Režim přenesení daňové povinnosti

Český dopravce, plátce DPH přepravil zboží z ČR do Francie pro francouzskou, neziskovou orgranizaci (z Prahy do francouzského Denain). Nezisková organizace uvádí, že není plátce DPH (nemá VAT/TVA), poskytuje pouze tzv. francouzské SIRET číslo. Nezisková organizace z Francie tak nemá DIČ, avšak ani IČ (v rámci posouzení/názvosloví v ČR). Řešíme, jakým způsobem bude vhodné za přepravu zboží za českého dopravce vyfakturovat (v EUR), zejména v rámci DPH. Zamýšleli jsme fakturovat za přepravu zboží s českou DPH ve výši 21% (přeprava započata v ČR pro osobu nepovinnou k dani), ovšem předmětná fr. nezisková organizace nám sdělila, že dle jejího názoru jí máme fakturovat v režimu reverse charge, což nás zmátlo. Napadlo nás, že se jedná u fr. neziskové organizace o osvobozenou osobu, která má v jiném členském státě postavení stejné jako v České republice neplátce a v rámci reverse charge by teoreticky šlo plnění vyfakturovat, ovšem pouze formálně - měli jsme totiž doposud za to, že režim "reverse charge" slouží pouze pro plátce DPH. Žádáme o přesný postup, jak plnění vyfakturovat (ZD + česká DPH, provést RCH či jiné?)? Dále prosíme o sdělení, kam plnění uvést v rámci formulářů - tzn. do jakých řádků v přiznání DPH + odd. kontrolního hlášení (pokud do KH uvádět vůbec)? Případně, kam toto plnění uvést i v souhrnném hlášení (zde by ovšem nebylo co vyplňovat do "DIČ pořizovatele zboží", navíc celkově tento formulář dle našeho názoru k účelům shora uvedeným neslouží). Dle našeho názoru by se plnění mělo vyplnit pouze do přiznání k DPH (ř. 24, popř. 26 či ještě jiný?) a kontrolní + souhrnné hlášení by se již následně nemělo vyplňovat.

Společnost s r. o. uhradila fakturu za službu přijatou z EU vystavenou v USD, jedná se o přenesenou daňovou povinnost. Společnost používá pro přepočet denní kurz ČNB. Tuto fakturu uhradila z českého účtu, kde je uveden kurz, který použila banka. Jaký kurz mámě použít pro přepočet (denní kurz nebo kurz, který použila banka)? Pokud platíme přijaté faktury z EU v EUR, tak používáme účet vedený v EUR. 

Společnost s r. o., český plátce DPH, koupil regály z Polska od plátce. Ten fakturu vystavil bez polského DPH. Cenu za zboží uvedl v polských zlotých, ale i v Kč podle přepočtu polské národní banky. Fakturu česká s. r. o. zaplatila dle částky uvedené na faktuře v Kč. Jak má postupovat česká s. r. o., když je na faktuře vyčíslená částka i v Kč, a ne jen ve zlotých? Má přesto přepočítávat částku dle kurzu ČNB platného pro daný den, nebo může vycházet z částky, která je vyčíslena na této polské faktuře i v Kč? Pokud by se musel použít kurz ČNB pro přepočet a reverse charge, rozdílná zaplacená částka se zaúčtuje jako kurzový rozdíl? 

Jsme s. r. o., plátce DPH, a naší činností je výroba promo staveb na dočasné eventy nebo veletrhy, podia, zahrádky, vybavení do gastro provozů, mobilní bary, atd. Vše dodáváme s montáží a instalací. Vždy se jedná o sezónní záležitost nebo pouze na daný event. Bude se jednat o přenesenou daňovou povinnost podle § 92e ZDPH? Nebo by se jednalo o přenesenou daňovou povinnost pouze tehdy, kdyby to bylo nainstalované k nemovitosti? 

S.r.o. plátce DPH má reklamu na FB. Je tento náklad daňové uznatelný a máme při reverse charge nárok na odpočet DPH?

S. r. o., plátce DPH, nakupuje a prodává krmné obilí. Pokud bude základ daně do 100 000 Kč, sazba DPH bude 12 %? Další položkou na faktuře je přeprava tohoto obilí, jaká u ní bude sazba DPH? Tuto přepravu zajišťujeme soukromým přepravcem, na jeho faktuře je sazba DPH 21%. Pokud základ daně překročí 100 000 Kč a bude použit režim přenesené daňové povinnosti, s jakou sazbou DPH bude přeprava?

