Režim přenesení daňové povinnosti - strana 4

Společnost pravidelně jako odběratel přijímá službu z EU: konkrétně služba na období 2. 11. 2022-1. 12. 2022 je dodavatelem vystavena s datem 2. 12. 2022. Tento doklad naše společnost přijme 4. 12. 2022. Dle vnitropodnikové směrnice používá pro přepočet denní kurzy dle ČNB. K jaké datu vzniká odběrateli povinnost přiznat DPH a zároveň si nárokovat DPH s ohledem na přepočet cizí měny a použití správného kurzu pro přepočet?

Stavební firma (plátce DPH) fakturuje obci (také plátcem DPH) za opravu na budově základní školy. Obec je zřizovatelem této základní školy. Jako stavební firma se s tímto setkáváme opakovaně a víme, že by neměl být režim přenesení daňové povinnosti, pokud příjemce nevystupuje jako osoba povinná k dani, ale externě se nám za obec těžko posuzuje, zda v tomto případě obec jedná jako osoba povinná k dani. Dotaz je tedy, má být fakturace v režimu přenesené daňové povinnosti nebo nikoliv?

Fyzická osoba, plátce DPH, zakoupila v DE osobní automobil, prodávající je plátce DPH v DE. Jak to bude s DPH u fyzické osoby v ČR? Doklad z DE má obsahovat DPH nebo má být vystaven bez DPH?

Autosalon, plátce DPH, při prodeji vozu prodává i prodlouženou záruku k vozu. Tato záruka je fakturována samostatně. Pokud se bude fakturovat plátci DPH na Slovensko, bude se fakturovat bez DPH jako přenesená daňová povinnost?

Dobrý den firma obdržela fakturu s přenesenou daňovou povinností na dodávku a montáž klimtizace v celkové částce 51 000,-, dph 0%. Faktura má zdanitelné plnění 31.3.2023, ale vystavená je 3.4.2023. Do kterého měsíce mám pro účely DPH fakturu zahrnout a jaka bude výše DPH . Jaký kód předmětu plnění uvést ? V přiznání k DPH vykážu částku na řádku 10 a následně si ji mohu uplatnit na řádku 43 ? Děkuji za odpoveď.

Zemědělský podnik vyrobil kukuřičnou siláž a travní senáž jako krmivo pro svá hospodářská zvířata. Tyto produkty se rozhodl prodat, zařadil je proto pod číselný kód harmonizovaného popisu číselného označování zboží 2308 resp. 1214 a prodal s 15% DPH. Podle kódu nebyly produkty zařazeny jako zboží specifikované v příloze č. 6 zákona o DPH a prodej nad 100 000 Kč proto nebyl realizován v režimu PDP. Bylo vše z hlediska DPH správně?

Přijali jsme objednávku na výrobu formy pro automotiv - objednatel z třetí země. Při výrobě byly zjištěny nedostatky ve výkresové dokumentaci. Navrhli jsme objednateli, že zpracujeme a) úpravu výkresové dokumentace b) technologický postup té části, která se váže k upravované konstrukční dokumentaci. Tyto práce považujeme za službu, u které je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tzn. že se zdanitelné plnění přesune za odběratelem služby. Při zpracování technologické dokumentace však nastávaly situace, že bylo nutno ověřit navrhovaný technologický postup přímo úpravou formy, která byla předmětem objednávky na výrobu formy. Při tomto ověřování byl spotřebován i nějaký materiál. Dají se tyto práce, tzn. úprava formy, které budou taktéž předmětem fakturace jako součást vývojových prací, posuzovat taktéž jako služba, kde je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH? Tato forma jako taková, bude a) fakturována odběrateli v ČR s českou DPH, b) fakturována odběrateli z třetí země (jiný než objednatel služby vývoje) = vývoz zboží bez DPH.

