Účetnictví

Ke kterému okamžiku se zaúčtuje srážka 15% daně z DPP v tomto případu? Mzda za 12/2025: hrubá mzda 2100 Kč, daň 315 Kč, čistá mzda 1785 Kč, čistá mzda proplacena 14. 1. 2026. Účtování: 1) MD 521 / D 331... 2 100 Kč k 31. 12. 2025, 2) MD 331 / D 342... 315 Kč k 14. 1. 2026 (tj. do roku 2026) nebo také k 31. 12 2025?

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví, malá česká firma do 15 zaměstnanců, nákup a prodej zdravotnických prostředků. Společnost aktuálně pořídila tři hybridní elektromobily (palivo BA + EL) formou úvěru a přidělila je zaměstnancům výhradně pro služební účely. Každý zaměstnanec, kterému bylo přiděleno služební vozidlo, je povinen vést knihu jízd a evidovat všechny uskutečněné jízdy. Potřebujeme určit správný postup při vyúčtování a proplácení nákladů na nabíjení v následujících situacích: 1. Ředitel společnosti: Elektromobil je nabíjen výhradně doma z běžné zásuvky. 2. Obchodní ředitel: Elektromobil je nabíjen kombinovaně: doma z běžné zásuvky + na veřejných dobíjecích stanicích 3. Obchodní zástupce: Elektromobil je nabíjen výhradně na veřejných dobíjecích stanicích. Prosím o vzorové výpočty nákladů ke všem třem scénářům a doporučení, jak tyto náklady správně účtovat a zdaňovat v účetnictví společnosti, včetně správného postupu u DPH.

Jak postupovat v situaci, kdy klient nemá vlastního daňového poradce a očekává ode mě součinnost při přípravě podkladů k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob? Jsem externí účetní, zpracovávám účetnictví a sestavuji účetní závěrku. Daňové přiznání však jako účetní nesestavuji – nejedná se o službu v mém oprávnění ani o činnost, za kterou mohu nést daňovou odpovědnost. Ráda bych si proto ujasnila: 1. Jaký rozsah součinnosti mohu klientovi poskytnout, pokud nemá daňového poradce – například přípravu dat, sestavení podkladů, kontrolu návazností mezi účetní závěrkou a výpočty apod.? 2. Jak nejlépe formulovat odpovědnost klienta za vlastní zpracování daňového přiznání, pokud si jej vyplňuje sám nebo používá technickou pomoc jiné osoby? 3. Jaké formulace doporučujete používat ve smlouvě a na fakturách, aby bylo zcela jasné, že se jedná pouze o poskytování podkladů a účetní nenese odpovědnost za daňové posouzení ani výpočet daně? 4. Existují doporučené postupy, kterými lze zajistit, že klient rozumí tomu, že konečné rozhodnutí a odpovědnost ohledně daňového přiznání je na něm? 

Účetní má zpracovávat účetní doklady, ale nemá dělat daňové přiznání? Je to tak? Takže pokud mám účetní živnost, tak připravím účetní závěrku a nemůžu klientovi připravit daňové přiznání. Klient by měl vzít podklady a jit s nimi za daňovým poradcem který sestaví přiznání? Nebo můžu sestavit přiznání, ale klient si to sám odešle přes datovou schránku? Jde i o to, že pokud přijde kontrola ze živnostenského úřadu, co bude kontrolovat? Že nepřipravuji pro klienty DP? Nebo jaký je správný postup, pro účetní, která není daňový poradce? Tak, aby to bylo v pořádku dle zákona? A ještě otázka, pokud mám účetní firmu a přijmu si na DPP daňového poradce, tak by to mělo byt v pořádku, při kontrole? 

Účetnictví je základní povinností podnikatelských subjektů, avšak jeho význam se stále více propojuje s digitalizací a prezentací firem v online prostředí. Odbornost a důvěryhodnost zůstávají klíčovými aspekty, které webové stránky musí odrážet, aby efektivně plnily svou komunikační funkci a splňovaly zákonné požadavky. Ve světle těchto výzev se vhodné strukturální uspořádání webu stává zásadním nástrojem pro dosažení obchodních cílů a prosazení na trhu. V dnešní době představují nedílnou součást podnikové identity a klíčový nástroj pro komunikaci s klienty. Kvalitní obsah, pravidelná aktualizace a správná optimalizace pro vyhledávače (SEO) zásadně ovlivňují viditelnost účetní firmy i její schopnost získávat nové zákazníky. Dynamické weby umožňují pružně reagovat na legislativní změny a poskytovat aktuální informace. Nedílnou součástí provozu moderních webů je rovněž zajištění souladu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů – Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR ) a nová pravidla pro nakládání s daty podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 (Data Act). Současně je třeba zohlednit i změny vyplývající z novely zákona o účetnictví (např. zákon č. 316/2025 Sb., který upravuje kategorizaci účetních jednotek).

