Souhrnné hlášení v DPH

Český programátor OSVČ, plátce DPH, poskytne služby osobě povinné k dani se sídlem v Turecku, spotřeba služby v Turecku. Žádné další příjmy nemá. Fakturace bude bez daně, přiznání k DPH vyplní pouze řádek 26, kontrolní ani souhrnné hlášení nepodává?

Účetní jednotka (neplátce v ČR, identifikovaná osoba) uskutečňuje pouze plnění osvobozená dle § 54 ZDPH s místem plnění v JČS EU. Musí podávat daňové přiznání k DPH a plnění uvádět na ř. 50? Je ÚJ povina podávat i souhrnné hlášení? Předpokládám správně, že dle § 6i ZDPH se poskytováním osvobozených služeb do JČS EU ÚJ nestane identifikovanou osobou? 

Jak se dívat na Kypr z pohledu DPH? Dodáváme zboží na Kypr do severní i jižní části. Chtěla bych se ujistit, že i z pohledu DPH se na Kypr díváme jako na ostrov, který je rozdělený na dvě části. Dodávka do severní části Kypru je tedy považována za vývoz, a budeme mít nezdanitelné plnění. V případě dodávky do jižní části se jedná o dodání zboží do jiného členského státu EU, a tedy bude režim služby 21 %, reverse charge. 

Může OSVČ se živnostenským listem na vedení účetnictví zpracovávat evidenci k DPH a podávat přiznání k DPH a kontrolní hlášení? V obsahové náplní živnosti vedení účetnictví se o DPH vůbec nemluví.

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila v roce 2022 fakturu na Slovensko plátci DPH, která byla součástí souhrnného hlášení k DPH. V lednu tohoto roku bylo z důvodu neuhrazení faktury zboží slovenskému plátci a byl vystaven opravný daňový doklad. Oba doklady byly s nulovou sazbou DPH s dovětkem, že DPH platí 2. strana na Slovensku. Nyní při odeslání souhrnného hlášení, které je díky vystavenému opravnému dokladu záporné se při exportu souhrnného hlášení objevuje hláška, že se jedná o závažnou propustnou chybu. Jak postupovat? Odeslat souhrnné hlášení i přes uvedené upozornění a očekávat kontrolu? Nebo se měla DPH z opravného dokladu řešit jinak?

OSVČ poskytuje služby v EU dle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Již vystavil první fakturu a má povinnost podat do 15 dnů přihlášku k registraci k DPH. Je možné, aby se zaregistroval jako plátce DPH (nejspíš dobrovolně), nebo musí dodržet postup, že se registruje jako identifikovaná osoba? Pokud se musí registrovat jako IO, po jaké době se může registrovat jako plátce DPH (dobrovolný)? Při registraci jako IO z důvodu poskytování služby do EU je daň z této služby překlápěna v systému reverse charge a není povinnost odvodu? Jako IO podává jen Souhrnná hlášení k DPH, nebo musí podat i Přiznání k DPH?

Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu. Potřebuji vystavit fakturu za provedené služby. Jde o zprostředkování pracovníka Německé personální agentuře. Budu fakturovat německé agentuře - plátce DPH. Plnění dle mého názoru proběhlo v České republice jelikož jsme pracovníka našli zde a jim předali potřebné dokumenty. Člověka si pak již zaměstnali oni. Naše provize je za zprostředkování. Jak tedy naložit s DPH? Vystavit klasicky jako fakturu v pro českého plátce? Faktura bude na nízkou částku a jednorázová. A musím v tomto případu podávat souhrnné hlášení?

Klient - osoba identifikovaná k dani (FO), vystavil fakturu za tlumočení rakouskému odběrateli - právnické osobě. Odběratel nemá DIČ (ATU), jedná se o nějaký spolek zřejmě. Jak je to prosím se souhrnným hlášením a přiznáním k dph? Je klient povinen podat souhrnné hlášení a přiznání k dph? Pokud ano, jak uvede identifikaci odběratele, když nemá DIČ? (Aby se to finančnímu úřadu propojilo). Předpokládám, že dodavatel žádnou daň platit nikde nemusí, když je pouze osobou identifikovanou k dani. 

