Škoda majetková

Společnost odpisuje drobný hmotný dlouhodobý majetek v rozmezí pořizovacích cen 15 000 Kč – 80 000 Kč po dobu 24 měsíců. Během doby odpisování vyřadila majetek – konkrétně šlo o mobilní telefon, který byl vyřazen následkem škody (pádem na zem), telefon byl vyhozen do elektroodpadu. Je zůstatková cena daňová při vyřazení a účtujeme o ní na účtu 551?

Dodavatel ze země EU nám zaslal zboží. Až při naskladňování jsme zjistili, že část zboží schází. Přepravce odmítl náhradu škody a dodavatel uhradí polovinu hodnoty ztraceného zboží. Daňově uznatelná je pouze část, na kterou přišel dobropis, ale jak to bude s DPH? Faktura byla v režimu RCH. Máme nárok na celý odpočet, nebo musíme část, kterou dodavatel nekompenzuje dobropisem dodanit? 

Na základě vnitřního předpisu zaměstnavatel uzavírá a platí zaměstnancům pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnavateli. Zaměstnavatel je pojistník, zaměstnanec pojištěný. Zaměstnanec přispívá polovinou částky pojistného, která mu je pak ze mzdy sražena. Zajímá mě, zda je na tuto srážku potřeba se zaměstnancem uzavřít dohodu o srážce ze mzdy, když se sráží na základě vnitřního předpisu. 

Provozem vozidla jsme v rámci své podnikatelské činnosti způsobili škodu na majetku jiné osoby. Naše pojišťovna (uzavřena Smlouva o pojištění odpovědnosti podnikatele) vyplatila poškozenému pojistné plnění. Při následném prošetřování se zjistilo, že vozidlo bylo provozováno ve špatném technickém stavu. Nyní jsme od pojišťovny obdrželi Výzvu k zaplacení postihu dle § 32 odst. 2 písm. a) zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu, pojišťovna od nás požaduje úhradu ve výši vyplaceného plnění vůči poškozenému. Lze tuto částku považovat za výdaj dle § 24 odst. 2 písm. p) ZDP?

Máme služební auto po nehodě a totální likvidaci. Jak se bude účtovat o škodě? A hlavně jaké bude účtování spoluúčasti, které nebude požadováné po zaměstnanci (viníkovi nehody), rozhodnutí vedení. Pojistitelem uznaná výše škody 80.000,-Kč Spoluúčast z poj.plnění -5.000,-Kč Výše pojistného plnění(doplatku) 75.000,-Kč přiznání plnění 75.000,- 378/648 75.000,- nebo 80.000,-Kč ?? úhrada škody pojišťovnou 75.000,- 221/378 Spoluúčast 5.000,- ??? Z rozhodnutí vedení nebude po zaměstnanci vymáháno. Vrak vozidla byl ohodnocen na částku 42.000,- s DPH. Faktura za prodej vraku 311/641 Úhrada za vrak 221/311.

Společnost zaslala zákazníkovi přes přepravní společnost zboží. Během přepravy došlo k poškození zboží, které přepravce uznal. Společnost tedy vyfakturuje škodu přepravci na zboží. Škoda není předmětem DPH, tzn. bude bez DPH. Co má společnost udělat s původní fakturou na dodání zboží zákazníkovi? Stornovat původní fakturu a podat dodatečné přiznání, nebo vystavit ke dni uznání škody přepravcem opravný daňový doklad na fakturované zboží zákazníkovi?

OSVČ vozí nákladním automobilem potraviny. Pokud některé potraviny poškodí, jsou mu naúčtovány k úhradě s DPH. Může si OSVČ dát tyto potraviny do výdajů a uplatnit DPH?

Dodavatel nám dodá materiál, materiál vracíme z důvodu, že je vadný. Dodavatel vadu neuzná. Nastane situace: 1) Dodavatel nám materiál vrátí. 2) Dodavatel si vadný materiál ponechá bez náhrady. My máme materiál veden stále na skladě účet 112*. Do doby rozhodnutí o reklamaci. Jakým způsobem je správné zaúčtovat oba případy do nákladů: Př. 1) Účtování 548* nebo 549* na základě likvidačního protokolu potvrzeného od firmy, která materiál zlikvidovala. Př. 2) Účtování 549* daňově neuznatelné? V případě doložení od dodavatele o likvidaci daňově uznatelné? 

Škodní událost vznikla v září 2024. Fakturu za opravu auta jsme obdrželi v únoru 2025 a pojistné plnění od pojišťovny také přišlo v roce 2025. Je faktura za opravu auta nákladem roku 2025 a náhrada od pojišťovny výnosem roku 2025?

