Základ daně z přidané hodnoty

OSVČ, plátce DPH, paušální výdaje (vědecká činnost), pořídil 9/2019 auto, nárokoval si odpočet DPH. V roce 2024 chce auto prodat. Z pohledu daně z příjmů je prodej osvobozen od daně dle § 4 odst. 1 písm. c) bodu 2 ZDP a nebude se uvádět v DPFO. 1. Uvažujeme správně, že z pohledu DPH nelze použít úpravu odpočtu daně dle § 78 odst. 3 ZDPH, ale musíme odvést DPH na výstupu z ceny obvyklé dle § 36 odst. 6 písm. a) ? 2. Jak se v praxi stanoví cena obvyklá, aby FÚ při případné kontrole neměl pochybnosti o výši DPH? 3. Vypočtená DPH z ceny obvyklé se uvede v přiznání k DPH v měsíci prodeje na řádek 60?

Společnost zprostředkovává různé služby (široký záběr). Tyto služby pak přefakturuje + zvlášť na faktuře vyčíslí provizi,. Má provize sledovat DPH u původní služby (např. pokud je sužba osvobozená dle §68,70...) Nebo se vždy řídíme základním pravidlem dle §9?

S. r. o., plátce DPH, nakupuje a prodává krmné obilí. Pokud bude základ daně do 100 000 Kč, sazba DPH bude 12 %? Další položkou na faktuře je přeprava tohoto obilí, jaká u ní bude sazba DPH? Tuto přepravu zajišťujeme soukromým přepravcem, na jeho faktuře je sazba DPH 21%. Pokud základ daně překročí 100 000 Kč a bude použit režim přenesené daňové povinnosti, s jakou sazbou DPH bude přeprava?

Již několikrát se nám u klienta stalo, že dodavatel (hlavně se to děje u polských plátců přes nákupy na portálu Allegro) nebere ohledy na to, že odběratel je český plátce a na fakturu si uplatní polskou DPH. Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o nízké sumy, tak náš klient to nechce řešit a faktury opravovat, protože tvrdí, že s ním na konci dne stejně nikdo nekomunikuje. Dotaz zní, zda můžeme jako základ daně pro vyměření DPH v ČR brát celou fakturovanou sumu včetně polské DPH, protože to je reálně to, co náš klient zaplatil a vyměřit tak DPH z této částky a zároveň nárokovat odpočet? Nebo je nutné jako základ brát částku bez daně a vyměřovat z ní? V tomto případě by nám ale vznikl z polské DPH, kterou klient zaplatil, přeplatek, který reálně nikdo nevrátí. Bez ohledu na variantu, lze uhrazené polské DPH uplatnit jako daňový náklad z pohledu daně z příjmů? 

Eshop plátce DPH má v sortimentu i použité zboží, na který používá zvláštní režim dle par. 90. Eshop prodává dárkové poukazy a zdaňuje je jako víceúčelový poukaz (protože v momentě prodeje neví, zda bude využito na použité zboží nebo prodej na SK v režimu OSS). Kromě prodeje dárkových poukazů občas dá zdarma obdobný poukaz (slevový kupon) zákazníkovi z důvodu jeho nespokojenosti s objednávkou, aby se předešlo negativní recenzi. Někdy takový kupon dá zákazníkovi i v rámci marketingové akce např. za příspěvek/like na facebooku (marketingové oddělení takto motivuje potencionální zákazníky sledovat eshop). Jak s takovým kompenzačním kuponem za 500 Kč naložit? Může se to brát jako v obou případech jako sleva ceny - zákazník pak při uplatnění udělá objednávku na nákup zboží za 2000 Kč a použitím takového poukazu 500 Kč se celková cena sníží na 1500 Kč. Tzn. v případě, že nakoupí nové zboží (které není ve zvláštní režimu) zaúčtuje základ daně 1240 Kč zaúčtuje na 604 a DPH 21% 260 Kč (500 Kč sníží ZD o 413 Kč a dph o 86 Kč) . V případě uplatnění za použité zboží zaúčtuje 1500 Kč na 604. A poté počítá přirážku jako rozdíl mezi prodejní 1500 Kč (nikoliv 2000 Kč) a nákupní cenou. Je tato metodika v pořádku?