Účtování kryptoměny doc. Ing. Hana Březinová CSc. https://www.dauc.cz/detail-otazky/50245/uctovani-kryptomeny Dotaz Česká s. r. o. je identifikovaná osoba. Dostane od firmy z EU 10 000 EUR a tyto peníze vloží na...

Účtování dohadné položky v cizí měně Ing. Ivana Pilařová https://www.dauc.cz/detail-otazky/50329/uctovani-dohadne-polozky-v-cizi-mene Dotaz U dohadných položek v cizí měně postupuji v souladu s interpretací NÚR I-18. Teď mám takový výjimečný případ,...

Ještě před pár lety jste účetní kancelář poznali už z dálky: police plné šanonů, hromady papírů a stolní počítač s nainstalovaným účetním programem. Dnes účetní k práci často stačí jen notebook – a ani do něj nemusí nic instalovat. Účetnictví se totiž přesouvá do cloudu.

Jednatel společnosti s ručením omezeným dlouhodobě a v podstatné míře dotuje běžný provoz společnosti ze svých soukromých zdrojů – a to mimo účetní evidenci. Prakticky to vypadá tak, že pořizuje veškeré drobné nářadí a vybavení nezbytné k realizaci zakázek na své jméno a z vlastních prostředků. V účetnictví společnosti jsou následně vykazovány pouze tržby za poskytované služby, avšak náklady jsou evidovány v minimální výši. V souvislosti s tímto bych si ráda ověřila následující: Z pohledu účetnictví a zásady věrného a poctivého obrazu a srovnatelnosti: Domnívám se, že uvedený postup není v pořádku, neboť výrazně zkresluje realitu společnosti? Možnost náhrady za používání vlastního vybavení: Pokud je jedním z motivů uvedeného postupu skutečnost, že část tohoto vybavení je využívána i k soukromým účelům a jednatel chce předejít složitému rozlišování, je možné alespoň interní směrnicí stanovit paušální náhradu za opotřebení vlastního vybavení? Pokud ano, jakým způsobem je to v praxi nejlépe nastavit (např. paušální částka měsíčně, procento z hodnoty, tržeb apod.)? Zachycení vkladu drobného hmotného majetku: Jakým způsobem prosím účetně zachytit vklad drobného hmotného majetku (do 80 000 Kč, hranice účetní jednotky odpovídá hranici pro daňové účely)? Podloženou cenu obvyklou na účet 501 proti závazku vůči jednateli, případně příplatku mimo základní kapitál? Nebo pouze evidence dle interních pravidel, bez účtování? 

Jak postupovat v případě, kdy společnost s. r. o. na účtu 042 „střádá“ částky například za projektovou studii na realizaci stavby domu, ve výši např. 200 000 Kč, tedy náklady přesahují hraniční částku pro začátek odpisování 80 000 Kč Z nějakého důvodu se rozhodne, že projekt realizovat nebude a celou tuto „akci“ zruší. Nicméně mnoho nákladů s tím spojených již vzniklo. Co tedy se zůstatky na účtu 042? Odúčtují se rovnou do nákladů? A v jakém okamžiku? Na základě čeho? Co když částky jsou nashromážděné za více ročních období? Například rok 2022,2023, 2024 a v roce 2025 se rozhodne, že projekt realizovate nebude? V jakém roce a jak je odúčtuje? Musí podávat za předchozí roky dodatečné daňové přiznání? 

S. r. o. prodala letos nemovitosti, dosáhne velkého zisku. Má v úmyslu příští rok pořizovat jinou nemovitost. Cílem je, aby letos nemusela platit tak vysoké daně, když příští rok bude opět do pořizování nemovitostí investovat. Je k tomu nějaká cesta? Něco na způsob rezervy o níž by se v letošním roce mohl snížit daňový základ? U FO je to poměrně jednoduché, tam se to ohlásí atd., ale u PO si vůbec nejsem jista, zda nějaká taková možnost existuje. Bohužel ani daňově uznatelnou rezervu asi není možné v tomto případě tvořit. Je prosím nějaká cesta jak tento problém vyřešit? 

Jak zaúčtovat platbu kartou 1. zaplatím kartou 2. objeví se mi na výpisu z účtu platba 3. na konci měsíce mi přijde zúčtovací faktura za souhrn několika plateb kartou (stejná firma)?

