Školy

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená JMK, plátci DPH. V současné době realizujeme investiční akci – technické zhodnocení budovy. To zahrnuje: výměnu oken, zateplení budovy, natažení nové fasády, osazení rekuperačními jednotkami, montáž fotovoltaických panelů na střechu budovy. U některých otvorů pro okna se změnily rozměry oken, staré římsy u venkovních parapetů oken byly odstraněny. Zdroje financování: investiční dotace od SFŽP ČR ve výši 65 % + investiční dotace od zřizovatele. Dotace ze SFŽP zahrnuje způsobilé výdaje, tj. cenu bez DPH, a nezpůsobilé výdaje, tj. DPH. Nezpůsobilé výdaje, tj. DPH, kryje dotace od zřizovatele. Mohu si z přijatých faktur za práce od plátců DPH uplatnit DPH na vstupu ve výši zálohového koeficientu pro rok 2025? Budova slouží jak pro osv. plnění (výuku, stravu a ubytování žáků), tak pro ekonomickou činnost (pronájmy, vaření pro cizí strávníky, nájem školního bytu...). Přistoupila jsem k uplatňování, protože výdaje ve výši DPH mi dotace od SFŽP nekryje, ale mám na ni dotaci od zřizovatele. Je to jako celek technické zhodnocení budovy? Nejsem si jistá u fotovoltaiky a rekuperace. Fotovoltaika bude sloužit na výrobu EE, v budově je kotelna. Tato kotelna, ale vytápí i ostatní budovy, které nejsou součástí realizovaného TZ. Rekuperace je realizována jen osazením jednotlivých 9 ks rekuperačních jednotek ve třídách a tyto jsou vyvedeny otvorem ve zdi ven. Nejsou nijak spojeny a vedeny do centra. Mám v plánu zateplení a okna účtovat jako technickém zhodnocení a o tyto částky navýšit cenu budovy, rekuperaci a FVE vést jako samostatné DHM a odpisovat zvlášť. Budu postupovat správně?

Společnost s.r.o. provozuje soukromou vysokou školu s akreditovaným studijním programem. Jejím hlavním příjmem je tedy školné hrazené studenty. Kromě samotné výuky pořádá společnost (Univerzita) několikrát ročně pro studenty různé eventy a akce. Součástí těchto akcí může být občerstvení, nápoje nebo pronájem prostor (např. restaurace, klubu, kina atd). Zatímco u klasické obchodní společnosti by byly podobné akce považovány za reprezentaci (REPRE) a účtovány by byly nedaňově, nás zajímá, zda v případě soukromé vysoké školy je možné je považovat za součást služby "vzdělávacího procesu". Pokud by tomu tak bylo, mohly by související náklady (nákup občerstvení, nápojů a pronájem kin a klubů) být uznány jako daňový náklad. Jako důkazní podklad bychom mohli ve smlouvě se studenty uvést, že školné zahrnuje i účast na těchto akcích včetně občerstvení atd. Tím bychom prokázali, že pořádání akcí souvisí s naší ekonomickou činností a výnosy. 

Podle ustanovení § 306 odst. 5 zákoníku práce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo vyhlášku č. 263/2007 Sb., kterou stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných např. krajem. Má škola povinnost vydat ještě vnitřní směrnici - vnitřní pracovní řád? Nebo se dá odkázat (v případě kontroly) na tuto vyhlášku a případně na jiné vnitřní předpisy (dokumenty) školy?

Soukromá zahraniční škola s.r.o. zřízena na území ČR provozuje mateřskou školu, základní školu a střední školu, žádná z těchto škol není zapsána ve školském rejstříku. Základní škola má povolení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k plnění povinné školní docházky a splňuje tak podmínky pro osvobození dle §57 odst. 1 písmeno e) zákona o DPH u výchovné a vzdělávací činnosti. Dotaz zní, zda školné v rámci výchovné a vzdělávací činnosti u mateřské a střední školy je možné také zahrnout pod §57 jako osvobozené plnění od DPH bez nároku na odpočet DPH nebo zda se jedná již o zdanitelné plnění v základní sazbě DPH, které podmínky osvobození nesplňuje.

Musí obce a školy jako zaměstnavatelé plnit povinný podíl zaměstnávání OZP, když počet jejich zaměstnanců je větší než 25?

Jsme základní škola a dotaz se týká použití osobního vozu na vícedenním školním výletě. Jaké jsou podmínky pro to, aby osobní vůz (samozřejmě i se souhlasem pana ředitele) byl použit na tento účel? Je nutné, aby použitý vůz měl havarijní pojištění? Musí být provedeno předem proškolení řidiče? A v případě, že jsou na výletě dva osobní vozy (jeden vůz odjíždí z pobytu dříve a druhý zůstává) je možné cestovné proplatit oběma vozům? 

