Souhrnné hlášení v DPH - strana 2

Klient - osoba identifikovaná k dani (FO), vystavil fakturu za tlumočení rakouskému odběrateli - právnické osobě. Odběratel nemá DIČ (ATU), jedná se o nějaký spolek zřejmě. Jak je to prosím se souhrnným hlášením a přiznáním k dph? Je klient povinen podat souhrnné hlášení a přiznání k dph? Pokud ano, jak uvede identifikaci odběratele, když nemá DIČ? (Aby se to finančnímu úřadu propojilo). Předpokládám, že dodavatel žádnou daň platit nikde nemusí, když je pouze osobou identifikovanou k dani. 

Je v pořádku, když česká mateřská společnost, 100% vlastník, fakturuje každý měsíc své slovenské dceřiné společnosti (obě dvě s. r. o., plátci DPH) služby související se zpracováním smluv, které pro slovenskou dceru zpracovala česká matka? Slovenské s .r. o. uzavírá každý měsíc kupní smlouvy na nákup a prodej zboží, které fakturuje, avšak veškerou agendu s tím spojenou a následnou komunikaci se zákazníkem zpracovávají zaměstnanci české mateřské společnosti. Slovenská dceřiná společnost zaměstnává pouze obchodního manažera, který kontrakty získává. Společnosti se mezi sebou dohodly, že 50% částka z celkové provize, která u smluv vznikne, bude každý měsíc přefakturována českou mateřskou společností s textem: fakturujeme vám za poskytnutí služeb souvisejících se zpracováním a správou kupních smluv uzavřených v měsíci .... Je takováto fakturace mezi společnostmi v pořádku? Na jaký výnosový účet české s. r. o. by bylo nejvhodnější služby zaúčtovat? A z pohledu DHP se jedná o přenesení daňové povinnosti za poskytnuté služby mezi státy EU?

OSVČ je neplátce DPH, ale už 5 let je zaregistrována jako identifikovaná osoba (tehdy z důvodu poskytování služeb na Slovensko). 1) Jak by se měla řešit situace, kdy OSVČ prodá zboží na Slovensko slovenské firmě plátci DPH? Jak by se řešila situace, kdy OSVČ prodá zboží nepodnikateli (konečnému zákazníkovi)? V obou případech se jedná o nahodilé prodeje maximálně za 50.000,- Kč ročně. Vystupuje zde jako neplátce DPH a neuvádí to v daňovém přiznání ani v souhrnném hlášení? 2) Jestliže pořizuje zboží z jiného členského státu je povinna přiznat daň bez ohledu na jakoukoliv částku a musí podat daňové přiznání? Nárok na odpočet nemá.

Subjekt ČR plátce DPH doveze zboží z Ruska (Číny) do Německa, tam německý celní deklarant zboží proclí. Subjekt ČR proclené zboží dopraví rovnou konečnému odběrateli v Holandsku. V ČR se zboží vůbec neobjeví, celá transakce probíhá mimo území ČR. Je tato transakce předmětem DPH a bude se vykazovat v českém přiznání k DPH, v kontrolním a souhrnném hlášení? V případě, že ano, tak jakým způsobem?

S. r. o., plátce DPH, poskytne službu - ubytování v hotelu v ČR - slovinské firmě, taky plátci DPH. Jak je to, prosím, v tomto případě s DPH? Máme fakturovat s 10 % DPH nebo bez DPH? Jak se to případně projeví v přiznání k DPH, KH a SH? 

Jsme s. r. o., plátci DPH a poskytujeme ubytovací a stravovací služby (hotel v ČR). Teď potřebuji vystavit fakturu za ubytování a stravování slovenské s.r.o., která není plátcem DPH. Vystavím tudíž fakturu klasicky s DPH a uvedu na řádek č. 1 přiznání k DPH, KH oddíl A5, SH neřeším?

