Služby (činnost)

Pracovnice terénní sociální služby (pečovatelky) mají v pracovní smlouvě uvedeno jako místo výkonu práce ORP a toto ORP je zároveň územím, kde jsou sociální služby poskytovány. Za klienty vyjíždí pravidelně z registrovaného sídla sociální služby podle předem daného rozpisu péče. Se zaměstnavatelem mají uzavřenu dohodu o užívání vozidel zaměstnavatele, nemají přiděleno jedno stálé, každý den vyjíždí s jiným. Každé ráno podepisují převzetí vozidla, které budou ten den používat. Lze za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad považovat město, kde má sociální služba registrované sídlo a odkud pečovatelky vyjíždějí? Vzniká pečovatelce nárok na stravné až ve chvíli, kdy opustí toto město a je mimo jeho území nejméně 5 hodin? Nebo je za zahájení pracovní cesty považováno samotné opuštění sídla služby? Za přerušení pracovní cesty je považován návrat do města nebo do sídla sociální služby? Pokud je pečovatelka mimo město 8.00 – 12.00 hod., vrátí se do sídla a dále je mimo město v čase 13.00 – 16 :00, vznikne jí nárok na stravné? Pokud mimo město bude 2 × 5,5 hodiny, vznikne jí nárok na cestovní náhrady 2×? Je nutné na každou pracovní cestu vypisovat cestovní příkaz? Je možné některé z problematických bodů upravit vnitřní směrnicí?

V TJ Sokol účtujeme přijaté mimořádné příspěvky na soustředění na účet 684. Náklady na soustředění účtujeme na účet 518 – ubytování včetně stravy. Kromě toho se dokupují svačiny (účtenky z Lidl, Albert apod.), které rovněž považuji za související s náklady na soustředění a účtuji je na 518. Stejně tak účtenky za přívoz, loď, vlak a vstupné do muzeí či bazénu účtuji na účet 518 jako součást nákladů soustředění. Postupuji takto správně?

Jak správně na konci roku postupujeme v případě, když zajišťujeme pro naše klienty službu, kterou nelze k 31.12.2025 vyfakturovat (není plně dokončená) a kdy tyto jsou řešeny: a) subdodávkami ve 100% výši, na zakázku pouze dohlíží manažer b) subdodávkami 5O% vlastními silami a 50% subdodávkami. Kdy účtujeme na konci roku o nedokončené výrobě a kdy nikoliv? Budou se do výpočtu nedokončené výroby započítávat mzdové náklady manažera, který na zakázku pouze dohlíží? Jak obecně řešit případy, kdy subdodávka byla od dodavatele fakturovaná v 12/2025 a z naší strany fakturujeme až v 1/2026? Jak správně postupujeme na konci roku v případě, kdy dodáváme dílo, na které jsme subdodávkou získali projektovou dokumentaci od jednoho dodavatele a druhou subdodávkou jsme od jiného dodavatele získali celé dílo na klíč. Dílo bude dokončeno v 2/2026. Bude se zde účtovat o nedokončené výrobě? Náš manažer na zakázku pouze dohlíží, jiné personální zapojení ze strany naší společnosti není.

S.r.o. půjčuje finanční prostředky formou zápůjček. Musí mít firma na tuto činnost živnostenské oprávnění nebo povolení od ČNB??

Právnická osoba jejíž faktickým předmětem podnikání je služba ustájení koní a péče o ně má v majetku prostory, kde se pohybuje denně větší počet lidí jak z řad klientů tak ostatních návštěvníků. Představuje daňové riziko fakturování služby - pronájem reklamní plochy nebo vystavení reklamního banneru ? - poskytování reklamních služeb je jedním z předmětů činnosti této firmy. 

Jak máme postupovat při rozúčtování nákladů na jednotlivé jednotky SVJ v případě, že se měnil počet osob rozhodných pro vyúčtování v průběhu daného roku? V zákoně o službách Č.67/2023 Sb, máme, že příjemce služeb musí ohlásit změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování. Tato povinnost je vázaná na dobu delší než 2 měsíce v zúčtovacím období. Jenomže soužití dalších osob v bytě s nájemcem/vlastníkem nemusí být nepřetržité po dobu 2 měsíců, mohou to být celkově 2 měsíce za celý rok (např. student jezdí pravidelně na víkendy domů, tj. je 104 dnů v roce doma), máme nasčítat jednotlivé kratší úseky během zúčtovacího období, nebo máme brát v potaz jenom souvislé bydlení v délce 2 měsíce? Zákon o službách říká: ".... s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj říká: ..Soužití dalších osob v bytě s nájemcem, resp. vlastníkem, nemusí být nepřetržité po dobu 2 měsíců, ale tato doba se nasčítává i z kratších časových úseků v průběhu zúčtovacího období.". Můžu poprosit o vysvětlení na příkladech? 

