Rozhlas

Obracím se na Vás s dotazem ohledně navýšení měsíčních plateb u operativního leasingu. Společnost ŠkoFIN nám od 1. 9. 2025 jednostranně zvýšila pravidelné měsíční splátky. Odůvodnila to novelou zákona účinnou od 1. 5. 2025, podle které došlo ke zvýšení rozhlasového poplatku z 45 Kč na 55 Kč měsíčně. Toto navýšení nám přenesla do splátek. Domníváme se však, že je to neoprávněné, protože podle novely se poplatek již neodvíjí od počtu přijímačů, ale od počtu zaměstnanců. V našem případě by tedy nemělo docházet k automatickému navýšení měsíční splátky za každý pronajatý automobil. Je takové navýšení ze strany leasingové společnosti oprávněné, zda by se skutečně mělo jednat o paušální zvýšení poplatku za každý automobil, nebo se poplatek počítá pouze podle počtu zaměstnanců? 

V důsledku změny v rozhlasových poplatcích od 1.5.2025 nám vznikl přeplatek. Poplatek jsme účtovali na účet 538/345. Jak zaúčtuji přeplatek? Mínusem na výše uvedený účet, nebo použít účet 648?

Málokterá novela získala v České republice takové pozornosti, jako právě novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Zákon přinesl zejména razantní zvýšení hrazených poplatků, rozšíření definice přenosových zařízení, ale i nové povinnosti pro podnikatele. Nejznatelnější z nich byla povinnost oznámit do 30. června 2025 příslušnému orgánu počet zaměstnanců a počet pronajímaných dopravních prostředků. Přestože již tato lhůta uplynula, ne všichni zaměstnavatelé se k poplatku doposud registrovali, a otázky spojené s konkrétními povinnostmi novely tak zůstávají stále aktuální.

Je povinnost, aby se k poplatkům za rozhlas a TV přihlásil i zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost?

Chtěla bych poprosit o radu ohledně aktuálních změn v televizních a rozhlasových poplatcích. Jedná se o zahraničního zaměstnavatele se sídlem v Německu (např. firma XYZ GmbH) - která má přes 25 zaměstnanců, ale tady v Česku jen jednoho (je to Čech, občan ČR). Tento český zaměstnanec má přidělen automobil s autorádiem, notebook a mobil. Vlastníkem toho všeho je firma XYZ GmbH. Zaměstnanec, který platil a platí rozhlasový poplatek za svou domácnost, je uveden jako soukromá osoba v TP automobilu jako provozovatel. Firma XYZ GmbH zde doposud neplatila žádné poplatky, ani není v tomto smyslu registrována. Mají teď nějaké povinnosti v souvislosti s aktuálními změnami televizních a rozhlasových poplatků? 

Jedná se mi o s. r. o., které nemá žádné zaměstnance, pouze jednatele se smlouvou o výkonu funkce, a má ve svém majetku tři automobily, v každém z nich autorádio a za tyto tři autorádia platí poplatky. Jak to bude s poplatky Českému rozhlasu od 1. 7.? Z toho, co jsem k tomu načetla, jsem pochopila, že toto s. r. o. (po oznámení, kolik má zaměstnanců), už nebude platit poplatek žádný. Nicméně, znamená to opravdu, že ani žádný poplatek z těch autorádií? 

Jaký je způsob výpočtu počtu zaměstnanců přepočtených na plné pracovní úvazky pro účely platby rozhlasových a televizních poplatků? Zahrnují se do tohoto výpočtu i zaměstnanci čerpající mateřskou a rodičovskou dovolenou?

1) Článek 2 odst. 1 písm. c) a článek 370 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení s částí A bodem 2 přílohy X této směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát, který ke dni 1. ledna 1978 vybíral daň z přidané hodnoty z činnosti veřejnoprávního vysílání, která byla financována prostřednictvím povinného poplatku placeného na základě zákona každým vlastníkem zařízení způsobilého přijímat rozhlasové a televizní vysílání, mohl i nadále zdaňovat tuto činnost bez ohledu na to, zda uvedená činnost spadá pod pojem „poskytnutí služby za úplatu“ ve smyslu tohoto čl. 2 odst. 1 písm. c). 2) Článek 370 směrnice 2006/112 ve spojení s částí A bodem 2 přílohy X této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát, který ke dni 1. ledna 1978 vybíral daň z přidané hodnoty z činnosti veřejnoprávního vysílání, která byla financována prostřednictvím povinného poplatku placeného na základě zákona každým vlastníkem rozhlasového nebo televizního přijímače, mohl i nadále zdaňovat tuto činnost, pokud právní úprava tohoto poplatku byla po tomto datu změněna takovým způsobem, že uvedený poplatek je vybírán na základě držení jakéhokoli zařízení způsobilého přijímat rozhlasové a televizní vysílání, a to včetně chytrého telefonu nebo počítače. 3) Článek 370 směrnice 2006/112 ve spojení s částí A bodem 2 přílohy X této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát, který ke dni 1. ledna 1978 vybíral daň z přidané hodnoty z činnosti veřejnoprávního vysílání, která byla financována prostřednictvím povinného poplatku placeného na základě zákona, mohl i nadále zdaňovat tuto činnost, pokud právní úprava tohoto poplatku byla po tomto datu změněna takovým způsobem, že umožňuje, aby malá část příjmů z tohoto poplatku byla použita na financování jednak provozovatelů vysílání, kteří nejsou veřejnoprávními subjekty, ale vykonávají činnost veřejnoprávního vysílání, a jednak mediálních a kinematografických podniků, které jsou veřejnoprávními entitami nebo byly zřízeny veřejnoprávními provozovateli vysílání a přispívají k činnosti vysílání, aniž samy takovou činnost vykonávají.

Firma má sídlo na adrese bydliště jednatele. Poplatek za rozhlas platí jednatel jako rodinný příslušník. Je povinností firmy platit další poplatek? V účetnictví má vedeny 2 firemní auta a 3 mobilní telefony pro zaměstnance. Jaké poplatky za rozhlas měla platit do roku 2024 a jaké bude platit v případě schválení nového zákona? Jedná se ve všech případech o daňový náklad?

Společnost s r. o. platí ročně rozhlasový poplatek (na celý rok) pravidelně každý rok. Na jaké účty by měla správně s. r. o. rozhlasový poplatek zaúčtovat a měla by ho časově rozlišit?

V tomto pokračování seriálu se věnujeme první polovině tuzemských osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Kromě jejich popisu upozorníme i na situace, na které je potřeba si dát pozor a u dodání nemovitosti přinášíme kritéria, na jejichž základě bychom měli správně určit, zda daný prodej bude zdanitelný či osvobozený.