Zálohy na daň z příjmů

Společnost s r. o. nevyužila odklad daňového přiznání přes daňového poradce a podala DPPO za r. 2024 pozdě v 11/2025. Z vypočítané daně jí vyplynula povinnost platit pololetní zálohy na daň z příjmu. Kdyby podala přiznání v řádném termínu, musela by první zálohu platit již v 6/2025. V jakých termínech bude mít povinnost platit zálohy při takto opožděném podání přiznání?

K 1. 6. 2025 došlo ke změně právní formy z k. s. na s. r. o. Jaké bude platit s. r. o. nově zálohy na daň z příjmů právnických osob?

Zaměstnanec na základě dohody o užívání vozu pro soukromé účely, dostal k používání vozidlo M1, kde v TP je napsáno EURO 6. Od ledna, kdy tento vůz používá, mu zaměstnavatel dodaňuje 1% z ceny pořízení, včetně DPH. Nyní zaměstnavatel přišel na to, že by se dalo dodaňovat jenom 0,5%. Je k této změně dostačující jenom údaj z TP EURO 6 a nebo se musí ještě něco zjišťovat? Dle definice nízkoemisního vozidla, se zdá, že musí zaměstnavatel ještě něco zjišťovat. A jak se případně vyrovnat daňově s tím, že od ledna se dodaňuje vyšší částka?

Poslanecká sněmovna schválila Senátem vrácený doprovodný zákon k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento zákon novelizuje různé předpisy, mezi jinými i zákon o daních z příjmů. Původně byly v zákoně navrhovány jen změny související s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele, ale nakonec obsahuje i další změny ZDP. V článku chci upozornit například na: zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti, novou povinnost zaměstnavatele podávat měsíční hlášení o záloze na daň a její samovyměření, změny u zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, změny na základě pozměňovacích návrhů Senátu. Účinnost zákona jako takového je od 1. 1. 2026, ustanovení týkající se zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a správy záloh daně ze závislé činnosti mají účinnost až od 1. 1. 2027.

Obecně prospěšné společnosti vznikla za rok 2023 povinnost platit zálohy na daň z příjmu. Tyto zálohy zaplatila v roce 2024. Za rok 2024 jí vyšla daň (řádek 290 DP), ale po odečtu slevy na dani podle § 35 odst. 1 je daňová povinnost nulová (řádek 330 DP). Společnost požádala o vrácení záloh na daň zaplacených na rok 2024. Finanční úřad ale část použil jako 1. zálohu na rok 2025. Proč, když poslední známá daňová povinnost se rovná 0? 

Máme rakouskou firmu, který má v CZ založen odštěpný závod, český zaměstnanec, který pracoval doposud výhradně na území CZ a jeho mzda tak šla k tíži tohoto odštěpného závodu bude nově významnou dobu své pracovní doby pracovat pro svého zřizovatele v Rakousku, kde bude pomáhat implementovat nový software. Z tohoto titulu jsme dostali kladné rozhodnutí od českého finančního úřadu, která nám povolilo neodvádět zálohu na daň za dny v měsíci, kdy pracovník pracuje v Rakousku (zde je mu část mzdy zdaňována rakouskou daní z příjmů). V čem ale váháme je jak rozdělit ostatní plnění pro zaměstnance - např. zaměstnanec čerpá dovolenou, zaměstnanec dostane bonus, náhradu za sick-day apod. - můžeme tyto zúčtované příjmy rozdělit v poměru podle počtu dní, kdy zaměstnanec byl v CZ? 

OSVČ má zaplatit v prosinci 2024 zálohu na DPFO. Zaplatí ji však až v únoru 2025. Platba zaplacená v únoru 2025 se bude započítávat proti dani za rok 2024 nebo až pro rok 2025? Má vliv na započtení této únorové zálohy, kdy je podáno daňové přiznání? 

OSVČ má zaplatit v prosinci 2024 zálohu na DPFO. Zaplatí ji však až v únoru 2025. Platba zaplacena v únoru 2025 se bude započítávat proti dani za rok 2024 nebo až pro rok 2025? 

Klient má jednatele (občana Slovenska) se smlouvou o výkonu funkce. Zároveň ve firmě pracuje i na HPP. Účetní software takto pána eviduje jako dvě „karty v personalistice“ a k HPP se staví jako k rezidentovi, a ke smlouvě o výkonu funkce jako k nerezidentovi. Z HPP se odvádí zálohová daň a z výkonu funkce srážková (tak odsouhlaseno i finančním úřadem). Měsíčně se posílá přehled o výši příjmů ze zahraničí. Je toto rozdělení na srážkovou a zálohovou správně? 

S účinností od 1. 1. 2021 byla zákonem č. 540/2020 Sb. zavedena v zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, možnost uplatnit paušální daň pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti, přičemž od 1. 1. 2023 došlo zákonem č. 366/2022 Sb. k zavedení tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka. V článku si blíže ukážeme uplatnění paušální daně v roce 2025.