Mám dotaz k přenesené daňové povinnosti u montáží nábytku při kombinaci volných prvků a vestavěných a kotvených nábytkových prvků. Předmět naší činnosti je vybavování prodejen, trafik a shopů nábytkem volným (skříňky, židle, stoly apod.) a nábytkem vestavěných a kotveným (kuchyně, pultové systémy, regálové systémy, obklady..) Nábytek nám vyrábí náš generální dodavatel A, pořizujeme jako nákup zboží. Montáže na místě u klientů (v prodejnách) nám provádí naše smluvená externí montážní firma B, která nám bohužel odmítá fakturovat po jednotlivých objednávkách (prodejnách), ale vystavuje „hromadné faktury“ za několikero provedených montáží. Jelikož je vždy část nábytkových prvků kotvená/vestavěná, dává tato montážní firma celou každou fakturu do přenesené daňové povinnosti. Nám tím vzniká problém při naší fakturaci, když fakturujeme na jednotlivé klienty, protože někdy pro některého klienta se dodával a montoval (myšleno rozmístil v prostoru na své pozice) pouze volně stojící nábytek, čímž bychom měli fakturu vystavit v klasickém režimu se zdaněním 21% DPH. Je nutnost dodržet a přenést dál do našich vystavovaných faktur původní režim od našeho dodavatele montáží, tzn. musíme použít vždy přenesenou daňovou povinnost z titulu, že přijaté faktury byly pořízeny v přenosu? Nebo můžeme použít režim dle „reality“ a v případě montáže pouze volně stojícího nábytku použít zdanění v běžném režimu? Obhájíme to pak před FÚ, že jsme „změnili“ režim a že důvodem je fakt, že faktura od dodavatele zahrnovala prvky obojí volné i vestavné a my nyní fakturujeme jen ty volné? 

Od dodavatele jsme obdrželi fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti (stavební práce), kde je chybně uvedena sazba DPH 12% místo 21%. Dodavatel sazbu na faktuře odmítá zpětně opravit. Vím, že sazbu DPH by na faktuře ani nemusel uvádět a že za stanovení a odvedení správné výše daně odpovídáme my, nicméně neměli bychom potom problém s nárokem na odpočet, pokud si budeme nárokovat 21% a na faktuře bude uvedeno 12%? Nebo v tomto případně opravdu není podstatné jaká sazba je na faktuře uvedena a pokud odvedeme správně 21%, můžeme si stejnou částku nárokovat zpět?

OSVČ - plátce DPH - vedoucí daňovou evidenci vystavil v roce 2022 daňový doklad na stavební práce v přenesené daňové povinnosti - na odběratele A. Odběratel A - tuzemský plátce DPH fakturu nezaplatil a je víceméně pro tuto OSVČ nedohledatelný. Tuto činnost už nevykonává, nahradil ho odběratel B, který nadále používá tuto zmíněnou OSVČ jako svého subdodavatele a spolupráce pokračuje bez problému. Nicméně nezaplacená faktura zůstává v účetní evidenci, z hlediska OSVČ je nevymahatelná (m.j. i vzhledem k výši částky nemají smysl žádné právní kroky). Jakým způsobem se dá v daňové evidenci naložit s takovou fakturou? 

Mohu uvést v jedné faktuře položku fakturovanou v přenesené daňové povinnosti a zároveň položku, na kterou se vztahuje DPH (12 či 21 %)? V rozpisu DPH bude tedy částka v nulové sazbě i v sazbě 12 či 21 % a zároveň věta "Jedná se o přenesení daňové povinnosti dle § 92a ..."? Druhý dotaz souvisí s prvním: Fakturuji-li položku v přenesené daňové povinnosti, udávám sazbu 0 % s tím, že správnou sazbu si určí odběratel? 

Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 

Jsme plátci DPH, mimo naši hlavní činnost pronajímáme dům s byty pouze občanům, neplátcům DPH. Toto nájemné je dle §56a osvobozeno od daně bez nároku na odpočet - ř. 50 daň. přiznání. V jednom bytě jsme měnili kotel, faktura je od plátce DPH kč 61 000,- a je vystavena v režimu přenesení daň. povinnosti - je v tomto případě vystavena správně? A co s DPH v daň. přiznání, když nelze uplatnit nárok na odpočet daně a jak fakturu zaúčtovat? D

