Dnešní soudnička je smutná hned ze tří důvodů. Nechtěné zničení stavby požárem je pro vlastníka vždy tragédie, i když jde „jen“ o dobře pojištěný firemní majetek. Tato škoda sice bývá daňově uznatelná, ale obnova poškozené věci zabere dlouhý čas, vyžádá si hodně peněz a vážně naruší firemní provoz. Aby toho nebylo málo, přibudou někdy nečekaně i daňové potíže. Odstranění poškození a uvedení do předchozího či provozuschopného stavu je sice definičně opravou – tj. okamžitým provozním daňovým výdajem – někdy však může mít charakter pořízení nové stavby, kterou lze daňově uplatnit jen postupně skrze odpisy. A je nasnadě, že jde o velké částky…
Obnova stavby zničené požárem není opravou ale pořízením nové investice – potvrzeno soudem
Ing.
Martin
Děrgel
Škoda z hlediska daní z příjmů
V podnikatelské praxi se stává, že se tu a tam něco ztratí, poškodí nebo ukradne. Třeba stavební firma v pátek zamontuje do novostavby okna a v pondělí tam nejsou a chybí i okapy, balíky dlaždiček, řezivo, bagr… Tato rizika vám pojišťovna nepojistí, zvláště není-li prostor oplocen, střežen lidmi ani kamerami, takže na pojistné plnění zapomeňte a vypátrat pobertu se policii podaří jen zázrakem. A máme tady nedoloženou škodu na firemním majetku představující manko – účetní stav je vyšší než skutečný. Účetně to lehce napravíme zreálněním (snížením) zaúčtovaného stavu kupříkladu na MD 549/D 112 (08x, 132, 58x), co si ale počít s daní z příjmů?
S daněmi je to vždycky horší, protože kromě ekonomických faktorů, které jsou stěžejní pro účetnictví, je nutno zajistit pokud možno daňovou spravedlnost a zároveň znesnadnit daňové podvody... Co se týče daní z příjmů, tak lze škody na majetku uznat zejména ve třech případech: 1. Vznikly v důsledku živelní pohromy, 2. Jsou způsobeny podle potvrzení policie neznámým pachatelem a 3. Do výše náhrady škody od pojišťovny.
Začněme ale od píky. Co přesně se rozumí „škodou“? V obecné mluvě je paleta značně obsáhlá: „Škoda rány, která padne vedle“, „Škoda, že jsem si nevzala Pištu Hufnágla“, „Škoda peněz na …“. Soukromoprávně jde sice především o újmu na majetku, nicméně stále častější i vyšší odškodnění se týká také „domnělých“ škod nehmotné povahy typu utržení na cti nebo poškození dobrého jména apod. Účetní definici škody najdeme v § 28 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,:
–
„Fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin.“