Souhrnné hlášení v DPH

Stavební firma ČR fakturuje stavební práce slovenské firmě. Práce probíhají na nemovitosti na Slovensku. Česká firma vystavila zálohovou fakturu na práce a ta byla v lednu 2024 slovenskou firmou uhrazena. Uvádí se někde v DPH za leden přijatá záloha ze Slovenska? Při PDP v tuzemsku vystavujeme daňový doklad až při vyúčtování zakázky. Musíme vystavit DD při přijetí zálohy ze Slovenska a do souhrnného hlášení dát tento doklad?

Máme klienta, italskou firmu. V ČR prodává oblečení (jde o prodej fyzickým osobám nepodnikatelům, a to např. 2× ročně na trzích). Jsou registrováni k DPH v ČR. Musí podávat přiznání každý měsíc, nebo je potřeba podat jen (v tomto případě) 2×x ročně? Je nějaká výjimka z měsíčního podávání přiznání a kontrolního hlášení pro tyto neusazené zahraniční subjekty? 

Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 

Když česká s. r. o. nakupuje zboží od slovenských dodavatelů-právnických osob v režimu přenesení daňové povinnosti a dále toto zboží prodává zpět na Slovensko odběratelům-právnickým osobám opět v režimu přenesení daňové povinnosti, není zde nějaký problém, co se DPH týče? Jak odběratelé, tak dodavatelé jsou vždy plátci DPH. Jedná se o cca 5 faktur za měsíc za stroje/vybavení v průměrné hodnotě 10 000 EUR bez DPH u jedné faktury, takže celkový objem za měsíc dosahuje zhruba 50.000 Euro. Nemá česká společnost nějakou povinnost spojenou s DPH, nemusí se registrovat na Slovensku a platit DPH tam, může takto fungovat v režimu přenesení daňové povinnosti, tzn. u faktur přijatých DPH zahrne do přiznání k DPH a souhrnného hlášení a u faktur vydaných opět uvede do souhrnného hlášení k DPH?

Jaké povinnosti vyplývají OSVČ (neplátce DPH) při pravidelné fakturaci softwarových služeb do zemí EU z hlediska různých hlášení a zda může nastat povinná registrace na finančním úřadě v tuzemsku nebo v zahraničí?

Dobrý den, český plátce DPH poskytuje služby autoservisu. Auto si u něj nechal opravit rakouský podnikatel, který není plátcem DPH (avšak osoba povinná k dani). Domnívám se, že vzhledem k tomu, že se jedná o službu poskytnutou na MOVITÉ věci, bude místem plnění sídlo odběratele a mělo by se tak jednat o poskytnutí služby mimo tuzemsko a plnění by mělo projít souhrnným hlášením (tzn. DPH si v reverse charge řeší odběratel na území AT). Ze subjektu AT tento obchod udělá minimálně osobu identifikovanou (optikou české legislativy). Jak však postupovat, když neznáme přidělené DIČ? Jak takové plnění promítnout do přiznání DPH a SH? Předem děkuji za odpověď

V Německu jsme montovali ocelovou konstrukci. Po montáži zůstal odpad, který jsme prodali do tamní sběrny. Sběrna vystavila kreditní doklad s datem 30.9.2023. Doklad je v pořádku, bez vyčíslené daně a je na něm uvedeno: "25-Dodávka probíhá bez daně z obratu. Je dáno osvobození od daně podle § 4 odst. 1b ve spojení s § 6a UStG". Je to tedy reverse charge, vykazuje se v řádku 26 přiznání DPH? K tomu patří do Souhrnného hlášení za 9/2023? A ještě prosím o radu, jak zaúčtovat? 

Jsme česká firma s. r. o., plátci DPH, máme vyfakturovat dodání zboží na Slovensko české firmě plátci DPH, fimra je zaregistrována jak na území ČR, tak na území Slovenska k plátcovství DPH - SK DIČ. Přepravu uskutečňuje naše s. r. o. - dodavatel na místo určení na Slovensko pro odběratele. Chápeme správně, že dodání zboží na Slovensko bude osvobozeno od DPH a dané skutečnosti uvedeme do souhrnného hlášení?

