Základ daně z přidané hodnoty

Společnost nakupuje hliníkové profily/díly od slovenského plátce DPH. Aby mohl slovenský dodavatel pro nás tyto díly vyrábět, musel vymyslet a vyrobit 7 ks forem, každá v hodnotě cca 1.800 EUR. Formy zůstávají u dodavatele na Slovensku, v okamžiku, kdy již nebudou ve výrobě potřeba, budou převezeny a uskladněny v naší společnosti v ČR. Nyní řešíme způsob, jakým nám dodavatel náklady na výrobu forem vyfakturuje a jak by měla být řešena daň z příjmů a DPH (nebude promítnuto do ceny vyráběných hliníkových dílů, náklady na formy budou vyfakturovány zvlášť). 1. Faktura od dodavatele za 7 ks forem v ceně 1.800 EUR/ks (celková částka cca 12 000 EUR) - hodnotově jsou jednotlivé formy pod hranicí stanovenou pro daňové odpisy dlouhodobého majetku (tzn. pod 80 000 Kč/ks) - celou fakturu je možno zaúčtovat přímo do nákladů na účet 501 a formy evidovat pouze v operativní evidenci (majetek umístěný na Slovensku) - dodavatel vyfakturuje formy se slovenskou DPH, protože nebyla splněna podmínka přemístění do ČR 2. Faktura od dodavatele s textem "technická příprava výroby" (hodnota forem + přípravných prací) v celkové částce 12 000 Kč - budeme účtovat jako službu na účet 518 - DPH - faktura od dodavatele se bude řídit § 9 odst. 1, tzn. reverse charge. Jsou námi popsané varianty a postup v pořádku?

Majitel s. r. o. si chce převést do osobního užívání/chce být vlastníkem tohoto auta/ osobní auto staré 8 let, již plně odepsané., nebylo na leasing. Odpočet DPH byl plně uplatněn při pořízení. Auto se používalo jen pro potřeby podnikání v s. r. o. Jaké danové povinnosti by měl majitel z titulu předmětného převodu? Na jakém základě - typ dokumentu, by tento převod šel udělat?

Společnost - obchod - mění sortiment a zbavuje se zboží. Zboží např. ve skladové ceně 90 000 Kč prodá jen za 9 000 Kč. Je to problém? Musí něco dodanit v dani z příjmu nebo odvést DPH?

Můj nový klient se stal dobrovolným plátcem DPH v říjnu roku 2022. Do října 2022 mu byli placeny zálohy na služby na bankovní účet( od října 2022 odvádí ze zaplacených záloh DPH). Nyní fakturuje a uplatňuje zálohy do doby plátcovství a bohužel z těchto již daň neodvádí .Dle jeho tvrzení ,nebyl plátce daně v době přijetí zálohy. Zdanitelné plnění, tzn. výsledná faktura je již vystavena v době plátcovství a tudíž by mělo být zdaněno celé plnění včetně poskytnuté zálohy před vznikem plátcovství? 

Vystavujeme faktury na prodej zboží do třetích zemí. Poslední položkou je vždy doprava (letecky). Na základě proclení a vystaveného MRN uvádíme hodnotu zboží z vystavené faktury na ř. 22 přiznání k DPH. Na stejný řádek uvádíme i položku dopravy, která se zboží přímo týká. FU nám sdělil, že doprava z vystavené faktury se má uvádět na ř. 26 přiznání DPH jako služba. Je to opravdu správný názor? My osobně neposkytujeme žádnou samostatnou službu. Letecká přeprava souvisí přímo s prodejem zboží.

Finanční správa v současné době analyzuje některé podněty směřující do problematiky obchodování s platnými a neplatnými mincemi vyrobenými z drahých kovů (pozn. jinými než mincemi ze zlata), přičemž byly detekovány možné daňové úniky spočívající v použití nesprávného daňového režimu a tím i nesprávného stanovení základu daně včetně neuplatnění správné sazby DPH u těchto obchodů.  

