Základ daně z přidané hodnoty

Směrnice Rady o DPH 2006/112/ES a rozsudky Soudního dvora EU se stávají klíčovými při řešení situací, kdy skutečný základ daně neodpovídá zamýšlenému, což vede k potřebě oprav a nároku na vrácení DPH. V České republice reagují legislativci na vývoj unijního práva zavedením možnosti vrácení bezdůvodně zaplacené DPH správcem daně, které vstoupí v platnost od roku 2026. Zákonodárci implementovali mechanismus, kdy ve výjimečných případech může být příjemci plnění vrácena bezdůvodně zaplacená DPH finančním úřadem, pokud je její vrácení od poskytovatele nemožné. Tato právní úprava vychází z judikatury Soudního dvora EU, ale je omezena řadou podmínek a je považována za krajní řešení. Zároveň existuje riziko duplicitní nápravy, které řeší nedávné úpravy zákona. Legislativní změny v souvislosti s vracením DPH představují výraznou snahu o harmonizaci s unijním právem a posílení právní ochrany příjemců plnění.

Podnikatel OSVČ plátce DPH si pořídil auto v roce 2018, používal jej pouze pro podnikatelskou činnost, uplatnil si DPH, vede daňovou evidenci - skutečné výdaje. v roce 2025 by chtěl auto vyřadit pro osobní potřebu. Podle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH se jedná o zdanitelné plnění a základem daně je podle § 36 odst. 6 písm a) zákona o DPH pořizovací cena snížená o opotřebení. Auto je zcela odepsané, je tedy základem daně nula?

Manželé, oba OSVČ soukromí zemědělci, plátci DPH, založili farmu s. r. o., také plátce DPH, do které budou vkládat majetek (budovy, některé pozemky, zvířata, zásoby a provozuschopné stroje) vkladem do základního kapitálu. Vše se teď řeší u notáře. Jak budou postupovat z pohledu DPH a daně z příjmu FO i PO? Budou jako OSVČ nebo s. r. o. něco danit? A ještě mají staré stroje, dávno odepsané a nepoužívané, které se do s. r. o. převádět nebudou. Dle odhadce nemá ani cenu je vkládat do s. r. o. Zůstanou v majetku OSVČ, která ale bude končit živnost. Bude za tyto stroje odvádět nějakou DPH, případně daň z příjmu? Pokud ano, z jaké částky a k jakému datu? 

Máme přijatou fakturu za poskytnou službu: Základ DPH 2 200,00 Kč , DPH 21% 462,00 Kč, pak na dalším řádku vyčíslena sleva, základ DPH - 440,00 Kč, DPH 21% - 92,40 Kč - věrnostní sleva, základ DPH 1 760,33 Kč, DPH 21% 369,67 Kč - rekapitulace DPH. Do DPH vykazujeme dle posledního řádku, tedy po odečtení slevy. Musí se do nákladů dát nejdříve částka před slevou, tedy na účet 518 částka 2 200,00 Kč a pak minusem zase na 518 - 440,00 Kč, nebo můžeme rovnou na účet 518 zaúčtovat cenu po slevě, tedy 1 760,33 Kč?

Náš dodavatel z Koreje má nechat na své náklady zkontrolovat zboží, které nám dodal, prostřednictvím českého plátce DPH, ale z důvodu interních administrativních komplikací nás požádal, zda bychom si tuto službu neobjednali od českého plátce my a pak na něj – na korejského obchodního partnera – vyfakturovali bez jakéhokoliv navýšení ceny. Půjde o službu (vizuální kontrola zboží –  deformace dílu) uskutečněnou v ČR. Budeme si moct nárokovat DPH z přijaté faktury a v jakém režimu máme fakturovat na korejskou společnost – jaký řádek přiznání k DPH?

Společnost, plátce DPH, dováží zboží z Číny. Přijde faktura, vyměření cla, poplatky a přepravné související s tímto dovozem. Na faktuře za přepravné je uvedena zahraniční i tuzemská část a je osvobozena podle § 69. Co všechno vstupuje na ř. 7 daňového přiznání? I ta tuzemská část přepravy?