Je v pořádku, když česká mateřská společnost, 100% vlastník, fakturuje každý měsíc své slovenské dceřiné společnosti (obě dvě s. r. o., plátci DPH) služby související se zpracováním smluv, které pro slovenskou dceru zpracovala česká matka? Slovenské s .r. o. uzavírá každý měsíc kupní smlouvy na nákup a prodej zboží, které fakturuje, avšak veškerou agendu s tím spojenou a následnou komunikaci se zákazníkem zpracovávají zaměstnanci české mateřské společnosti. Slovenská dceřiná společnost zaměstnává pouze obchodního manažera, který kontrakty získává. Společnosti se mezi sebou dohodly, že 50% částka z celkové provize, která u smluv vznikne, bude každý měsíc přefakturována českou mateřskou společností s textem: fakturujeme vám za poskytnutí služeb souvisejících se zpracováním a správou kupních smluv uzavřených v měsíci .... Je takováto fakturace mezi společnostmi v pořádku? Na jaký výnosový účet české s. r. o. by bylo nejvhodnější služby zaúčtovat? A z pohledu DHP se jedná o přenesení daňové povinnosti za poskytnuté služby mezi státy EU?

OSVČ je neplátce DPH, ale už 5 let je zaregistrována jako identifikovaná osoba (tehdy z důvodu poskytování služeb na Slovensko). 1) Jak by se měla řešit situace, kdy OSVČ prodá zboží na Slovensko slovenské firmě plátci DPH? Jak by se řešila situace, kdy OSVČ prodá zboží nepodnikateli (konečnému zákazníkovi)? V obou případech se jedná o nahodilé prodeje maximálně za 50.000,- Kč ročně. Vystupuje zde jako neplátce DPH a neuvádí to v daňovém přiznání ani v souhrnném hlášení? 2) Jestliže pořizuje zboží z jiného členského státu je povinna přiznat daň bez ohledu na jakoukoliv částku a musí podat daňové přiznání? Nárok na odpočet nemá.

Subjekt ČR plátce DPH doveze zboží z Ruska (Číny) do Německa, tam německý celní deklarant zboží proclí. Subjekt ČR proclené zboží dopraví rovnou konečnému odběrateli v Holandsku. V ČR se zboží vůbec neobjeví, celá transakce probíhá mimo území ČR. Je tato transakce předmětem DPH a bude se vykazovat v českém přiznání k DPH, v kontrolním a souhrnném hlášení? V případě, že ano, tak jakým způsobem?

S. r. o., plátce DPH, poskytne službu - ubytování v hotelu v ČR - slovinské firmě, taky plátci DPH. Jak je to, prosím, v tomto případě s DPH? Máme fakturovat s 10 % DPH nebo bez DPH? Jak se to případně projeví v přiznání k DPH, KH a SH? 

Jsme s. r. o., plátci DPH a poskytujeme ubytovací a stravovací služby (hotel v ČR). Teď potřebuji vystavit fakturu za ubytování a stravování slovenské s.r.o., která není plátcem DPH. Vystavím tudíž fakturu klasicky s DPH a uvedu na řádek č. 1 přiznání k DPH, KH oddíl A5, SH neřeším?

Jsme plátci DPH a běžně dodáváme zboží na Slovensko firmám (plátcům DPH), kterým fakturujeme bez DPH. Nyní jsme zboží dodali novému odběrateli na Slovensku - s.r.o., ale jedná se o neplátce DPH. Je správný postup vystavit fakturu s českou sazbou DPH s místem plnění v tuzemsku? V Přiznání k DPH pak částku uvedeme na ř. 1 a 2 mezi tuzemská uskutečněná plnění, v Kontrolním hlášení ale do A.5 (i když je částka faktury vyšší než 10 000 Kč) a do Souhrnného hlášení plnění neuvádíme? Pokud to správně chápu, nejedná se zde o „prodej zboží na dálku“, protože odběratel na Slovensku je podnikatel (s.r.o.), pouze neplátce DPH, a zboží je pro něj tedy předmětem daně. My tedy nejsme povinni sledovat hodnotu dodaného zboží v kalendářním roce jako při prodeji zboží na dálku - tu by měl sledovat pouze slovenský odběratel, který se po překročení limitu 14 000 EUR/kalendářní rok zaregistruje k DPH na Slovensku. Nám pak od okamžiku jeho registrace na Slovensku vznikne nárok na osvobození při dodání zboží do jiného členského státu, hodnotu zboží začneme uvádět na ř. 20 Přiznání k DPH a do Souhrnného hlášení. Je toto správný postup? 

