Základ daně z přidané hodnoty - strana 3

Česká s. r. o., plátce DPH, pořídí zboží z EU (přijme službu z EU). Na faktuře ale není její DIČ, pouze VAT dodavatele. Dodavatel tudíž odvedl daň v EU, a nechce tuto fakturu opravit. Jak se má k tomu postavit český plátce: a) Udělá reverse charge na základ daně (bez VAT)? b) Udělá reverse charge na cenu včetně VAT? c) Nedávno jsem četla názor, že český plátce ani nemůže dát tuto fakturu do podnikání jako daňový výdaj (nebo to se týká jen OSVČ, nebo je to nesmysl i u s. r. o. i u OSVČ)?

Developerská společnost aktuálně dokončuje přístavbu nových nebytových jednotek (další etapa výstavby - nejde o technické zhodnocení stávající nebytových jednotek) určených k pronájmu plátcům i neplátcům, která bude zkolaudována 12/2022, do majetku zařazena v 02/2023. Pořizovací náklady na výstavbu obsahují náklady od plátců (společnost uplatnila při pořízení plný nárok na odpočet), neplátců (bez DPH), dále pak náklady, které jsou osvobozeny od DPH. Zálohový provozní koeficient společnosti je aktuálně 71%. V měsíci zařazení do majetku bude provedena tzn. fikce dodání zboží v rámci přiznání k DPH - jakou hodnotu pořizovacích nákladů uvést do základu daně na vstupu a jakou na výstupu? Ovlivňuje vstupy zálohový koeficient? Do výstupů budou zařazeny pořizovací náklady od neplátců i ty, které jsou osvobozeny od DPH? Jaká hodnota vstupuje do ř. 47 daňového přiznání?

OSVČ, plátce DPH, nakupuje materiál a zboží z Polska. Nakupuje i s jejich DPH. Má u nás provést samovyměření z jejich základu? (polské DPH si nebude žádat). Materiál bude použit na opravu budovy, kde jsou pronajímány prostory plátcům i neplátcům DPH.

V následujícím článku jsou vysvětlena základní pravidla pro uplatňování DPH při poskytnutí knih, novin, časopisů a dalších publikací jak ve formě zboží, tak i služby. Podrobněji jsou objasněna zejména pravidla pro uplatňování sazeb daně v této oblasti, která vyplývají ze směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “).

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně u dodání zdravotního zboží. V další části textu je vysvětleno, kdy je dodání zdravotnických prostředků zdanitelným plněním a zejména, za jakých podmínek se při jejich dodání podle aktuálně platného znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), uplatní první snížená sazba daně. Vysvětleno je také, ve kterých případech je možno chápat poskytnutí zdravotnických prostředků jako doplňkové plnění k poskytnutí zdravotní služby, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. V závěru článku je shrnuto, kdy bylo nebo je možno využít prominutí daně při dodání zdravotnických prostředků v souvislosti s COVID-19.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2021, čj. 3 Afs 54/2020-73

OSVČ vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje a zároveň je identifikovaná osoba z pohledu DPH. OSVČ přijmula fakturu ze zahraničí na službu od ORD. Fakturovaná částka jde dle smlouvy v EUR, ale i dle dohody může být zaplacena v Kč dle kurzu dodavatele, tj. na faktuře jsou vyčísleny obě dvě měny. OSVČ platí částku v Kč a tuto částku si také dává do daňových výdajů, protože není podstatné z pohledu daňové evidenci, že faktura zní na cizí měnu, ale v jaké částce jí OSVČ uhradila. Z pohledu DPH však OSVČ bude částku z EUR přepočítávat kurzem ČNB k datu poskytnutí služby (služba sjednána v EUR byť se může platit v Kč), tj. je zde jiný režim než u daně z příjmů, je to tak správně? Následně vypočtený základ daně a z toho DPH bude v daňových výdajích. Je tento postup z pohledu daňové evidence správný a případně najdu toto někde v zákoně (přesné ustanovení)? V daňových výdajích bude tedy částka zaplacená v Kč + DPH z přepočtu dle kurzu ČNB?

Identifikovaná osoba pořídila od ORD z Německa licenci na tvorbu webové prezentace. Je správně, pokud tuto licenci uvede v daňovém přiznání k DPH na řádku č. 5 s datem kurzu ČNB - den platby = datum vystavení dokladu? Pokud tuto službu identifikovaná osoba platila ze svého rodinného, nikoliv podnikatelského účtu, může si dát platbu základ daně (částku na faktuře po přepočtu) + vypočtenou daň z této částky do daňově uznatelných výdajů do pokladny? Do svého podnikatelského účtu ji už totiž dostat nemůže. Jak správně vyřešit přepočet: např. pokud je faktura na 100 EUR - pak přepočíst nejdříve základ daně na Kč a z toho základu daně v Kč vypočítat již daň v Kč?

V článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu po úpravách provedených s účinností od 1. 1. 2022.

Naše firma, která vyrábí rozváděče nn do 1000V. Musí na fakturu uvádět recyklační příspěvek, když je zahrnut u elektro materiálu, který je součástí rozváděče? My fakturujeme konečný výrobek, ne jednotlivý elektro-materiál.

Novelou 343/2020 Sb. došlo ke změně zákona o dani z přidané hodnoty v oblasti uplatňování DPH u služeb cestovního ruchu dle § 89 s odloženou účinností od 1. 1. 2022.

Zákazníci v našem hotelu při platbě kartou částku často navýší o spropitné. Na jaké účty toto spropitné zaúčtovat (předpokládám, že se jedná o daňový výnos)? Odvádí se ze spropitného DPH? 

