Školy

Příspěvková organizace, škola, se musela registrovat k DPH z důvodu překročení obratu v doplňkové činnosti. Jak správně stanovit koeficient dle § 76 zákona o DPH a které výnosy zahrnout do jmenovatele a čitatele dle vzorce – hlavní/doplňková činnost?

Dle zákona o pedagogických pracovnících vždy zakládáme pracovní poměry pedagogických pracovníků na Vyšší odborné škole min. na 12 měsíců. Nyní chce vedoucí pedagogického úseku přijmout do pracovního poměru pedagoga od 1. 2. do 31. 8. s odkazem na § 39 odst. 4 zákoníku práce a odůvodněním, že pro něj má úvazek v "letním semestru", ale nyní nemůže vědět, jaké předměty a v jakém rozsahu budou vyučovány v dalším školním roce. Vyšší odborná škola sice patří pod střední školy, ale svým charakterem spíše odpovídá VŠ a výše úvazků interních pedagogů se 2x ročně mění - v září a v únoru - dle aktuálního rozvrhu na daný semestr. Bylo by tedy možné v tomto případě s odborovou organizací uzavřít písemnou dohodu, ve které by byly popsány důvody plánování rozvrhu, předmětů a kapacit u pedagogických pracovníků a tím by bylo možné pracovní poměry s pedagogy uzavírat i na dobu kratší než 12 měsíců a opakovaně je i "řetězit"? Např. výuka pouze v letním semestru, ale několikátý rok po sobě, tedy smlouva například od února do srpna popáté za sebou?

V důsledku poslední velké novely školského zákona (zákon č. 267/2025 Sb.) došlo k proměně vzájemných vztahů mezi zřizovatelem a školou, resp. ředitelem školy. Vzájemná rovnováha, která byla léta pečlivě vyvažována, se vychýlila ve prospěch zřizovatele, jehož pozice byla výrazně posílena. K posílení došlo v důsledku nejen tak zásadních změn, jako je stanovení minimální velikosti škol a převodu financování práce nepedagogických zaměstnanců a ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele, ale také v důsledku nového důvodu pro odvolání ředitele školy z funkce ze strany zřizovatele. Jaké konkrétně výhody a důsledky tento krok s sebou nese pro ředitele škol i samotné zřizovatele?

Od 1. 1. 2026 nastane významná změna ve financování činnosti školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Tato změna je zakotvena v tzv. „velké novele“ školského zákona (zákon č. 267/2025 Sb. ) a představuje významný krok směrem k modernizaci a efektivnějšímu využívání veřejných prostředků ve vzdělávání. Podstatou této změny je, že finance na práci nepedagogů a na financování ostatních neinvestičních výdajů budou školy dostávat od zřizovatele, který bude mít možnost aktivně ovlivňovat nepedagogické personální a provozní zajištění škol.

Z pohledu práva má ředitel veřejné školy a školského zařízení, tedy zařízení zřizovaného státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, několik rolí. Je statutárním orgánem právnické osoby (ředitelem příspěvkové organizace) vykonávající činnost školy, je vedoucím zaměstnancem podle zákoníku práce, je zaměstnancem příspěvkové organizace vykonávající činnost školy (konkrétně pedagogickým pracovníkem podle zákona o pedagogických pracovnících ). Dále je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná příspěvková organizace vykonává. Ředitel školy je také vykonavatelem státní správy ve školství podle školského zákona. Právě o této jeho roli pojednává následující text.

Pokud má firma s. r. o. smlouvu se školou o odborné praxi žáka (žákovi dává odměnu 100 Kč na hodinu), bude mít v Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2025 nárok na odpočet podle § 34h 200 Kč × každá odpracovaná hodina žáka?