Česká s. r. o, neplátce DPH, vlastní rodinný dům (v katastru nemovitostí je tato nemovitost zapsána jako objekt k bydlení) a tento pronajímá fyzické osobě, která dům užívá výhradně k bydlení. V jaké sazbě budou společnosti účtovány: a) stavební práce (rekonstrukce kuchyň, koupelna, podlahy), b) montáž tepelného čerpadla a FVE. Protože společnost není plátce DPH, předpokládáme správně, že nebude použit systém reverse charge?

Naše společnost nakupuje a prodává zboží – kovové výrobky (díly-svařence). Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti (RPDP), vystaví nám dodavatel fakturu za dodání zboží v tomto režimu. Naše společnost obratem zboží fakturuje a dodává zákazníkovi. Zákazník však požaduje fakturovat každý díl (výrobek) odděleně – díly se liší provedením a rozměry, ke každému výrobku je zvlášť objednávka ze strany zákazníka. Dodavatel nám vyrobil a dodal např. 5 ks (vystavil jeden daňový doklad v RPDP), my tedy vystavíme pět daňových dokladů (DUZP je jeden den). Na některých dokladech je pak hodnota plnění nižší než limit 100 000 Kč. Je možné pro účely uplatnění RPDP sečíst hodnotu všech těchto našich plnění uskutečněných v jeden den pro daného zákazníka a uplatnit RPDP u všech faktur, neboť v součtu hodnota vybraných plnění převyšuje částku 100 000 Kč (i když fakturovaných odděleně)?

Slovenský občan vlastní v ČR nemovitost, kterou pronajímá. Je rezident Slovenské republiky a v ČR podává přiznání k dani z příjmů z pronájmu § 9 a není v ČR registrovaný k DPH. Následně si podává přiznání k dani z příjmů na Slovensku, kde podniká a je plátce DPH ze své činnosti na Slovensku. Nemovitost v ČR s podnikáním na Slovensku nijak nesouvisí. Daňovou evidenci mu vede účetní v ČR plátce DPH a fakturu vystavuje s českou DPH. Je to tak správně?

Obdržela jsem fakturu s klasicky vyčíslenou DPH instalaci reklamního banneru. Požádala jsem dodavatele o vyjádření, ten mi sdělil toto: Jedná se o výměnu banneru v lankovém systém. Banner není pevně spojen s budovou a netvoří její součást, proto se nejedná o přenesenou daňovou povinnost. Banner je před fasádou a je připevněn pomocí pružného gumolana. O přenesenou povinnost by se jednalo v případě instalace reklamy pevně spojené s objektem, například při montáži reklamní plochy na fasádu objektu, následný výlep již ale není s přenesenou povinností. Nejsem si jistá, zda je toto odůvodnění správné.

Plátce DPH poskytuje službu ve formě leštění nerezových dílů (tím provádí jejich povrchovou úpravu). Zákazník, plátce DPH přinese nerezové dílce na vyleštění. Bude poskytovatel služby, plátce DPH tuto službu fakturovat v režimu přenesené daňové povinnosti zákazníkovi, plátci DPH? 

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění začala Česká republika využívat podle § 92a zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), od roku 2011 u vymezených plnění a v dalších letech byl postupně rozšiřován. Od roku 2012 je uplatňován režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění také pro vymezené stavební a montážní práce. Vymezení stavebních a montážních prací, na které se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje, vyplývá z § 92e zákona o DPH . Informace k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví a navazující odpovědi na nejčastější dotazy byly zveřejněny na webových stránkách Finanční správy ČR. V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná obecná pravidla režimu přenesení daňové povinnosti. Návazně jsou vysvětleny praktické postupy při aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací podle aktuálně platné právní úpravy a výkladů k ní.

