Režim přenesení daňové povinnosti - strana 2

Přenos při plnění Ustanovení ZDPH3) Platnost Kód1) Dodání zlata § 92b odst. 2 od 1. 4. 2011 1 Poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v dodání investičního zlata v případech podle § 92...

Česká společnost - plátce DPH nakoupí na Slovensku dříví od slovenského plátce DPH. Na faktuře by byla přenesená povinnost DPH. Český plátce odvede české DPH a současně uplatní nárok na odpočet DPH. Polský odběratel plátce DPH si sám odveze dříví z odvozního místa na Slovensku. Český plátce vyfakturuje polskému plátci toto dříví v režimu přenesené povinnosti DPH. Je to tak správně?

Společnost, plátce DPH, má svoji fotovoltaickou elektrárnu a přebytky prodává společnosti, která obchoduje s elektřinou. Na jaký výnosový účet se tento prodej má účtovat. A prodej je v přenesené daňové povinnosti?

V říjnu jsme obdrželi peníze jako zálohu na stavební práce od odběratele, který v říjnu nebyl plátcem DPH. K přijaté záloze jsme v říjnu vytvořili daňový doklad a odvedli z něho 15% DPH. Práce proběhly až v listopadu, kdy už však odběratel je plátce DPH. Jak má nyní vypadat konečná faktura? Můžeme dát celé plnění do přenesené daňové povinnosti a nechat si vrátit DPH finančním úřadem, nebo by měla část plnění (ve výši uhrazené zálohy) podléhat 15% DPH z důvodu, že odběratel nebyl v té době plátcem a nebylo možné použít přenesenou daň, a jen zbytek plnění má být s přenesenou daní? 

Jak má být správně provedena fakturace stavebních prací společnosti, která je plátcem DPH, ale v předmětné smlouvě, dle které fakturujeme provedené stavební práce na dokončené stavbě pro bydlení, nemá uvedeno svoje DIČ a ve smlouvě je explicitně uvedeno, že se má fakturovat s 15% DPH? Při fakturaci jsem vycházela z předpokladu, že DIČ poskytnuto nebylo pro tento druh plnění a není tak možné fakturovat s přenesenou daňovou povinností. Je tento způsob fakturace proveden správně? Nebo máme před každým plněním prověřovat, zda je či není společnost plátcem DPH a na smluvní ujednání nebrat zřetel a fakturovat vždy s přenesenou daňovou povinností, pokud zjistíme, že společnost DIČ má?

Dodavatel (plátce z Polska) chybně vystavil fakturu s polským DPH vůči naší společnosti (plátce DPH v ČR) - jde o pořízení zboží z EU (mělo být osvobozeno od DPH). Pokud nebude vystaven z jeho strany opravný daňový doklad a vráceno DPH, příjemce zboží (tedy naše společnost) musí přiznat toto plnění do DPH navýšeno o polské DPH? A jak to bude účetně, pokud zboží účtujeme na 501 budeme na tento účet dávat hodnotu materiálu vč. polského DPH, které tam je chybně navíc?

Český plátce nakoupí od polského plátce díly na auto. Polský plátce vystaví fakturu s polskou DPH a odmítá fakturu opravit - vystavit bez polské daně i když má DIČ českého plátce. Český plátce má udělat reverse charge z celé částky nebo z částky bez polské daně? Podle jakého paragrafu se má postupovat? 

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, vlastní nemovitost, kterou vlastní jako soukromá osoba. Nemovitost se skládá z části, ve které podnikatel bydlí a ostatní prostory (půdu a garáž) plně využívá pro své podnikatelské účely. Podnikatel vlastní eshop a půdu i garáž využívá jako prostory pro skladování zboží. Nyní se podnikatel rozhodl, že půdu i garáž chce rekonstruovat. Je možné výdaje na rekonstrukci zahrnout do podnikání? Zhotovitel prací je plátce DPH, je možné uplatnit režim přenesené daňové povinnosti? Případně co je potřeba doložit pro to, aby se rekonstrukce dala uplatnit jako výdaj?

Pokud přijde česká faktura v přenesené daňové povinnosti s datem DUZP 30. 9. a datem vystavení 12. 10., můžu vyměření DPH odvod a nárok DPH udělat oběma řádky v říjnovém přiznání k DPH? 

S.polečnost s r. o. postavila rodinný dům se třemi byty. Kolaudace proběhla v dubnu 2023. 2 byty jsou již prodány. Chybou dodavatele instalačních prací došlo k vytopení právě těchto prodaných bytů (popraskané vedení podlahového topení). S.r.o. v rámci reklamace musela zajistit a uhradit faktury za opravy (výměna podlah, opravy omítek, malování a spotřebu elektrické energie na vysoušení). Veškeré tyto náklady budou řešeny přes pojistku dodavatele. a) Budeme tyto práce a energii účtovat nákladově s nárokem na odpočet DPH? b) Jakým způsobem vyúčtujeme dodavateli? Jako náhradu škody bez DPH? Domnívám se správně, že nemůžeme dodavateli přeúčtovat veškeré náklady jako práce v režimu PDP, když tyto práce nebyly prováděny pro něho, ale pro nás, i když byly v rámci reklamace z jeho viny?