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená JMK, plátci DPH. V současné době realizujeme investiční akci – technické zhodnocení budovy. To zahrnuje: výměnu oken, zateplení budovy, natažení nové fasády, osazení rekuperačními jednotkami, montáž fotovoltaických panelů na střechu budovy. U některých otvorů pro okna se změnily rozměry oken, staré římsy u venkovních parapetů oken byly odstraněny. Zdroje financování: investiční dotace od SFŽP ČR ve výši 65 % + investiční dotace od zřizovatele. Dotace ze SFŽP zahrnuje způsobilé výdaje, tj. cenu bez DPH, a nezpůsobilé výdaje, tj. DPH. Nezpůsobilé výdaje, tj. DPH, kryje dotace od zřizovatele. Mohu si z přijatých faktur za práce od plátců DPH uplatnit DPH na vstupu ve výši zálohového koeficientu pro rok 2025? Budova slouží jak pro osv. plnění (výuku, stravu a ubytování žáků), tak pro ekonomickou činnost (pronájmy, vaření pro cizí strávníky, nájem školního bytu...). Přistoupila jsem k uplatňování, protože výdaje ve výši DPH mi dotace od SFŽP nekryje, ale mám na ni dotaci od zřizovatele. Je to jako celek technické zhodnocení budovy? Nejsem si jistá u fotovoltaiky a rekuperace. Fotovoltaika bude sloužit na výrobu EE, v budově je kotelna. Tato kotelna, ale vytápí i ostatní budovy, které nejsou součástí realizovaného TZ. Rekuperace je realizována jen osazením jednotlivých 9 ks rekuperačních jednotek ve třídách a tyto jsou vyvedeny otvorem ve zdi ven. Nejsou nijak spojeny a vedeny do centra. Mám v plánu zateplení a okna účtovat jako technickém zhodnocení a o tyto částky navýšit cenu budovy, rekuperaci a FVE vést jako samostatné DHM a odpisovat zvlášť. Budu postupovat správně?

Společnost s.r.o. provozuje soukromou vysokou školu s akreditovaným studijním programem. Jejím hlavním příjmem je tedy školné hrazené studenty. Kromě samotné výuky pořádá společnost (Univerzita) několikrát ročně pro studenty různé eventy a akce. Součástí těchto akcí může být občerstvení, nápoje nebo pronájem prostor (např. restaurace, klubu, kina atd). Zatímco u klasické obchodní společnosti by byly podobné akce považovány za reprezentaci (REPRE) a účtovány by byly nedaňově, nás zajímá, zda v případě soukromé vysoké školy je možné je považovat za součást služby "vzdělávacího procesu". Pokud by tomu tak bylo, mohly by související náklady (nákup občerstvení, nápojů a pronájem kin a klubů) být uznány jako daňový náklad. Jako důkazní podklad bychom mohli ve smlouvě se studenty uvést, že školné zahrnuje i účast na těchto akcích včetně občerstvení atd. Tím bychom prokázali, že pořádání akcí souvisí s naší ekonomickou činností a výnosy. 

Podle ustanovení § 306 odst. 5 zákoníku práce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo vyhlášku č. 263/2007 Sb., kterou stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných např. krajem. Má škola povinnost vydat ještě vnitřní směrnici - vnitřní pracovní řád? Nebo se dá odkázat (v případě kontroly) na tuto vyhlášku a případně na jiné vnitřní předpisy (dokumenty) školy?

Soukromá zahraniční škola s.r.o. zřízena na území ČR provozuje mateřskou školu, základní školu a střední školu, žádná z těchto škol není zapsána ve školském rejstříku. Základní škola má povolení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k plnění povinné školní docházky a splňuje tak podmínky pro osvobození dle §57 odst. 1 písmeno e) zákona o DPH u výchovné a vzdělávací činnosti. Dotaz zní, zda školné v rámci výchovné a vzdělávací činnosti u mateřské a střední školy je možné také zahrnout pod §57 jako osvobozené plnění od DPH bez nároku na odpočet DPH nebo zda se jedná již o zdanitelné plnění v základní sazbě DPH, které podmínky osvobození nesplňuje.

Musí obce a školy jako zaměstnavatelé plnit povinný podíl zaměstnávání OZP, když počet jejich zaměstnanců je větší než 25?

Jsme základní škola a dotaz se týká použití osobního vozu na vícedenním školním výletě. Jaké jsou podmínky pro to, aby osobní vůz (samozřejmě i se souhlasem pana ředitele) byl použit na tento účel? Je nutné, aby použitý vůz měl havarijní pojištění? Musí být provedeno předem proškolení řidiče? A v případě, že jsou na výletě dva osobní vozy (jeden vůz odjíždí z pobytu dříve a druhý zůstává) je možné cestovné proplatit oběma vozům? 

Jsme střední škola, zřízená krajem, plátce DPH. Obdrželi jsme věcný dar od firmy: učební pomůcky na výuku geodézie. Musíme z tohoto daru odvést DPH?

Je v souladu s právními předpisy, aby škola (příspěvková organizace) uzavírala příležitostně smlouvu o dílo s fyzickou osobou, která nemá živnostenské oprávnění (např. šití kostýmů)? Jaká jsou v tomto případě pravidla zdaňování těchto příjmů?

Nestátní školská právnická osoba zajišťuje dětem stravování formou externího dodavatele obědů. ŠPO a dodavatel se dohodli, že škola bude dětem přispívat měsíčně Kč 2500,- na ovoce a zeleninu. Je tento příspěvek daňově uznatelným nákladem?

