Režim přenesení daňové povinnosti - strana 3

Naše společnost je plátcem DPH. Obdrželi jsme daňový doklad za instalaci přístupového systému do našeho objektu (otvírání vchodových dveří našich zaměstnanců pomocí čipů). Měl být tento daň. doklad vystaven v běžném režimu či v RPDP?

Česká firma prodala dříví rakouské firmě v režimu reverse charge. Odběratel potvrdil na CMR listech odběr zboží, do dneška ale fakturu (5 871 EUR) neuhradil a nespolupracuje s naším právníkem. Nyní je případ u rakouského soudu. Jelikož neexistuje písemná kupní smlouva, jako argument u soudu by velmi pomohlo, kdyby byl důkaz, že rakouský odběratel zaúčtoval fakturu, uvedl ji v kontrolním hlášení a zaplatil DPH. Má česká firma právo požádat FÚ o vyjádření, zda je vše v pořádku, zda rakouský odběratel přiznal fakturu a zaplatil DPH, nebo požádat FÚ o kontrolu měsíce 11/2020, kdy byla faktura vystavena? Lze nějak operovat podezřením z daňového úniku? Jak funguje párování faktur s reverse charge mezi státy EU? Vidí český FÚ, že došlo ke spárování faktury? 

Jsou dvě firmy, plátci DPH, stejní majitelé. První plátce DPH vlastní pozemek a druhý plátce DPH (stavební firma) má stavební povolení na stavbu řadových garáží na tomto pozemku. Druhá firma bude fakturovat první firmě stavbu garáží. Bude se jednat o režim přenesení daňové povinnosti, nebo bude tuto stavbu včetně záloh fakturovat s DPH? Dle sdělení stavebního úřadu lze i na základě smlouvy o finančním vypořádaní mezi firmami požádat, aby kolaudaci provedla první firma, která vlastní pozemek. 

Dodavatel nám fakturuje montáž kabeláže včetně materiálu na připojení internetového přenosu dat. Na faktuře uvádí: Daň odvede zákazník ve vztahu k PDP dle § 92a – 92f ZDPH. Pod jakým kódem toto plnění uvedu v kontrolním hlášení? 

Společnost od svého dodavatele zakoupila zařízení na základě smlouvy o zhotovení. Zde přijala fakturu dle § 92e zákona o DPH, s přenesenou DPH. Zařízení nějakou dobu provozovala, a následně se ho rozhodla prodat. Bude při prodeji fakturovat standardně s vyčíslenou DPH, a tedy nikoliv dle § 92e? Dále, společnost prodává elektrickou přípojku, kterou pro ni na pevné rozvody v budově odběratele připojil její subdodavatel. Jak bude správně postupovat ohledně režimu DPH? Součástí zařízení byla i montáž, ale bylo to vše sjednáno na kupní smlouvu - je to takto možné? Hraje nějakou roli časová mezera mezi vybudováním této přípojky a odkupem zákazníkovi? Přípojka už od začátku byla vybudována na objednávku zákazníka, ale odprodána mu byla až po roce. Odběratel je plátcem DPH.

Jsme externí účetní kancelář, účtujeme klienta, který provádí malířské práce. Zakázky mívá klient na výmalbu nebytových prostor, ale i rodinných domů podnikatelům. Pokud mu zákazník uvede své DIČ (je plátce DPH), pak v obou případech fakturuje za výmalbu přenos daňové povinnosti dle §92e. Pro našeho klienta pracují i malíři - subdodavatelé, plátci DPH. Ti na svých fakturách také uvádějí PDP dle §92e. Pro účetní je velmi obtížné zjistit, zda se FP od suboddavatelů týkají nebytových prostor či RD, někdy se týkají obou variant dohromady. Je možné, aby účetní tyto přijaté faktury samovyměřovala na vstupu i výstupu pouze se sazbou 21% bez ohledu na to, na jaké nemovitosti subdodavatel pracoval? V případě, že uvede na vstupu i výstupu nesprávnou sazbu, může mu hrozit sankce?

Firma, plátce DPH, poskytuje nepravidelnou autobusovou přepravu. Přeprava probíhá pouze na území ČR. Jedná se o klasické poskytování služby s 21% a přeprava se fakturuje standardně - pokud je odběratel tuzemský plátce DPH, tak je místo plnění v tuzemsku a fakturuje se s 21% DPH a pokud je odběratel EU, tak je místo plnění v EU je uplatněna reverse charge. Je to tak? Přeprava probíhá na mezi členskými státy EU. Zde je nutné na faktuře rozdělit část cesty, která vedla po tuzemsku a která vedla přes jiný stát EU. Je to tak? Nebo je nějaká finta, jak by se to mohlo fakturovat přeprava jako celek? Pokud ne, tak doprava po tuzemsku je dle § 70 zákona o DPH osvobozena od daně s nárokem na odpočet, fakturuje se tedy s 0% DPH a v Přiznání k DPH se vykazuje na ř. 26. Jak je to s další částí? Samozřejmě si musím zjistit, jak je to v daném státě. Pokud je to tam také osvobozené, co uvádím na faktuře? Na základě čeho mohu uvést, že je přeprava osvobozena od DPH a jak plnění vykazuji v Přiznání k DPH? Pokud osvobozena není, fakturuji s jakou sazbou? Naší 21% nebo sazbou daného státu a DPH odvádím v daném státě? Pokud je odběratel plátce z EU, mohu uplatnit reverse charge nebo v tomto případě nikdy? Jak postupuji, pokud je přeprava do třetí země, např. do Velké Británie? Jak fakturuji občerstvení podávané na palubě autobusu? Spadá to do seznamu služeb podléhajících druhé snížené sazbě, vyjma alkoholických nápojů, a mohu fakturovat s 10% DPH?

