Ukončení podnikatelské činnosti

Fyzická osoba, daňová evidence, má ve své evidenci pohledávky z roku 1995–2005. Pohledávky, u kterých již nelze dohledat odběratele, bychom chtěli postupně (každý rok část) vyřadit z obchodního majetku. Dle § 5 odst. 6 ZDP zvýšíme základ daně o související výdaje, které již nemůžeme doložit, vztahující se k pohledávkám ve výši 100 %. Myslíme si, že datum vyřazení těchto pohledávek z obchodního majetku je na rozhodnutí poplatníka. Dále u pohledávek, u kterých je znám odběratel, postupujeme takto: 1) u dlužníků fyzických osob, kde došlo k úmrtí, pohledávky vyřazujeme a 2) u dlužníků právnických osob, kde došlo k zániku bez právního nástupce (jsou vymazány z OR), tyto pohledávky také vyřazujeme dle § 24 odst. 2 písm. y) body 1–6 ZDP, tzn. vyřazení bez daňového dopadu. Lze takto postupovat a řešit pohledávky během podnikatelských let? Nechceme ponechávat vše až na ukončení podnikání fyzické osoby, kde by potom došlo najednou k velkému dodanění pohledávek dle § 23 odst. 8 ZDP.

Od 1. 1. 2025 jsem byl poplatníkem v paušálním režimu. Živnost jsem vykonával do konce února 2025, poté jsem ji od 1. 3. 2025 přerušil a k 30. 9. 2025 definitivně ukončil a vrátil živnostenský list. V květnu 2025 mi byla vyplacena odměna likvidátora 300 000 Kč, ze které byla odvedena zálohová daň z příjmů ze závislé činnosti. Zároveň jsem celý rok 2025 poživatelem starobního důchodu. Jsem, nebo nejsem povinen za rok 2025 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Je moje daň za leden a únor 2025 rovna paušální dani, nebo ne? Musím podat přehledy na OSSZ a ZP za rok 2025?

OSVČ vedlejší, starobní důchodce, plátce DPH, předmět činnosti: nákup a prodej zboží. V roce 2025 měl příjmy a výdaje pouze v období leden–březen. V průběhu roku plánuje ukončit podnikání a zrušit živnostenské oprávnění. Zvažuje dvě možnosti – ukončení živnosti buď v červenci, nebo až v prosinci 2025. 1. Je výhodnější z hlediska daní a odvodů ukončit živnost v červenci, nebo až v prosinci? 2. Jaké budou dopady na daň z příjmu fyzických osob, zdravotní a sociální pojištění 3. Do kdy musí být podáno daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu v případě, že bude živnost zrušena v červenci 2025 a v prosinci 2025?

V článku si blíže rozebereme daňové řešení související s úmrtím poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to jak podnikatele (pronajímatele), tak zaměstnance. Zejména se zaměříme na postup při sestavení daňového přiznání správcem pozůstalosti za zůstavitele a na postup odpisování při pokračování dědice v podnikání a pronájmu zůstavitele. V závěru si blíže uvedeme daňové řešení v případě úmrtí zaměstnance.

Fyzická osoba se může rozhodnout k přerušení podnikání nebo nájmu z různých důvodů, např. když odjíždí na delší dobu za svými blízkými mimo území ČR nebo odjíždí na stáž mimo ČR, popř. když podstupuje náročnou operaci s delším pobytem ve zdravotním zařízení a následnou rekonvalescencí. Ukážeme si, jak bude postupovat poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, nebo s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP , který se rozhodne krátkodobě nebo dlouhodobě přerušit tuto činnost.

V současné době se můžeme setkat s případy, kdy se lidé zabývají obdobnými činnostmi jak v soukromém životě, tak v rámci podnikání. Tato skutečnost je přitom významná pro správné nastavení právních vztahů. Posouzení charakteru činnosti je ale nezbytné určit vždy s přihlédnutím k individuálním okolnostem právního jednání. Zodpovězení takové otázky není často vůbec jednoduché. Právě rozborem postavení podnikatele se zabýval i Nejvyšší správní soud v jednom ze svých nedávných rozsudků. Otázkou přitom bylo, zdali může takové osobě svědčit osvobození pro nepodnikatelský prodej podle zákona o daních z příjmů (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2025, čj. 9 Afs 112/2024-42 )

Živnostník měl živnost a pracoval v paušálním režimu v prvním stupni. Odpracoval tak tři měsíce. A pak živnost ukončil a šel pracovat do práce. Musí na konci roku podat přiznání k daní z příjmů a podat přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu, nebo nemusí nic dělat? 