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o DPH, která je součástí tzv. konsolidačního balíčku (Sněmovní tisk 488/Senátní tisk 161) dochází ke zrušení dvou snížených sazeb DPH(15 % a 10 %), od 1. 1. 2024 by měla být účinná pouze jedna snížená sazba DPH (12 %). V důsledku toho dojde k menším úpravám elektronického formuláře kontrolního hlášení a daňového přiznání k DPH, týkajícím se zejména popisů vybraných položek těchto formulářů. Tyto úpravy budou předmětem aktualizace vyhlášky 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, která bude zveřejněna ve Sbírce zákonů po přijetí novely zákona o DPH. Vzhledem k dotazům veřejnosti upozorňujeme předem na následující úpravy.  

Společnost fyzických osob (dříve sdružení bez právní subjektivity) – jak správně postupovat z hlediska DPH při rozdělení zisku této společnosti? Vedení účetnictví a administrativy celé společnosti (sdružení) má na starosti společník číslo 1. Fakturace ve společnosti během roku probíhala tak, že třetí osobě fakturoval společník číslo 1 a ostatní společníci pak fakturovali tomuto společníkovi číslo 1 uskutečnění plnění ve výši svého podílu na společnosti. Obdobně se postupovalo i u přijatých zdanitelných plnění. Ještě před koncem roku společnost zanikla, byl vytvořen zisk k rozdělení. Společník číslo 1 chce po ostatních, aby mu svůj podíl na zisku (vypořádací podíl) vyfakturovali a tuto fakturu vykázali ve svém přiznání k DPH a KH. Je to tak správně? Jedná se o převod peněžních prostředků (nejde o žádný jiný majetek). Dojde k uskutečnění zdanitelného plnění? 

Pro našeho tuzemského odběratele máme zpracovat projektovou dokumentaci elektronického požárního systému budovy umístěné na Slovensku. Plátci DPH jsme pouze v tuzemsku. Náš odběratel je rovněž pouze tuzemský plátce DPH, na Slovensku k DPH registrovaný není. Náš odběratel bude projekt a další služby fakturovat finálnímu zákazníkovi na Slovensko. Místo plnění je tedy na Slovensku; povinnost registrace na Slovensku máme my, nebo náš odběratel? Pokud nám nevzniká povinnost registrovat se k DPH na Slovensku, zdanitelné plnění máme zahrnout na řádek č. 26 přiznání k DPH, do souhrnného a kontrolního hlášení ho neuvedeme a na fakturu neuvedeme žádné DPH?

Český programátor OSVČ, plátce DPH, poskytne služby osobě povinné k dani se sídlem v Turecku, spotřeba služby v Turecku. Žádné další příjmy nemá. Fakturace bude bez daně, přiznání k DPH vyplní pouze řádek 26, kontrolní ani souhrnné hlášení nepodává?

Účetní jednotka (neplátce v ČR, identifikovaná osoba) uskutečňuje pouze plnění osvobozená dle § 54 ZDPH s místem plnění v JČS EU. Musí podávat daňové přiznání k DPH a plnění uvádět na ř. 50? Je ÚJ povina podávat i souhrnné hlášení? Předpokládám správně, že dle § 6i ZDPH se poskytováním osvobozených služeb do JČS EU ÚJ nestane identifikovanou osobou? 

Jak se dívat na Kypr z pohledu DPH? Dodáváme zboží na Kypr do severní i jižní části. Chtěla bych se ujistit, že i z pohledu DPH se na Kypr díváme jako na ostrov, který je rozdělený na dvě části. Dodávka do severní části Kypru je tedy považována za vývoz, a budeme mít nezdanitelné plnění. V případě dodávky do jižní části se jedná o dodání zboží do jiného členského státu EU, a tedy bude režim služby 21 %, reverse charge. 