Máme Spolek rodičů a přátel školy z.s., přičemž podle stanov je účelem tohoto spolku organizovat maturitní ples školy, provoz studentského plesu a podpora dalších aktivit pro studenty školy. Doposud byly příjmy spolku vždy jen příspěvky od rodičů, minulý rok ale i prodej vstupenek na maturitní ples. Přičemž prodej vstupenek (příjem) převýšil předmětné výdaje. Dle našeho názoru jsou příspěvky od rodičů – příjmy naplňující § 18a odst. 1 písm. a) ZDP – příjmy mimo předmět daně z příjmů. K těmto příjmům má Spolek výdaje jako např. podpora aktivit studentů – sportovní den, halloween, organizace maturit a občerstvení, fotograf, kytice, apod. a poplatky bance. Nicméně příjmy z prodeje vstupenek dle našeho názoru jsou příjmy zdanitelné a převýšily výdaje na tento druh činnosti. Nicméně rozdíl příjmy a výdaje je o mnoho nižší než 300 000 Kč, tzn. spolek daň z příjmů právnických osob dle našeho názoru platit nebude. Musí spolek viz výše podávat přiznání k DPPO? Dle našeho názoru se na něj nevztahuje výjimka § 38mb ZDP. Spolek vede jaké účetnictví – podvojné/jednoduché? Jaké odevzdává na FÚ výkazy a ukládá je do sbírky listin? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Do hospodaření nám byl svěřeny budovy, ty vedeme na svých účtech a odepisujeme. V jedné z budov kraj umístil další svoji přísp. organizaci, a to ZUŠ, máme spolu uzavřenu smlouvu o výpůjčce. Dodávky energií jsou však společné. My SŠ jsme plátci DPH. ZUŠ není plátcem DPH. Jednou na kalendářní čtvrtletí přeúčtováváme náklady na elektřinu, plyn, vodné, stočné a odvoz odpadu. U všech těchto nákladů si uplatňujeme odpočet DPH na vstupu. Krátíme krátícím koeficientem. Při vystavení faktury pro ZUŠ používáme název: refundace nákladů při výpůjčce, přeúčtováváme vyčíslenou spotřebu pro ZUŠ dle kalkulace a v částkách bez DPH. Toto plnění jim fakturujeme s 0% DPH (není předmětem DPH) a účtujeme zápisem MD 377/D 502, 503, 518. Postupujeme správně? 

Na pracovišti (příspěvková organizace - vyšší odborná škola) využíváme dva typy vstupních lékařských prohlídek. Pedagogy vysíláme ke smluvní lékařce, která náklad fakturuje přímo nám jako zaměstnavateli na základě smlouvy (zdravotní způsobilost je vyžadována zákonem o pedagogických pracovnících, proto smluvní lékařka) a nepedagog většinou vstupní prohlídku absolvuje u svého praktického lékaře. Pedagog musí ke smluvní lékařce donést výpis od svého praktika, který musí uhradit. Měli bychom ho pedagogovi proplatit na základě účtenky? A je důležité, zda na účtence je jméno pedagoga, nebo máme trvat na vystavení účtenky se jménem zaměstnavatele? Stejně tak, pokud nepedagog přinese doklad o úhradě vstupní prohlídky u svého praktika, můžeme prohlídku uhradit, i když na dokladu nefiguruje název zaměstnavatele? Je to i tak pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad? 

Česká s. r. o. je plátce DPH, provádí stavební práce. Firma dostala objednávku od základní školy, škola není plátce DPH. Jak tedy máme fakturovat stavební práce pro školu? Faktura vydaná bude s DPH 12 %, nebo školy jsou nějak osvobozené? 

Jsme SŠ PO zřízená JMK. V současné době probíhá výstavba venkovního multifunkčního hřiště (umělý povrch s běžeckým oválem, uvnitř kterého je hrací plocha, na které jsou branky, vše oploceno). Financování investice je ze tří zdrojů: inv.příspěvek zřizovatele, příspěvek městyse obce, ve které sídlí škola a část z vlastního invest.fondu. Zatím neproběhla kolaudace. Můžeme do ceny pořízení investice zahrnout okolní sadbové úpravy, které přímo navazují na hranici hřiště? Cena 294 000 Kč. Škola také zajistila dovoz zeminy pro úpravu okolí za 6 000Kč. Dále pořízení zahradního domečku pro úschovu nářadí k tomuto hřišti. Cena 43 990 Kč, bude spojen se zemí na zabetonovaných patkách v bezprostřední blízkosti hřiště. Mohou být tyto náklady jako investiční a vstupovat do vstupní ceny hřiště?