Před finální verzí novely zákona o DPH k 1. 1. 2025 byla v seznamu změn i zmínka, že bude kromě stavebních a montážních prací aplikováno PDP i u některých úklidových služeb (všeobecný úklid budov, průmyslové úklidové služby, zametání a odklízení sněhu). Nyní po schválení novely se mi nedaří tuto informaci dohledat. Platí tedy režim PDP pro tyto vybrané úklidové služby od 1. 1. 2025? Popřípadě kde k tomu najdu bližší informace?

Firma z USA má na faktuře uvedeno DIČ OSS EU. Na faktuře je uvedeno, že jde o fakturu s reverse charge. Uvedené DIČ nelze ověřit ve VIES. Jde o fakturu od OpenAI, LLC a faktura je za ChatGPT Plus Subscription. Na faktuře je napsáno "Tax to be paid on reverse charge basis". Příjemcem je společnost s DIČ CZ. Jak v tomto případě postupovat s přiznáním a nárokováním DPH? Jak tuto fakturu zadat do kontrolního hlášení? 

Plátce DPH provozuje ekonomické činnosti i činnosti osvobozené od DPH bez nároku na odpočet. DPH na vstupu je kráceno koeficientem a krácení je účtováno do provozních nákladů. Plátce nakoupil od plátce DPH z Polska počítač (cca 500 tis. Kč) a vzhledem k tomu, že počítač používá pro ekonomické činnosti i osvobozené od DPH bez nároku na odpočet, tak nárok na DPH krátí ročním zálohovým koeficientem. Koeficient je nízký -20%. Jak účtovat toto konkrétní krácení ? Plátce zatím zaúčtoval do pořizovací ceny. Je to správně? Předpokládá se, že skutečný roční koeficient se nebude zásadně odlišovat, ale určitě nějaký bude. Znovu budeme vstupovat do pořizovací ceny? 

Zapsaný ústav je dle zakladatelské listiny (zřízen fyzickou osobou) neziskovou organizací v oblasti kultury. Je pořadatelem hudebního festivalu. V rámci festivalu jsou pořádány kulturní vystoupení, kde je vybíráno vstupné, prodávány programy. Dále v rámci těchto akcí ústav poskytuje partnerům reklamu. Dalším zdrojem příjmů jsou dotace. Je poskytování reklamy partnerům zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené bez nároku na odpočet ve smyslu § 61 zákona o DPH? Nyní má ústav zájem pozvat zahraniční orchestr z Německa, který je také neziskovou právnickou osobou a který vystoupí v ČR. Stane se ústav přijetím této služby osobou identifikovanou a bude muset odvést z této poskytnuté služby 21 % DPH? Nebo je možné toto plnění na vstupu „osvobodit“ od DPH? Pokud ano, podle jakých ustanovení?

Dle ustanovení § 6i ZDPH „osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou (IO) ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně“. Spolek CZ z.s., neplátce DPH, prodává vystoupení umělců do JČEU. Jedná se o kulturní služby § 61e ZDPH, které jsou osvobozené? Je možné, že kulturní služby budou i v legislativě daného členského státu osvobozeny od daně, a proto se spolek nestane identifikovanou osobou. A pokud už historicky je identifikovanou osobou, tyto služby neuvede do souhrnného hlášení. A obráceně, pokud Spolek CZ nakoupí tyto služby z JČEU, nebude příjem této služby uveden v daňovém přiznání a neodvede se DPH dle § 6h ZDPH (nejde o přijetí zdanitelného plnění). Nebo je místo plnění podle zvláštního pravidla § 10b ZDPH, tj. spolek CZ, který prodává vystoupení umělce se nestane identifikovanou osobou nebo v případě, že už identifikovanou osobou je, tak prodej neuvede do souhrnného hlášení? Ale v případě nákupu musí spolek příjem této služby z JČEU uvést v daňovém přiznání a odvést DPH?

Objednali jsme pro svého zaměstnance online školení, poskytovatelem je firma z Velké Británie. Zaplatili jsme platební kartou poplatek za školení a obdrželi jsme přístupové údaje pro absolvování školení, které se uskutečnilo následující den po úhradě. Firma používá pro účtování aktuální denní kurzy ČNB. Platba 30 GBP byla zaplacena kartou 27.8. a z běžného účtu (v CZK) byla částka odepsána 29.8. (kurzem banky). Školení proběhlo 28.8., byl vystaven i certifikát s tímto datem, doklad za školení (fakturu) jsme obdrželi 12.9. s částkou bez DPH (0% VAT). 1) Platí pro účetnictví, že by faktura měla být zaúčtována do nákladů kurzem platby předem, nikoli kurzem platným v den přijetí faktury, tj. že kurzový rozdíl by neměl vzniknout? 2) Pro účely DPH bude povinnost přiznat DPH již ke dni poskytnutí platby, tj. dnem provedení transakce kartou 27.8., bez ohledu na pozdější odepsání částky z účtu? Nebo je podstatné datum poskytnutí služby dne 28.8.? Děkuji za upřesnění.