Když česká s. r. o. nakupuje zboží od slovenských dodavatelů-právnických osob v režimu přenesení daňové povinnosti a dále toto zboží prodává zpět na Slovensko odběratelům-právnickým osobám opět v režimu přenesení daňové povinnosti, není zde nějaký problém, co se DPH týče? Jak odběratelé, tak dodavatelé jsou vždy plátci DPH. Jedná se o cca 5 faktur za měsíc za stroje/vybavení v průměrné hodnotě 10 000 EUR bez DPH u jedné faktury, takže celkový objem za měsíc dosahuje zhruba 50.000 Euro. Nemá česká společnost nějakou povinnost spojenou s DPH, nemusí se registrovat na Slovensku a platit DPH tam, může takto fungovat v režimu přenesení daňové povinnosti, tzn. u faktur přijatých DPH zahrne do přiznání k DPH a souhrnného hlášení a u faktur vydaných opět uvede do souhrnného hlášení k DPH?

Na přenechání technického zhodnocení nájemcem pronajímateli za úplatu při ukončení nájmu nemovité věci se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti.

Naše firma, (plátce DPH), montuje tepelné čerpadlo pro soukromníka. Jiná firma uvádí (plátce DPH) tepelné čerpadlo do provozu. Nemůžeme se dohodnout na způsobu fakturace. Myslím, že by to mělo být takto: 1) Pokud faktura za uvedení tepelného čerpadla bude fakturována na naší firmu, tak by měla být s přenesenou daňovou povinností. 2) Pokud bude subdodavatel uvedení tepelného čerpadla do provozu fakturovat přímo soukromníkovi, tak bude fakturovat s 21% DPH. Firma naší firmě fakturuje s 21% DPH, a ne v režimu přenesené povinnosti. Argumentuje tím, že nedodávala čerpadlo, ona nemontovala, a pak platí toto: podle pokynu GFŘ z r. 2012 nespadá pod stavebně montážní práce, ale je to zatříděno jako: servis - prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů, uvedení do provozu nebo z provozu CZ-CPA 71. Jedná se o samostatnou službu ověření funkčnosti kotle a jeho spuštění (uvedení) do provozu v režimu s DPH. Má pravdu? 

Jak je to se servisem tepelného čerpadla ohledně DPH? Obdržela jsem fakturu - servis tepelného čerpadla provedený v domově sociálních služeb. Bylo tam vyčísleno DPH 21%. Je to tak správně? Fakturoval plátce FO jako subdodavatel prací plátci s.r.o. jako hlavnímu dodavateli prací. Nemělo to být v režimu přenesení daňové povinnosti? Subdodavatel prací FO se odkazuje na: "Servis – prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů, uvedení do provozu nebo z provozu (CZ-CPA 71) Jedná se o samostatnou službu ověření funkčnosti kotle a jeho spuštění (uvedení) do provozu." Platí to i pro tepelná čerpadla?

Český plátce DPH "A" provádí zámečnické práce pro českého plátce DPH "B" v Rakousku. Český plátce "B" fakturuje rakouským plátcům DPH. Fakturuje bez DPH a uvádí plnění na ř. 21 DP. Jak fakturuje český plátce "A", českému plátci "B"? S přenesenou daňovou povinností?

Polský e-shop vystavil pro CZ plátce DPH fakturu včetně DPH (základ daně + PL DPH). PL e-shop nechce fakturu opravit – spíše je nemožné z e-shopu dostat novou fakturu, nezvedají telefon, nereagují na e-maily atd. Jak mám řešit: Fa ZD + DPH ….. do DPH uvedu ZD a udělám reverse charge +/-? A kam zaúčtuji zbylou DPH? Na jednom školení bylo řečeno, že je 548 a daňově, ale na druhém školení bylo řečeno, že je nedaňová. Anebo další názor jiného daňového poradce ze školení: že se má vzít faktura celá – tj. včetně DPH a udělat reverse charge +/-. Jak mám tedy postupovat, co je správně? Internet je také plný rozdílných názorů. Můžete mi dát prosím pevné stanovisko a odkazy na paragrafy?

Přenos při plnění Ustanovení ZDPH3) Platnost Kód1) Dodání zlata § 92b odst. 2 od 1. 4. 2011 1 Poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v dodání investičního zlata v případech podle § 92...

Česká společnost - plátce DPH nakoupí na Slovensku dříví od slovenského plátce DPH. Na faktuře by byla přenesená povinnost DPH. Český plátce odvede české DPH a současně uplatní nárok na odpočet DPH. Polský odběratel plátce DPH si sám odveze dříví z odvozního místa na Slovensku. Český plátce vyfakturuje polskému plátci toto dříví v režimu přenesené povinnosti DPH. Je to tak správně?