Základ daně z přidané hodnoty - strana 2

Jak postupovat v případě, že vystavíme zálohové faktury na předplatné časopisu ještě v prosinci tohoto roku s aktuální sazbou 10 %, kdy některé budou uhrazeny ještě letos, tudíž daňový doklad bude s 10% sazbou, ale některé budou uhrazeny až po 1. 1. 2024, kdy už bude platná daň 12 %, a daňový doklad tedy bude na vyšší částku? Bude tento postup vůbec správný, a budou tak tedy zákazníkům z tohoto vznikat doplatky?

Věřitel je oprávněn získat zpět DPH z nezaplacené faktury, pokud je proti dlužníkovi vedeno exekuční řízení nebo se nachází v insolvenčním řízení. Poslední možností je skončené řízení o pozůstalosti, z jehož výsledku je zřejmé, že pohledávka nebude zcela nebo zčásti zaplacena. Co však brání tomu, aby se DPH vracelo ze všech nezaplacených faktur?

Firma, plátce DPH, odvedla DPH na výstupu z plnění vůči dlužníkovi, který poté nezaplatil pohledávky a byla na něho vyhlášena insolvence. Proti dlužníkovi běží insolvenční řízení, aktuálně je prohlášený konkurz dva roky a nic se neděje. Naše pohledávky se blíží stářím 3 let. Chceme vrátit DPH pomocí opravných dokladů a neradili bychom to promeškali, na druhou stranu si nechceme zpětně upravovat OPD dle § 46 zákona o DPH potom, co dostaneme z insolvence částečné úhrady pohledávek. Chápeme správně, že lhůta pro opravu základu daně 3 roky podle odstavce 4 neběží - b) po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky? To znamená, že nemusíme tuto záležitost nutně a bez ztráty DPH řešit dalších např. 5 let, pokud nebude insolvenční řízení ukončeno?

Nemovitost je vlastněna dvěma spoluvlastníky, neplátci DPH, ideální polovinou. Opravy a výstavba nového křídla probíhá tak, že veškeré doklady dle dohody obou spolumajitelů, jsou vystavovány dodavateli stavebních prací na jednoho spolumajitele, nakupuje tedy tyto stavební práce svým jménem a na svůj účet. Tento spolumajitel posléze provede vyúčtování druhému, který mu i svou příslušnou částku zaplatí. Spolumajitel, který přeúčtovává přijaté stavební práce, je zároveň OSVČ dle § 7 ZDP (tato činnost nesouvisí se stavební činností). Nemovitost není zařazena v obchodním majetku. Po její přestavbě budou některé jednotky dle zájmu prodány, a některé budou pronajímány - § 9 ZDP. Je výše uvedené přeúčtování předmětem ZDPH, nebo se jedná o přeúčtování, tak jak ho vykládá MF ČR - § 36 odst. 11 ZDPH? Jak tato situace ovlivní vznik plátcovství u tohoto spolumajitele?

Společnost pořídila větší množství elektromobilů (vice jak deset), přičemž při jejich dobíjení mohou nastat následující situace: 1) Dobíjení elektroaut na veřejných čerpacích/dobíjecích stanicích – není problém, známá cena i množství dobité elektrické energie. 2) Dobíjení elektroaut na dobíjecích stanicích ve vlastnictví společnosti – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním a při různých typech tarifů přes den není možné přesně určit cenu této elektrické energie. Nicméně odvody DPH (jestliže je vozidlo použito pro soukromé účely) je nutné kalkulovat měsíčně, stejně tak jako nepeněžní příjem zaměstnance. Jak postupovat – je možné využít ceny stanovené vyhláškou MPSV – tzn. plošně pro všechny zaměstnance – těchto aut přibývá. Jaká jsou rizika tohoto postupu? 3) Dobíjení elektroaut na u zaměstnance doma – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním, zaměstnanec ani mzdové oddělení se nemusí správně zorientovat v předložených dokladech. Je možné použít ceny stanovené vyhláškou MPSV? Jaká jsou rizika? 4) Dobíjení / tankování auta v zahraničí - cena pohonných hmot totiž vychází z průměrné částky. Takže i když zaměstnanec jel na zahraniční pracovní cestu, tak vyšší cena pohonných hmot/el. energie ovlivní průměrnou cenu. Navíc u čerpání v zahraničí není možné odečíst DPH na vstupu. Může společnost uplatnit z částky takto spotřebovaných pohonných hmot / elektřiny českou DPH na výstupu? Jak postupovat, jede-li zaměstnanec na dovolenou služebním autem a čerpá v zahraničí? Nechceme dělat výjimky a systém zaměstnaci automaticky vypočte průměrnou cenu pohonných hmot a na základě průměrné spotřeby částku k úhradě. Jaká jsou rizika tohoto postupu? Dále bych zdůraznil, že zaměstnanci mají osobní automobily k dispozici i pro osobní užívání. Zaměstnancům se přidaňuje 1% resp. 0,5% vstupní ceny osobního automobilu / elektromobilu. Přefakturovávají se jim pohonné hmoty a problémy jsou zejména s přefakturací el. energie, která musí být fakturována zaměstnancům měsíčně (společnost je měsíční plátce DPH) a dále s čerpáním / dobíjením v zahraničí.  

