Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti

Jak vyplnit vyúčtování daně vybírané srážkou 2024? Srážková daň ve výši 150 Kč ze mzdy za leden 2024 nebyla odeslána na účet FÚ. Zjištěno nyní, doplaceno dnes. Do sloupce 10 mám dát 0, nebo tu pozdě zaplacenou daň a v části II. řádek 4 - na dani odvedeno celkem dát včetně této daně nebo bez ní a zohlednit až ve vyúčtování roku 2025?

Jsme střední škola, zřízená krajem. Naše mzdová účetní poslala na finanční úřad pozdě vyúčtování daně z příjmů fyzických osob 2023, tzv. tvrzení daně, ale daň byla během roku 2023 řádně placena. Byla nám FÚ předepsána pokuta za pozdní podání tvrzení daně. Zažádali jsme o prominutí. Není ještě vyřízeno, tedy jsme zatím pokutu uhradili. Neprominutou částku budeme požadovat po mzdové účetní? Jak správně v tomto případě postupovat a jak o tomto správně účtovat?

Dobrý den, prosím o ujištění, zda postupuji správně při vykazování počtu zaměstnanců ve vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti: 1) Zaměstnanec má v průběhu roku souběh HPP, DPP i DPČ (nejedná se o malý rozsah, prohlášení podepsané). V oddíle 05 ho do počtu zaměstnanců zahrnu pouze 1x i v měsících, ve kterých dostal odměnu i z obou dohod (v měsíci lednu má zaměstnanec 3 mzdové listy, v dalších měsících jsou již všechny odměny vykázány na jediném ML). 2) Zaměstnanec má podepsanou DPP na celý rok 2023, odměnu vyplácenou pouze v některých měsících, vykážu jej v oddíle 05 pouze v měsících, ve kterých mu byla vyplacena odměna (podepsal prohlášení) V příloze č. 1 počet zaměstnanců k 1. 12. uvedu zaměstnance z případu č.- 1 opět 1x, zaměstnance, který má uzavřenou pouze DPP s podepsaným prohlášením uvedu rovněž, i když mu v období 9-12/2023 nebyla vyplacena žádná odměna (smlouva trvá do 31. 12., odpracované hodiny ale neměl).

Jaký název obce uvést do přílohy č. 1 k vyúčtování daní z příjmů ze závislé činnosti v případě, že má zaměstnanec dle pracovní smlouvy dvě místa výkonu práce (A - obec sídla firmy a za B - obec svého bydliště). Zaměstnanec má 6 hodinovou pracovní dobu, pracuje v místě svého bydliště a většinou 1x za týden dojíždí do sídla firmy, což je považováno za služební cestu mezi A a B. Zároveň v průběhu měsíce vyjíždí i na jiné služební cesty z místa svého bydliště. Má nějaký vliv uvedení názvu obce v příloze 1 na posouzení soukromých a služebních cest?

Máme povinnost podávat Vyúčtování srážkové daně a Vyúčtování daně ze závislé činnosti, pokud jsme daný rok neměli žádného zaměstnance s některou z daní?

V souvislosti s realizací připravovaného projektu Individualizace daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, v rámci kterého budou získávána individualizovaná data o příjmech poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti od plátců daně, dochází v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“) na základě konsolidace veřejných rozpočtů s účinností od 1. 1. 2024 ke zrušení institutu plátcových pokladen.  

V článku chceme upozornit na méně známé souvislosti při podávání daňových tvrzení po úmrtí fyzické osoby z pohledu daně z příjmů. V článku se zaměříme na rozdílnou situaci při podání vyúčtování daně z příjmů za plátce a podání daňového přiznání poplatníka daně z příjmů zástupcem, který má zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, a proto má povinnost učinit formulářová podání pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Ve Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2021 byl vykázán přeplatek na dani ve výši 5651 Kč ( ř. 10- část II.) O vrácení tohoto přeplatku plátce správce daně nepožádal. Z tohoto přeplatku byly pak postupně hrazeny odvody daně ze závislé činnosti za období 1-3/22. Jak tento přeplatek vykázat ve výkazu Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022? Pokud by se tento nikde ve výkazu neevidoval, nedoplatek na dani by ve výkazu za rok 2022 činil  5651 Kč.