Jsme střední škola, zřízená krajem, plátce DPH. Obdrželi jsme věcný dar od firmy: učební pomůcky na výuku geodézie. Musíme z tohoto daru odvést DPH?

Je v souladu s právními předpisy, aby škola (příspěvková organizace) uzavírala příležitostně smlouvu o dílo s fyzickou osobou, která nemá živnostenské oprávnění (např. šití kostýmů)? Jaká jsou v tomto případě pravidla zdaňování těchto příjmů?

Nestátní školská právnická osoba zajišťuje dětem stravování formou externího dodavatele obědů. ŠPO a dodavatel se dohodli, že škola bude dětem přispívat měsíčně Kč 2500,- na ovoce a zeleninu. Je tento příspěvek daňově uznatelným nákladem?

Máme Spolek rodičů a přátel školy z.s., přičemž podle stanov je účelem tohoto spolku organizovat maturitní ples školy, provoz studentského plesu a podpora dalších aktivit pro studenty školy. Doposud byly příjmy spolku vždy jen příspěvky od rodičů, minulý rok ale i prodej vstupenek na maturitní ples. Přičemž prodej vstupenek (příjem) převýšil předmětné výdaje. Dle našeho názoru jsou příspěvky od rodičů – příjmy naplňující § 18a odst. 1 písm. a) ZDP – příjmy mimo předmět daně z příjmů. K těmto příjmům má Spolek výdaje jako např. podpora aktivit studentů – sportovní den, halloween, organizace maturit a občerstvení, fotograf, kytice, apod. a poplatky bance. Nicméně příjmy z prodeje vstupenek dle našeho názoru jsou příjmy zdanitelné a převýšily výdaje na tento druh činnosti. Nicméně rozdíl příjmy a výdaje je o mnoho nižší než 300 000 Kč, tzn. spolek daň z příjmů právnických osob dle našeho názoru platit nebude. Musí spolek viz výše podávat přiznání k DPPO? Dle našeho názoru se na něj nevztahuje výjimka § 38mb ZDP. Spolek vede jaké účetnictví – podvojné/jednoduché? Jaké odevzdává na FÚ výkazy a ukládá je do sbírky listin? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Do hospodaření nám byl svěřeny budovy, ty vedeme na svých účtech a odepisujeme. V jedné z budov kraj umístil další svoji přísp. organizaci, a to ZUŠ, máme spolu uzavřenu smlouvu o výpůjčce. Dodávky energií jsou však společné. My SŠ jsme plátci DPH. ZUŠ není plátcem DPH. Jednou na kalendářní čtvrtletí přeúčtováváme náklady na elektřinu, plyn, vodné, stočné a odvoz odpadu. U všech těchto nákladů si uplatňujeme odpočet DPH na vstupu. Krátíme krátícím koeficientem. Při vystavení faktury pro ZUŠ používáme název: refundace nákladů při výpůjčce, přeúčtováváme vyčíslenou spotřebu pro ZUŠ dle kalkulace a v částkách bez DPH. Toto plnění jim fakturujeme s 0% DPH (není předmětem DPH) a účtujeme zápisem MD 377/D 502, 503, 518. Postupujeme správně? 

Na pracovišti (příspěvková organizace - vyšší odborná škola) využíváme dva typy vstupních lékařských prohlídek. Pedagogy vysíláme ke smluvní lékařce, která náklad fakturuje přímo nám jako zaměstnavateli na základě smlouvy (zdravotní způsobilost je vyžadována zákonem o pedagogických pracovnících, proto smluvní lékařka) a nepedagog většinou vstupní prohlídku absolvuje u svého praktického lékaře. Pedagog musí ke smluvní lékařce donést výpis od svého praktika, který musí uhradit. Měli bychom ho pedagogovi proplatit na základě účtenky? A je důležité, zda na účtence je jméno pedagoga, nebo máme trvat na vystavení účtenky se jménem zaměstnavatele? Stejně tak, pokud nepedagog přinese doklad o úhradě vstupní prohlídky u svého praktika, můžeme prohlídku uhradit, i když na dokladu nefiguruje název zaměstnavatele? Je to i tak pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad? 

Česká s. r. o. je plátce DPH, provádí stavební práce. Firma dostala objednávku od základní školy, škola není plátce DPH. Jak tedy máme fakturovat stavební práce pro školu? Faktura vydaná bude s DPH 12 %, nebo školy jsou nějak osvobozené? 