Společnost nakupuje hliníkové profily/díly od slovenského plátce DPH. Aby mohl slovenský dodavatel pro nás tyto díly vyrábět, musel vymyslet a vyrobit 7 ks forem, každá v hodnotě cca 1.800 EUR. Formy zůstávají u dodavatele na Slovensku, v okamžiku, kdy již nebudou ve výrobě potřeba, budou převezeny a uskladněny v naší společnosti v ČR. Nyní řešíme způsob, jakým nám dodavatel náklady na výrobu forem vyfakturuje a jak by měla být řešena daň z příjmů a DPH (nebude promítnuto do ceny vyráběných hliníkových dílů, náklady na formy budou vyfakturovány zvlášť). 1. Faktura od dodavatele za 7 ks forem v ceně 1.800 EUR/ks (celková částka cca 12 000 EUR) - hodnotově jsou jednotlivé formy pod hranicí stanovenou pro daňové odpisy dlouhodobého majetku (tzn. pod 80 000 Kč/ks) - celou fakturu je možno zaúčtovat přímo do nákladů na účet 501 a formy evidovat pouze v operativní evidenci (majetek umístěný na Slovensku) - dodavatel vyfakturuje formy se slovenskou DPH, protože nebyla splněna podmínka přemístění do ČR 2. Faktura od dodavatele s textem "technická příprava výroby" (hodnota forem + přípravných prací) v celkové částce 12 000 Kč - budeme účtovat jako službu na účet 518 - DPH - faktura od dodavatele se bude řídit § 9 odst. 1, tzn. reverse charge. Jsou námi popsané varianty a postup v pořádku?

Majitel s. r. o. si chce převést do osobního užívání/chce být vlastníkem tohoto auta/ osobní auto staré 8 let, již plně odepsané., nebylo na leasing. Odpočet DPH byl plně uplatněn při pořízení. Auto se používalo jen pro potřeby podnikání v s. r. o. Jaké danové povinnosti by měl majitel z titulu předmětného převodu? Na jakém základě - typ dokumentu, by tento převod šel udělat?

Společnost - obchod - mění sortiment a zbavuje se zboží. Zboží např. ve skladové ceně 90 000 Kč prodá jen za 9 000 Kč. Je to problém? Musí něco dodanit v dani z příjmu nebo odvést DPH?

Můj nový klient se stal dobrovolným plátcem DPH v říjnu roku 2022. Do října 2022 mu byli placeny zálohy na služby na bankovní účet( od října 2022 odvádí ze zaplacených záloh DPH). Nyní fakturuje a uplatňuje zálohy do doby plátcovství a bohužel z těchto již daň neodvádí .Dle jeho tvrzení ,nebyl plátce daně v době přijetí zálohy. Zdanitelné plnění, tzn. výsledná faktura je již vystavena v době plátcovství a tudíž by mělo být zdaněno celé plnění včetně poskytnuté zálohy před vznikem plátcovství? 

Vystavujeme faktury na prodej zboží do třetích zemí. Poslední položkou je vždy doprava (letecky). Na základě proclení a vystaveného MRN uvádíme hodnotu zboží z vystavené faktury na ř. 22 přiznání k DPH. Na stejný řádek uvádíme i položku dopravy, která se zboží přímo týká. FU nám sdělil, že doprava z vystavené faktury se má uvádět na ř. 26 přiznání DPH jako služba. Je to opravdu správný názor? My osobně neposkytujeme žádnou samostatnou službu. Letecká přeprava souvisí přímo s prodejem zboží.

Finanční správa v současné době analyzuje některé podněty směřující do problematiky obchodování s platnými a neplatnými mincemi vyrobenými z drahých kovů (pozn. jinými než mincemi ze zlata), přičemž byly detekovány možné daňové úniky spočívající v použití nesprávného daňového režimu a tím i nesprávného stanovení základu daně včetně neuplatnění správné sazby DPH u těchto obchodů.  

Firma potřebuje zaměstnance vyslat na školení, které je nutné k výkonu práce zaměstnance. Nabízí zaměstnanci buď levnější školení, které zaplatí celé firma, nebo dražší školení s tím, že na část ceny přispěje zaměstnanec. Zaměstnanec si zvolil dražší školení. Zároveň se domluvili, příspěvek zaměstnance bude 50 % ceny školení. Jak se v tomto případě řeší DPH? Dle mého názoru by se mělo účtovat: 50 % ceny MD 518/D 321, 50 % ceny MD 335/D 321, DPH 21 % ze 100 % ceny MD 343/D 321. Firma neposkytuje zaměstnanci žádnou službu, nejedná se ani o přefakturaci, proto na výstupu žádná DPH nebude. Přirovnávám to ke stravenkám, na které si zaměstnanci též přispívají, ale nic se jim vč. DPH nepřefakturovává. Vnímám to správně? 