Jeden zaměstnanec pracuje u společnosti na DPP (do 10 000 Kč měsíčně) a DPČ (do 3 500 Kč měsíčně) zároveň, HPP nemá nikde, zdravotní si platí sám jako OBZP. Prohlášení poplatníka má podepsané. Pro účely slevy na poplatníka se příjmy sečtou a daň je nulová. Jinak se hodiny i pracovní činnost vykazuje samostatně, pracovní náplň je pochopitelně různá. Prosím o názor, je vše v regulích zákona? Nyní provádíme Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti s nulou.

Podává se na FÚ Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti (za rok 2022) i za zaměstnance na DPP? Zaměstnanec má podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů fyckých osob ze závislé činnosti. Jedná se o starobní důchodkyni.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Neboli vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahy výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP , podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Vyměřovacím základem zaměstnance je dle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy neboli příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 ZDP ) a jsou od daně osvobozené (§ 4 , 4a a 6 odst. 9 ZDP ).

Upozorňujeme plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů na aktualizované tiskopisy na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a na dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2022 a pro zdaňovací období 2023.

Informace pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k novele zákona o daních z příjmů, provedené zákonem č. 142/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s nepeněžním příjmem zaměstnance formou bezplatného poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely.

K vyplňování Přílohy č. 1 - Počet zaměstnanců ke dni 01. 12. 2021 Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2021, prostřednictvím Aplikace EPO, Generální finanční ředitelství uvádí:

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice oprav chyb zaměstnavatelů jako plátců daně. Budeme se tedy zabývat řešením situace, kdy zaměstnavatel zjistí chybu při vybírání daně z příjmů ze závislé činnosti, a tedy jak a v jakém termínu by měl tuto chybu napravit.

Jak správně vyplnit formulář Vyúčtování daně vybírané srážkou? Setkal jsem se s dvěma výklady, a proto bych rád měl jistotu. Jde o sloupce 1, 2 a 10. Pokud pan X měl za leden 2017 na DPP 10 000 Kč v hrubém a 8 500 Kč v čistém, vyplním formulář ve sloupci 1 již za leden 1 500 Kč, anebo až v únoru při skutečné úhradě, tedy v době, kdy i dojde k samotné srážce? Podle mne by to mělo být až v únoru ve sloupci 1+2 a sloupec 10 podle toho, zda se opravdu sražená daň odvedla, či nikoliv (a odvedla se až další měsíc). A v případě pana Y, který měl DPP pouze za prosinec opět 10 000 Kč hrubého a 8 500 Kč čistého, bych tuto DPP ani do Vyúčtování srážkové daně nedával za rok 2017, ale až rok 2018. 

Zaměstnankyně je zaměstnaná u zaměstnavatele celý rok 2017, ale zároveň donesla potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2017 od jiného zaměstnavatele, kde je vyplaceno odstupné z minulých let (firma zkrachovala), přičemž ale na potvrzení je 2017. Je zaměstnavatel povinen udělat vyúčtování daně? 

Daň z příjmů ze závislé činnosti - tiskopisy pro zdaňovací období roku 2017 a 2018 Jana Šmídová Tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na...

Dobrý den, k 30. 9. 2016 jsem ukončila pracovní poměr v České republice a od 1.10. jsem začala pracovat v Belgii, kde jsem si také nahlásila bydliště. Trvalé bydliště budu mít stále v ČR. Za rok 2016 jsem se v České republice zdržovala méně než 183 dnů, což znamená, že můj příjem v jiném členském státě nebude podléhat dvojímu zdanění. Potřebuji doložit finančnímu úřadu nějakou dokumentaci? Doložení počtu pracovních dní českým zaměstnavatelem? Doložení adresy v jiném členském státě? A jak to bude s ročním vyúčtováním daně za rok 2016 za leden až září?

Náš zaměstnanec v roce 2015 dosáhl 60 let věku. Z tohoto důvodu ukončil své životní a penzijní pojištění, z obou mu byly vyplaceny naspořené částky. Nyní dostal potvrzení za rok 2015 o částkách zaplacených na obě tato pojištění. - Mohu mu provést roční zúčtování daně a o obě tyto zaplacené částky ponížit základ daně i když tato pojištění již byla v průběhu r. 2015 ukončená z důvodu dosažení 60 let věku poplatníka? Nemusí si tento poplatník sám podat daňové přiznání a z vyplacených částek odvést ještě nějaké daně ? Nejsem si jistá, jestli pojišťovna i penzijní společnost při ukončení životního pojištění a penzijního připojištění z důvodu dosažení stanoveného věku poplatníka, zdaní vyplacené částky, nebo se z naspořené částky daň již neodvádí, anebo má tuto povinnost poplatník daně?