Účetnictví

Digitální transformace účetnictví v České republice zůstává roztříštěná, pomalá a nekoordinovaná. Ačkoliv technologické možnosti existují, chybí společná vize, jednotné standardy a tlak odborné veřejnosti směrem k institucím, softwarovým firmám a státu.

Poslankyně a poslanci dnes v prvním čtení projednali nový zákon o účetnictví. Ten má nahradit stávající zákon z roku 1991, který již neodpovídá současnému ekonomickému prostředí. Nová úprava opouští zastaralé principy a přejímá mezinárodní trendy v oblasti účetnictví. Zajistit má také srovnatelnost účetních informací vykazovaných českými účetními jednotkami na mezinárodní úrovni.

Rozhovor se Šárkou Pelikánovou, zakladatelkou daňové a účetní kanceláře Connect Economic Group.

Společnost s r. o., poskytovatel (reklamní a marketingová společnost), pořádala v loňském roce mezinárodní nohejbalový turnaj, kterého se zúčastnily různé spolky – tělovýchovné jednoty i nohejbalové kluby. Za umístění na prvních 8 místech byly vyplaceny různé finanční ceny v hotovosti, z nichž nejvyšší byla 22 000 Kč. Součástí tohoto turnaje byla reklama a propagace obchodní značky mezinárodní společností, se kterými byla uzavřena smlouva o reklamě a následně byla tato služba vyfakturovaná. Zajímalo by mě, zda výdaj na finanční ceny bude považovaný za výlohy spojené s pořádanou sportovní soutěží a bude daňově účinný, protože soutěž měla reklamní a propagační charakter, a tím pádem naplní podmínku, že se jednalo o výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Je správný postup účtování na účet MD 548/D 211? K dispozici jsou jen pokladní doklady s podpisy a s údaji, jakému spolku byla odměna vyplacena.

OSVČ v roce 2023 a 2024 vystavila faktury v celkové částce cca 1 000 000 Kč. Firma s. r. o., které byly faktury vystaveny, je v insolvenčním řízení, ve firmě není žádný majetek, tudíž pohledávky jsou nevymahatelné. Jak tyto pohledávky v daňové evidenci správně zaúčtovat?  Zatím jsou vedeny v pohledávkách jako neuhrazené. 

Jak postupovat u faktur za grafický design a webové stránky? Naše společnost (vedeme podvojné účetnictví) uzavřela smlouvu na tvorbu návrhu grafického designu webových stránek (designer v rámci smlouvy převedl i licenci k užití daného návrhu). Návrh designu byl rovnou použit pro programování webových stránek. Faktury za výše uvedené služby jsou ve výši 255 000 Kč. Přepokládáme, že dané webové stránky budeme využívat asi 3 roky. Náš obrat za loňský rok činí 1,5 mil. Kč. Jedná se v našem případě o nehmotný majetek, který do nákladů přijde formou účetních odpisů (účet 014, nebo 019), nebo je možné postupovat přes časové rozlišení (účet 381)?

Firma primárně nakupuje a prodává náhradní díly. V roce 2025 jsme ale začali opravovat stroj. Použité náhradní díly máme na skladě jako přijaté zboží (132MD). Opravu jsme dokončili až v roce 2026, kdy jsme i opravu vyfakturovali. Výdejka v r. 2026 byla zaúčtovaná MD 504/D132 a faktura MD 311/D602. Neměli bychom účtovat o nedokončené výrobě? A jak se nedokončená výroba zaúčtuje?

V účetnictví dopravní společnosti tvoří značnou část výdajů platby řidičů firemní kartou během cest – typicky mýto/průjezd, poplatky, clo, technické služby apod. Jde o doklady bez DPH nebo s cizí DPH; tyto doklady nejsou předmětem českého přiznání k DPH. Platby probíhají v různých měnách, avšak jsou strhávány z korunového účtu. Účetní si z praktických důvodů zjednodušila účtování tak, že v modulu Banka zaúčtovala tuto kategorii plateb plošně jako 518/221, aniž by každý jednotlivý doklad zakládala a účtovala v modulu Přijaté faktury. Doklady (faktury/účtenky) jsou však ve firmě k dispozici a jsou kompletní. Spárovat každou fakturu s konkrétním bankovním pohybem v CZK by výrazně zvýšilo časovou náročnost vedení účetnictví. Chtěl bych se zeptat, zda při případné kontrole může Finanční úřad společnosti vytknout, že doklady nejsou jednotlivě zaevidované v modulu Přijaté faktury (tj. že nejsou párované 1:1 na bankovní položky), případně zda by z tohoto důvodu mohl neuznat tyto výdaje jako daňově účinné náklady.

Ke kterému okamžiku se zaúčtuje srážka 15% daně z DPP v tomto případu? Mzda za 12/2025: hrubá mzda 2100 Kč, daň 315 Kč, čistá mzda 1785 Kč, čistá mzda proplacena 14. 1. 2026. Účtování: 1) MD 521 / D 331... 2 100 Kč k 31. 12. 2025, 2) MD 331 / D 342... 315 Kč k 14. 1. 2026 (tj. do roku 2026) nebo také k 31. 12 2025?

