Souhrnné hlášení v DPH

V měsíci říjnu vystavím fakturu s plněním dodání zboží do jiného státu EU. V měsíci listopadu mám k dokladu vystaveném v říjnu opravný daňový doklad k části plnění. Měsíc říjen mám dávno uzavřený. Musím udělat nové (následné) souhrnné hlášení k měsíci říjnu nebo mohu dát ODD vystavený v listopadu do souhrnného hlášení v listopadu, když jiné plnění nebylo a ODD se vykazuje v záporné částce? Pokud budu opravovat měsíc říjen, tak musím udělat i nové dodatečné přiznání k DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, má automobil na operativní leasing. Datum splatnosti je vždy 1. daného měsíce. Splátku za leden 2026 už kolega uhradil 29. 12. 2025. Jak tuto splátku v bance zaúčtovat? Předpokládám, že do DPH a KH jde doklad až v lednu, bez ohledu na datum zaplacení. 

V měsíci 10/2025 byla vystavena faktura na odběratele (neplátce DPH – nepodnikající osoba), která dosud není uhrazená. Byla vystavena na základě fakturačních údajů uvedených v e-mailu od dotyčného. Nyní v 12/2025 jsme při vymáhání zjistili, že dotyčny v rom říjnu nahlásil fakturační údaje na jednatele společnosti, ale faktura měla být vystavena na danou společnost (plátce DPH). Jak nyní postupovat? Přečetli jsme si veškeré info ohledně oprav základu daně ale špatného odběratele jsme nenašli. Potřebujeme to mít však vše formálně v pořádku, jelikož společnost, na kterou má faktura být s ní s největší pravděpodobností nebude souhlasit a tedy budeme pohledávku soudně vymáhat. Přepokládám, že bude potřeba vystavit opravný daňový doklad na původního odběratele (neplátce) a vystavit nový daňový doklad na danou společnost. Pokud to tak je, pak nás zajímají data na dokladech vč. DUZP a případné povinnosti podávdat dodatečné DPH? Nebo je možné jen změnit odběratele na původí faktuře a poslat pouze následné KH? 

Firma se stala plátcem DPH, bude podávat první daňové přiznání. Má v evidenci zásoby za 50 000 Kč a drobný majetek za 60 000 Kč, které k datu registrace neměla spotřebovány a byly nakoupeny do 12 měsíců před registrací. A dále stroj za 100 000 Kč (dlouhodobý majetek), který byl nakoupeny 14 měsíců před registrací? Mohu stroj uplatnit? Jak je myšleno v § 79 odst. 2 bod 5, že lze zahrnout zboží a služby v období 60 měsíců? Na jaký řádek tyto položky v DPH uvedu a vstupuje do KH?

OSVČ, plátce DPH, provozuje ubytovací služby v ČR. V jakém režimu DPH bude vystavena faktura hostovi - plátci EU za ubytování – reverse charge, nebo česká DPH 12%? Do jakých řádků daňového přiznání se uskutečněné plnění promítne?

Js,e plátci DPH v ČR a fakturujeme dodání kosmetiky na EUR plátce. Fakturujeme v eurech, ale nyní jsem si všimla, že jsme omylem vystavili fakturu v korunách a již máme uzavřené DPH (jedná se o letošní rok). Jak nyní postupovat, když potřebujeme fakturu z Kč změnit na EUR? Musím opravovat DPH a SH daného měsíce, anebo mohu opravu provést v aktuálním měsíci?

Právnická osoba, plátce DPH, prodává již odepsaný pracovní stroj, který byl součástí obchodního majetku firmy. Odběratel je osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě EU. Jedná se v tomto případě o „dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 zákona o DPH“? Jaké jsou povinnosti prodávajícího? Je potřeba mít nějaká potvrzení o převzetí stroje v cílové zemi? Jaký je rozdíl, pokud je prodej realizován s dopravou nebo bez dopravy, kdy si kupující odveze stroj sám? V souhrnném hlášení se použije kód „0 – dodání zboží“? Jaké další doklady je vhodné mít pro případnou kontrolu?

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Prochází uhrazená záloha na službu v přenesené daňové povinnosti daňovým přiznáním a kontrolním hlášením, nebo ne a zachytí se až v období, kdy přijde konečná faktura se zúčtováním záloh? 