OSVČ, plátce DPH, daňová evidence má v obchodním majetku léta nemovitost, kterou využívá jako zázemí pro svou podnikatelskou činnost (stavební firma). V nemovitosti jsou sklady, garáže, kancelář atd.... Nárokuje si odpočet DPH z energií a z oprav. Nemovitost odepisuje. V 6/2022 přijal na hlavní pracovní poměr dva Ukrajince (manželé) s dočasnou ochranou. Nechal je v části této nemovitosti bydlet. Neplatí žádný nájem. Má to nějaké daňové dopady na daň z příjmu, na DPH a na tyto dva zaměstnance? Nebylo by lepší vybírat nějakou výši nájmu od těchto zaměstnanců?

Česká společnost s r. o. vlastnila 100% podíl ve dceřiné slovenské společnosti s. r. o. V roce 2024 celý podíl byl prodán. Zprostředkovatelem prodeje byla slovenská společnost, neplátce DPH, která vystavila fakturu za zprostředkování prodeje podílu české společnosti s. r. o. Má česká společnost s. r. o. přiznat a odvést DPH z přijaté faktury od slovenského zprostředkovatele i v případě, že prodej podílu je osvobozeným plněním bez nároku na odpočet DPH a služby, s tím spojené, taky?

Firma nakupuje pravidelně zboží z Číny. Protože je dálkově náročná domluva, organizace, vyjednávání cen a zajištění celého procesu, tak si v Číně chce najmout "agenta" (FO podnikatele z Číny), který ji bude pomáhat s nákupem zboží z čínských velkoobchodů. Prodejce zboží bude stále čínský velkoobchod. Tento agent bude dbát na podmínky a bude pomáhat vyjednávat cenu a kontrolovat celý proces. Bude se bude jednat něco jako externího obchodního zástupce, který pravděpodobně takto pracuje pro víc cizích firem. Obchodní agent bude fakturovat za zajištění obchodu naší firmě cca 200-500 USD měsíčně za jeho služby, které mu budeme posílat na jeho účet dle dohodnutých podmínek. Jak daňově kalkulovat s touto neobvyklou platbou čínskému agentovi? Bude se jednat o daňový náklad na účtě 518? A nebude žádná povinnost srážet či zajišťovat z platby srážkovou daň apod.? Nebo je tam nějaký další důležitý daňový aspekt, na který se nesmí zapomenout? (DPH předpokládáme bude vykázaná na ř. 12 a 43.)

Společnost dělá 3D tisky na zakázku, jak zaúčtovat výnosy z 3D tisků - který účet 6xx? Jedná se o zboží, službu nebo výrobek? 

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl ohledně daňové uznatelnosti nákladů na vnitroskupinové (IC) služby (rozsudek čj. 10 Afs 93/2021). Jednalo se o tři okruhy služeb (poradenské služby pro výrobu; podpůrné služby v oblasti HR, IT, prodeje, marketingu, financí a práva; služby refinancování úvěru), jejichž náklady správce daně posoudil jako daňově neúčinné, což potvrdil následně Krajský soud v Plzni.

V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro stanovení místa plnění u těchto služeb. V závěrečné části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro odvádění DPH v případě, že příjemcem této služby, kterou poskytla osoba neusazená v tuzemsku, je osoba nepovinná k dani, a jak postupovat v případě, že příjemcem služby je osoba povinná k dani, která je plátcem či identifikovanou osobou.

Společnost pravidelně každý měsíc jako odběratel přijímá službu podle § 9 odst. 1 ZDPH z EU. Faktura je např. vystavena 3. 3. 2023. Na této faktuře je poskytnutí služby za období 2. 3. 2023 do 1. 4. 2023. Faktura je zaplacena 5. 3. 2023. Kdy vzniká povinnost přiznat DPH a k jakému datu se použije správný kurs pro přepočet?

V článku je nejprve shrnuto základní vymezení sazeb daně a návazně obecná pravidla pro stanovení sazeb DPH u služeb. V dalším textu jsou s využitím příkladů vymezeny služby, pro které platí základní sazba daně a první a druhá snížená sazba daně. V závěru je stručně upozorněno na záměr Ministerstva financí sjednotit dosavadní dvě snížené sazby daně na jednu sníženou sazbu a dopady tohoto očekávaného opatření na sazby daně u služeb.