Firma A má smlouvu s odběratelem, že mu bude plánovat reklamní kampaně a současně nakupovat reklamní prostor pro tyto kampaně. Od roku 2026 přistoupí k této smlouvě formou trojstranné dohody Firma B s tím, že od roku 2026 bude Firma A pouze plánovat reklamní kampaně a Firma B nakupovat reklamní prostor, přičemž každá bude odběrateli vystavovat daňové doklady za své služby samostatně. Firma B bude za toto přistoupení platit Firmě A roční poplatek, jehož výše bude stanovována vždy k 31. 12. na základě výpočtu, který bude vycházet z množství poskytnutých služeb v tom roce, platební kázně odběratele, objemu nakoupeného reklamního prostoru a případných bonusů od dodavatelů (televize, časopisy atp.). Kdy má Firma A povinnost odvést DPH z tohoto plnění vůči Firmě B. Pokud by DUZP mělo nastat dříve než k 31. 12., jak v tomto případě neurčitosti hodnoty plnění stanovit základ daně?

Ve vaší poradně jsem narazila na odpověď týkající se odměny za digitalizaci listinných receptů. Měla bych doplňující otázky. Lékárna obdrží v roce 2025 od zdravotní pojišťovny finanční vypořádání listinného receptu do elektronické podoby za rok 2024 odměnu ve výši Kč 2272,--. Tato odměna je jí uhrazena na účet. Z této odměny má lékárna odvést DPH ve výši 21%. Bude základ pro odvod DPH částka Kč 1877,69 (2272 děleno 1,21) nebo Kč 2272,-- ? Jak toto finanční vypořádání správně zaúčtovat?

Jsme česká s. r. o. patřící do mezinárodní korporátní skupiny. Účetní měnou je CZK. Audit i daně jsou vedeny dle české legislativy. Reporting do skupiny dle IFRS. Jaké máme možnosti použití kurzů pro přepočet cizoměnových pohybů? Můžeme použít kurz Evropské centrální banky a co pro to třeba udělat, abychom mohli kurzy ECB použít – z hlediska zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů a zákona o DPH.

Na moji otázku z 24.6.2025 "Spropitné v restauraci" jsem dostala odpověď, že spropitné v restauraci nepodléhá DPH (pokud je uhrazeno zákazníkem dobrovolně) a v otázkách jiných tazatelů jsem narazila na otázku "Zdanění dýška a Multisport karta" z 30.8.2025, kde je v odpovědi uvedeno, že DPH ze spropitného se odvádí. Prosím o vysvětlení.

Účetní jednotka podniká v oblasti oční optiky a je plátcem DPH. Jak správně vystavovat daňový doklad v případě, že zákazník uplatní poukaz od zdravotní pojišťovny na pořízení obrub nebo skel (víme, že toto zboží je zahrnuto ve snížené sazbě (12%) DPH? Má být částka, kterou hradí pojišťovna za zákazníka, snížena včetně DPH, nebo je tato částka od DPH osvobozena? Podle § 58 odst. 3 písm. c) zákona o DPH totiž není dodání zdravotnických prostředků na lékařský předpis (ani bez něj) osvobozeno. Dále účetní jednotka na konci měsíce vystavuje daňový doklad zdravotním pojišťovnám s DPH. Je tento postup správný, nebo by mělo být plnění osvobozeno? Řešíme otázku, zda je správné vystavovat zdravotním pojišťovnám daňové doklady s DPH při proplácení úhrad za klienty/zákazníky.

Nakupujeme zboží z EU a když toho objednáme málo, účtují nám ve faktuře ke zboží i poplatek za odběr podlimitního množství. Je správné účtovat tento poplatek na účtu 504 spolu se zbožím a vyměřovat ho spolu se zbožím jako nákup zboží z EU v přiznání k DPH? A stejná otázka zní, zda v Intrastatu vykázat jako pořízení zboží také tento poplatek spolu se zbožím? 