Plátce DPH objednal zboží od čínského dodavatele, platba do Číny. Zboží nejede z Číny, ale ze skladu v Německu. Nebude mít dodané JSD, daňový doklad, na kterém je uvedené DIČ objednatele, vystavil čínský dodavatel. Tracking zásilky má doložený. Jak je to z pohledu DPH, jedná se o dodání z EU? V přiznání DPH uvede řádek 3 / 4 a řádek 43 / 44, kontrolní hlášení oddíl A2 bez DIČ?

Český plátce DPH fakturuje stavební práce na nemovitosti nacházející se na Slovensku české společnosti, která však je plátcem DPH i na Slovensku, má přiděleno slovenské DIČ. Jak postupuje CZ plátce, dodavatel prací? Na faktuře uvede slovenské DIČ odběratele a faktura bude v režimu přenesení daňové povinnosti? V přiznání k DPH dodavatel uvede hodnotu plnění na ř. 21 a podává souhrnné hlášení?

Česká firma, neplátce DPH provedla stavební práce na Slovensku červen-červenec. Faktury do srpna jsou špatně a je potřeba je opravit. V srpnu se stala plátcem DPH. Jak v tomto případě prosím postupovat, má se firma zpětně registrovat jako IO a podat souhrnné hlášení? 

Identifikovaná osoba nemusí podávat nulová přiznání jako plátce DPH. Daňové přiznání k DPH podává jen za ty měsíce, kdy ji vznikla povinnost odvést DPH. Musí podávat od roku 2025 daňové přiznání DPH, když poskytne pouze službu s místem plnění v jiném členském státě ORD a podává souhrnné hlášení? V jakém paragrafu Zákona o DPH se to řeší?

Český plátce DPH zakoupil od slovenského plátce DPH knihy. Na faktuře je uvedeno: Plnenie je oslobodené podľa § 43 zákona č. 222/2004 Z.z. Promítá se nákup knih do nějakého řádku v přiznání DPH (např. ř. 20), případně uvádí se do souhrnného hlášení?

Je správný tento postup při: poskytnutí právní služby do EU: 1) pro osobu povinnou k dani, není registrovaná k DPH, místo plnění země EU – bez DPH řádek DPH 26, neuvádí se do SH a KH. 2) osobu povinnou k daní, která je registrovaná, místo plnění země EU, text daň odvede zákazník – řádek DPH 21 uvádíme do SH , do KH ne. 3) pro osobu nepovinnou k dani, místo plnění je ČR: odvedeme DPH, řádek 1 SH ne, uvedeno v KH – A5 poskytnutí právní služby do třetí země: 4) pro osoby povinné k dani – místo plnění se považuje tuzemsko neboť ke skutečnému užití dochází v tuzemsku, odvedeme DPH ř. 1, uvedeno v KH - A5 5) pro osoby nepovinnék dani – místo plnění tuzemsko, ke skutečnému užití do v tuzemsku - odvedeme DPH ř.1, KH - A5.

Klient je český plátce DPH a odesílá zboží k úpravě do Německa: 1) Český plátce DPH si nakoupí komponenty v Německu od 1. německého plátce DPH a převeze je do skladu v ČR – Přijatá faktura z Německa je s reverse charge. 2) Část nakoupených komponentů prodá v ČR, druhou část těchto komponentů odešle 2. německému plátci DPH, ten k tomu přidá další díl a provede montáž, výsledný výrobek je odeslán zpět českému plátci do skladu v ČR. Tento německý plátce vyfakturuje českému plátci montáž a svoje díly, které přidal k zaslanému komponentu (faktura bude s reverse charge). Český plátce 2. německému plátci komponenty nefakturuje, zůstávají v jeho majetku. Dopravu z ČR do DE objednává a platí český plátce. Nejedná se v tomto případě o přemístění vlastního zboží a nevykazuje se v DPH přiznání ani v souhrnném hlášení. Tato transakce se ale vykazuje v Instrastatu, takže tím dojde k nesouladu mezi přiznáním (souhrným hlášením) a Intrastatem. Dodání zboží do JČS se vykazuje s kódem 41 a vrácení k nám s kódem 51, pokud se nemění vlastník zboží. 