Jsme plátci DPH a běžně dodáváme zboží na Slovensko firmám (plátcům DPH), kterým fakturujeme bez DPH. Nyní jsme zboží dodali novému odběrateli na Slovensku - s.r.o., ale jedná se o neplátce DPH. Je správný postup vystavit fakturu s českou sazbou DPH s místem plnění v tuzemsku? V Přiznání k DPH pak částku uvedeme na ř. 1 a 2 mezi tuzemská uskutečněná plnění, v Kontrolním hlášení ale do A.5 (i když je částka faktury vyšší než 10 000 Kč) a do Souhrnného hlášení plnění neuvádíme? Pokud to správně chápu, nejedná se zde o „prodej zboží na dálku“, protože odběratel na Slovensku je podnikatel (s.r.o.), pouze neplátce DPH, a zboží je pro něj tedy předmětem daně. My tedy nejsme povinni sledovat hodnotu dodaného zboží v kalendářním roce jako při prodeji zboží na dálku - tu by měl sledovat pouze slovenský odběratel, který se po překročení limitu 14 000 EUR/kalendářní rok zaregistruje k DPH na Slovensku. Nám pak od okamžiku jeho registrace na Slovensku vznikne nárok na osvobození při dodání zboží do jiného členského státu, hodnotu zboží začneme uvádět na ř. 20 Přiznání k DPH a do Souhrnného hlášení. Je toto správný postup? 

Identifikovaný plátce má povinnost podávat souhrnné hlášení, má příjmy od Google. Na konci každého měsíce ví, kolik peněz dostane od Googlu. Peníze a potvrzení s ID Googlu o vyplacení peněz mu přijdou až následující měsíc. Co se uvádí do souhrnného hlášení a který měsíc? Např. za září má být příjem 3 000 Kč. Peníze s potvrzením přijdou až 21. 10. 2021. Uvádí tento příjem za září do souhrnného hlášení, nebo až v říjnu, kdy dostane potvrzení o vyplacení, a v září nepodává souhrnné hlášení?

Český plátce DPH dodá fotovoltaiku vč. instalace na nemovitost nacházející se ve Švýcarsku. Odběratelem bude slovenská firma, plátce DPH na Slovensku. Jedná se o dodání zboží vč. instalace dle § 7 odst. 5 ZDPH, nebo se jedná o služby vztahující se k nemovité věci dle § 10 ZDPH? U obou variant je místo plnění ve Švýcarsku. Je správné toto plnění osvobodit s tím, že povinnost přiznat daň má příjemce této služby a zda je nutné toto plnění zahrnout do souhrnného hlášení.

V první části příspěvku publikovaném v minulém čísle expertních příspěvků, který se týkal daňových podvodů v souvislosti s účetnictvím, byly zmíněny nejčastější případy, kdy účetnictví slouží k tomu, aby byly daně minimalizovány, případně neplaceny vůbec. Jak již bylo zmíněno v závěru první části, daňové úniky jsou celosvětový problém, který snižuje příjmy státních pokladen jednotlivých zemí o miliony až miliardy korun ročně. Pro minimalizování těchto škod byla zavedena různá opatření, některá na úrovni státu, některá na úrovni mezinárodní. Existují i nástroje, které může využít samotná společnost, má-li podezření na finanční podvody. Následující článek se vybraným opatřením věnuje blíže.

Dotaz k režimu jednoho správního místa (OSS) - naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům BTC prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům BTB (plátcům DPH) bez DPH. Uvažuji správně, když se domnívám, že tyto prodeje zákazníkům BTB budou stále ve stejném režimu? tj. v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a v souhrnném hlášení?