Jsme SŠ PO zřízená JMK. V současné době probíhá výstavba venkovního multifunkčního hřiště (umělý povrch s běžeckým oválem, uvnitř kterého je hrací plocha, na které jsou branky, vše oploceno). Financování investice je ze tří zdrojů: inv.příspěvek zřizovatele, příspěvek městyse obce, ve které sídlí škola a část z vlastního invest.fondu. Zatím neproběhla kolaudace. Můžeme do ceny pořízení investice zahrnout okolní sadbové úpravy, které přímo navazují na hranici hřiště? Cena 294 000 Kč. Škola také zajistila dovoz zeminy pro úpravu okolí za 6 000Kč. Dále pořízení zahradního domečku pro úschovu nářadí k tomuto hřišti. Cena 43 990 Kč, bude spojen se zemí na zabetonovaných patkách v bezprostřední blízkosti hřiště. Mohou být tyto náklady jako investiční a vstupovat do vstupní ceny hřiště? 

Dobrý vztah mezi zřizovatelem a ředitelem příspěvkové organizace je základem pro to, aby tato organizace mohla správně fungovat a plnit své úkoly, kvůli kterým byla zřízena a které jsou uvedeny ve zřizovací listině. Na důležitosti tento vztah nabývá především u škol a školských zařízení, u nichž právní předpisy stanoví řadu nejen práv zřizovatele, ale také řadu jejich povinností. Aby vztah byl skutečně dobrý, je důležité, aby mezi sebou ředitel školy a zástupce zřizovatele komunikovali, aby ani jeden z nich nepřekračoval své kompetence. Je třeba říci, že tyto „překračovací“ tendence má zejména obvykle především zřizovatel. V praxi se spory objevují s pravidelností ve stále stejných situacích. Které to jsou?

Jsme příspěvková organizace (ZŠ a MŠ) zřízená obcí. Nyní účetně odpisujeme DHM od 40 000 Kč. Je možné požádat zřizovatele o navýšení odpisů majetku až od částky 80 000 Kč?

Dobrý vztah mezi zřizovatelem a ředitelem příspěvkové organizace je základem pro to, aby tato organizace mohla správně fungovat a plnit své úkoly, kvůli kterým byla zřízena a které jsou uvedeny ve zřizovací listině. Na důležitosti tento vztah nabývá především u škol a školských zařízení, u nichž právní předpisy stanoví řadu nejen práv zřizovatele, ale také řadu jejich povinností. Vyjasnění kompetencí mezi vedením školy a jejím zřizovatelem je vždy cestou k vytvoření dobrých vztahů mezi zástupcem zřizovatele a ředitelem školy. Vztah mezi zřizovatelem a školou, resp. ředitelem školy je komplikovaný, upravený několika právními předpisy. Mezi zástupcem zřizovatele a ředitelem proto často vznikají spory, kdy ani jedna strana nemá úplně jasno v tom, jaké jsou její kompetence a kde jsou hranice jejích pravomocí. Ze vzájemného zasahování pak vznikají zbytečné konflikty.

Jsme střední škola, zřízená krajem. Naše mzdová účetní poslala na finanční úřad pozdě vyúčtování daně z příjmů fyzických osob 2023, tzv. tvrzení daně, ale daň byla během roku 2023 řádně placena. Byla nám FÚ předepsána pokuta za pozdní podání tvrzení daně. Zažádali jsme o prominutí. Není ještě vyřízeno, tedy jsme zatím pokutu uhradili. Neprominutou částku budeme požadovat po mzdové účetní? Jak správně v tomto případě postupovat a jak o tomto správně účtovat?

Jsme střední průmyslová škola, PO zřízená JMK. V roce 2023 jsme využili možnost úročení volných peněžních prostředků na spořících a termínovaných vkladech na BÚ. Tím jsme dosáhli výnosů (SU662) ve výši 420 000 Kč. Srážkovou daň z těchto úroků jsme účtovali na SU 591. Jsou dosažené čisté výnosy z těchto kladných úroků ze spořících účtů a termínovaných vkladů předmětem daně z příjmu PO? Setkala jsem se z názorem, že v daňovém přiznání k dani z příjmu PO za rok 2023 mohu tyto čisté výnosy uvádět na ř. 120 a srážkovou daň, kterou jsem účtovali na SU 591 vyloučit na ř. 101. Tímto způsobem by nebyly kladné úroky předmětem daně z příjmu. 

Střední škola provozuje jídelnu pro své žáky a zaměstnance. Nabízí také možnost stravování externím návštěvníkům. Zaměstnavatel uzavře s jídelnou smlouvu, na základě které bude jídelna poskytovat obědy jeho zaměstnancům. Cena za jeden oběd činí 150 Kč. Zaměstnavatel hradí částku 100 Kč za jeden oběd. Zbylých 50 Kč hradí zaměstnanci formou srážky ze mzdy. 1) Jaké budou daňové dopady pro zaměstnance i zaměstnavatele? 2) Jak se změní dopady, pokud by zaměstnavatel hradil celou částku obědů? 3) Jak se změní daňové dopady v obou případech v roce 2024, po přijetí konsolidačního balíčku?