Jak postupovat při fakturaci dodávky elektřiny nebo plynu? Vždy se bude jednat o transakci mezi podnikateli, plátci DPH. 1) Nakupujeme plyn od dodavatele, obchodníka s plynem. My nejsme obchodníkem s plynem. Jako pronajímatel spotřebu plynu přefakturováváme na nájemce, plátce DPH. Máme fakturovat v přenesené daňové povinnosti, nebo na výstupu uplatnit sazbu DPH a daň? 2) Nakupujeme plyn přímo od dodavatele, obchodníka s plynem. Dodavatel vystavuje fakturu s příslušnou sazbou DPH. Nákup plynu slouží pro kogenerační jednotku (kotelnu) na výrobu tepla a následně dodáváme teplo dalším nájemcům, plátcům DPH. Můžeme uplatnit přenesenou daňovou povinnost? Lišil by se postup v tomto bodě v případě, že plyn od obchodníka s plynem koupí „pronajímatel areálu“, ten nám plyn přefakturuje jako nájemci, my plyn spotřebujeme pro kotelnu na výrobu tepla a následně firmám fakturujeme spotřebu tepla? Máme licenci na výrobu elektřiny – (ne)jsme obchodníkem pro účely režimu přenesené daňové povinnosti na základě této skutečnosti?

Slovenský plátce (bez CZ DIČ ani IO, má jen SK DIČ a daně odvádí na Slovensku) vyfakturoval rekonstrukční práce v kanceláři v ČR českému plátci s 21% DPH - je to v pořádku? Jak takovou transakci uvést v přiznání k DPH a KH? Ještě jsme se s tím nesetkali, vždy šlo o reverse charge od zahraniční osoby nebo měla CZ DIČ či byla IO. Slovesnký plátce tvrdí, že to tak děla již několik let a nikdy neměl problém.

Jsme zoologická zahrada, příspěvková organizace, která provozuje i ekonomickou činnost, proto si můžeme uplatňovat nárok odpočtu DPH na vstupu stanoveným koeficientem. V nedávné době probíhala montáž elektronických zámků a to i právě v objektech určených pro ekonom. činnost. Pokud by byla faktura vystavena v přenesené daňové povinnosti má naše organizace nárok na zkrácený odpočet DPH? 

Firma provádí servis a údržbu oken, konkrétně seřízení a promazání oken, přesklení oken, výměnu vadných okenních kliček a kování. Nově se stává plátcem dph. Pokud bude fakturovat pro neplátce dph za výše uvedené práce pro objekty určené k bydlení - bude sazba dph 15 %, pokud pro nebytové prostory - bude sazba dph 21 %. Nejsme si ale jisti při fakturaci plátcům dph a užití režimu přenesené daňové povinnosti - a to zejména u výměny vadných okenních kliček a kování, což dle našeho názoru může být považováno za zámečnické práce a ty nepodléhají režimu přenesené daňové povinnosti. Jak tedy fakturovat službu pro plátce dph v rámci jedné faktury, která bude obsahovat: seřízení, promazání oken a výměna okenních kliček a kování? Stavební firma, plátce dph, které budeme fakturovat tvrdí, že na celý servis máme jednotně použít režim přenesené daňové povinnosti - je tedy možné použít ustanovení § 92a odst. 7 ZDPH, pokud s použitím tohoto režimu souhlasí dodavatel i odběratel je bezpečnější ho použít? 

Česká firma A (právnická osoba, plátce DPH ČR, registrována k DPH na Slovensku dle par. 5 slovenského zákona o DPH) je subdodavatelem jiné české firmy B (právnická osoba, plátce DPH ČR), vykonávaná činnost je dodání služby (projekční činnost) pro nemovitost slovenského zákazníka na Slovensku. Česká firma B není registrována k DPH na Slovensku. Česká firma A fakturuje české firmě B se slovenskou DPH (20 %), podá přiznání k DPH na Slovensku a odvede slovenskou DPH. Je to tak? Česká firma B je registrována k DPH na Slovensku. Česká firma A opět fakturuje české firmě B se slovenskou DPH, podá přiznání k DPH na Slovensku a odvede slovenskou DPH? Fakturace mezi českými firmami se vůbec neobjeví v českém přiznání k DPH?  