Česká společnost plátce DPH nakupuje elektronické služby ze zahraničí, i přes uvedení českého DIČ jsou některé doklady vystaveny s českou DPH 21%, ačkoliv má být faktura v režimu přenesené daňové povinnosti. Ve většině případů se nedaří získat opravu vystaveného dokladu. Jak postupovat při vykazování DPH v přiznání a lze tuto neoprávněně vyčíslenou českou DPH uplatnit do daňových výdajů?

Dodavatel ze třetí země pro naši CZ společnost vyvíjí stroj pro výrobu dílů. Stroj bude následně dovezen do ČR. V rámci výroby a vývoje stroje na zakázku nakupuje materiál pro testování, zda stroj funguje správně. Tyto náklady na materiál nám fakturuje zvlášť. Jaký je správný postup z hlediska DPH (materiál je nakupen ve třetí zemi, nezatížen žádnou DPH této země, nebude dovezen do ČR)? Netvoří tyto náklady na testovací materiál součást pořizovací ceny stroje (a tím pádem při dovozu budou součástí základu daně pro DPH)? Případně lze tyto náklady považovat za spotřební materiál a DPH neřešit? 

Jak se správně z pohledu DPH, DPPO a účetnictví řeší odštěpný závod české společnosti (zakladatele) v zahraničí (Japonsku)? Vím, že se musí vést účetnictví "dvojmo" - jednou v zahraničí dle zahraničních pravidel, podruhé v rámci zakladatelova účetnictví zde v ČR. Nemůžu si ale uvědomit, jak je to s DPH. Pokud odštěpný závod (platná registrace k DPH v Japonsku) přijme službu od dodavatele z Japonska, přičemž na faktuře je vyčísleno např. základ 100 JPY, 10 % DPH 10 JPY, k úhradě 110 JPY, pak odštěpný závod si tuto DPH nárokuje v zahraničí. Jak je to ale u zakladatele? Ten účtuje jen o základu daně (do nákladů), protože nárokovat zahraniční DPH nemůže? Nebo ze základu daně provede reverse charge zde v ČR? Pokud se nepletu, na přijaté faktuře by měly být údaje odeštěpného závodu, nikoliv zakladatele a faktura by měla být hrazena z účtu odštěpného závodu, nikoliv zakladatele. A jak je to s DPH na výstupu? Zakladatel vystaví fakturu za elektronické služby japonským občanům s místem plnění v Japonsku, připočte tedy 10% DPH. Tu následně odvede do státního rozpočtu v Japonsku prostřednictvím odštěpného závodu. Bude se toto plnění uvádět v českém daňovém přiznání k DPH na ř. 26, nebo do českého daňového přiznání vůbec nevstupuje? Nebo by správně měl služby poskytovat samotný odštěpný závod? 

Plátce DPH v CZ vydražil ve Švýcarsku stroj, ale obdržel doklad se švýcarským DIČ a s DPH 19%. Stroj se převeze do CZ v režimu dovoz. CZ DPH bude tedy odvedena z celkové fakturované částky, tedy z ceny vč. švýcarské DPH?

Fyzická osoba, která vede dobrovolně účetnictví, přešla na paušální výdaje od r. 2021, v té době měla v majetku automobil, již odepsaný, který doposud používá výhradně pro podnikání. Je plátce DPH, u auta byl uplatněn odpočet DPH při nákupu a nyní je uplatňováno DPH z PHM a oprav. V roce 2023 plánuje auto vyřadit z obchodního majetku do soukromého užívání - první varianta a nebo automobil prodat - druhá varianta. Jak správně postupovat z hlediska DPH i z hlediska daně z příjmu v obou případech?

Irská společnost (plátce DPH s irským DIČ) vyfakturovala českému plátci DPH s českým DIČ prodej AVG s 21% DPH. Na faktuře je napsáno, že daň je odvedena v České republice. Na daňovém dokladu je uvedeno DIČ irské společnosti i DIČ české společnosti. Vzhledem k tomu, že je faktura zaplacená a DPH na malou částku, nebudeme žádat irskou společnost o přepracování faktury, a vrácení DPH. Jak máme tento doklad zaúčtovat a dát do DPH a KH? Jak to bude s DPH?  1. Musím udělat reverse charge, ZD bez daně nebo s daní?  2. Nebo mohu uplatnit DPH, když ho odvedli v ČR?

Poskytli jsme neziskové organizaci dar ve formě služby. V darovací smlouvě je uvedena služba v hodnotě 10 000 Kč. Pro odvod DPH z poskytnuté služby je částka 10 000 Kč: 1) základ daně nebo  2) částka včetně DPH.