Od roku 2025 platí u odběratele možnost snížení odpočtu daně u neuhrazené pohledávky více než 6 měsíců po splatnosti. Týká se to jen pohledávek do 10 000 Kč včetně DPH, přičemž částkou 20 000 Kč je limitován také jejich roční úhrn vůči jednomu dlužníkovi. Příklad: Dodavatel bude mít 3 pohledávky více než 6 měsíců po splatnosti u stejného odběratele vzniklé v r. 2025, všechny do 10 000 Kč vč. DPH, jejich celková výše do 20 000 Kč. Do konce roku už žádné práce nebude tomuto odběrateli fakturovat. Dluh bude vymáhat dvakrát písemně. Limit pohledávek do 10 000 Kč vč. DPH se týká jejich nedoplatku, nebo výše pohledávky v době vystavení faktury? Pokud by měl dodavatel 4 pohledávky do 10 000 Kč s tím, že hodnotou čtvrté pohledávky by již byl převýšen limit 20 000 Kč, mohl by snížit DPH na výstupu alespoň ze 3 pohledávek a ze čtvrté pouze částečně, do celkové výše 20 000 Kč? Kde se naopak bude uvádět případné zvýšení DPH v případě, že odběratel dluh doplatí? Stačí pro prokázání dvou písemných vymáhání mít uložený e-mail, nebo je třeba poslat datovou schránkou a mít uloženou doručenku? Jakým způsobem se bude snížení odpočtu provádět? Předpokládáme, že pouze nějakým způsobem v přiznání k DPH? V jakých řádcích? Bude se promítat i do kontrolního hlášení? 6) Bude nutné ke snížení odpočtu něco na FÚ dokládat?

Plátci může kromě povinnosti podat přiznání k dani z přidané hodnoty a kontrolní hlášení vzniknout také povinnost podat souhrnné hlášení. Toto tvrzení se přitom podává zejména na uskutečněné transakce do jiných členských států Evropské unie. V případě, že souhrnné hlášení není podáno řádně a včas, může být stanovena pokuta za povinnosti nepeněžité povahy či může dojít k tomu, že bude plátce vyzván k opravě, nebo také může dojít k tomu, že správce daně začne iniciovat kontrolní postupy. Povinnost podat souhrnné hlášení má také identifikovaná osoba. Tento článek shrnuje základní informace pro podávání souhrnného hlášení.

Našemu odběrateli jsme vyfakturovali v říjnu 2024 zboží za 387 535,20 Kč + daň 12 % 46 504,22 Kč, tj. celkem 434 039,42 Kč. Fakturu jsme mu zaslali, odběratel (plátce DPH) si na základě této faktury uplatnil svůj nárok na odpočet za říjen 2024 a v únoru 2025 fakturu uhradil. Bohužel do našeho účetnictví byla omylem vložena chybná faktura na vyšší částku (398 304 Kč + DPH 47 796,48 Kč, tj. celkem 446 100,48 Kč) - tuto chybnou fakturu na vyšší částku jsme zaúčtovali do účetnictví, uvedli ji v našem přiznání k DPH za měsíc říjen 2024 a rovněž v kontrolním hlášení za říjen 2024. Nyní (únor 2025) jsme zjistili naši chybu. Jak máme nyní postupovat? Stačí vložit do našeho účetnictví správný doklad (faktura na nižší částku, kterou skutečně obdržel odběratel) a podat dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení za říjen 2024, v nichž pouze opravíme základ daně a výši daně u tohoto chybného dokladu? Nebo je nutné celou situaci nějakým způsobem složitě řešit přes opravné daňové doklady - pokud ano, jaký by byl postup? 

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, podnikání jako tesař. Svou živnost přerušil 15. 12. 2024. Za 4. čtvrtletí podání klasické daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení, a protože fakturuje plátcům DPH přenesenou daňovou povinnost, každé čtvrtlení má nadměrný odpočet např. 10 000 Kč z přijatých faktur, které bězně platí (telefon, internet). Předpokládá, že svou činnost obnoví např. 10. 3. 2025, tj. opět bude podávat daňové přiznání k DPH za 1. čtvrtletí. OSVČ přes zimu nepracuje na střechách, ale vyřizuje nějaké admin. věci - např. rozpis zákazek. Může si uplatnit nárok na odpočet např. z faktury za telefon, která je za leden 2025 nebo to možné není, pokud má přerušenou živnost ačkoliv např. připravuje pouze od stolu zakázky? Kde najdu ustanovení zákona, které toto říká? Pokud si uplatnit odpočet nemůže, je to tak, že pokud má přerušenou živnost tak do toho data, ty faktury s DUZP, kdy má přerušeno, uplatnit prostě nemůže? A pokud by se jednalo např. o část měsíce - faktura za březen za telefon, kdy pouze půlku měsíce měl obnovenou živnost, pak uplatní základ a DPH pouze v poloviční výši, tj. do přiznání uvede 1/2 základu a 1/2 DPH?