Článek 183 první pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, ve které je stanoveno, že pokud osoba povinná k dani ukončí svou ekonomickou činnost, nemůže tato osoba převést do následujícího období nadměrný odpočet DPH vykázaný při tomto ukončení činnosti a může získat tuto částku zpět pouze tak, že požádá o její vrácení ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne uvedeného ukončení činnosti, pokud jsou dodrženy zásady rovnocennosti a efektivity.

Plátce má v majetku auto, které používal výhradně pro ekonomickou činnost a při nákupu byl uplatněn odpočet DPH plně. Auto bylo pořízeno v roce 2019 a nyní je již odepsáno. K ukončení podnikání dojde k 30. 4. 2025 a FO by si ráda auto ponechala. Jak postupovat vzhledem k dani z příjmu a DPH?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci ukončila k 31. 12. 2024 samostatnou činnost. V obchodním majetku měla nemovitost, kterou bude dál pronajímat od 1. 1. 2025 v § 9 ZDP. V roce 2024 má zaplacené zálohy za plyn (daňově uznatelný výdaj) a zároveň má od nájemců také zaplacené zálohy za plyn (zdanitelný příjem). Vyúčtovací roční faktura bude v 4/2025. Poté dojde i k zúčtování s nájemci. Musí nějakým způsobem z titulu zaplacených záloh řešit úpravu základu daně?

OSVČ ukončí živnost 2.1.2025. Ukončí až v roce 2025, aby mohl uplatnit ve výdajích za rok 2024 celé roční odpisy. Podnikat ovšem už v roce 2025 nebude. Mohl by odhlásit důchodové a zdravotní pojištění k 31.12.2024 i když jednotným registračním formulářem na Živnostenském úřadě to ukončí k 2.1.2025? Sám by poté ještě poslal odhlášky na VZP a na OSSZ s datem ukončení 31.12.2024. Je zbytečné, aby ještě platil zálohy za leden 2025, když už nepodniká.

Podnikatel, plátce DPH, bude končit činnost a zakládat s.r.o. Nyní se řeší otázka vrácení DPH z majetku v OSVČ. Chce k 31.12.2024 zrušit živnost. Pokud přestane uskutečňova ekonomické činnosti a z tohoto důvodu podá žádost o zrušení registrace k DPH (§106b), bude úprava odpočtu tzv. podle let § 78d (5 let u dlouhodobého HM)? Setkala jsem se s názorem, že to je převod do osobního užívání a podle § 13 by mělo být odvedeno DPH z ceny obvyklé. Záleží nějak na pořadí zrušení živnosti a registrace k DPH? Např. podám žádost o zrušení registrace z důvodu neuskutečňování ekonomické činnosti a živnost zruším předtím, než bude rozhodnuto o zrušení plátcovství k DPH. Aby to potom nebylo bráno tak, že ke dni zrušení živnosti se majetek automaticky převedl do osobního užívání a tím se mělo DPH odvést z ceny obvyklé. OSVČ pak hodlá v příštím roce majetek do s.r.o. prodat a zdanit prodej podle § 10 ZDP, protože už se nebude jednat o obchodní majetek. Je tento postup možný?

Lékař podnikal jako OSVČ, od 1.3.2024 převedl lékařskou praxi na s.r.o. Převedl i smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Zdravotní pojišťovna následně vystavila vyúčtování doplatku za rok 2023 toto vyúčtování je provedeno v 9/2024 – vystaveno na s.r.o., doplatek přišel na účet s.r.o. Je tento doplatek tržbou sro nebo je potřeba tento příjem převést na OSVČ a zdaní to OSVČ. Tyto doplatky mnohdy bývají i s větší časovou prodlevou. Podnikání OSVč je již ukončeno.