Jak účtovat výplatu vlastního kapitálu u příjemce? Vlastní kapitál může být vytvořen vkladem společníků, ze zisku nebo přeceněním do kapitálu (např. při přeměnách). S určením daňového režimu výplaty nemáme problém. Vlastní kapitál tvořený ze zisku zdaňujeme srážkovou daní, pokud nelze uplatnit osvobození v režimu mateřská společnost x dceřiná společnost podle § 19 ZDP. Vlastní kapitál tvořený vkladem společníků nebo přeceněním zdaňujeme při výplatě srážkovou daní s uplatněním nabývací ceny. Navíc jako oporu používáme KV 448/18.03.15 - Daňový režim výplaty oceňovacích rozdílů, kde se uvádí že pro zdanění je relevantní nikoliv účetní zachycení vyplácené složky vlastního kapitálu v době výplaty, ale občansko-právní titul, na jehož základě zdroj vyplácených prostředků vznikl. Jak postupovat v účetnictví příjemce? Jestliže zdrojem vyplaceného vlastního kapitálu je zisk, potom finanční výnosy (DAL: 66x) a ve všech ostatních případech snížení účetního ocenění majetkové účasti (DAL: 06x resp. 25x)? Má na účtování vliv přesun mezi složkami vlastního kapitálu, tzn. když například valná hromada rozhodne o převedení kapitálových fondů (413) nebo fondů z přecenění při přeměnách (418) do nerozdělených zisků (428)? 

S.r.o. se zabývá prodejem cigaret. Jak správně účtovat o spotřební dani, která je odváděna formou "nákupu" tabákových nálepek? Návrh 1: 1. Výměr Celní správy na pořízení nálepek: 213 x 345 2. Úhrada: 345 x 221 3. Spotřeba (nalepení na krabičky): 538 x 213. Vystavené faktury na prodej jsou účtovány: 311 x 604 + 311 x 343 , kde hodnota na DAL 604 obsahuje i spotřební daň. Proto by mi připadalo správnější (věrný obraz): Návrh 2: 1. Výměr Celní správy na pořízení nálepek: 213 x 345 2. Úhrada: 345 x 221 3. Spotřeba (nalepení na krabičky): 604 x 213. Asi nestandardní, ale připadá mi, že takto nebudou zkreslovány (nadhodnoceny) výnosy na ú 604. Nedokážu totiž účtovat na vystavených fakturách 311 x 604, 311 x 213, 311 x 343, což by bylo asi nejsprávnější. Prosím, jak správně účtovat?

Jak bude účtovat právnická osoba (mateřská společnost) přijatou zálohu na podíl na zisku? Jedná se o výnos nebo o závazek?

Podnikáte, potřebujete splnit veškeré zákonné požadavky a současně máte zájem o daňovou optimalizaci v mezích zákona? Pak je tedy na vašem zvážení, zda půjdete cestou interní účetní, nebo si raději zvolíte externí účetní a daňovou kancelář, která vám dokáže nabídnout pestrou škálu služeb a poradit se spoustou nejen daňových záležitostí.

Po zakoupení vozu dochází často následně k montáži kamery a knihy jízd do vozu. Někdy k tomu dojde ještě před zápisem vozu do registru někdy až po zápise. Tyto prvky mohou být následně i z auta vyjmuty a přemontovány do jiného vozu dle potřeby. Jak správně tuto instalaci kamery a knihy jízd (kamera, zásuvka s kabelem, paměťová karta, montáž kamery, montáž GPS) účtovat? Můžeme vždy s klidným srdcem zaúčtovat na účet 518 nebo pokud se jedná o montáž před zápisem do registru musí toto vstupovat do pořizovací ceny dlouhodobého majetku?? Přemontovávání z jednoho vozu do druhého následně neuhlídáme. Auto jde na servis a je to v rámci servisních prací,... účtárna se to nedozví.

Společnost vlastní auto, kupuje PHM. Na který účet správně účtovat phm? Účetní účtuje na 501 (analytika na 501001). 

Účetnictví může být napínavé, soutěživé – a dokonce i zábavné. Důkazem je čtvrtý ročník celostátní soutěže Zaúčtuj To!, který opět přilákal mnoho desítek týmů z obchodních akademií a ekonomicky zaměřených středních škol z celé České republiky. Finále hostila těsně před začátkem prázdnin Mendelova univerzita v Brně a vítězství si nakonec vybojoval tým z Obchodní akademie Písek. Pomohla mu k tomu i odvaha zariskovat v rozhodující chvíli – a udělat to chytře.

Společnost s ručením omezeným, nemocnice, uzavřela smlouvu se Správou státních hmotných rezerv smlouvu o bezúplatném převodu příslušnosti hospodařit s majetkem státu ve veřejném zájmu podle § 22 odst. 3 zákona o majetku státu. Na základě této smlouvy jí byla převedena příslušnost hospodařit s dlouhodobým majetkem ve výši necelé 3 mil. Kč (14 ks). Příslušnost hospodaření je minimálně do konce roku 2027. Jakým způsobem o majetku účtovat?