Souhrnné hlášení v DPH

Zákazník z EU, např. z Německa, poskytl českému plátci platné německé DIČ DE. Zboží, které si německý zákazník objednal, měl český plátce dodat na Slovensko. Dopravu zajišťuje např. prodávající (český plátce). Jedná se pro českého plátce o osvobozené plnění dle § 64 ZDPH a uvede dodání do SH a řádku 20 přiznání k DPH? Neměl si český plátce ověřit, zda je německý podnikatel registrován na Slovensku k DPH? 

Prochází uhrazená záloha na službu v přenesené daňové povinnosti daňovým přiznáním a kontrolním hlášením, nebo ne a zachytí se až v období, kdy přijde konečná faktura se zúčtováním záloh? 

Plátce DPH objednal zboží od čínského dodavatele, platba do Číny. Zboží nejede z Číny, ale ze skladu v Německu. Nebude mít dodané JSD, daňový doklad, na kterém je uvedené DIČ objednatele, vystavil čínský dodavatel. Tracking zásilky má doložený. Jak je to z pohledu DPH, jedná se o dodání z EU? V přiznání DPH uvede řádek 3 / 4 a řádek 43 / 44, kontrolní hlášení oddíl A2 bez DIČ?

Český plátce DPH fakturuje stavební práce na nemovitosti nacházející se na Slovensku české společnosti, která však je plátcem DPH i na Slovensku, má přiděleno slovenské DIČ. Jak postupuje CZ plátce, dodavatel prací? Na faktuře uvede slovenské DIČ odběratele a faktura bude v režimu přenesení daňové povinnosti? V přiznání k DPH dodavatel uvede hodnotu plnění na ř. 21 a podává souhrnné hlášení?

Česká firma, neplátce DPH provedla stavební práce na Slovensku červen-červenec. Faktury do srpna jsou špatně a je potřeba je opravit. V srpnu se stala plátcem DPH. Jak v tomto případě prosím postupovat, má se firma zpětně registrovat jako IO a podat souhrnné hlášení? 

Identifikovaná osoba nemusí podávat nulová přiznání jako plátce DPH. Daňové přiznání k DPH podává jen za ty měsíce, kdy ji vznikla povinnost odvést DPH. Musí podávat od roku 2025 daňové přiznání DPH, když poskytne pouze službu s místem plnění v jiném členském státě ORD a podává souhrnné hlášení? V jakém paragrafu Zákona o DPH se to řeší?

Český plátce DPH zakoupil od slovenského plátce DPH knihy. Na faktuře je uvedeno: Plnenie je oslobodené podľa § 43 zákona č. 222/2004 Z.z. Promítá se nákup knih do nějakého řádku v přiznání DPH (např. ř. 20), případně uvádí se do souhrnného hlášení?

Je správný tento postup při: poskytnutí právní služby do EU: 1) pro osobu povinnou k dani, není registrovaná k DPH, místo plnění země EU – bez DPH řádek DPH 26, neuvádí se do SH a KH. 2) osobu povinnou k daní, která je registrovaná, místo plnění země EU, text daň odvede zákazník – řádek DPH 21 uvádíme do SH , do KH ne. 3) pro osobu nepovinnou k dani, místo plnění je ČR: odvedeme DPH, řádek 1 SH ne, uvedeno v KH – A5 poskytnutí právní služby do třetí země: 4) pro osoby povinné k dani – místo plnění se považuje tuzemsko neboť ke skutečnému užití dochází v tuzemsku, odvedeme DPH ř. 1, uvedeno v KH - A5 5) pro osoby nepovinnék dani – místo plnění tuzemsko, ke skutečnému užití do v tuzemsku - odvedeme DPH ř.1, KH - A5.

Klient je český plátce DPH a odesílá zboží k úpravě do Německa: 1) Český plátce DPH si nakoupí komponenty v Německu od 1. německého plátce DPH a převeze je do skladu v ČR – Přijatá faktura z Německa je s reverse charge. 2) Část nakoupených komponentů prodá v ČR, druhou část těchto komponentů odešle 2. německému plátci DPH, ten k tomu přidá další díl a provede montáž, výsledný výrobek je odeslán zpět českému plátci do skladu v ČR. Tento německý plátce vyfakturuje českému plátci montáž a svoje díly, které přidal k zaslanému komponentu (faktura bude s reverse charge). Český plátce 2. německému plátci komponenty nefakturuje, zůstávají v jeho majetku. Dopravu z ČR do DE objednává a platí český plátce. Nejedná se v tomto případě o přemístění vlastního zboží a nevykazuje se v DPH přiznání ani v souhrnném hlášení. Tato transakce se ale vykazuje v Instrastatu, takže tím dojde k nesouladu mezi přiznáním (souhrným hlášením) a Intrastatem. Dodání zboží do JČS se vykazuje s kódem 41 a vrácení k nám s kódem 51, pokud se nemění vlastník zboží. 

