu v režimu OSS a odvádí DPH v EU (jen Slovensko). Zároveň ale poskytuje i kurzy nepodnikajícím osobám ze Slovenska, které mají její aktivní osobní podporu a ta se nepovažuje za elektronicky poskytovanou službu. Když je OSVČ registrovaná v OSS, musí odvádět už DPH na Slovensku ze všech služeb nebo poskytnutí služby, které se nepovažuje za elektronicky poskytovanou služby bude mít místo plnění v ČR a bude vstupovat pouze do hodnoty obratu pro posouzení plátcovcí DPH v ČR, tedy v tuto chvíli nebude zatíženo žádnou DPH (OSVČ je v ČR neplátce a obrat pro povinnou registraci zatím nedosahuje)? Předpokládám, že identifikovanou osobou by se nestal, jelikož místem plnění by byla ČR.