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví, malá česká firma do 15 zaměstnanců, nákup a prodej zdravotnických prostředků. Společnost aktuálně pořídila tři hybridní elektromobily (palivo BA + EL) formou úvěru a přidělila je zaměstnancům výhradně pro služební účely. Každý zaměstnanec, kterému bylo přiděleno služební vozidlo, je povinen vést knihu jízd a evidovat všechny uskutečněné jízdy. Potřebujeme určit správný postup při vyúčtování a proplácení nákladů na nabíjení v následujících situacích: 1. Ředitel společnosti: Elektromobil je nabíjen výhradně doma z běžné zásuvky. 2. Obchodní ředitel: Elektromobil je nabíjen kombinovaně: doma z běžné zásuvky + na veřejných dobíjecích stanicích 3. Obchodní zástupce: Elektromobil je nabíjen výhradně na veřejných dobíjecích stanicích. Prosím o vzorové výpočty nákladů ke všem třem scénářům a doporučení, jak tyto náklady správně účtovat a zdaňovat v účetnictví společnosti, včetně správného postupu u DPH.

Uvažujete o digitalizaci účetnictví, ale nevíte, kde přesně začít a čemu věnovat pozornost? Tento checklist shrnuje jednotlivé kroky celého procesu – od prvotního rozhodnutí ke změně až po nasazení řešení do běžného provozu. Pomůže vám zorientovat se v možnostech, klást správné otázky a vyhnout se častým chybám, které mohou celý přechod zbytečně komplikovat.

Jak postupovat v situaci, kdy klient nemá vlastního daňového poradce a očekává ode mě součinnost při přípravě podkladů k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob? Jsem externí účetní, zpracovávám účetnictví a sestavuji účetní závěrku. Daňové přiznání však jako účetní nesestavuji – nejedná se o službu v mém oprávnění ani o činnost, za kterou mohu nést daňovou odpovědnost. Ráda bych si proto ujasnila: 1. Jaký rozsah součinnosti mohu klientovi poskytnout, pokud nemá daňového poradce – například přípravu dat, sestavení podkladů, kontrolu návazností mezi účetní závěrkou a výpočty apod.? 2. Jak nejlépe formulovat odpovědnost klienta za vlastní zpracování daňového přiznání, pokud si jej vyplňuje sám nebo používá technickou pomoc jiné osoby? 3. Jaké formulace doporučujete používat ve smlouvě a na fakturách, aby bylo zcela jasné, že se jedná pouze o poskytování podkladů a účetní nenese odpovědnost za daňové posouzení ani výpočet daně? 4. Existují doporučené postupy, kterými lze zajistit, že klient rozumí tomu, že konečné rozhodnutí a odpovědnost ohledně daňového přiznání je na něm? 

Účetní má zpracovávat účetní doklady, ale nemá dělat daňové přiznání? Je to tak? Takže pokud mám účetní živnost, tak připravím účetní závěrku a nemůžu klientovi připravit daňové přiznání. Klient by měl vzít podklady a jit s nimi za daňovým poradcem který sestaví přiznání? Nebo můžu sestavit přiznání, ale klient si to sám odešle přes datovou schránku? Jde i o to, že pokud přijde kontrola ze živnostenského úřadu, co bude kontrolovat? Že nepřipravuji pro klienty DP? Nebo jaký je správný postup, pro účetní, která není daňový poradce? Tak, aby to bylo v pořádku dle zákona? A ještě otázka, pokud mám účetní firmu a přijmu si na DPP daňového poradce, tak by to mělo byt v pořádku, při kontrole? 

Účetnictví je základní povinností podnikatelských subjektů, avšak jeho význam se stále více propojuje s digitalizací a prezentací firem v online prostředí. Odbornost a důvěryhodnost zůstávají klíčovými aspekty, které webové stránky musí odrážet, aby efektivně plnily svou komunikační funkci a splňovaly zákonné požadavky. Ve světle těchto výzev se vhodné strukturální uspořádání webu stává zásadním nástrojem pro dosažení obchodních cílů a prosazení na trhu. V dnešní době představují nedílnou součást podnikové identity a klíčový nástroj pro komunikaci s klienty. Kvalitní obsah, pravidelná aktualizace a správná optimalizace pro vyhledávače (SEO) zásadně ovlivňují viditelnost účetní firmy i její schopnost získávat nové zákazníky. Dynamické weby umožňují pružně reagovat na legislativní změny a poskytovat aktuální informace. Nedílnou součástí provozu moderních webů je rovněž zajištění souladu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů – Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR ) a nová pravidla pro nakládání s daty podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 (Data Act). Současně je třeba zohlednit i změny vyplývající z novely zákona o účetnictví (např. zákon č. 316/2025 Sb., který upravuje kategorizaci účetních jednotek).