Od roku 2025 platí u odběratele možnost snížení odpočtu daně u neuhrazené pohledávky více než 6 měsíců po splatnosti. Týká se to jen pohledávek do 10 000 Kč včetně DPH, přičemž částkou 20 000 Kč je limitován také jejich roční úhrn vůči jednomu dlužníkovi. Příklad: Dodavatel bude mít 3 pohledávky více než 6 měsíců po splatnosti u stejného odběratele vzniklé v r. 2025, všechny do 10 000 Kč vč. DPH, jejich celková výše do 20 000 Kč. Do konce roku už žádné práce nebude tomuto odběrateli fakturovat. Dluh bude vymáhat dvakrát písemně. Limit pohledávek do 10 000 Kč vč. DPH se týká jejich nedoplatku, nebo výše pohledávky v době vystavení faktury? Pokud by měl dodavatel 4 pohledávky do 10 000 Kč s tím, že hodnotou čtvrté pohledávky by již byl převýšen limit 20 000 Kč, mohl by snížit DPH na výstupu alespoň ze 3 pohledávek a ze čtvrté pouze částečně, do celkové výše 20 000 Kč? Kde se naopak bude uvádět případné zvýšení DPH v případě, že odběratel dluh doplatí? Stačí pro prokázání dvou písemných vymáhání mít uložený e-mail, nebo je třeba poslat datovou schránkou a mít uloženou doručenku? Jakým způsobem se bude snížení odpočtu provádět? Předpokládáme, že pouze nějakým způsobem v přiznání k DPH? V jakých řádcích? Bude se promítat i do kontrolního hlášení? 6) Bude nutné ke snížení odpočtu něco na FÚ dokládat?

Plátci může kromě povinnosti podat přiznání k dani z přidané hodnoty a kontrolní hlášení vzniknout také povinnost podat souhrnné hlášení. Toto tvrzení se přitom podává zejména na uskutečněné transakce do jiných členských států Evropské unie. V případě, že souhrnné hlášení není podáno řádně a včas, může být stanovena pokuta za povinnosti nepeněžité povahy či může dojít k tomu, že bude plátce vyzván k opravě, nebo také může dojít k tomu, že správce daně začne iniciovat kontrolní postupy. Povinnost podat souhrnné hlášení má také identifikovaná osoba. Tento článek shrnuje základní informace pro podávání souhrnného hlášení.

Našemu odběrateli jsme vyfakturovali v říjnu 2024 zboží za 387 535,20 Kč + daň 12 % 46 504,22 Kč, tj. celkem 434 039,42 Kč. Fakturu jsme mu zaslali, odběratel (plátce DPH) si na základě této faktury uplatnil svůj nárok na odpočet za říjen 2024 a v únoru 2025 fakturu uhradil. Bohužel do našeho účetnictví byla omylem vložena chybná faktura na vyšší částku (398 304 Kč + DPH 47 796,48 Kč, tj. celkem 446 100,48 Kč) - tuto chybnou fakturu na vyšší částku jsme zaúčtovali do účetnictví, uvedli ji v našem přiznání k DPH za měsíc říjen 2024 a rovněž v kontrolním hlášení za říjen 2024. Nyní (únor 2025) jsme zjistili naši chybu. Jak máme nyní postupovat? Stačí vložit do našeho účetnictví správný doklad (faktura na nižší částku, kterou skutečně obdržel odběratel) a podat dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení za říjen 2024, v nichž pouze opravíme základ daně a výši daně u tohoto chybného dokladu? Nebo je nutné celou situaci nějakým způsobem složitě řešit přes opravné daňové doklady - pokud ano, jaký by byl postup? 

OSVČ, čtvrtletní plátce DPH, podnikání jako tesař. Svou živnost přerušil 15. 12. 2024. Za 4. čtvrtletí podání klasické daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení, a protože fakturuje plátcům DPH přenesenou daňovou povinnost, každé čtvrtlení má nadměrný odpočet např. 10 000 Kč z přijatých faktur, které bězně platí (telefon, internet). Předpokládá, že svou činnost obnoví např. 10. 3. 2025, tj. opět bude podávat daňové přiznání k DPH za 1. čtvrtletí. OSVČ přes zimu nepracuje na střechách, ale vyřizuje nějaké admin. věci - např. rozpis zákazek. Může si uplatnit nárok na odpočet např. z faktury za telefon, která je za leden 2025 nebo to možné není, pokud má přerušenou živnost ačkoliv např. připravuje pouze od stolu zakázky? Kde najdu ustanovení zákona, které toto říká? Pokud si uplatnit odpočet nemůže, je to tak, že pokud má přerušenou živnost tak do toho data, ty faktury s DUZP, kdy má přerušeno, uplatnit prostě nemůže? A pokud by se jednalo např. o část měsíce - faktura za březen za telefon, kdy pouze půlku měsíce měl obnovenou živnost, pak uplatní základ a DPH pouze v poloviční výši, tj. do přiznání uvede 1/2 základu a 1/2 DPH?

