Vedlejší výdaje

Firma s. r. o. (účtuje o zásobách způsobem B) – kromě jiného - prodává stroje, které nakupuje od dodavatele z Německa. Instalace takového stroje je komplikovaná a vyžaduje odborníka, je to delší proces trvající min. jeden den, někdy několik dní. Bez nainstalování stroj fungovat nemůže, proto většinu strojů prodáváme rovnou včetně instalace a tuto instalaci máme již zahrnutou v prodejní ceně stroje. Stroj se musí nainstalovat až na místě odběratele, na kterém potom trvale stojí (přesun by vyžadoval odbornou odinstalaci + instalaci). Instalaci strojů nám dělá specializovaný subdodavatel, který nám ji následně fakturuje. Můžeme tyto náklady účtovat na účet 518? Dle definice vedlejších pořizovacích nákladů (vedlejší náklady související s pořízením zásob…) mi nepřipadá, že by instalace prováděná u odběratelů do vedlejších pořizovacích nákladů patřila. Patří tedy, nebo nepatří popsané náklady na instalace do vedlejších pořizovacích nákladů, protože pro samotné pořízení stroje není instalace nutná?

Do prodejny, větratelné okny, jsme pořídili klimatizaci v celkové ceně 142 tis. Kč. Cena zahrnuje 3 vnitřní jednotky, jednu vnější jednotku, vedení, práci a dopravu. Vedení - rozvody zařadím jako technického zhodnocení budovy. Lze všechny 4 jednotky dohromady zařadit na jednu kartu jako jeden majetek a daňově tak odepisovat společně v 3 OS? Lze náklady na práci a dopravu rozdělit poměrově mezi rozvody a jednotky, nebo je nutné je celé přiřadit pouze k rozvodům?

Rodiče, jednatelé a jediní vlastníci s. r. o. poslali na letní jazykový kurz do Kanady svoji dceru, která ve firmě pracuje prozatím na DPP (stále studuje VŠ) a připravuje se na převzetí firmy. Angličtina je pro firmu důležitá, jelikož stále více zákazníků hovoří pouze anglicky. Předpokládám, že s uznáním jazykového kurzu do daňově odčitatelných nákladů nebude problém, ale jedná se mi o všechny náklady s tím spojené, zda vše, co se za dceru zaplatí bude možné daňové odepsat. Faktura je vystavená na s. r. o. od agentury, která studium v zahraničí zajišťuje. Konkrétně se tedy jedná o: 1. jazykový kurz, 2. letenka, 3. doprava taxi z a na letiště, 4. učební materiály, 5. pojištění storna a zdravotní pojištění, 6. registrační poplatky účtované školou, 7. ubytování v rodině včetně polopenze. Především bod 7, neumíme odlišit částku ubytování od jídla cena je souhrnně, je to potřeba nějak řešit nebo lze celé uznat jako nákladovou položku jednou částkou? A pak ještě dotaz zda lze do nákladů uznat další stravné, které si dcera bude hradit sama?

OSVČ jde na mateřskou a pak rodičovskou dovolenu. Jaký je postup při oznámení vedlejší činnosti PSSZ a OZP? Jakým způsobem OSVČ bude žádat o rodičovsky příspěvek? OSVČ nebude žádat o peněžitou podporu v mateřství z důvodu pokračování ve svém podnikání. OSVČ pracuje z domova. Na rodičovské dovolené OSVČ bude spolu s miminkem a zároveň několik hodin pracovat. 

Opravovali jsme tahač na Slovensku, bylo poskytnuto české DIČ. Slovenská firma fakturovala na jedné faktuře náhradní díly včetně slovenské DPH a práce bez DPH - jako osvobozené plnění. Jelikož si myslím, že to takto není správně, chtěla jsem opravu, ale firma mlčí. Poostupovala slovenská firma správně a pokud ne, jakým způsobem zjednat nápravu?

Společnost pronajímá byty s 0% sazbou DPH. Jak postupovat v případě, že pronajímá i parkovací stání, uplatnit sazbu 21 % DPH, nebo vykázat jako osvobozené plnění?

Fakturujeme zboží a zvlášť vedlejší náklady jako je poštovné a balné. V odpovědi na otázku ID 12201 je, že vedlejší náklady budou zdaněny sazbou DPH dle sazby zboží. Jak je to v případě, že na faktuře je zboží v základní i snížené sazbě DPH. Jako další položka faktury je poštovné. V jaké sazbě bude vyfakturováno?