Pravidla pro podávání daňových tvrzení upravuje obecně zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), a některá specifická pravidla pro podávání daňových tvrzení v oblasti DPH vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Od 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 283/2020 Sb. , kterým se mění daňový řád a další související zákony, včetně zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí tohoto zákona, byly provedeny dílčí změny v části zákona, která upravuje správu DPH v tuzemsku, a to v návaznosti na změny provedené v daňovém řádu . Některé z těchto změn se týkají také pravidel pro povinná elektronická podání. V návaznosti na uvedené legislativní změny nabyla účinnosti od 1. 1. 2021 vyhláška č. 457/2020 Sb. , o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty (dále jen „formulářová vyhláška“). V příloze této vyhlášky jsou uvedeny vzory formulářových podání, např. daňového přiznání, souhrnného hlášení a dalších podání v oblasti DPH platné od 1. 1. 2021. Každá změna ve formulářích uvedených v této vyhlášce musí být od tohoto data provedena formou její novelizace.

Jsme střední škola. Nyní naši učitelé objednali náhr. díly na CNC u zahraničního dodavatele. Na faktuře je uvedeno: Osvobozeno od DPH dle článku 138 směrnice Evropské komise o DPH. Musím to dodanit? Musím udělat souhrnné hlášení nebo to jen nějak uvést do přiznání DPH? 

Společnost s ručením omezeným (start-up, plátce DPH) vyvinula software (organizace výroby), který pronajímá výrobním podnikům. Vzhledem k možné rozšířené nabídce do zahraničí, lze očekávat, že bude mít možnost pronajímat svůj software i v zahraničí (subscription na měsíční bázi). 1.Situace Základní sestava softwaru bude nabízena formou softwaru, který si implementuje sám zákazník (po objednání, bude možné stáhnout z internetu). České s. r. o. bude účtovat za užívání tohoto softwaru měsíční nájem (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). České s. r. o. bude poskytovat podporu on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). Jak rozlišit nájem softwaru, který je po uzavření smlouvy ke stažení z internetu (něco jako krabicový software, který je umístěn na počítači odběratele) a nájem u samostatně vyvíjeného softwaru dle požadavku zákazníka, a to jednorázově (jednorázová fakturace) nebo formou měsíčního nájmu. Kdy se již jedná o licenční poplatky (nájem) podléhající např. zdanění v zemi aplikace softwaru? Technická podpora tzv. SLA = jde o službu on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). 2. Situace Dtto s tím, že k tomuto univerzálnímu softwaru si odběratel objedná další úpravy dle vlastní specifikace (programování na zakázku). Půjde o jednorázovou fakturaci, práce proběhnou v ČR, implementace on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). Bez nároku na účtování dalšího nájmu z rozšířeného softwaru. Nájem zůstává původní ze základní sady. 3. Situace Software, přizpůsobený potřebám odběratele, bude implementovat české s. r. o. – software na objednávku bude vyvíjen v ČR – fakturován jednorázově dle smlouvy s odběratelem (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge) – následně dle smlouvy měsíčním nájmem v členění (nájem + SLA podpora v rozsahu ze smlouvy)a)Fakturovaný vývoj softwaru a fakturovaný měsíční nájem jsou licenční poplatky, kdy odběratel dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění odvede v zemi odběratele srážkovou daň, o kterou platbu do ČR sníží, následně odběratel předloží potvrzení o zaplacení srážkové daně. Odvod srážkové daně bude započítán v daňovém přiznání Českého s. r. o.b)Implementace on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge).c)Implementace v místě odběratele mimo ČR – daň z příjmu v ČR, pokud implementace nepřesáhne 185 dní v roce (fyzická přítomnost v zemi odběratele, DPH reverse charge).d)Implementace v místě odběratele mimo ČR – vznik daňové stálé provozovny v zemi odběratele, pokud implementace (fyzická přítomnost technika) přesáhne 185 dní v roce, zdaněno v rámci zdanění daňové stálé provozovny v zemi odběratele vč. povinností k DPH, pokud vznikne. V české s. r. o. bude dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem zahrnut (vč. zohlednění zaplacené daně v zahraničí) do daňového přiznání v ČR. Pro situace 1 až 3 rozlišit: – státy EU – třetí země