Který z postupů je správný? Jedná se o případ, kdy základ daně na faktuře je vyšší než vyúčtovaná a zdaněná záloha. První způsob vypořádání je ten, že se celý základ daně na faktuře převede do české měny kurzem faktury, záloha se také odečte kurzem faktury a rozdíl základů daně vzniklý díky různým kurzům při úhradě zálohy a vzniku faktury se zaúčtuje na účty kurzových rozdílů, takže se v konečném důsledku bude nyní danit jen kladný rozdíl základů daně. Jen na dokladu o přijaté platbě bude jiný základ daně než bude uveden na faktuře při vyúčtování zálohy. Druhý způsob vypořádání je, že na konečné faktuře bude uveden základ daně odečtené zálohy kurzem, kterým byla přepočtena úhrada a pouze rozdíl základů bude přepočten kurzem faktury. Tedy nebude vznikat ani žádný kurzový rozdíl. 

OSVČ, neplátce DPH, si zaplatí službu (doména + šablona pro tvorbu webových stránek) od dodavatele z Izraeli, a to včetně 21% DPH, tedy jako soukromá osoba. Na faktuře dodavatele je uvedeno jeho DEČ (EUxxxxxxxx). OSVČ následně zjistí, že se bude muset registrovat jako identifikovaná osoba. Po potvrzení registrace FÚ už bude uvádět své DIČ a požadovat vystavení faktury bez DPH. Co ale s tou první fakturou, kterou už zaplatil včetně 21% DPH? Má odvést FÚ daň z celé částky faktury (včetně 21% DPH), nebo jen ze základu daně na zahraniční faktuře? A jakým kurzem přepočítat fakturu pro výpočet částky do daňového přiznání k DPH?

V roce 2024 koupí podnikatel, plátce DPH, vozidlo s pořizovací hodnotou přesahující limit 2 mil Kč. Podle nových pravidel nebude uplatněn odpočet DPH nad hranici 420 000 Kč a přesahující část DPH bude součástí hodnoty tvořící nedaňové odpisy. Vozidlo zařadí a bude dále odpisovat. Jak se pak bude postupovat v případě prodeje vozidla a stanovení základu daně? Bude základ daně krácen poměrem uplatněné DPH nebo se bude DPH odvádět z plné prodejní ceny?

Advokát (OSVČ, plátce DPH) uhradil jménem svého klienta (neplátce DPH) soudní poplatek ve výši 10 000 Kč a dále odměnu znalci ve výši 10 000 Kč + 21 % DPH (tedy 12 100 Kč). K těmto platbám byl povinný klient. Podle dohody mezi klientem a advokátem má klient advokátovi tyto částky uhradit, a to bez navýšení. Jak bude advokát správně postupovat? Musí klientovi vystavit fakturu (daňový doklad) a pokud ano, co do ní uvede - za soudní poplatek jenom 10 000 Kč bez navýšení o DPH a za odměnu znalci 12 100 Kč rovněž bez další navýšení o DPH (předpokládejme, že advokát si za odměnu znalci neuplatní DPH na vstupu) nebo o „svoji“ DPH zvyšuje v každém případě? Co advokát s obdrženými penězi udělá - musí z nich odvést daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění, jako kdyby se jednalo o jakýkoliv jeho jiný příjem (z výkonu advokátní činnosti), nebo je cesta, jak se tomu vyhnout a nechat si celou částku?

Zákazníkovi se v rámci zakázky zapomněla nabídnout a dodat část příslušenství ke stroji. Je možnost dodat zboží zákazníkovi s vystavenou fakturou, kde bude poskytnuta 100% sleva, tzn. že fakturovaná částka bude ve výši 0 Kč? Jak to bude s odvodem DPH? Nejedná se o spřízněnou osobu. Je možné dodat příslušenství za nulovou hodnotu a pořizovací cenu si dát do nákladů?

Polský e-shop vystavil pro CZ plátce DPH fakturu včetně DPH (základ daně + PL DPH). PL e-shop nechce fakturu opravit – spíše je nemožné z e-shopu dostat novou fakturu, nezvedají telefon, nereagují na e-maily atd. Jak mám řešit: Fa ZD + DPH ….. do DPH uvedu ZD a udělám reverse charge +/-? A kam zaúčtuji zbylou DPH? Na jednom školení bylo řečeno, že je 548 a daňově, ale na druhém školení bylo řečeno, že je nedaňová. Anebo další názor jiného daňového poradce ze školení: že se má vzít faktura celá – tj. včetně DPH a udělat reverse charge +/-. Jak mám tedy postupovat, co je správně? Internet je také plný rozdílných názorů. Můžete mi dát prosím pevné stanovisko a odkazy na paragrafy?