Daň z přidané hodnoty se vyskytuje na většině přijatých i vydaných dokladů, přesto se její zaúčtování obvykle „odbývá“ tím, že se jedná o jakousi průběžnou položku, která se vyskytuje pouze na účtu 343. Ano, je to zásadně převažující varianta, kdy z dokladů na uskutečněné zdanitelné plnění plátce daň na výstupu přiznává na straně D účtu 343 a nárok na odpočet z přijatých daňových dokladů uplatňuje na straně MD účtu 343. Existuje však překvapivě mnoho případů, kdy hodnota daně z přidané hodnoty svůj „obvyklý“ účet 343 využít nemůže. Je možné, že jste se s některými v praxi setkali, jiné na vás mohou v budoucnu čekat. V následujících situacích položíme důraz zejména na způsob jejich účetního zachycení.

Podnikatel se stal dodatečně plátcem daně v 1/2023, a to na základě rozhodnutí od 6/2022. Vystavil zpětně doklady k původní fakturaci, některá plnění byla v přenesené daňové povinnosti, dle § 92a odst. 5 ZDPH nemůže zpětně tento režim uplatit. Vystavil tedy plnění s 21% DPH a zaslal doklady svým klientům. Mohou si klienti uplatnit nárok na odpočet nebo není nárok z důvodu, že se správně jedná o PDP?

Stavební firma (plátce DPH) fakturuje bytovému družstvu (také plátcem DPH) za opravu havárie venkovní kanalizace. Má být použita sazba 15% DPH nebo 21% ? A faktura má být v režimu přenesené daňové povinnosti nebo nikoliv?

Česká firma plátce DPH, nakoupila zboží (mobilní telefony), a v ČR chce prodat mobilní telefony za částku vyšší než 100 000 Kč jiné společnosti, která je plátce DPH. Lze v tomto případě použít režim reverse charge? A pokud ano, tak protože se jedná o částku vyšší než 100 000 Kč? Nebo jaký je tam důvod požití reverse charge? 

Jsme obchodník s elektrickou energii, máme licenci na prodej elektrické energie. Dle pokynu GFŘ při fakturaci na nás musí dodavatel uplatnit režim přenesené daňové povinnosti (RPDP) při fakturaci energie. Pokud nám různí dodavatelé umožní připojit se k jejich síti a odebírat od nich elektrickou energii v rámci zajištění potřeb staveniště a následně nám elektrickou energii fakturují , tak požadujeme od něj fakturaci v režimu RPDP. Je to v pořádku? Máme s takovými dodavateli často problém, protože chtějí fakturovat s DPH. Jsme stavební společnost a podnikáme také hodně v rámci Společnosti (sdružení) s jinými společnostmi. Pokud jsme vedoucí účastník Společnosti a fakturace za odebranou energii pro Společnost jde za námi, jako vedoucím účastníkem , musí dodavatel uplatnit na nás také RPDP? Pokud my dál budeme elektrickou energii přefakturovávat jiným účastníkům Společnosti , tak uplatníme režim zdanění s DPH na tyto účastníky sdružení, pokud ovšem nejsou obchodníky s elektrickou energii .

Plátce DPH provádí dodávku, montáž, instalaci tepelného čerpadla a klimatizace pro jiného plátce DPH, v jeho výrobním objektu (kanceláře). Součástí dodávky prací jsou různé bourací práce, zdící práce, upevňování komponentů do stavebního objektu. Jde tedy o stavebně montážní práce s přenosem daňové povinnosti dle § 92e zákona o DPH , kdy se uplatní režim PDP na celé plnění nebo je nutné vyčlenit tepelné čerpadlo a klimatizaci a tyto součásti akce zdanit v běžném režimu?            

Rozebrali jsme kovovou halu a její součásti prodali jinému plátci DPH ve výši 50.000,-Kč jako kovový odpad. Použije se na tuto fakturaci přenesená daňová povinnost či nikoliv? Platí zde limit 100.000,-Kč? Pravidelně rozebíráme staré stroje a odvážíme přímo do Kovošrotu kovový odpad a zde jsme vždy použili reverse i když byly částky v desítkách tisíc. Teď si ale nejsme jisti zda jako plátce, který jinému plátci prodává kovový odpad (rozebrané trubky z hrazení stájí, demontované plechy z oplechování hal) máme použít režim přenesené daňové povinnosti.