Ukrajinská firma - právnická osoba podniká v ČR již 18 let. Je plátcem DPH. Z důvodu vysokého obratu musela ke svým 25 zaměstnancům uzavřít smlouvy i s OSVČ (plátci DPH nejsou). V roce 2020 získala zajímavou zakázku, na kterou vyslala část zaměstnanců a část živnostníků, s kterými má smlouvu. Doposud neměla žádné problémy, ale nyní řeší situaci, že odběratel, kterému fakturovala s přenesenou daňovou povinností, DPH na výstupu neodvedl. Zda si ji přiznal na vstupu, nám není známo. Jedná se o 3 zdaňovací období roku 2020 a 2 zdaňovací období roku 2021. Tento odběratel už s námi nekomunikuje, pohledávky nám ale zaplatil. Nekomunikuje ani se správcem daně. Máme očekávat, že DPH bude vymáhat správce daně na naší firmě? Jaká by v takovém případě byla DPH na vstupu? Stalo by se DPH nákladem?

Dodavatel (s. r. o. - český plátce DPH) uskuteční dodání strojů s instalací slovenskému odběrateli registrovanému k DPH na Slovensku. Ze smlouvy vyplývá, že dodání strojů je včetně instalace, kterou zajistí dodavatel. Podle mého názoru jde o plnění mimo tuzemsko, tedy není předmětem našeho DPH. Má být v tomto případě na faktuře uvedena nějaká poznámka o DPH - myslím tím „Daň odvede zákazník“, případně i slovensky „prenesenie daňovej povinnosti“, případně ještě něco dalšího? 

Firma, plátce DPH, si nechává namontovat na hotovou stavbu fotovoltaické panely. Může být za tuto montáž fakturováno v přenesené daňové povinnosti?

Jakou správnou sazbu DPH použít v režimu přenesené daňové povinnosti – jedná o stavební opravy apartmánu (nové omítky), kdy zadavatel trvá na snížené sazbě DPH z důvodu, že nemovitost je v katastru uvedena jako bytový dům, a jak to bude v případě oprav společných prostorů, když se jedná o apartmány v BD? 

Firma z Velké Británie, která není nikde v EU registrovaná k DPH, fakturuje českému plátci DPH stavební práce na nemovitosti v Německu. Český plátce DPH pak společně i s vlastní prací fakturuje s reverse charge německému plátci DPH veškeré práce. Jak je to s DPH u faktury z Británie? Jaké jsou povinnosti českého plátce?

Stavební firma, plátce DPH provádí pro klienta výstavbu plotu. Objednala si u dodavatele nákup a pořez planěk pro tento plot. Dodavatel je plátce DPH. Faktura je vystavená s 21% DPH. Je to takto správně? Jedná se o kód CZ-CPA 16 (dřevo rozřezané vč. služeb) nebo to lze podřadit pod CZ-CPA 43 - truhlářské práce spojené se staveb. díly (v tomto případě by šlo o RPDP)? Dodavatel pouze plaňky nařezal a dodal, na výstavbě plotu se již nepodílí.

Může si klient, který si pronajímá objekt pro obchodní činnost (penzion, restaurace) uplatnit DPH z opravy střechy (celou uhradí), pokud s majitelkou sepíšou např. čestné prohlášení či dohodu se souhlasem? Jedná se o částku 18 0715,11 vč DPH. Jde uvedená částka celá rovnou do nákladů? 

Česká s. r. o., plátce DPH, chce koupit použité auto v Německém autobazaru. Bude v tomto případě použit reverse charge? Zatím fakturu od klienta nemám, ale klient chce vědět, zda tam nejsou nějaké výjimky spojené s DPH. 

Do rukou se mi dostal daňový doklad na odebrané služby, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Doklad byl vystaven pozdě, neboť na fakturaci se zapomnělo. Doklad tak měl datum vystavení září 2023, ale jako DUZP bylo uvedeno květnové datum. Obrátila jsem se dodavatele s tím, že se jedná o neplatný daňový doklad, jelikož doklad byl vystaven více jak 15 dnů od DUZP. Dodavatel mi odpověděl, že záležitost konzultoval se svým daňovým poradcem, který mu řekl, že doklad je vystavený správně. Já ani daňový poradce ale toho názoru nejsme a myslíme, že se na doklady s přenesením vztahují stejná pravidla pro vystavování dokladů jako na běžná plnění (dle § 28 odst. 5 ZDPH). Mohu poprosit o posouzení situace, která ze stran má pravdu? 

OSVČ A a OSVČ, obě plátci DPH se rozhodli společně postavit výrobní halu, kterou by chtěli mít zahrnutou v obchodním majetku. Pozemek je ve vlastnictví obou fyzických osob na rodné číslo (nezařazeno do obchodního majetku). Rozhodli se, že veškeré náklady budou fakturovány na podnikatele A a ten poměrnou část 1/2 přeúčtuje na podnikatele B. Budou náklady, které podnikatel A přeúčtuje podnikateli B vstupovat do obratu? Budou příjmy z přefakturace takových nákladů zdanitelným příjmem podnikatele A? Budou stavební práce z pohledu DPH v přenesené daňové povinnosti také přeúčtovány na OSVČ B v přenesené daňové povinnosti?