Ještě před pár lety jste účetní kancelář poznali už z dálky: police plné šanonů, hromady papírů a stolní počítač s nainstalovaným účetním programem. Dnes účetní k práci často stačí jen notebook – a ani do něj nemusí nic instalovat. Účetnictví se totiž přesouvá do cloudu.

Jednatel společnosti s ručením omezeným dlouhodobě a v podstatné míře dotuje běžný provoz společnosti ze svých soukromých zdrojů – a to mimo účetní evidenci. Prakticky to vypadá tak, že pořizuje veškeré drobné nářadí a vybavení nezbytné k realizaci zakázek na své jméno a z vlastních prostředků. V účetnictví společnosti jsou následně vykazovány pouze tržby za poskytované služby, avšak náklady jsou evidovány v minimální výši. V souvislosti s tímto bych si ráda ověřila následující: Z pohledu účetnictví a zásady věrného a poctivého obrazu a srovnatelnosti: Domnívám se, že uvedený postup není v pořádku, neboť výrazně zkresluje realitu společnosti? Možnost náhrady za používání vlastního vybavení: Pokud je jedním z motivů uvedeného postupu skutečnost, že část tohoto vybavení je využívána i k soukromým účelům a jednatel chce předejít složitému rozlišování, je možné alespoň interní směrnicí stanovit paušální náhradu za opotřebení vlastního vybavení? Pokud ano, jakým způsobem je to v praxi nejlépe nastavit (např. paušální částka měsíčně, procento z hodnoty, tržeb apod.)? Zachycení vkladu drobného hmotného majetku: Jakým způsobem prosím účetně zachytit vklad drobného hmotného majetku (do 80 000 Kč, hranice účetní jednotky odpovídá hranici pro daňové účely)? Podloženou cenu obvyklou na účet 501 proti závazku vůči jednateli, případně příplatku mimo základní kapitál? Nebo pouze evidence dle interních pravidel, bez účtování? 

Jak postupovat v případě, kdy společnost s. r. o. na účtu 042 „střádá“ částky například za projektovou studii na realizaci stavby domu, ve výši např. 200 000 Kč, tedy náklady přesahují hraniční částku pro začátek odpisování 80 000 Kč Z nějakého důvodu se rozhodne, že projekt realizovat nebude a celou tuto „akci“ zruší. Nicméně mnoho nákladů s tím spojených již vzniklo. Co tedy se zůstatky na účtu 042? Odúčtují se rovnou do nákladů? A v jakém okamžiku? Na základě čeho? Co když částky jsou nashromážděné za více ročních období? Například rok 2022,2023, 2024 a v roce 2025 se rozhodne, že projekt realizovate nebude? V jakém roce a jak je odúčtuje? Musí podávat za předchozí roky dodatečné daňové přiznání? 

S. r. o. prodala letos nemovitosti, dosáhne velkého zisku. Má v úmyslu příští rok pořizovat jinou nemovitost. Cílem je, aby letos nemusela platit tak vysoké daně, když příští rok bude opět do pořizování nemovitostí investovat. Je k tomu nějaká cesta? Něco na způsob rezervy o níž by se v letošním roce mohl snížit daňový základ? U FO je to poměrně jednoduché, tam se to ohlásí atd., ale u PO si vůbec nejsem jista, zda nějaká taková možnost existuje. Bohužel ani daňově uznatelnou rezervu asi není možné v tomto případě tvořit. Je prosím nějaká cesta jak tento problém vyřešit? 

Jak zaúčtovat platbu kartou 1. zaplatím kartou 2. objeví se mi na výpisu z účtu platba 3. na konci měsíce mi přijde zúčtovací faktura za souhrn několika plateb kartou (stejná firma)?

Jak účtovat výplatu vlastního kapitálu u příjemce? Vlastní kapitál může být vytvořen vkladem společníků, ze zisku nebo přeceněním do kapitálu (např. při přeměnách). S určením daňového režimu výplaty nemáme problém. Vlastní kapitál tvořený ze zisku zdaňujeme srážkovou daní, pokud nelze uplatnit osvobození v režimu mateřská společnost x dceřiná společnost podle § 19 ZDP. Vlastní kapitál tvořený vkladem společníků nebo přeceněním zdaňujeme při výplatě srážkovou daní s uplatněním nabývací ceny. Navíc jako oporu používáme KV 448/18.03.15 - Daňový režim výplaty oceňovacích rozdílů, kde se uvádí že pro zdanění je relevantní nikoliv účetní zachycení vyplácené složky vlastního kapitálu v době výplaty, ale občansko-právní titul, na jehož základě zdroj vyplácených prostředků vznikl. Jak postupovat v účetnictví příjemce? Jestliže zdrojem vyplaceného vlastního kapitálu je zisk, potom finanční výnosy (DAL: 66x) a ve všech ostatních případech snížení účetního ocenění majetkové účasti (DAL: 06x resp. 25x)? Má na účtování vliv přesun mezi složkami vlastního kapitálu, tzn. když například valná hromada rozhodne o převedení kapitálových fondů (413) nebo fondů z přecenění při přeměnách (418) do nerozdělených zisků (428)?