Odštěpný závod má svého zřizovatele se sídlem v Německu. Účetní i zdaňovací období odštěpného závodu je klasický kalendářní rok, odštěpný závod je standartním plátcem daně z příjmu právnických osob a podává přiznání na každoroční bázi. Nyní k 31.10.2024 došlo ze strany zřizovatele ke zrušení tohoto odštěpného závodu, dostali jsme písemnost, která je podepsána právě zřizovatelem a to věc je zde uvedena. Nyní se snažíme najít ustanovení podle kterého máme podat daňové přiznání k DPPO? Našli jsme § 240a odst. 5 daňového řádu, který hovoří o lhůtě 30-ti dní od zániku - podle právních výkladů ale zánikem je myšlen výmaz společnosti z OR. Pro výmaz ale na druhou stranu potřebujeme souhlas od FÚ, který nám jej zřejmě nedá než podáme daňové přiznání. 

OSVČ, lékař vedoucí daňovou evidenci, ukončí svoji činnosti ke dni 31. 12. 2024. Při podání DPFO za rok 2024 bude tedy postupovat v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 2? Tzn., že základ daně zvýší o pohledávky - úhrady od zdravotních pojišťoven, které obdrží v roce 2025 (jiné pohledávky ani zásoby nemá). Zaměstnanci dostali výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele, za 12/2024 jim bude náležet mzda a tříměsíční odstupné. Mzdy a odvody z mezd budou vyplaceny po skončení PP v 1/2025. Lze tyto považovat ve smyslu úpravy § 23 odst. 8 písm. b) ZDP za „dluhy, které by při úhradě byly výdajem na dosažení příjmů" a snížit o tyto částky základ daně za rok 2024? Nebo musí být mzdy, odstupné a odvody vyplaceny nejpozději 31. 12. 2024?

V důsledku povodní 2024 se může podnikatel rozhodnout pro ukončení nebo přerušení svého podnikání, například kvůli zatopení prostor používaných k podnikání a zničení obchodního majetku. Podnikatel musí při ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním upravit základ daně z příjmů podle ZDP [§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP]. Postupy úprav se liší podle toho, zda podnikatel vede účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje. Speciální pravidla platí pro zemědělské podnikatele při převodu majetku osobám blízkým.

Zákon o daních z příjmů stanoví, že příjmy z převodu majetku mezi blízkými osobami při ukončení zemědělské činnosti nejsou zdanitelné, pokud blízká osoba pokračuje v činnosti po tři zdaňovací období. Nesplněním podmínek se příjmy stanou zdanitelnými. Při darování majetku jako traktory či nákladní automobily není dar pro obdarovaného zdanitelný, pokud v podnikání pokračuje. Prodej majetku není zdanitelný pro prodávajícího, ale kupující může zahrnout majetek do výdajů a odpisů. Nesplnění podmínek vyžaduje dodatečné daňové přiznání.

Podnikatel může přerušit svou činnost buď krátkodobě nebo dlouhodobě. Pokud podnikání obnoví do termínu pro podání daňového přiznání, postupuje, jako by k přerušení nedošlo. Pokud neobnoví, postupuje jako při ukončení podnikání. Pokud uplatňuje paušální daň a neobnoví podnikání, paušální režim mu končí, což musí oznámit správci daně a podat daňové přiznání.

Při ukončení nebo přerušení podnikatelské činnosti musí poplatník uplatnit odpisy z hmotného majetku v poloviční výši, pokud aktivitu nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání. Pokud tedy podnikatel ukončí činnost ještě v roce 2024, uplatní za rok 2024 poloviční odpisy. Pokud by činnost ukončil až k 1. 1. 2025, měl by nárok na plnou výši odpisů za předchozí rok.

Dvě fyzické osoby, obě plátci DPH, jsou společníci společnosti (sdružení). Ve smlouvě o společnosti mají společníci ujednání, že příjmy a výdaje si dělí rovným dílem 50/50, kdežto na majetku a závazcích se podílí 100/0, tedy veškerý vytvořený majetek, zásoby, pohledávky, ale i závazky náleží pouze jednomu z nich. Takto to i dlouhodobě vykazujeme v přiznání. Nyní se rozhodli ukončení společnosti ukončit. Je to právně možné, aby měli podíl na majetku jiný než na příjmech a výdajích? My jsme takový zákaz v občanském zákoníku nenašli, a tak se domníváme, že taková dohoda možná je. Pokud by takové ujednání nebylo platné, znamená to, že podíly na majetku a závazcích jsou shodné jako podíly na příjmech a výdajích? V případě ukončení společnosti, kdy podíl na majetku a závazcích náleží pouze jednomu ze společníků, který bude dál pokračovat v podnikání, nevznikají žádné daňové důsledky z vypořádání, protože k žádnému vlastně nedochází?