Může OSVČ se živnostenským listem na vedení účetnictví zpracovávat evidenci k DPH a podávat přiznání k DPH a kontrolní hlášení? V obsahové náplní živnosti vedení účetnictví se o DPH vůbec nemluví.

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila v roce 2022 fakturu na Slovensko plátci DPH, která byla součástí souhrnného hlášení k DPH. V lednu tohoto roku bylo z důvodu neuhrazení faktury zboží slovenskému plátci a byl vystaven opravný daňový doklad. Oba doklady byly s nulovou sazbou DPH s dovětkem, že DPH platí 2. strana na Slovensku. Nyní při odeslání souhrnného hlášení, které je díky vystavenému opravnému dokladu záporné se při exportu souhrnného hlášení objevuje hláška, že se jedná o závažnou propustnou chybu. Jak postupovat? Odeslat souhrnné hlášení i přes uvedené upozornění a očekávat kontrolu? Nebo se měla DPH z opravného dokladu řešit jinak?

OSVČ poskytuje služby v EU dle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Již vystavil první fakturu a má povinnost podat do 15 dnů přihlášku k registraci k DPH. Je možné, aby se zaregistroval jako plátce DPH (nejspíš dobrovolně), nebo musí dodržet postup, že se registruje jako identifikovaná osoba? Pokud se musí registrovat jako IO, po jaké době se může registrovat jako plátce DPH (dobrovolný)? Při registraci jako IO z důvodu poskytování služby do EU je daň z této služby překlápěna v systému reverse charge a není povinnost odvodu? Jako IO podává jen Souhrnná hlášení k DPH, nebo musí podat i Přiznání k DPH?

Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu. Potřebuji vystavit fakturu za provedené služby. Jde o zprostředkování pracovníka Německé personální agentuře. Budu fakturovat německé agentuře - plátce DPH. Plnění dle mého názoru proběhlo v České republice jelikož jsme pracovníka našli zde a jim předali potřebné dokumenty. Člověka si pak již zaměstnali oni. Naše provize je za zprostředkování. Jak tedy naložit s DPH? Vystavit klasicky jako fakturu v pro českého plátce? Faktura bude na nízkou částku a jednorázová. A musím v tomto případu podávat souhrnné hlášení?

Klient - osoba identifikovaná k dani (FO), vystavil fakturu za tlumočení rakouskému odběrateli - právnické osobě. Odběratel nemá DIČ (ATU), jedná se o nějaký spolek zřejmě. Jak je to prosím se souhrnným hlášením a přiznáním k dph? Je klient povinen podat souhrnné hlášení a přiznání k dph? Pokud ano, jak uvede identifikaci odběratele, když nemá DIČ? (Aby se to finančnímu úřadu propojilo). Předpokládám, že dodavatel žádnou daň platit nikde nemusí, když je pouze osobou identifikovanou k dani. 

Je v pořádku, když česká mateřská společnost, 100% vlastník, fakturuje každý měsíc své slovenské dceřiné společnosti (obě dvě s. r. o., plátci DPH) služby související se zpracováním smluv, které pro slovenskou dceru zpracovala česká matka? Slovenské s .r. o. uzavírá každý měsíc kupní smlouvy na nákup a prodej zboží, které fakturuje, avšak veškerou agendu s tím spojenou a následnou komunikaci se zákazníkem zpracovávají zaměstnanci české mateřské společnosti. Slovenská dceřiná společnost zaměstnává pouze obchodního manažera, který kontrakty získává. Společnosti se mezi sebou dohodly, že 50% částka z celkové provize, která u smluv vznikne, bude každý měsíc přefakturována českou mateřskou společností s textem: fakturujeme vám za poskytnutí služeb souvisejících se zpracováním a správou kupních smluv uzavřených v měsíci .... Je takováto fakturace mezi společnostmi v pořádku? Na jaký výnosový účet české s. r. o. by bylo nejvhodnější služby zaúčtovat? A z pohledu DHP se jedná o přenesení daňové povinnosti za poskytnuté služby mezi státy EU?