Do jakého členění mám dát fakturu - s. r. o., plátce DPH, jako subdodavatel provedl opravu na veřejném osvětlení na Slovensku pro Českého plátce. Faktura je vystavena na plátce s českým DIČ, mám zařadit tuto službu do přenesené daňové povinnosti, nebo do členění poskytnutí služeb do jiného členského státu EU? Nejsem si jistá kde zařadit v kontrolním hlášení a zda je povinnost podat souhrnné hlášení. Myslím si, že tuto povinnost má až konečný dodavatel. 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 12. 2022 ve věci C-247/21 Luxury Trust Automobil

Slovenská právnická osoba, plátce DPH v SK, která v tuzemsku není registrovaná k DPH, prodává zařízení umístěné v ČR další slovenské právnické osobě, rovněž plátci DPH v SK, zde neregistrované k DPH. Zařízení neopustí území ČR. Předpokládáme, že místo plnění bude zde v ČR. Jaké povinnosti z toho vyplývají prodávajícímu, a jaké kupujícímu co se týče DPH zde v ČR?

Slovenská firma (plátce daně na Slovensku se slovenským DIČ) prováděla stavební a montážní práce (výroba, dodávka a montáž konstrukce pro umývací linku) v ČR českému plátci a vystavila mu fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti [dle § 69 odst. 12 písm. j) zákona č. 222/2004 Z.z.]. Je možné vystavit fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti i přeshraničně? Český plátce to pak uvede v přiznání k DPH na řádku 10. Neměla by se slovenská firma registrovat v ČR, aby to pro českého plátce mohlo jít na ř. 10?

Společnost A registrovaná k DPH pouze v ČR nakoupí od českého dodavatele B zboží s dodací podmínkou DAP Polsko, tj. zboží je dodáno přímo odběrateli C do Polska. Následně společnost A fakturuje toto dodání zboží odběrateli polskému odběrateli C. Jedná se o zboží, které dle českého zákona o DPH podléhá režimu přenesené daňové povinností. Přepravu tedy zajišťuje v rámci dodací podmínky dodavatel B (první dodavatel) z ČR přímo do PL. Domníváme se, že se jedná o dodání zboží v řetězci (2 po sobě jdoucích dodání stejného zboží). Jak správně postupovat z hlediska DPH? Faktura vystavená od dodavatele B je vystavena na společnost A s českou 21% sazbou DPH. Není uplatněn režim PDP, přestože hodnota dodávky je vyšší než 100 tis. Kč. Dodavatel se odvolává na to, že místo plnění není v ČR. Je to v pořádku? Případně jak by mělo být správně posouzeno z hlediska DPH, a to v rámci fakturace zboží mezi českými společnostmi (českými plátci bez registrace v JČS) a následně fakturace zboží od české společnosti A polskému odběrateli C - je možné na tuto dodávku uplatnit osvobození dle § 64 s potvrzením, že zboží bylo do PL přepraveno?

Máme smlouvu o dílo na stavební práce, které spadají do režimu přenesené daňové povinnosti. Budeme dělat dílčí fakturace - za dodání materiálu, který následně budeme montovat. Může být tento materiál v režimu PDP, když je součástí toho díla? Nebo se musí fakturovat s DPH? 

Společnost zabývající se kovovýrobou (pálení laserem, ohýbání, svařování, přivařování, povrchové úpravy atp.) vyrábí různorodé kovové díly. Pravidelně řešíme otázku, zda při zakázkách nad 100 000 Kč uplatnit přenesenou daňovou povinnost. Jako použitelné zatřídění dle přílohy č. 2 zákona o DPH, která vymezuje kovy, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti, se nám jeví kód nomenklatury 7308 Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli. Společnost dostane od zákazníka technický výkres a díl podle něho vyrobí. V mnoha případech však společnost neví, k čemu bude daný díl zákazníkem použitý (jedná se o neurčité díly z pohledu dalšího použití). Pokud zakázka přesáhne 100 000 Kč, lze také u těchto blíže neurčitých výrobků aplikovat režim přenesené daňové povinnosti, nebo je správnější použít základní sazbu DPH?

Dobrý den, máme dotaz ohledně přenesené daňové povinnosti mezi dvě plátci DPH s.r.o., zda se uplatní u kácení stromů a výškových prací v objektu stavby, tj. řezání stromů, čištění okapů? Jestliže tato faktura bude od subdodavatele vystavena s PDP pro naši společnost sro, my jí dále budeme přeúčtovávat dalšímu sro plátci DPH v rámci dalších venkovních úklidových prací ve smluvním objektu. Objekt je myšleno například letiště nebo vojenský prostor, kde výhradně sekáme trávu, zametáme a děláme drobné opravy terénu, jak travního, čištění okapů či betonu, prořez keřů a stromů bude uplatněno DPH 21% jako úklidové práce venkovní? děkuji