Pro osobní automobily kategorie M1 nově platí limitovaná výše daně na vstupu v částce 420 000 Kč. Ta se týká nejen odpočtu při nákupu, ale ovlivňuje i možnost odpočtu u technického zhodnocení nebo úpravu odpočtu při prodeji takového vozu. Limitaci se nevyhnou ani automobily pořizované formou finančního nebo operativního leasingu. Pozor je třeba dát u vozů pořizovaných z EU, u nichž plátce zaplatil již v roce 2023 zálohu.

Dodavatel (plátce z Polska) chybně vystavil fakturu s polským DPH vůči naší společnosti (plátce DPH v ČR) - jde o pořízení zboží z EU (mělo být osvobozeno od DPH). Pokud nebude vystaven z jeho strany opravný daňový doklad a vráceno DPH, příjemce zboží (tedy naše společnost) musí přiznat toto plnění do DPH navýšeno o polské DPH? A jak to bude účetně, pokud zboží účtujeme na 501 budeme na tento účet dávat hodnotu materiálu vč. polského DPH, které tam je chybně navíc?

Společnost pořídila od plátce z Polska zboží. Faktura není z pohledu účetnictví cizoměná - platba je realizována v měně CZK. Faktura je vystavena 21. 11. 2023, úhrada a dodání zboží i faktury 29. 11. 2023. Přiznávám i nárokuji v rámci DPH za 11/2023, a to k datu 21. 11. 2023? A jak vyčíslím základ DPH pro účely přiznání k DPH? Dodavatel základ daně vyčíslil tak, že vzal hodnotu základu v cizí měně a přepočetl svým kurzem. Máme tedy vzít přepočtený základ daně od dodavatele nebo hodnotu základu daně v cizí měně od dodavatele přepočtu kurzem dle ČNB k datu přiznání a nárokování DPH, a to 21. 11.  2023?

Český plátce nakoupí od polského plátce díly na auto. Polský plátce vystaví fakturu s polskou DPH a odmítá fakturu opravit - vystavit bez polské daně i když má DIČ českého plátce. Český plátce má udělat reverse charge z celé částky nebo z částky bez polské daně? Podle jakého paragrafu se má postupovat? 

Dodavatel ze 3. země dodal zboží do tuzemska. Dodací podmínka DAP. Dodavatel hradil náklady na přepravu. Na JSD dokladu je ale uvedena podmínka FCA. Přepravce na JSD uvedl cenu přepravy, kde částku rozdělil na přepravu mimo EU v EU a v tuzemsku. Vstupuje cena přepravy do výpočtu daně, i když byla přeprava hrazena dodavatelem? 

Společnost s r. o., plátce DPH, spolupracuje se společností Airbnb. Postupujeme tak, že z přijté úplaty, která přijde na účet (+ povýšeno o 3 % provize, kterou si společnost  Airbnb automaticky strhává, a tedy na účet nikdy nepřijde), odvedeme DPH ve výši 10 % (ubytovací služba). Finanční úřad nám sdělil, že tento postup je špatný a měli bychom DPH k částce, která přišla na účet, ještě připočítat a to potom finančnímu úřadu odvédst. Já si nemyslím, že názor finančního úřadu v této věci je správný. Prosím o sdělení, jaký postup je správný? 

OSVČ darovala sestře 8 let starý osobní automobil. Musí v okamžiku darování odvést DPH z ceny obvyklé? Nebo darování není předmětem DPH. 

Česká firma plátce DPH chce koupit ojeté vozidlo z Německa od osoby registrované k DPH v Německu. Prodejce nechce zřejmě skrz důkazní prostředky prodat bez DPH. Navrhujeme variantu kauce ve výši DPH, které vrátí po splnění důkazů o osvobození (přepsaný VTP v ČR). Pokud by však na variantu kauce prodávající nepřistoupil a vystavil fakturu s německou DPH, má česká firma nějakou možnost si tuto německou DPH odečíst/vrátit? Pokud by byla finální faktura vč. německé DPH, tak máme pro vyměření a odpočet DPH využít cenu včetně této cizí DPH a vykázat na ř. 12 a 43?

Jak postupovat v případě, že vystavíme zálohové faktury na předplatné časopisu ještě v prosinci tohoto roku s aktuální sazbou 10 %, kdy některé budou uhrazeny ještě letos, tudíž daňový doklad bude s 10% sazbou, ale některé budou uhrazeny až po 1. 1. 2024, kdy už bude platná daň 12 %, a daňový doklad tedy bude na vyšší částku? Bude tento postup vůbec správný, a budou tak tedy zákazníkům z tohoto vznikat doplatky?