Firma potřebuje zaměstnance vyslat na školení, které je nutné k výkonu práce zaměstnance. Nabízí zaměstnanci buď levnější školení, které zaplatí celé firma, nebo dražší školení s tím, že na část ceny přispěje zaměstnanec. Zaměstnanec si zvolil dražší školení. Zároveň se domluvili, příspěvek zaměstnance bude 50 % ceny školení. Jak se v tomto případě řeší DPH? Dle mého názoru by se mělo účtovat: 50 % ceny MD 518/D 321, 50 % ceny MD 335/D 321, DPH 21 % ze 100 % ceny MD 343/D 321. Firma neposkytuje zaměstnanci žádnou službu, nejedná se ani o přefakturaci, proto na výstupu žádná DPH nebude. Přirovnávám to ke stravenkám, na které si zaměstnanci též přispívají, ale nic se jim vč. DPH nepřefakturovává. Vnímám to správně? 

Česká společnost plátce DPH nakupuje elektronické služby ze zahraničí, i přes uvedení českého DIČ jsou některé doklady vystaveny s českou DPH 21%, ačkoliv má být faktura v režimu přenesené daňové povinnosti. Ve většině případů se nedaří získat opravu vystaveného dokladu. Jak postupovat při vykazování DPH v přiznání a lze tuto neoprávněně vyčíslenou českou DPH uplatnit do daňových výdajů?

Dodavatel ze třetí země pro naši CZ společnost vyvíjí stroj pro výrobu dílů. Stroj bude následně dovezen do ČR. V rámci výroby a vývoje stroje na zakázku nakupuje materiál pro testování, zda stroj funguje správně. Tyto náklady na materiál nám fakturuje zvlášť. Jaký je správný postup z hlediska DPH (materiál je nakupen ve třetí zemi, nezatížen žádnou DPH této země, nebude dovezen do ČR)? Netvoří tyto náklady na testovací materiál součást pořizovací ceny stroje (a tím pádem při dovozu budou součástí základu daně pro DPH)? Případně lze tyto náklady považovat za spotřební materiál a DPH neřešit? 

Jak se správně z pohledu DPH, DPPO a účetnictví řeší odštěpný závod české společnosti (zakladatele) v zahraničí (Japonsku)? Vím, že se musí vést účetnictví "dvojmo" - jednou v zahraničí dle zahraničních pravidel, podruhé v rámci zakladatelova účetnictví zde v ČR. Nemůžu si ale uvědomit, jak je to s DPH. Pokud odštěpný závod (platná registrace k DPH v Japonsku) přijme službu od dodavatele z Japonska, přičemž na faktuře je vyčísleno např. základ 100 JPY, 10 % DPH 10 JPY, k úhradě 110 JPY, pak odštěpný závod si tuto DPH nárokuje v zahraničí. Jak je to ale u zakladatele? Ten účtuje jen o základu daně (do nákladů), protože nárokovat zahraniční DPH nemůže? Nebo ze základu daně provede reverse charge zde v ČR? Pokud se nepletu, na přijaté faktuře by měly být údaje odeštěpného závodu, nikoliv zakladatele a faktura by měla být hrazena z účtu odštěpného závodu, nikoliv zakladatele. A jak je to s DPH na výstupu? Zakladatel vystaví fakturu za elektronické služby japonským občanům s místem plnění v Japonsku, připočte tedy 10% DPH. Tu následně odvede do státního rozpočtu v Japonsku prostřednictvím odštěpného závodu. Bude se toto plnění uvádět v českém daňovém přiznání k DPH na ř. 26, nebo do českého daňového přiznání vůbec nevstupuje? Nebo by správně měl služby poskytovat samotný odštěpný závod? 

Plátce DPH v CZ vydražil ve Švýcarsku stroj, ale obdržel doklad se švýcarským DIČ a s DPH 19%. Stroj se převeze do CZ v režimu dovoz. CZ DPH bude tedy odvedena z celkové fakturované částky, tedy z ceny vč. švýcarské DPH?

Fyzická osoba, která vede dobrovolně účetnictví, přešla na paušální výdaje od r. 2021, v té době měla v majetku automobil, již odepsaný, který doposud používá výhradně pro podnikání. Je plátce DPH, u auta byl uplatněn odpočet DPH při nákupu a nyní je uplatňováno DPH z PHM a oprav. V roce 2023 plánuje auto vyřadit z obchodního majetku do soukromého užívání - první varianta a nebo automobil prodat - druhá varianta. Jak správně postupovat z hlediska DPH i z hlediska daně z příjmu v obou případech?