Společnost zprostředkovává různé služby (široký záběr). Tyto služby pak přefakturuje + zvlášť na faktuře vyčíslí provizi,. Má provize sledovat DPH u původní služby (např. pokud je sužba osvobozená dle §68,70...) Nebo se vždy řídíme základním pravidlem dle §9?

Jaká se použije sazba DPH při fakturaci - poplatek za ubytování psa - v penzionu?

Nyní je připravována nová smlouva pro nájemce-neplátce DPH na pronájem prostoru sloužícího k podnikání. Smlouva zahrnuje složku za 1. nájemné, dále 2.paušální cenu za energie (vodné, stočné, srážkovou vodu, teplo a ohřev TUV)-vše z důvodu obtížného způsobu zjištění skutečného stavu (problém instalovat samostatné měřidlo), a dále 3. zálohy na plyn a elektřinu (bude se vyúčtovávat dle skutečné spotřeby). Nájemné jako takové je osvobozené bez nároku na odpočet. Nevím však, jak postupovat v případě položky 2. za paušální cenu za energii - má být zohledněna sazba 12 %? V případě zálohy na plyn a elektřinu máme danit zálohu jako přijatou platbu s tím, že bychom si při vyúčtování uplatnili DPH z přijaté faktury na vstupu v plné výši nebo máme neuplatňovat z přijatých záloh DPH vůbec a neuplatňovat ani odpočet z přijaté faktury a při vyúčtování raději využít § 36 odst. 11? Jsou přijatelná obě řešení? Vyúčtování plynu a elektřiny bychom řešili přes účet 315.

Vystavujeme faktury na prodej zboží do třetích zemí. Poslední položkou je vždy doprava (letecky). Na základě proclení a vystaveného MRN uvádíme hodnotu zboží z vystavené faktury na ř. 22 přiznání k DPH. Na stejný řádek uvádíme i položku dopravy, která se zboží přímo týká. FU nám sdělil, že doprava z vystavené faktury se má uvádět na ř. 26 přiznání DPH jako služba. Je to opravdu správný názor? My osobně neposkytujeme žádnou samostatnou službu. Letecká přeprava souvisí přímo s prodejem zboží.

Firma, plátce DPH, prodává zboží spadající do sazby 15 %. Provozuje e-shop a fakturuje poštovné, balné a dobírku. Dosud rozdělujeme sazbu zboží na 15 % na straně jedné a sazbu na poštovné a dobírku 21 % na straně druhé. Dočetli jsme se, že můžeme vedlejší plnění účtovat také se sazbou 15 %. Je vedlejším plněním také poštovné, balné a dobírka? Je možné na faktuře položkově rozepsat sazbu daně na zboží 15%, poštovné 15%, dobírku 15%? Potřebujeme mít poštovné a dobírku uvedenou na faktuře zvlášť. Poštovné je pokaždé jiné a nemůžeme je mít obsaženo již ceně.  

Je možné na faktuře za montáž vodoměrů v bytovém době uplatnit sníženou sazbu DPH 15% za dopravu?

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , o změně některých zákonů v oblasti daní (tzv. daňový balíček), byla provedena s účinností od 1. 4. 2019 řada dílčích metodických změn, a to i v pravidlech pro stanovení základu daně a při výpočtu a zaokrouhlování daně. Tato pravidla vyplývají z § 36 až 37a zákona o DPH . Obecná pravidla pro stanovení základu daně uvedené v § 36 zákona o DPH vycházejí ze Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V navazujícím § 36a zákona o DPH je vymezen základ daně ve zvláštních případech, kdy je základem daně obvyklá cena, jejíž definice byla novelou zákona o DPH doplněna na konec § 36 zákona o DPH . V novelizovaném znění § 37 zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro výpočet daně a jsou z něj dovozována také pravidla pro zaokrouhlování vypočtené daně. V navazujícím § 37a zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro stanovení základu daně a výpočtu daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění. V článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně a návazně s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro výpočet a zaokrouhlování daně.

Dotaz na daňovou uznatelnost nákladů spojených s pohřbem zaměstnance. Společnost zajistila převoz zesnulého zaměstnance ze zahraničí, kde došlo při pracovní cestě, ale v době „cesty do zaměstnání“, tudíž se nejednalo o pracovní úraz, k úmrtí. Domníváme se, že se nejedná o daňový náklad právě z důvodu nepracovního úrazu.

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně podle § 36 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která vycházejí z příslušných ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES , ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně a upozorněno na nejčastější chyby, kterých se plátci v této oblasti dopouštějí. V závěrečné části článku jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně při dovozu zboží podle § 38 zákona o DPH .