Při jakých transakcích se stáváte osobou identifikovanou k dani? Kdy máte povinnost se registrovat ze zákona? A pokud tuto povinnost máte, do kdy musíte podat přihlášku k registraci a jaké další povinnosti z tohoto titulu se na vás budou vztahovat? Na tyto a další otázky vám poskytne odpovědi náš chytrý checklist. Ověřte si, že postupujete správně a že na nic důležitého nezapomenete.

Co je to souhrnné hlášení? Jakým způsobem a do kdy je potřeba ho podat, pokud se tato povinnost na vás vztahuje? Na všechny tyto otázky vám odpoví náš checklist, s jehož pomocí si postupně osvojíte veškeré své povinnosti. Následně vás čeká již jen jejich příjemné "odškrtávání". Součástí checklistu jsou též odkazy na další dokumenty a literaturu, abyste si mohli být jistí, že vám nic neuniklo.

Dodání zboží do jiného členského státu může být za splnění určitých podmínek od DPH osvobozeno. Jaké jsou tyto podmínky a jaké kroky jsou potřeba k prokázaní osvobozeného dodání zboží? S tím vším vám pomůže náš chytrý checklist, ve kterém nechybí odkazy na související literaturu, právní předpisy a další zdroje pro získání detailních informací k tomuto tématu.

Pokud jako plátce či podnikatel – neplátce poskytnete službu podnikateli do zahraničí, nepodléhá tato služba DPH v tuzemsku, nicméně musí ji zdanit příjemce – osoba povinná k dani v jiném členském státě. V našem chytrém checklistu se můžete seznámit se všemi podmínkami, které jsou rozhodné pro určení, zda se opravdu jedná o poskytnutí přeshraničních služeb a můžete tak povinnost zdanění ponechat na příjemci. Současně si ověříte, zda správně vystavujete daňové doklady a jakým způsobem a kam tato plnění následně vykazovat.

Máme pronajatou nemovitost k podnikání. Smlouva o pronájmu uvádí platební kalendář na nájem včetně DPH a na služby (voda, energie) bez DPH. Účetní společnost majitele v roce 2023 tyto zálohy na služby, bez rozlišení sazeb pro vodu a energie, účtovala a dala do KH v základní sazbě bez toho, že by vytvořila daňové doklady k přijatým platbám. Účtovali na základě toho, co považovali za platební kalendář, který ale neměl náležitosti platebního kalendáře z pohledu DPH a na co byli v lednu 2023 upozorněni a souhlasili s tím, že platební kalendář je pouze na nájem, ne na služby. Přesto v roce 2023 účtovali zálohy včetně DPH. My jsme účtovali celou zálohu na 314999 . V září 2024 jsme obdrželi od majitele vyúčtování služeb za rok 2023 a část roku 2024, včetně DPH rozděleného podle sazeb. To jsem dali do KH a FÚ nás upozornil na to, že majitel ve svém KH toto vyúčtování neuvádí ve stejné výši. Tak jsme zjistili, že účetní společnost v roce 203 DPH z přijatých faktur za vodu a energie uplatnila a současně účtovala o zálohách chybně včetně DPH 21 %. Účetní společnost odmítá opravit své chybné KH za rok 2023. Část vyúčtování vztahující se k roku 2024 odmítá účtovat s DPH, protože podle jejího tvrzení neuplatňovali DPH z přijatých faktur za vodu a energie v roce 2024 (bylo to rozhodnutí účetní kanceláře ne majitele nemovitosti) a proto i na konečném vyúčtování odmítají DPH. Jestliže se plátce (respektive jeho účetní kancelář) rozhodne neuplatňovat DPH na přijaté faktuře za vodu, vystaví nám konečnou fakturu za spotřebované služby bez DPH a nás v tomto okamžiku DPH nezajímá? Vzhledem k výši záloh má rozhodnutí účetní kanceláře neuplatňovat DPH na přijatých fakturách za vodu a energie významný dopad na naše cashflow a nesouhlasíme s takovým postupem. Jak máme na straně nájemce postupovat? Vyúčtovat zálohy za rok 2023 do roku 2024 interním dokladem, ve kterém bude uvedena 21 % DPH, aby došlo k souladu s KH účetní kanceláře, konečné vyúčtování nechat bez DPH a podat znovu přiznání k DPH a KH?

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2025, která je v současné době projednávána v Senátu (Senátní tisk 13), dochází i k úpravám formulářů pro daň z přidané hodnoty. Všechny úpravy budou předmětem aktualizace vyhlášky 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, která bude zveřejněna ve Sbírce zákonů po přijetí novely zákona o DPH. Vzhledem k dotazům veřejnosti uvádíme, že u formuláře kontrolního hlášení, souhrnného hlášení a daňového přiznání k DPH dochází k menším úpravám u popisů vybraných položek těchto formulářů.

Společnost s r. o., neplátce DPH, občas nakoupí nějaké zboží na Temu či reklamu z Izraele. Co to pro něj z pohledu DPH znamená? Musí se stát identifikovanou osobou nebo plátcem DPH? A pokud ano, tak jak se bude dané zboží či služba účtovat na který řádek tiskopisu DPH? A lze použít režim přenesené povinnosti? A jsou s tím spojené i jiné povinnosti?