Jak se postupuje v případě, když má zaměstnavatel, akciová společnost, svého prvního a jediného zaměstnance v pracovním poměru zaměstnání malého rozsahu s měsíčním výdělkem do 4 499 Kč. Musí se zaměstnavatel i v tomto případě přihlásit k povinnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které kryje nároky zaměstnanců ze škod vzniklých při plnění pracovních úkolů? Není v tomto případě nějaká výjimka? V případě, že by to bylo povinné i v tomto případě, do kdy nejpozději je potřeba se jako zaměstnavatel přihlásit, když zaměstnanec nastoupí např. v průběhu března tohoto roku? Když je výdělek do 4 499 Kč měsíčně, tak nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění? Pokud se zaměstnanec každý měsíc vejde do této částky, a společnost jiného zaměstnance nemá, musí se v případě, když tento zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka u této firmy a vyjde zálohová daň po odečtení slevy na poplatníka nula, společnost přihlašovat k zálohové dani? Pokud by zaměstnanec v pracovním poměru zaměstnání malého rozsahu nepodepsal prohlášení poplatníka, zaměstnavatel by měl povinnost se přihlásit ke srážkové dani u výdělku do 4 499 Kč a k zálohové dani u výdělku nad 4 499 Kč? 

Bude provedena dopředná fúze sloučením k 1. 1. 2025, bude tedy shodný rozhodný den i den účinnosti a jedna ze slučovaných společností zanikne. Chápu, že zde vycházíme při lhůtách z § 136 DŘ, nikoliv § 240a. DPH za 12/2024, DPPO za zdaňovací období 2024, Vyúčtování zálohové a srážkové daně za 2024 bude tedy již připravovat ve standardních lhůtách nástupnická společnost za společnost zaniklou (jako právní nástupce), ale zároveň bude podávat za toto období daňová přiznání i za „sebe“. Existuje speciální kód pro daňové přiznání a vyúčtování výše zmíněné? 

Společnost s r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 1. 7. 2024 prostřednictvím daňového poradce. Vyšly čtvrtletní zálohy každá 150 000 Kč. S. r. o. zálohy dvakrát nezaplatila (v září a v prosinci 2024). Nyní během 14 dnů bude v základním termínu podávat daňové přiznání za rok 2024, kde bude ve ztrátě. Zálohy nejsou zaplacené a už se ani doplácet nebudou, když vznikla za rok 2024 ztráta. Jakým způsobem dojde ke zrušení záloh? Z moci úřední, nebo musí klient podat žádost na FÚ, kde jako důvod uvede ztrátu roku 2024?

Koho se týká placení záloh na daň z příjmů a v jaké výši? Zálohy například neplatí poplatníci s poslední známou daňovou povinností do 30 000 Kč, nad tuto částku již platí pololetní nebo čtvrtletní zálohu.

Zaměstnanec v naší firmě uplatňoval daňové zvýhodnění na studující dceru. Sleva ve výši 1 267 Kč byla uplatněna v 7/2024 i 8/2024. Nyní jsme zjistili, že dcera ukončila řádně vysokoškolské studium v červnu 2024 a zároveň byla již od 6/2024 zaměstnána na hlavní pracovní poměr. Jaký způsobem máme nyní ve mzdové účtárně opravit výplatu za červenec a za srpen?

Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?

Jednatel s. r. o., který je zaměstnán zároveň na HPP u jiného zaměstnavatele, si chce uzavřít u své společnosti smlouvu o výkonu jednatele na výši odměny 10 000 Kč. Týkají se ho stejné a všechny odvody jako u zaměstnání na HPP, tj. záloha na daň, odvod sociálního a zdravotního pojištění v plné výši, nebo jsou zde nějaké výjimky? 

Zaměstnavatel – společnost A zanikla fúzí sloučením s rozhodným datem 1.1.2024, s tím, že k výmazu společnosti A z obchodního rejstříku došlo 30.4.2024. Společnost A ale I v roce 2024 plnila povinnosti jako zaměstnavatel a odváděla srážkovou a zálohovou daň za dohody o provedení práce a zaměstnance (z mezd). 1) Podává se Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti? a. Je to na formuláři pro rok 2023? b. Je tam kod J formuláře? c. Do kdy se podává – do 31/5/2024? d. Jak je to s vyúčtování za r. 2024 (celý) za nástupnickou společnost – zahrnou se do ní i údaje za zaměstnance, které jsou již ve vyúčtování za 01-04/2024 (pokud se tedy podává)? 2) Podává se Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně? a. Je to na formuláři pro rok 2023? b. Je tam kod J formuláře? c. Do kdy se podává – do 31/5/2024? d. Jak je to s vyúčtováním za r. 2024 (celý) za nástupnickou společnost – zahrnou se do ní i údaje za zaměstnance, které jsou již ve vyúčtování za 01-04/2024 (pokud se tedy podává)? V obou případech – jaká je sankce za pozdní podání? Je možné podat bez sankce o pět pracovních dní později. 

Nového zaměstnance jsme přijali od 27. 5. 2024, u předešlého zaměstnavatele ukončil pracovní poměr k 25. 5. 2024. Měl u něj podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmu. Jakou daň mám uplatnit při výpočtu mzdy za 5. měsíc (odpracoval týden) a od kdy má být správně podepsáno prohlášení u nás?