Identifikovaný plátce má povinnost podávat souhrnné hlášení, má příjmy od Google. Na konci každého měsíce ví, kolik peněz dostane od Googlu. Peníze a potvrzení s ID Googlu o vyplacení peněz mu přijdou až následující měsíc. Co se uvádí do souhrnného hlášení a který měsíc? Např. za září má být příjem 3 000 Kč. Peníze s potvrzením přijdou až 21. 10. 2021. Uvádí tento příjem za září do souhrnného hlášení, nebo až v říjnu, kdy dostane potvrzení o vyplacení, a v září nepodává souhrnné hlášení?

Český plátce DPH dodá fotovoltaiku vč. instalace na nemovitost nacházející se ve Švýcarsku. Odběratelem bude slovenská firma, plátce DPH na Slovensku. Jedná se o dodání zboží vč. instalace dle § 7 odst. 5 ZDPH, nebo se jedná o služby vztahující se k nemovité věci dle § 10 ZDPH? U obou variant je místo plnění ve Švýcarsku. Je správné toto plnění osvobodit s tím, že povinnost přiznat daň má příjemce této služby a zda je nutné toto plnění zahrnout do souhrnného hlášení.

V první části příspěvku publikovaném v minulém čísle expertních příspěvků, který se týkal daňových podvodů v souvislosti s účetnictvím, byly zmíněny nejčastější případy, kdy účetnictví slouží k tomu, aby byly daně minimalizovány, případně neplaceny vůbec. Jak již bylo zmíněno v závěru první části, daňové úniky jsou celosvětový problém, který snižuje příjmy státních pokladen jednotlivých zemí o miliony až miliardy korun ročně. Pro minimalizování těchto škod byla zavedena různá opatření, některá na úrovni státu, některá na úrovni mezinárodní. Existují i nástroje, které může využít samotná společnost, má-li podezření na finanční podvody. Následující článek se vybraným opatřením věnuje blíže.

Dotaz k režimu jednoho správního místa (OSS) - naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům BTC prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům BTB (plátcům DPH) bez DPH. Uvažuji správně, když se domnívám, že tyto prodeje zákazníkům BTB budou stále ve stejném režimu? tj. v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a v souhrnném hlášení?

Pravidla pro podávání daňových tvrzení upravuje obecně zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), a některá specifická pravidla pro podávání daňových tvrzení v oblasti DPH vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Od 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 283/2020 Sb. , kterým se mění daňový řád a další související zákony, včetně zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí tohoto zákona, byly provedeny dílčí změny v části zákona, která upravuje správu DPH v tuzemsku, a to v návaznosti na změny provedené v daňovém řádu . Některé z těchto změn se týkají také pravidel pro povinná elektronická podání. V návaznosti na uvedené legislativní změny nabyla účinnosti od 1. 1. 2021 vyhláška č. 457/2020 Sb. , o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty (dále jen „formulářová vyhláška“). V příloze této vyhlášky jsou uvedeny vzory formulářových podání, např. daňového přiznání, souhrnného hlášení a dalších podání v oblasti DPH platné od 1. 1. 2021. Každá změna ve formulářích uvedených v této vyhlášce musí být od tohoto data provedena formou její novelizace.

Jsme střední škola. Nyní naši učitelé objednali náhr. díly na CNC u zahraničního dodavatele. Na faktuře je uvedeno: Osvobozeno od DPH dle článku 138 směrnice Evropské komise o DPH. Musím to dodanit? Musím udělat souhrnné hlášení nebo to jen nějak uvést do přiznání DPH?