Jakk postupovat z pohledu DPH u faktury z Holandska, kde je uveden základ daně a DPH v sazbě 21%. Jde mi o to, zda se to bude vykazovat jako česká faktura nebo jako faktura z JČS? Příklad: - zboží. v hodnotě 100 euro - VAT 21% v hodnotě 21 euro. Na kterých řádcích se bude tento případ vykazovat v DP k DPH a na kterých řádcích v KH k DPH? Bude se to vykazovat jako česká faktura nebo jako faktura z JČS?  

Dotaz Plátce A vlastní areál, ve kterém se jezdí na motokárách (závodní dráha). Areál dlouhodobě pronajímá (s DPH) jinému plátci B, který areál provozuje. Plátce B (provozovatel) pak poskytuje areál jiným osobám (právnickým i fyzickým) k různým sportovním a jiným činnostem. Prosím o vyhodnocení, jaká sazba by se měla u jednotlivých služeb aplikovat a proč, jsou na to totiž v praxi různé názory. Pojmem „fakturace“ je myšlen zjednodušený daňový doklad (do 10 000 Kč včetně) pro jednu osobu nebo faktura nějaké právnické osobě. Doposud uplatňujeme (jako provozovatel) u všech činností základní sazbu daně (21 %), ale byli jsme upozorněni, že by se měla uplatňovat druhá snížená sazba daně (10 %) s odkazem na přílohu č. 2a zákona o DPH od 1. 7. 2020, CZ-CPA 93.11, 93.12, 93.13, 93.29.11. Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby související s provozem rekreačních parků a pláží. Činnosti: a) Pronájem motokárové dráhy krátkodobý do 48 hodin/celý okruh, ale bez poskytnutí našich motokár. b) Fakturujeme podnájem části areálu krátkodobý do 48 hodin. c) Celodenní trénink na naší motokárové dráze s našimi motokárami bez instruktora. d) Celodenní trénink na naší motokárové dráze s našimi motokárami s instruktorem. e) Fakturujeme účast závodníků na námi pořádaných závodech (provozovatel uspořádá závod a jednotliví závodníci nebo právnická osoba, kteří se přihlásí, platí za účast na závodě „startovné“). f) Fakturujeme jednotlivé jízdy na našich motokárách pod vedením našich instruktorů. g) Fakturujeme pronájem půjčovny včetně motokár bez našich instruktorů. Pronájmem půjčovny je myšleno pronájem motokárové dráhy včetně terminálu, který sleduje rychlost motokár a počet kol a vyhodnocuje pořadí závodníků, závodníci jezdí na našich motokárách, které jsou ve vlastnictví provozovatele.

Oprava výše daně je často logickým důsledkem opravy základu daně. Je samostatným zdanitelným plněním, které nastává poté, co dohodou obchodních partnerů nebo z jiného důvodu dojde ke změně původní výše úhrady za plnění. Oproti tomu k opravě výše daně, kde základ zůstává stejný, dochází na základě chybného posouzení zdanění na straně dodavatele. Pokud zákazník uplatní více odpočtu vlivem nesprávné výše daně na faktuře, než dle zákona o DPH mohl, oprava se provádí zpětně do období, kdy se plnění uskutečnilo. A pak je potřeba počítat minimálně s úrokem z prodlení.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. března 2021 ve věci C-802/19 Firma Z

V první části dnešního pokračování seriálu věnujícímu se DPH u tuzemských transakcí probereme správné stanovení základu daně, s nímž je pupeční šňůrou svázané další téma, a sice výpočet daně. Významně se budeme věnovat vlivu záloh na výpočet daně v souvislosti se změnami sazeb, které jsou v poslední době docela časté.

S účinností od 1. 4. 2019 zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “) zrušil dřívější ustanovení § 44 a 46 a nahradil je novým ustanovením § 46 až 46g, která se zabývají opravou základu daně v případě nedobytné pohledávky.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice dotací z pohledu daně z přidané hodnoty. Tato oblast je velmi významná v případě neziskových účetních jednotek, ale v praxi se s ní lze setkat také u účetních jednotek z podnikatelské sféry. Na úvod je vhodné předeslat, že pojem dotace vymezují zejména rozpočtové předpisy, konkrétně zákon č. 218/2000 Sb. , rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a to jako peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Dále tento pojem nalezneme také v zákoně č. 250/2000 Sb. , rozpočtová pravidla územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Definice podle tohoto zákona je obdobná, jedná se o peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel. Jedná se tedy zásadně o peněžní prostředky, které jsou poskytnuté na stanovený účel.

V případě že plátce DPH poskytne určité plnění podléhající české DPH, je povinen k datu uskutečnění zdanitelného plnění odvést DPH bez ohledu na skutečnost, zda mu odběratel za dané plnění zaplatí. Odvod DPH totiž není postaven na principu úhrady za poskytnuté zdanitelné plnění, ale na bázi odvodu DPH při poskytnutí daného plnění, tedy nikoliv v okamžiku, kdy je za něj přijata úhrada, a také bez ohledu na to, zda je vůbec úhrada přijata. Každému plátci DPH tak může jeho odběratel vytvořit zásadní problém, a to v situaci, kdy mu za plnění neuhradí dohodnutou cenu, protože plátce DPH poskytující zdanitelné plnění musí odvést DPH na výstupu za takové plnění. Určitou možností, jak situaci řešit, je možnost plátce DPH požadovat „vrácení“ takto zaplacené DPH od finančního úřadu díky institutu opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, kdy ale plátce DPH musí splnit řadu podmínek, aby k vrácení této DPH skutečně ze strany finančního úřadu došlo. Tento článek shrnuje základní pravidla pro institut opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a problematiku vysvětluje na praktických příkladech.