Společnost pořídila v srpnu 2024 osobní automobil, pořizovací cena 970 000 Kč bez DPH a zařadila do DHM na pět let. V listopadu 2024 byl automobil nabourán. Začátkem prosince 2024 přišlo vyjádření od pojišťovny, že škodu budou likvidovat formou tzv. finanční totální škody. V lednu 2025 přišlo od pojišťovny oznámení, že úhrada plnění z povinného ručení je částka 818 000 Kč. Zároveň nám sdělila, že obvyklá cena 1 070 000 Kč byla stanovena pomocí internetové inzerce daného typu vozidla jeho výbavy a kilometrového nájezdu. Od této částky byly odečteny využitelné zbytky ve výši 252 000 Kč a zajistila nám kontakt na výherce aukce cena zbytků vozidla 305 000 Kč s DPH, na kterého vystavíme fakturu. Jedná se nám, kdy musíme vyřadit automobil z majetku, zda v roce 2024 nebo až v roce 2025. Pokud vyřazení z důvodu škody provedeme v roce 2024, tak zůstatková cena bude 970 000 Kč a náhrada škody 818 000 Kč. Prodej automobilu využitelný zbytek 252 000 bude až v roce 2025. Budeme si moci uplatnit daňovou zůstatkovou cenu do výše náhrady od pojišťovny a souvisejícího prodeje?

Nedávné povodně za sebou nechaly značné škody, jejichž následky budeme řešit v účetnictví či daňové evidenci podnikatelských subjektů, stejně tak i u pronajímatelů v souvislosti s pronájmem majetku, jako i u fyzických osob u soukromého majetku, který neslouží ani k podnikání, ani k pronájmu. Posouzení samotných škod však ponecháme stranou a soustřeďme se na účetní a daňové dopady pojistných náhrad, které se z těchto pojistných událostí odvíjejí. V některých případech se výnos z pojistné náhrady a související náklady na sanace povodňových škod zobrazí ve stejném účetním a zdaňovacím období. V jiných situacích bude výnos z pojistné náhrady součástí účetního období roku 2024 a náklady související s opravou či prodejem poškozené věci budou účtovány do následujících období, se kterými souvisí. Toto časové přiřazení nákladů a výnosů je relevantní i pro účely sestavení základu daně z příjmů poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami.

V září 2024 způsobily povodně v Čechách a na severní Moravě značné škody na majetku. Tento článek přináší přehled klíčových daňových řešení a poznatků pro škody na hmotném majetku a zásobách u podnikatelů: Škody způsobené živelními pohromami mohou být daňově uznatelné, pokud jsou doloženy posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, i když podnikatel není pojištěn. Při škodách způsobených živelními pohromami lze zahrnout do daňových výdajů plnou výši zůstatkové ceny zničeného hmotného majetku a zásob, jestliže podnikatel vede účetnictví. Škoda způsobená neznámým pachatelem potvrzená policií nevyžaduje posudek znalce a může být daňově uznána bez ohledu na rok obdržení potvrzení policie. Ať už vedete účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňujete paušální výdaje, praktické příklady vám pomohou porozumět složitým daňovým otázkám a přinést jasná řešení pro každého podnikatele, který se potýká s následky přírodních katastrof.

Zaměstnanec zemědělského družstva poškodil družstvu plechová vrata od seníku. Družstvo vrata neopravovalo, zaměstnanci vrata odstranili, zlikvidovali a speciální firma nainstalovala nová, elektrická rolovací vrata. Bude se jednat o opravu majetku, nebo technické zhodnocení seníku? Seník je zařazen v majetku jako celek. Jak vše zaúčtovat?

Ve společnosti A došlo vlivem zatopení šachet k poškození výtahů (pojistná událost vznikla 27. 12. 2023 - účtování o předpisu na základě dopisu od pojišťovny (víme přesně částku plnění) k 31. 12. 2023 - 385/648?), s dodavatelem společností B se tedy vzájemně dle cenové nabídky dohodli na činnostech v souvislosti s opravami tohoto poškozeného majetku. Práce na opravě byly provedeny částečně v roce 2023 a dokončeny a celé vyfakturovány v roce 2024. Jak účtovat v rámci let 2023 a 2024 u společnosti, která práce provedla čili společnost B (rok: 2023 nedokončená činnost ve výši části provedených prací: účtování 121/581 a v okamžiku vyúčtování celé služby v roce 2024 účtování: 311/602 a zrušení nedokončených prací -121/581 nebo opačný zápis 581/121? Účtovaní ve společnosti A, která práce "přijala"- rok 2023: 511/383 (část prací týkající se roku 2023) a v okamžiku přijetí faktury od dodavatele v roce 2024: účtování 383/321 (část prací roku 2023) a zbytek prací roku 2024 511/321?