Irská společnost (plátce DPH s irským DIČ) vyfakturovala českému plátci DPH s českým DIČ prodej AVG s 21% DPH. Na faktuře je napsáno, že daň je odvedena v České republice. Na daňovém dokladu je uvedeno DIČ irské společnosti i DIČ české společnosti. Vzhledem k tomu, že je faktura zaplacená a DPH na malou částku, nebudeme žádat irskou společnost o přepracování faktury, a vrácení DPH. Jak máme tento doklad zaúčtovat a dát do DPH a KH? Jak to bude s DPH?  1. Musím udělat reverse charge, ZD bez daně nebo s daní?  2. Nebo mohu uplatnit DPH, když ho odvedli v ČR?

Poskytli jsme neziskové organizaci dar ve formě služby. V darovací smlouvě je uvedena služba v hodnotě 10 000 Kč. Pro odvod DPH z poskytnuté služby je částka 10 000 Kč: 1) základ daně nebo  2) částka včetně DPH. 

Česká s. r. o., plátce DPH, pořídí zboží z EU (přijme službu z EU). Na faktuře ale není její DIČ, pouze VAT dodavatele. Dodavatel tudíž odvedl daň v EU, a nechce tuto fakturu opravit. Jak se má k tomu postavit český plátce: a) Udělá reverse charge na základ daně (bez VAT)? b) Udělá reverse charge na cenu včetně VAT? c) Nedávno jsem četla názor, že český plátce ani nemůže dát tuto fakturu do podnikání jako daňový výdaj (nebo to se týká jen OSVČ, nebo je to nesmysl i u s. r. o. i u OSVČ)?

Developerská společnost aktuálně dokončuje přístavbu nových nebytových jednotek (další etapa výstavby - nejde o technické zhodnocení stávající nebytových jednotek) určených k pronájmu plátcům i neplátcům, která bude zkolaudována 12/2022, do majetku zařazena v 02/2023. Pořizovací náklady na výstavbu obsahují náklady od plátců (společnost uplatnila při pořízení plný nárok na odpočet), neplátců (bez DPH), dále pak náklady, které jsou osvobozeny od DPH. Zálohový provozní koeficient společnosti je aktuálně 71%. V měsíci zařazení do majetku bude provedena tzn. fikce dodání zboží v rámci přiznání k DPH - jakou hodnotu pořizovacích nákladů uvést do základu daně na vstupu a jakou na výstupu? Ovlivňuje vstupy zálohový koeficient? Do výstupů budou zařazeny pořizovací náklady od neplátců i ty, které jsou osvobozeny od DPH? Jaká hodnota vstupuje do ř. 47 daňového přiznání?

OSVČ, plátce DPH, nakupuje materiál a zboží z Polska. Nakupuje i s jejich DPH. Má u nás provést samovyměření z jejich základu? (polské DPH si nebude žádat). Materiál bude použit na opravu budovy, kde jsou pronajímány prostory plátcům i neplátcům DPH.

V následujícím článku jsou vysvětlena základní pravidla pro uplatňování DPH při poskytnutí knih, novin, časopisů a dalších publikací jak ve formě zboží, tak i služby. Podrobněji jsou objasněna zejména pravidla pro uplatňování sazeb daně v této oblasti, která vyplývají ze směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “).

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně u dodání zdravotního zboží. V další části textu je vysvětleno, kdy je dodání zdravotnických prostředků zdanitelným plněním a zejména, za jakých podmínek se při jejich dodání podle aktuálně platného znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), uplatní první snížená sazba daně. Vysvětleno je také, ve kterých případech je možno chápat poskytnutí zdravotnických prostředků jako doplňkové plnění k poskytnutí zdravotní služby, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. V závěru článku je shrnuto, kdy bylo nebo je možno využít prominutí daně při dodání zdravotnických prostředků v souvislosti s COVID-19.