Jsem plátce DPH (fyzická osoba) vedu daňovou evidenci a firma z Německa (je také plátce DPH) provede na naší zemědělské farmě opravu asfaltových ploch. Bude faktura od nich bez DPH a nebo k tomu budu dopočítávat DPH 21 % a do jakých řádků v přiznání k DPH uvedu tuto částku za provedenou službu, kde se to promítne v kontrolním hlášení, v jakém odd. musím podávat i souhrnné hlášení? Nemám s tímto žádnou zkušenost, tak prosím o radu. Zároveň nevím, kde mohu ověřit DIČ německé firmy a zda DIČ bude začínat označením DE. 

Firma v říjnu 2020 zjistila chybu ve fakturaci služeb do jiného členského státu uváděných na řádku 21 přiznání k DPH. Firma podala podle § 102 ZDPH následné souhrnné hlášení za měsíce březen a červen 2020, kterými chyby v SH odstranila. Dodatečné přiznání k DPH ale nepodala, protože nedošlo ke změně daňové povinnosti. Vycházela přitom z ustanovení § 141 daňového řádu. Správce daně firmu kontaktoval, aby dodatečné přiznání k DPH podala, jinak firmě bude doručena oficiální výzva. Z jakých ustanovení ZDPH vychází správce daně při stanovení povinnosti uvést v soulad souhrnné hlášení s řádkem 21 přiznání k DPH?

Dodání zboží do jiného členského státu a vývoz zboží je za podmínek stanovených zákonem č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Dodáním zboží do jiného členského státu se přitom obecně rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu a vývozem zboží výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země. Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 343/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů EU (dále jen „implementační novela“) se podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu a také při vývozu zboží upřesňují. Tato novela měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), ale její účinnost se posunula až od 1. 9. 2020. Podle informace GFŘ však mohou již od 1. 1. 2020 postupovat daňové subjekty podle novelizované úpravy na základě přímého účinku směrnice o DPH .

Podle § 72 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ) může nárok na odpočet daně uplatnit plátce daně u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro vyjmenované účely. V dalších ustanoveních zákona o DPH jsou vymezeny podmínky pro uplatnění odpočtu daně, případně jeho opravu, vyrovnání či úpravu. V článku jsou shrnuta základní pravidla a postupy při uplatňování a prokazování nároku na odpočet. Upozorněno je přitom zejména na problematické otázky prokazování oprávněnosti nároku na odpočet daně a situace, ve kterých mohou plátci při uplatnění nároku na odpočet daně chybovat.

Opět po měsíci vám přinášíme úvodní příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Nadále čekáme na schválení novely zákona o DPH , která má do české legislativy implementovat opatření EU pro sjednocení pravidel při přeshraničním obchodování se zbožím v rámci EU označovanou jako tzv. quick fixes. S touto problematikou je spojena také aktualizace formuláře pro souhrnné hlášení a nepřímo také v mediích hojně diskutované téma zavedení plošného režimu přenesení daňové povinnosti v ČR. Na závěr Vám přinášíme zajímavý rozsudek z oblasti odčitatelné položky na výzkum a vývoj.

Dodáním zboží do jiného členského státu se podle zákona č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “ či „ZDPH “) rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Dodání zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za podmínek stanovených v § 64 ZDPH . Za dodání zboží do jiného členského státu se považuje také přemístění zboží do jiného členského státu. Jedná se o transakci, při níž osoba povinná k dani přemístí obchodní majetek z jednoho členského státu do jiného členského státu pro účely uskutečňování svých ekonomických činností. Novelou zákona, kterou předložila vláda koncem srpna 2019 Poslanecké sněmovně, která ji projednává jako tisk č. 572, budou doplněna pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží v řetězci a upřesněny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu, včetně přemístění zboží z tuzemska do jiného členského státu. Tato novela by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).