V článku se zaměříme na daňové řešení vzniklé škody na hmotném majetku a zásobách podnikatele, která je způsobena činností podnikatele, v důsledku živelní pohromy anebo odcizením (krádeží) neznámým, resp. zjištěným pachatelem.

Jak ocenit mobilní telefon, který účetní jednotka získala zdarma od operátora, platila jen dopravu? Jak ocenit klimatizaci, kterou účetní jednotka nehradila, protože ji proplatila účetní jednotce osoba, která původní klimatizaci poškodila?

Má plátce povinnost odvést DPH z přijaté úhrady za krádež od známého pachatele v tržní ceně? Zloděj ukradne zboží v prodejně, manko (549) se zaúčtuje v nákupních cenách. Policii je nahlášeno odcizení zboží v prodejních cenách a v této výši je vystaven protokol. Pachatel uhradí zboží v tržních cenách. Od přijaté platby se odečte nákupní hodnota zboží a ze zůstávající částky se odvede v příslušné sazbě DPH. Je tento postup správný? Má se manko vykazovat v nákupních cenách, když protokol od Policie ČR je veden v prodejních cenách? 

Dnešní soudnička je smutná hned ze tří důvodů. Nechtěné zničení stavby požárem je pro vlastníka vždy tragédie, i když jde „jen“ o dobře pojištěný firemní majetek. Tato škoda sice bývá daňově uznatelná, ale obnova poškozené věci zabere dlouhý čas, vyžádá si hodně peněz a vážně naruší firemní provoz. Aby toho nebylo málo, přibudou někdy nečekaně i daňové potíže. Odstranění poškození a uvedení do předchozího či provozuschopného stavu je sice definičně opravou – tj. okamžitým provozním daňovým výdajem – někdy však může mít charakter pořízení nové stavby, kterou lze daňově uplatnit jen postupně skrze odpisy. A je nasnadě, že jde o velké částky…

Fyzická osoba OSVČ vedla daňovou evidenci, ale od 1.1.2022 uplatňuje výdaje procentem z příjmů (řemeslná živnost). V roce 2020 pořídila os. automobil Škoda a začala jej odepisovat. V únoru 2022 utrpělo toto vozidlo těžkou havárii, viníkem byl řidič kamionu. Pojišťovna kamionu stanovila obvyklou cenu vraku pomocí aukce na 450 tis. Kč. Vrak Škody se podařilo prodat za 300 tis. (vraku zůstaly registrační značky a budoucí majitel automobil opět zprovozní), pojišťovna doplatila plnění 150 tis. Zůstatková cena Škody byla k 31.12.2021 270 tis. Kč, odpis plánovaný v roce 2022 měl být 90 tis. Kč (samozřejmě již pouze evidenčně-FO nemá od 1.1.2022 obchodní majetek). Poradíte prosím, jak FO v daňovém přiznání uvede jednotlivé příjmy (300 tis. za automobil a 150 tis. plnění od pojišťovny) a jaké výdaje k nim uplatní? 1. Je možno 150 tis. od pojišťovny zahrnout do příjmů dle §7 a uplatnit výdaj 80%? 2. Je možno 300 tis. za prodej vozu uvést v příjmech dle §10 a jako výdaj uplatnit zůstatkovou cenu vozidla, což by bylo 270 tis. mínus polovina ročního odpisu za rok 2022 (45 tis.), výdaj by tedy byl 225 tis.? 3. Je možno výše uvedenou zůstatkovou cenu uplatnit pouze do výše přijatého pojistného plnění, anebo celou, vzhledem k inkasované prodejní ceně? 

Zaměstnanec (řidič) způsobil škodu na vozidle zaměstnavateli. Zaměstnavatel obdržel od pojišťovny pojistné plnění (po odečtení spoluúčasti zaměstnance) z pojistné smlouvy zaměstnance (pojištění odpovědnosti). Zaměstnavatel nechal vozidlo opravit v servisu. Jsou náklady na opravu vozidla daňově uznatelné v plné výši, i když zaměstnavatel nebude požadovat po zaměstnanci úhradu ve výši jeho spoluúčasti (vyplývající z pojistné smlouvy)? Případně není nutné neuhrazenou spoluúčast přidanit zaměstnanci ve mzdě? Pojistné plnění (po odečtení spoluúčasti zaměstnance) bude účtováno na účet 648?