Dne 8. 1. 20225 byla klientovi vystavena bezhotovostní faktura za opravu vozu 77 766 Kč včetně DPH na fyzickou osobu. Klient si přál nefakturovat na IČO, prý zakládá novou společnost. Při kontrole v ARES jsem zjistila, že se jedná o nespolehlivého plátce. Klient fakturu nezaplatil a zpočátku se vymlouval na účetní atd. Potom již nám telefon nezvedal nebo nechal zvednutý, ale neodpovídal. Zaslali jsme upomínky do datové schránky, na telefon i poštou doporučeně do vlastních rukou, ale zřejmě se na této adrese nevyskytuje. Navíc jsem zjistila, že klient má exekuce. Jak máme v této chvíli postupovat? Je potřeba obrátit se na soud o vydání platebního rozkazu? Máme pouze podepsanou fakturu.

Česká firma, plátce DPH, nakoupila zboží z třetí země v 6/25, je uloženo v celním skladu. Následně ( prý do 90 dnů) bude procleno a vystaveno JCD. Kdy se má tato faktura uvést do řádného přehledu DPH ( řádek 7 a 43/44). A jak mám postupovat při zaúčtování, když faktura byla zaplacena v 6/25 .

Společnost s.r.o provozuje eshop - výroba fotografií na porcelán. Jak postupovat z hlediska správného zaúčtování v účetnictví v případě, že zákazník zásilku na dobírku nepřevezme a faktura tak není zaplacená? Je možné zrušit pohledávku na základě opravného daňového dokladu z důvodu nepřevzaté zásilky? Nebo se musí zvolit vždy odpis pohledávky? Jaký by byl v tomto případě daňový dopad? Většinou se jedná o jednotlivé zakázky ve výši do 10.000,- Kč. Co by mohlo zapříčinit cituaci, kdy zakázka rovněž nebyla uhrazena, ale forma úhrady je převodem z účtu nebo kartou. Mohlo by to být způsobeno například chybou zaměstnance při zadávání do systému nebo předčaně odeslané zásilky bez kontroly na úhradu předem ? V tomto případě zřejmě zákazník zásilku převzal, ale nezaplatil. Jak toto řešit v účetnictví z pohledu neuhrazené pohledávky. Jak by se situace v obou případech řešila z pohledu DPH?

S.r.o., plátce DPH, řeznictví. Prodáváme nejen masné výrobky, ale i obložené mísy a chlebíčky. Když na faktuře máme výčet prodaných potravin v sazbě 12 % DPH a poté máme položku obalový materiál a kompletaci - to už bude v sazbě 21 % DPH nebo taky 12 % DPH? 

Společnost bez právní subjektivity (rodinný podnik v zemědělství) přijímá a vydává daňové doklady na jednoho společníka. Při sestavení podkladů pro DPH postupujeme tak, že všechny doklady rozdělíme podle podílu společníků (50/50) a každý ze společníků podává sám za sebe přiznání k DPH. Jak postupovat při sestavení podkladů k DPH, pokud nastane situace, že budou oba společníci vydávat a přijímat daňové doklady a stále platí poměr podílů ve společnosti.

Firma provozující restauraci se pro překročení obratu stala plátcem DPH. Tržby obsahují spropitné, které firma zahrnuje do zdanitelných příjmů. Jak je to s DPH? Je spropitné předmětem daně? Pokud ano, v jaké sazbě DPH?

Dodavatel, plátce DPH, v roce 2019 fakturoval zboží odběrateli. Ten zboží reklamoval. K vyřízení reklamace došlo až v roce 2025. Dodavatel vystaví dobropis na vyřízenou reklamaci. Bude dobropis v roce 2025 na reklamované zboží vystavený s DPH?

Obvodní lékařka, neplátce DPH, dostala od VZP bonifikaci za zřízení nového pracoviště v Preferované oblasti ve výši 500 000 Kč. Dále dostala bonifikaci z motivačního programu VZP PLUS pro všeobecné praktické lékaře ve výši 1 000 000 Kč. Výpočet této bonifikace (Dostupnost) spočívá v navýšení základní výše sazby za nově registrovaného pojištěnce. Vstupují tyto částky do obratu DPH?